Fantasy World

Fantasy tRPG


  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Serenity Morgenstern, Sebastian Clark, Trish Callwey a Martin Shaw: Les - UKONČENO

Share
avatar
Serenity Morgenstern

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 08. 05. 17

Serenity Morgenstern, Sebastian Clark, Trish Callwey a Martin Shaw: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Serenity Morgenstern za Tue May 16, 2017 8:41 am

Její byt-Les
Vstala tak, aby neprobudila lišku a pomalu se začala připravovat. Vztek na ty dva co mu tak krutě ublížili v ní bublal a to docela dost musela se držet, aby nehodila vzteky na zem miskou do které si dělala snídani jelikož chtěla dodržet svůj slib o tom, že začne jíst. Zalila lupinky teplým mlíkem a začala pomalu žvýkat svojí připravenou stravu, která jí docela i chutnala a zasytila její břicho na nějakou dobu. Po té co do sebe naházela snídani se vydala do koupelny udělat ranní hygienu a znovu se nalíčit, aby nevypadala tak hrozně což jí nějakou další půl hodinku zabralo než byla s výsledkem spokojená přeci jen do toho zahrnula i čištění zubů a rychlou sprchu. Pak když se smířila s tím, že svůj hnusný obličej více nevylepší se vydala pomalu do ložnice, kde se začala převlékat do nějakého náhodně vybraného oblečení, které bylo černé jako vždy. Své hnědé vlasy si nechala rozpuštěné a na ruku si pro jistotu navlékla gumičku, aby si je mohla kdykoliv dát do konškého ohonu nebo jak by to znělo lépe anglicky do ponytail. Po té, co se na sebe koukla do zrcadla a rozhodla se, že v tomhle opravdu půjde se nahnula k lišce a dala jí pusu na čumáček. "Vrátím se brzy, Martine, to ti slibuji." Zamručela ještě rychle než se vydala ven z bytu, nemělo smysl ho tam zamykat přeci jen to byl svobodný člověk, co si mohl kdykoliv odejít. Cestou do lesa z ní vztek trochu vyprchal, ale pořád ne tak úplně, aby přestala myslet na to jak ho to zničilo. Oklepala se nad tou myšlenkou jeho hubeného těla a sama koukla na své ruce. Nebyla o nic těžší než on spíše byla ještě více hubenější akorát a to mu slíbila, že bude více jíst. Když došla do lesa tak se rozhlédla jestli tu někdo není jelikož zase jí připadalo, že by tu někdo mohl být. Ano Serenity a její úžasné myšlenky. Zavrčela a sevřela ruce v pěst, jelikož se do ní zase dostal ten dřívější vztek, přeci jen Martin byl pořád hubený a ona pořád postrádala pořádný důvod, který z jeho příběhu nepochytila. Kdyby jen mohla tak si dřepne na kámen a rozbrečí se vzteky jenže ona chtěla být silná... konečně po dlouhé době.
avatar
Sebastian Clark
Admin

Poèet pøíspìvkù : 241
Join date : 19. 11. 16

Re: Serenity Morgenstern, Sebastian Clark, Trish Callwey a Martin Shaw: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Sebastian Clark za Tue May 16, 2017 10:34 am

Les

Ležel jsem pod stromem, slámku v puse, zavřené oči, ruce pod hlavou a odpočíval jsem. Věděl jsem, že Trish je někde poblíž mě. Nevěděl jsem kde přímo, al věděl jsem, že si tu někde popobíhá. Chtěla se učit lovit, proto jsme tu byli. Rozhodl jsem ji nechat, ať něco chytí sama a poté bych jí s tím pomohl já. Teď jsem měl ale chvilku možnost dát si dvacet, tak jsem toho využil.
Pootevřel jsem oči a skrze větve pozoroval světlé nebe, po kterém se honily mraky.
Když mě to začínalo nudit, přetočil jsem se a seděl jsem v tureckém sedu v mokrém mechu i nadále. Nebyl tolik mokrý aby prosákl přes můj kabát, takže jsem se nebál vlhka. Stéblo trávy jsem si vyndal z úst a hodil ho kamsi do pryč.
Trish by se už mohla vrátit.
Začal jsem se zvedat, ale nehodlal jsem jít pryč, bál jsem se, že by mě nenašla. Každopádně kdybychom se nenašli tak by šla zpět do bytu a tam by na mě čekala...snad.
Celou dobu jsem tu poblíž necítil ani živáčka. Nic co by mohla Trish nedopatřením zabít. Jen zvěř.
Teď jsem tu ale ucítil liškodlaka. Rozhlédl jsem se a když jsem usoudil ze kterého směru má liška přijít, zůstal jsem otočený jejím směrem. Po chvíli jsem mezi stromy uviděl drobnou dlouhovlasou brunetu v černém. Opřel jsem se o strom a čekal, co bude.
avatar
Serenity Morgenstern

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 08. 05. 17

Re: Serenity Morgenstern, Sebastian Clark, Trish Callwey a Martin Shaw: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Serenity Morgenstern za Tue May 16, 2017 11:08 am

Les
Šla dál lesem a vnímala jakékoliv změny ve svém okolí. Věděla jak je její pach zvířete silný a proto se snažila ještě doma převonět voňavkou, ale asi to moc nepomohlo. Zaskřípala zuby a ozval se zvuk, který jí donutil oklepat se. Nenáviděla tak proč to udělala? Možná ze vzteku, který v ní teď byl a to byl vztek kvůli tomu, že se zamilovala na první pohled a dokázala by pro toho kluka udělat cokoliv. Pohled do jeho dokonalých očí jí dlouho zaslepoval mysl a nutil její srdce tlouct rychleji. Začínala nenávidět ty lidi, co mu tak ublížili jelikož on si to nezasloužil. Však jako na zavolanou si všimla obrysu postavy člověka, podle toho co se jí naskytlo po tom, co se k němu přiblížila mohla rozeznat mladíka z Martinovo výkladu. Jak jen, že se jmenoval...Sirius? Zamyslela se a pak jí to docvaklo byl to Sebastian. Jak ona ho nenáviděla nebýt jej tak by byl Martin teď šťastný, ale sama o tom věděla málo takže se rozhodla na to sama zeptat. Přiblížila se k němu ještě více tak, aby nemusela křičet a promýšlela si raději slova, která se chystala vypustit z pusy. "Ty si Sebastian, že? Zdravím, mé jméno je Serenity, ale nechme si takové slušnosti a pojďme rovnou vyřešit něco kvůli čemu sem vás a tu Trish chtěla dlouho potkat. Jedná se o Martina Shawa, to vy jste mu tak ublížili,
že?"
Opravdu se s tím nekašlala a šla na to rovnou na rovinu podle toho co jí Martin řekl. Musela se klidnit, aby jejím tělem netrhal hněv a ona neměla chuť se mu jako liška zakousnout do očí. Upřela na něj oči plné hněvu odhodlaná znovu promluvit. "Nikdy sem neviděla tak hrozný příklad zničeného člověka takže být tebou bych rychle vyklopila, co se mu stalo a je mi jedno jestli by jste mi něco udělal jelikož se bránit docela umím." To už dokonce i slabě do své mluvy vrčela přeci jen byla liškodlakem krátkou dobu. Zkřížila si ruce na prsou a čekala na jeho odpověď.
avatar
Sebastian Clark
Admin

Poèet pøíspìvkù : 241
Join date : 19. 11. 16

Re: Serenity Morgenstern, Sebastian Clark, Trish Callwey a Martin Shaw: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Sebastian Clark za Tue May 16, 2017 11:30 am

Les

Sledoval jsem jak se ke mě lištička blíží. Nutno přiznat, že spolu s ní se ke mě nesl i pach přenosné parfumerie. Byla hodně vyhublá. Každopádně mě donutila se překvapeně pousmát. Sledoval jsem ji a čekal až domluví. Martin je podle všeho tak zoufalý, že musí posílat dívku aby řešila jeho problémy. S upírem..bože, kam to spěje.
Opřel jsem se lopatkami o strom a shlížel k ní, přičemž jsem jí naslouchal. Po tom co domluvil jsem se jen lehce usmál. Nadechl jsem se abych mohl začít mluvit. "Nejsem si úplně jistý co konkrétně máš na mysli." Řekl jsem jí vážně. "Pokud myslíš tu část, ve které jsem se z něho napil proti jeho vůli, přijímám plnou zodpovědnost. Každopádně si myslím, že se ti Martin pochlubil i tím, že se mi už celkem krutě pomstil." Při vzpomínce na jeho bolavou pomstu jsem se musel uchechtnout. bylo dobré vzpomenout si na to jak jsem tam ležel u Sarah na gauči a musel jsem se chladit. Sarah...ghh.. Zavrtěl jsem halvou abych se zase dostal do reality. "Pokud mluvíš o druhé věci, té co se týká Trish tak to není moje, ani její vina." Řekl jsem s klidem a složil ruce na hrudi.
"Prý se viděli jenom jednou a on se do ní zamiloval. S Trish jsme se vídali už dlouhou dobu předtím, každopádně jsme spolu ve styku asi přes rok." Podrbal jsem se za uchem. "Když mě už asi potřetí odkopla dívka kterou jsem tři roky chtěl, přemluvila mě Trish abych ji proměnil. Teď jsme spolu..fuh. Asi měsíc. Nutno říct, že když jsme Martina potkali a on jí řekl, že ji miluje a odsoudil ji za to, že je upírka, ani já a ani ona jsme nevěděli co říkat nebo dělat. Trish o jeho citech nevěděla, neměla jak o tom vědět a navíc to neopětovala. Ačkoli jej bere za přítele, k lásce se přinutit nedá." Vyložil jsem jí vše co jsem věděl. "To je vše co mohu k oběma konfliktům říci." Odpověděl jsem dívce klidně a otočil jsem se zády. Čekal jsem Trish. Nerad bych aby na tu lišku zaútočila. Mohla by jí zabít..to jsem nechtěl.
avatar
Serenity Morgenstern

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 08. 05. 17

Re: Serenity Morgenstern, Sebastian Clark, Trish Callwey a Martin Shaw: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Serenity Morgenstern za Tue May 16, 2017 11:59 am

Les
Poslouchala ho a čím dál více si uvědomovala zdrcující fakt, že ani ona s Martinem nebude. Do očí se jí dostávaly slané slzy neúspěchu a ona se cítila zhnusená sama sebou, však už se nemohla ovládat. Sice byla někdy klidná, ale tohle už nešlo. Zatnula ruce v pěst a cítila jak se jí nehty zarývali do masa. Měla na ně zlost a velkou. "Tohle mi Martin nikdy neřekl..." Odmlčela se a přemýšlela nad tím, co jí mladík mohl ještě zatajit pak však zlost začala trochu s jejím tělem škubat. Nevěděla jestli se přestala ovládat tím, co k Martinovi cítila nebo hlasem, ale již to bylo jedno. "Ale můžeš mi sakra říct, proč si z něj pil?! Mohl si ho zabít a je dobře, že on se ti odvděčil! Zasloužíš si to! Nejsi nic jiného než šmejd, který ho okrádá o veškeré štěstí tím, že miluje tu kurvu se kterou má být Martin! Kdyby mi na něm tak nezáleželo tak ti vyškrábu oči, ty kryple a nacpu ti je do tvého řitního otvoru a budu tě tak moc mučit i s tou Trish až budete prosit o milost jelikož Martinovi nikdo nebude!" Začala jako žárlivá partnerka a divila se, že z jejích očí nešlehají blesky. "Řekni baví tě ubližovat lidem?! Jelikož jeho jste dokonale zničili!" V jejím hlase se odráželo tolik citů, že ona nemohla ani jednat normálně. "Kde je ta druhá mrcha, která to hlavně udělala? Chci slyšet i její verzi příběhu a dokud tu nebude tak se ani nehnu!" Zamumlala tvrdohlavě a sledovala toho muže. Jak ráda by mu teď zabořila své tesáky do krku a nechala mu urvat hlavu. "Věděli jste vůbec, co se s ním děje a jak trpí? Proč jste ho tam tak nechali, když odmítl její pomoc?! Mohli jste se o něj aspoň přes jeho nepřízeň pokusit postarat a ne ho nechat ještě více trpět!" To už se z jejího hrdla linuly i vzlyky. Uvědomovala si jak moc si Martina za tu krátkou dobu oblíbila a jak byla bláhová, že by se do ní po tomhle všem zamiloval. "Kdyby jste se aspoň snažili!" Dodala ještě nakonec a cítila jak se v jejím těle rozlévá ještě více pocitů. Možná byla jen párátko, ale v tenhle moment by byla schopná i umřít v souboji, kdyby na to přišlo. Před očima se jí zjevil další obraz zničeného Martina, který jí donutil se rozetřást jako osika. Nikdy nebude můj...miluje jen tu Trish a já pro něj sem jen někdo, kdo ho zachránil...jak sem jen mohla být tak tupá?! Ale stejně se tu za něj klidně poperu! Tohle si v hlavě musela opakovat zatím, co koukala odhodlaně na Sebastiana.
avatar
Sebastian Clark
Admin

Poèet pøíspìvkù : 241
Join date : 19. 11. 16

Re: Serenity Morgenstern, Sebastian Clark, Trish Callwey a Martin Shaw: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Sebastian Clark za Tue May 16, 2017 3:43 pm

Les

Sledoval jsem ji. Moc jsem nevěděl co po mě chce, řekl jsem jí na co se ptala a dál čekal co z ní vypadne, ačkoli jsem neměl zájem se s ní bavit. Pohledem jsem mezi stromy hledal Trish. Byla asi moc daleko, necítil jsem ji poblíž. Snad nedělá hlouposti.
Když jsem takhle rozjímal nad tím co a jak asi může provádět, najednou začalo to pískle za mnou křičet. Promnul jsem si kořen nosu. Měl jsem tu pošoupanou lišku tenkrát vysát na sucho. Neměl bych pak rozdrcené nádobíčko a teď by mi tu neschízovalo tohle..kuře?
Otočil jsem se na ni, čekal až dokřičí. Po jejím dokřičení jsem ji jen pobaveně sledoval. Oslovení, které připadlo Trish mě ale opravdu dost vytočilo. Byl jsem odhodlaný jí trochu dokopat pokud to udělá znovu. Ale ne..tohle by pošlo i kdybych tomu dal facku..koho to vlastně zajímá? Jen další tupá, smrdutá liška. Stejně dobře by se mohli měnit na skunky. Vyrovnalo by se to v otravnosti.
"Nezabil bych ho. Nikdy nezabíjím, když si beru krev." Odpověděl jsem jí vrčivě. Po půl tisíciletí bych mohl přece vědět jak se ovládat, no ne? "Mám pocit, že po mém kousnutí mu vznikly nějaké nedostatky na mozku. Když musel zlanařit holku aby ho šla bránit. Navíc v něčem co je dávno uzavřené." Ušklíbl jsem se na ni. Měl jsem pocit, že Martin žije pár let dozadu.
Opět jsem se spokojeně opřel o strom a snažil se ignorovat její hlas, který mě tolik iritoval. Pomalu jsem si představoval jak jí nafouknu a použiju místo fotbalového míče. S její velikostí by byl fotbalový míč adekvátní, che. "Nikdy jsem nikomu schválně neublížil. Není moje vina, že se není schopnej vymáčnout dřív, než se holka zamiluje do někoho jinýho. Sám jí teď ubližuje, motá jí hlavu když do ní valí tyhle píčoviny." Další věta mi vykouzlila úsměv na tváři. Rád bych jí řekl jak je vtipná. Opravdu rád. "Nabídli jsme se mu, jenže jste oba stejně velký štěkny, s něčím takovým se jednoduše nedá trávit čas. Navíc, proč někomu dávat pomocnou ruku když o ni nestojí? Kdyby ji přijal, nejspíše bych mu i já pomohl. Ale proč bych se měl doprošovat jeho pozornosti? Po minulém vystoupení je mi stejně jednoduše ukradený." Pokrčil jsem lhostejně rameny a sledoval ji. Vřelo to ve mě díky tomu jak urážela Trish a jak toho idiota bránila. Bylo to trapné, Martin se opravdu ukázal.
avatar
Serenity Morgenstern

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 08. 05. 17

Re: Serenity Morgenstern, Sebastian Clark, Trish Callwey a Martin Shaw: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Serenity Morgenstern za Tue May 16, 2017 5:09 pm

Les
Tohle se jí opravdu nelíbilo. On urážel Martina a jí to ničilo, přeci jen pro ní byl Martin dokonalí a ona si to pomalu více a více připouštěla. Serenity, co to sakra děláš? Proč se chováš tak nerozumně jen kvůli jednomu muži, který o tebe ani nestojí? Proč tohle všechno děláš, když tě tohle ničí? Proč tohle všechno děláš jen kvůli někomu, kdo si vybral jinou? Zdála si se být jako inteligentní, ale teď se mi to tvoje chování přestává líbit takže se laskavě vrať  zpátky do normálu. Ozval se hlas, který donutil Serenity se na chvilku zklidnit a zamyslet se nad tím, co se právě děje. Milovala Martina, to bylo první a pořádné učinění které i před tím musela jistě učinit a kvůli němu tu stojí před někým, kdo by jí mohl s klidem ublížit. "Proč ho musíte tak urážet? Po tom, co si toho musel prožít tolik si z něj ještě vy děláte srandu." Zamumlala pořád mírně naštvaným hlasem, ale již byla více klidná. Snažila se ignorovat poznámku o sběru krve, ale nešlo to. "A kdo vám upírům má věřit, můžete mi to prosím říct? Živíte se naší krví a jste schopní nás v klidu tím i zmrzačit a ano, šla sem sem právě kvůli Martinovi, ale vůbec mi nic o tomhle, že sem mám jít nemusel říct, přeci jen by jsi pro Trish udělal to samé, ne? Chtěl zjistit více o její minulosti a o tom jak to vidí i ostatní strany, vy pane, vidíte Martina jako naprostou nulu a hovado, což se mi nelíbí." Zareagovala rovnou na dvě věci a nespokojeně si přešlápla. Neměla na sobě žádnou bundu čili si musela zastrčit ruce do kapes od kalhot. Jak to, že se Martin neřekl Trish dříve? Však ona měla vlastní teorii o kterou se s ním chtěla podělit. "Martin je křehký člověk a je mi jedno jestli se vysmějete téhle pravdě, jelikož co sem měla tu čest ho poznat a postarat se o něj trochu sem zjistila, že by jí to nikdy sám od sebe neřekl. Možná vám připadá vtipné, že to tady tak řeším, ale já chci vědět proč je takovýhle, proto sem k vám hned tak přišla jelikož mi je Martina hodně líto a za tu krátkou dobu jsem si ho zamilovala." Vypadlo to z ní tak náhle, že jen cítila jak jí rudnou tváře. Nikdy by nebyla schopná říct, kdyby tu byl Martin, ale teď to z ní vypadlo. "Nevím, kdo je tady z nás dvou více ubohej jestli já štěkna nebo nějaká posraná pijavice, která se mi teď vyloženě směje do obličeje s tím, že se starám o kluka, který možná ani pomoct nepotřebuje jelikož vás zajisté zajímá ta vaše úžasná kurvička a mne ňouma, který trávil více jak polovinu života jako liška." Odplivla si směrem k němu. Ale neuvěřitelně kouzelný ňouma. Dodala si ve své mysli a zabořila ruce ještě více do kapes. Pak však neovládla svojí ruku a napálila jí přímo tomu klukovi do obličeje. Sama se tomu podivila a nahlas polkla, jak se ona teď modlila, aby přijel její princ na bílém koni a zachránil ní před tím, co by se mohlo stát jenže tady nebyli v pohádkách, aby jí mohl zachránit zničeho nic, když byl v jejím bytě tedy doufala v to, přeci jen se potřeboval vyspat, ale docela se bála co bude dělat, když už nebude ležet vedle něj jako to bylo po většinu spánku.
avatar
Trish Callwey

Poèet pøíspìvkù : 56
Join date : 20. 11. 16

Re: Serenity Morgenstern, Sebastian Clark, Trish Callwey a Martin Shaw: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Trish Callwey za Tue May 16, 2017 10:27 pm

Les

Byla jsem ráda, že jsem zase mohla být v lese a učit se tu lovit. Bylo to jiné, než tu krev dostávat, což asi bylo stejně jasné, ale to je jedno.
Tak či tak, kdyby vás náhodou zajímalo, co právě teď dělám, tak jsem momentálně sledovala takového čistě bílého zajíce, který si tu v klídku přežvykoval. Očividně o mně nevěděl, jinak by už hopsal tam, odkud přišel, ale to mě ani tak netrápilo. Ale věděla jsem, že ještě před nějakou dobou bych ho jen tak nezabila. Jenže následně přišlo rozhodnutí, které asi jako každé jiné mělo důsledky a ty důsledky nešly nijak obelstít. Bylo to pevně dané a jakmile bych ty důsledky přestala dodržovat, či snad plnit, nejspíše bych umřela.
Nu, pokračujme dál. Teď jsem zase chvíli přemýšlela o tom, na co ještě čekat? Blíže už ten zajíček asi nepůjde, neměl tady u mě moc těch bylin, či co to tady pojídal. Tak jsem po něm skočila - za úspěšně. Usmrtila a no... víte jak to bylo dál.
Nevím ani proč, ale zatím mi takhle zajíc stačil, možná si po cestě pak ještě něco malého ulovím, když se mi to podaří a když budu mít žízeň. No, zkrátka uvidíme. Každopádně jsem se teď rozhodla, že se budu procházet. Seb se o sebe snad postará -i když nevím, jestli je to tak i v mém případě, hh-, ani strach mít nebude a nikam nepospíchá, ne? Nicméně, oba jsme věděli, kde máme zázemí, tak sraz byl když tak vždycky tam.
Musím uznat, že mé procházení a mapování lesíka mi zabralo pár minut navíc, ale nejspíše né furt dost na to, aby už to čekání Seba přestalo bavit. Ale i tak jsem se raději začala vracet na místo, kde jsem ho viděla naposledy. Pod takovým stromem. Jaké by to vlastně bylo, kdybych udělala, že někam jdu, ale při tom bych zůstala poblíž a pozorovala ho, co dělá. Co kdyby třeba h... um, ne, to by asi uprostřed lesa nedělal, ještě by ho někdo načapal. Ježiš, raději toto téma opustíme. A to rychle.
K místu našeho setkání jsem se blížila kupodivu docela rychle, už jsem i větřila a snažila se svým sluchem zjistit, co třeba Sebík momentálně dělá. Jenže on nedělal nic, naopak se mi zdálo, že slyším ženský hlas, který nebyl nějak moc klidný. Takže právě to mě donutilo o hodně zrychlit kroky. Na druhou stranu byly ale velmi tiché.
Z dálky už jsem viděla dvě siluety a slyšela několik slov. Co jsem tak poznala, byla to nějaká holka a naproti ní Seb, to mi bylo jasné. A jasné mi taky bylo, že ta holka byla liškodlak. Jenže to co říkala, i to co dělala se mi nelíbilo. Upřímně, nechci se tu nějak vychvalovat, ale kurva jsem nebyla ani za mák. Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje... Jo, jsem idiot, ale prostě mi to najednou naskočilo. Nicméně, ani Seb není nějaká posraná pijavice. Hovna na sobě fakt nenosí! To si toho ta vážená slečna nevšimla?! I když, to už je asi věc názoru. Přeci jen... co bytost, to názor. Nevím ani proč jsem to vzala takhle rovnou, ale přišlo mi, že mluví o té situaci s Martinem. Že by si našel nějakou, co ho bude hájit? Pomyslela jsem si. Půjdeme k soudkyni Barbaře. Určitě všichni známe ten pořad. Jojo.
"Zdravím, smím se optat na důvod, proč tu vykládáte takové nesmyslné lži a mlátíte ho tu? Copak Vám udělal tak děsného?" Optala jsem se s takovým tím "milým" úsměvem, přičemž jsem klidnými kroky vyšla ze stínů stromů blíže k nim. Nevím, nevím, ale jestli mu udělá něco dalšího, mohla by to schytat i ona. Vlastně, proč jsem to neudělala už teď? I když, teď asi bylo na Sebovi, jak to vyřeší...
avatar
Sebastian Clark
Admin

Poèet pøíspìvkù : 241
Join date : 19. 11. 16

Re: Serenity Morgenstern, Sebastian Clark, Trish Callwey a Martin Shaw: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Sebastian Clark za Wed May 17, 2017 3:37 pm

Les

Pobaveně jsem ji sledoval. "Já nebyl ten který začal s urážením." Připomenul jsem jí jakoby mimochodem. Ano, minule sem došel on a sám měl proslovy o mě. Proč bych nemohl mít proslovy na oplátku o něm? Navíc jsem si byl jistý, že si neprožil ani polovinu toho co já. Zívl jsem a dál zůstával opřený o strom a z patra ji sledoval.
Vyslechl jsem si to, jak mluví o upírech. Rasistka, tsche. Nelíbilo se mi jak o nás mluví jako o bezcenných pijavicích. Je nás více. Mnohem více a je tu spousta upírů jako jsem já - živení se na zvířatech, na lidech ojediněle a nikdy nezabíjet. Pokud mě teda někdo pekelně nenasere. Navíc, stejné přednášky by o nich mohli mít i koroptve a zajíci. Už jsem to viděl. Ten kulatý stůl, u kterého by seděla drobná lesní zvěř a diskutovala na téma "sviní liškodlaků co udělali zaječí holocaust". Neubránil jsem se hlasitému uchechtnutí. Na to se nedalo nijak normálně odpovědět. Děvče bylo jednoduše až moc mimo na to, aby skládalo pádné argumenty. Měla by si zchladit hlavu. "Ne, kdokoli by se Trish dotkl, nedožil by totiž rána." Odpověděl jsem jí chladně. Ano. Neměl bych žádné přednášky. Zabíjel bych..nenechal bych nikoho aby mojí princezně ublížil. Její poznámka o tom, že v Martinovi vidím jen velkou nulu byla vcelku přesná. Nic víc jsem v něm neviděl, nikdy jsem neviděl, že by udělal něco, co by nějak prospělo. Ale je pravda, že jsem jej viděl jen několikrát v životě a mohl jsem mu tvrdě křivdit. Další věc co mě pobavila byl fakt, že řekla, že ji sem neposlal. Uvědomuje si jak ho sama šíleně ztrapňuje?
Už jsem ji neposlouchal. Nebavila mě. Většina toho co mi řekla prošuměla jedním uchem dovnitř a druhým ven. Jediné na co jsem nějak aktivně myslel bylo, že jsem cítil poblíže Trish.
Když jsem však slyšel její poznámku o mojí přítepkyni, vrhl jsem na ni hodně vražedný pohled. Už to jednou řekla a já jí to odpustil. Měla si rozmyslet jak o ní bude mluvit dál.
Další přešlap který udělala byl, že ke mě odplivla a dovolila si mi dát facku. Odvrátil jsem hlavu po směru, ve kterém jsem facku dostal. Okamžik jsem se díval oním směrem, než jsem jednoduše zavrčel a otočil se na ni velice, velice pomalu. Udělal jsem krok od stromu k ní. Jeden. Druhý. Chytil jsem ji pod krkem, prudce jsem se otočil a přimáčkl ji na strom, o který jsem se do téhle chvíle opíral.
"Za jedna, ji znáš asi stejně jako já Martina a vzhledem k tomu jak tu o ní básníš, se pouze snižuješ na moji úroveň, která je dle tebe tak špatná.." Syčel jsem nepříjemně. Vcelku dobrá ukázka toho jak moc se nechala pobláznit. Zpevnil jsem stisk kolem jejího krku. "Za dva. Za celých pět set let se po mě jenom šlapalo. Nedovolím nějakýmu štěněti aby mi tu najednou zkoušelo dělat haura s tím, že se po mě bude vyřvávat za něco co není má vina." Dál jsem vrčel, stisk na krku jsem ustálil na jednom místě a přestal ho zesilovat, nechtěl jsem ji zabít. "Ještě jednou si zkus štěknout. Jedinkrát. A bude tu o jednu lišku míň." Syčel jsem nadále. Když jsem ji ještě chvíli sledoval, tak jsem jí jednoduše pustil a udělal krok od ní, směrem k přicházející Trish, kterou jsem nechal v klidu promluvit a nemluvil jí do toho.
avatar
Serenity Morgenstern

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 08. 05. 17

Re: Serenity Morgenstern, Sebastian Clark, Trish Callwey a Martin Shaw: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Serenity Morgenstern za Wed May 17, 2017 4:16 pm

Les-byt-??
Chtěla mu něco říct až po té, co by on domluvil. Sledovala ho a odhadovala pocity, které se v něm zacházeli, však sama byla až moc mimo. Láska jí oslepila a jestli vám mohu prozradit tak jí láska i zranila. Oklepala se a pořád na něj upírala hnědošedé oči plné pocitů, které nikdy nebudou opětované. Ruce se jí třásly vztekem, který vyprchal hned jak jí chytl za krk a přirazil ke stromu. Veškeré marné doufání v to, že jí Martin zachrání bylo pryč a ona se jen zničeně koukala na toho kluka. On měl proč se bránit a ona pomalu přestávala mít důvod, když jí ještě více stiskl krk tak jen zalapala po vzduchu a vůbec se mu nesnažila odpovědět. Pohledem jen sledovala jak ta dívka přichází a ona dostávala ještě větší strach, proč je jen tak láska nepříjemná? Jak mu teď záviděla, že jeho partnerka teď přišla a ona myslela, že pro Martina byla něco více. Tohle čekání jí jen uvádělo na pravý opak a ona hned jak jí pustil jen koukla na dívku. "Nic se nestalo...raději nic. Už to více nechci řešit, máte pravdu...Martin je zbabělec, že to nedokázal dříve říct a pěkný šmejd." Dostala ze sebe ještě než se vydala na útěk směrem ke svému bytu, co když ho odsoudila neprávem? Skoro přestávala došlapovat na zem z toho jak rychle běžela, však to co jí čekalo doma jí říkalo, že měla raději odejít. Byla tam sama a i když prohledala všechen kout bytu tak tak byla sama. Po Martinovi jí zbyl jen slabý pach lišky, který se pomalu vytrácel. Opřela se o zeď po které sjela jen z jednoho důvodu, aby si mohla obejmout kolena a dát volný průchod slzám bolesti. "Já sem taková kráva." Zamumlala do ticha místnosti ve které ještě chvíli seděla než se rozhodla udělat jeden drastický krok. Zvedla se a zavzlykala jen co uviděla manželskou postel. Vydala se pomalu do kuchyně, kde z ledničky začala vyhazovat všechno jídlo jen, aby už více nemusela trpět. Nebylo toho moc ani v celé kuchyni toho moc nebylo čili jí celý úklid od jídla mohl zabrat tak deset minutek? Naštvaně kopla do pytle s odpadky, měla na sebe takovou zlost, že se nechala spálit od někoho jako byl on. Její myšlenky byli nejasné, však srdce jí bolelo jako by se rozpadlo na prach. Rozešla se pomalu do koupelny, kde popadla žiletku, rozhodla se dál žít, ale aspoň si pomoc od bolesti. "Tak moc tě nenávidím" Dostala ze sebe než poprvé zabořila žiletku do ruky a táhla jí přesně tam kde chtěla. Ani netušila jestli to byl sen, ale když opět zase začala vnímat byla celá její koupelna od krve a ona měla pořezané skoro všechny části těla, kde by to nebylo vidět. Její ruce byli celé od krve a ona na nich viděla rány, rány které pro ní neznamenaly již více hloupost, ale úlevu. Vyhnula se jedině tetování na zápěstí a noze jinak měla pořezané ruce, nohy, břicho. Každý pohyb rukou jí pekelně bolel, ale pro ní to bylo uvolnění, od bolesti srdce a špatných myšlenek. Zavzlykala se pláčem a marně lapala chvilku po dechu. Jediné, co si teď uvědomovala bylo to, že musela pryč. Pryč z tohohle pitomého bytu, kde jí on opustil. Z jejího hrdla se ozvalo něco jako již přidušené zakňučení, když se měnila do podoby lišky a mizela z otevřených dveří bytu bůh ví kam. Bělostná srst se barvila do rudé stejně tak jako se její mysl zahalovala pomalu, ale jistě do černé. Ze silné dívky se stala pouze loutka bez možnosti lepšího konání, co za sebou nechala zakrvácenou koupelnu se žiletkou upuštěnou na zemi.

Sponsored content

Re: Serenity Morgenstern, Sebastian Clark, Trish Callwey a Martin Shaw: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Sponsored content

  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Právě je Fri Nov 24, 2017 10:23 am