Fantasy World

Fantasy tRPG


  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Leslie Bryce, Avery Burton - ???

Share
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Leslie Bryce, Avery Burton - ???

Příspěvek pro Avery Burton za Sun Feb 19, 2017 4:34 pm

U něj doma
Nečině seděl na pohovce a pozoroval tu spoušť kolem sebe. Jo, od doby, co tu u něj byl Viktor a Leslie uběhly už tak dva týdny, ale Avery ještě pořád neudělal nic s tou dírou ve zdi, která tam po něm zůstala. Dveře do jeho ložnice, jsou neustále zavřené.
Už dávno z toho všeho nebyl smutný a zklamaný, spíše byl naštvaný. Naštvaný na sebe.
V ruce svíral pořád plnou skleničku krve.
Před necelou hodinou si ji nalil a hodlal ji vypít. Ale od té doby ji jen drží v ruce.
Rozhlížel se po místnosti. Před očima se mu ty všechny scény znovu přehrávaly. Jako nekonečný film. A to ho dohánělo k větší zlosti. Nakonec v afektu odhodil skleničku a ta se rozbila o zeď. Na zdi zbyl krvavý flek.
Pak si všiml, že mu trochu té krve káplo na ruku.
Postavil se a rozešel se do kuchyně. Cestou si tu krev na ruce olízl.
avatar
Leslie Bryce

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 06. 12. 16

Re: Leslie Bryce, Avery Burton - ???

Příspěvek pro Leslie Bryce za Sun Feb 19, 2017 5:03 pm

Victorův byt
Seděl jsem na pohovce, záda podložená polštáři a zbytek těla od pasu dolů zakrytý dekou. Má zranění už byla kompletně vyléčená a mé síly se také vracely, ale Victor se choval jako starostlivá máma a pořád mě kontroloval. Zrovna teď seděl u kancelářského stolu a pročítal si korespondenční papíry. Koukal jsem na něj, obočí nakrčené a s nepříjemným pocitem v hrudníku. Ten pocit tam byl stále, od té doby, kdy jsem jakž takž nabyl vědomí, a nikdy neodešel. Věděl jsem, co cítím. Co mě to užírá. A překvapivě to nebyla sebelítost, nebo vztek na Averyho. Byl to vztek nad mým vlastním chováním. Odvrátil jsem od Victora pohled, když jsem si znovu bolestně připomněl, že jsem jen z vlastní egoistické majetnickosti, zničil to křehké cosi, co mezi sebou dva starší upíři budovali. A bolelo to, protože předtím jsem se neobtěžoval si uvědomit, že to budovali oba, ne jen Avery sám. Že to byla možná Victorova cesta z téhle samoty a já ji vlastní sobeckostí zničil. A to je to, co mě ubíjelo. Vidět ho teď takhle, s chladem v očích, který přetrvával, i když má zranění vymizela.
Má vina. Moje hloupost. Chtělo se mi hořce zaplakat.
"Victore?" Zašeptal jsem. "Hm?" Upřely se na mě ty zatvrzelé oči. Raději jsem jen zavrtěl hlavou, místo toho, abych se omluvil, jak po mně mé srdce chtělo.
Místo toho jsem řekl: "Nevadilo by, kdybych si zašel ven?" Žádné, "Zajdu si ven", jako obvykle. Pocit viny utlumil mou sebedůvěru a svoucnost na minimum. Victor se tvářil pořád stejně, ale jeho oči mi napověděli negativní emoci, co cítil. Přesto jen pokýval hlavou.
"Jen běž, ale prosím už se na nikoho nevrhej, a kdyby se někdo chtěl vrhnout na tebe, uteč" Nedostatek sarkasmu mě zabolel.
Jen jsem vstal, složil deku a šel se obléct do kabátu. Naposledy jsem věnoval Victorovi pohled, než jsem opustil náš byt.

Venku
Bylo krásně. Sice stále trochu chladněji, než by mi bylo nejmilejší, ale nestěžoval jsem si. Koneckonců, to ani na pár bolestných bodnutí v žaludku. Rozhodně se však bolestní nemohly vyrovnat tomu, co jsem cítil předtím.
Bloumal jsem ulicemi San Hillesh, pohled skloněný k zemi, v hlavě prázdno. Kolemjdoucím jsem musel připadat, jako duch. Nevím, kolik času uběhlo, ale zastavil jsem se. Jakýsi šestý smysl mi k tomu napovídal v mé hlavě. Zvednul jsem ji a rozhlédl se.
Tohle místo jsem matně poznával. Bylo spjaté s nehoráznou bolestí, sebenenávistí a smutkem. Došlo mi, že stojím před Averyho vilou.
Zíral jsem na ni hodnou chvíli, nechápajíc co tu dělám a přemožen různými pocity, co se z mého nitra vynořily, jako hejno rozzuřených včel, dotírajících na mou mysl.
Přemýšlel jsem o tom, proč se Avery zastavil a proč vůbec dovedl Victora. Bylo to od něj tak nečekané...zachoval se naprosto jinak, než bych od něj očekával.
Znovu mě dohnala vzpomínka na lítost ve Victorově obličeji. Lítost, kterou si snad myslí, že nevím, že skrývá.
Bez rozmyšlení jsem vykročil k Averyho dveřím. Moc, moc bych chtěl tenhle kruh uzavřít, co nejrychleji. Smazat tu chladnou fasádu, co si teď Victor kolem sebe vystavěl. Byla to moje chyba, vím to. Viň za to mně, ne sebe. Měl jsem si to promyslet, nechovat se zbrkle, netoužit abych měl o Averym jediné správné mínění.
Zazvonil jsem.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Leslie Bryce, Avery Burton - ???

Příspěvek pro Avery Burton za Sun Feb 19, 2017 5:35 pm

Averyho vila
Ještě před tím, než došel ke kuchyni, zastavil se u stolku vedle kuchyňských dveří. Na stolku byl položený bílí papírek s telefóním číslem a vzkazem: Ozvi se někdy.
Nikdo tam nebyl podepsaný, ale Avery dobře věděl koho je to číslo. Tohle číslo patří Lordovi. Kdykoliv když si změní číslo, pošle Averymu dopis a v něm papírek s novým číslem. Ale Avery mu ještě ani jednou nezavolal.
Vzal papírek do ruky a chvíli pozoroval to číslo. Chvíli uvažoval nad tím, že by se pokusil Lorda najít, ale pak ten papírek roztrhal na malé kousky a hodil ho na zem. "Ztráta času."
V kuchyni otevřel ledničku a jeho zrak se automaticky přesunul k sáčkům s krví. Jeden vytáhl ven a zavřel lednici.
Pak najednou uslyšel zvonek u dveří.
Teď byl dost překvapený. "Kdo to může být?"
Sousedi k němu už dávno dobrovolně nechodí, Lovci, co se tu potulují by nezvonili, tak kdo?
Avery položil sáček na linku a rozešel se ke dveřím.
Natáhl ruku po klice a okamžitě se zastavil, když ucítil známý pach. A to hodně hodně známý.
Chvíli jen tak hleděl na dveře a přemýšlel o tom, jestli má vůbec otevírat.
Nakonec je otevřel a koukl na blonďatého upíra v kabátu. "Co tu chceš?" Zeptal se ho.
avatar
Leslie Bryce

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 06. 12. 16

Re: Leslie Bryce, Avery Burton - ???

Příspěvek pro Leslie Bryce za Sun Feb 19, 2017 5:47 pm

Averyho vila
Okamžitě, jak Avery otevřel, všiml jsem si jeho mírně strhaného výrazu.
Samozřejmě se netvářil přívětivě, to bych ani nečekal. Musel jsem bojovat s tím, abych nesklopil pohled, ale udržel jsem ho. Sice na jeho hrudi a né na obličeji, ale udržel.
"Ani nevím..." Zamumlal jsem. NEBUĎ SAKRA SRAB! Okřiklo mě mé vnitřní já. Víc jsem se zachumlal do kabátu, protože mě znovu zabolely mé jizvy. Ano jizvy. Sice byly ukrutně malé, oproti zranění ze kterého vzešly, ale stejně...připomínaly mi mou chybu. Má povrchní část určitě chtěla, abych na svou chybu zapomněl, abych ji pohřbil, aby má regenerace zahojila i ty jizvy, ale to hluboko ve mně si chtělo připomínat, jaká svině umím být.
"Asi jsem přišel..." Přišel jsem si jako malý ohýnek skomírající ve větru, slabý, nestálý. Snad jsem tak i vypadal. "...požádat o odpuštění" Skoro mě nebylo ani slyšet. Vítr mi skoro vzal slova z úst. Vzdal jsem svůj boj a podíval na na podlahu. Je zvláštní, že žádám o odpuštění jako prvního Averyho a ne Victora. Ale asi se víc bojím Victorovy reakce než jeho.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Leslie Bryce, Avery Burton - ???

Příspěvek pro Avery Burton za Sun Feb 19, 2017 6:09 pm

Averyho vila
Avery se na něj upřeně díval.
Připadal si, jakoby znovu cítil to teplo jeho krve na své ruce.
Jeho pohled se zaměřil na místo, kde Leslieho zranil. Určetě má Avery v sobě pořád něco šíleného, protože si vzpomněl na to vzrušení, které při boji s Lesliem cítil a líbilo se mu tu.
Okamžitě tuhle myšlenku zahnal a koukl se Lesliemu do očí. To bohužel nebylo možné.
Něco v něm by nejraději zabouchlo dveře a odešlo, ale on i tak stál a čekal na odpověď. Na odpověď, kterou nepochopil.
Nechápal, proč ho Leslie žádá o odpuštění. Co chce, aby mu Avery odpustil.
P..Proč? To já tě málem zabil." Averymu se v obličeji objevil náznak naštvaného výrazu, který po chvíli hned zmizel. "Já bych tě měl žádat o odpuštění." Dodal potichu a udělal malí krůček v zad.
Uvědomil si, že pokud by Leslieho tady zahlédl Viktor, určitě by to nedopadlo dobře. Hlavně pro samotného Averyho.
Jo od toho dne, má k němu sakra respekt. Stejný, který míval před lety i k Lordovi.
avatar
Leslie Bryce

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 06. 12. 16

Re: Leslie Bryce, Avery Burton - ???

Příspěvek pro Leslie Bryce za Sun Feb 19, 2017 6:57 pm

Averyho vila
Averyho nohy mi zmizely z dohledu. Ustoupil dozadu. To mě donutilo konečně zvednout pohled.
Párkrát jsem otevřel rty, ale vždy je zase zavřel bez toho, abych něco řekl. Slova, vysvětlení, zkrátka nechtěly vyjít ven. Bylo mi trapně, chtěl jsem utéct, ale zarputile jsem zůstával stát. Moje nohy se nepohnuly.
"Ta první věc, kterou mě Victor učil....byla spravedlivost, cnost..." Začal jsem, téměř mi selhal hlas. Když jsem ho znovu odkašláním našel, pokračoval jsem: "...takže vím, že je to moje vina. Varoval jsi mě, měl jsem na to varování dát, ale byl jsem..." Naštvaný neprávem? Znechucený? Nevím, asi vše dohromady. Odfrknul jsem si nad sebou, nohy se mi zachvěly. Musel jsem se zapřít o futra dveří.
"Asi jsem navíc doufal, že jsem konečně silnější" Zasyčel jsem si pro sebe mezi zuby a zavřel oči. Znovu mě zabolely jizvy, tentokrát trošku více, asi to bylo podpořeno těmi negativními emocemi, co jsem cítil. Měl bych jít... Opatrně jsem se odpoutal od stěny a podíval se na Averyho, že se vyprovodím sám.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Leslie Bryce, Avery Burton - ???

Příspěvek pro Avery Burton za Mon Feb 20, 2017 8:10 pm

Averyho vila
Nepřerušoval ho a jen se na něj díval. To co Leslie řekl, Averyho víc utvrdilo v to, že by tu o odpuštění měl žádat on. K tomu navíc cítil od Leslieho vibrace, které naznačovali to, že to myslí zcela vážně.
Ale prostě nemohl teď poslouchat, to jak si Leslie myslí, že není silný.
Sakra co to s Averym je? Normálně by na tohle odpověděl: No jo, hold mně se nevyrovnáš.
Jo tohle by mu bylo podobný. Ale teď řekl úplně něco jiného. Něco co z jeho úst výjde tak jednou za uherský rok.
Koukl Lesliemu do očí. "Leslie, rozhodně jsi silnější..." Jeho hlas se pomalu tlumil. Hold ještě něco v něm to odmítá vyslovit, i když je to pravda. "To že jsem tě přizabil byla nepozornost... nás obou."
Avery je při boji často nepozorný, což pro něj často znamená prohru, když je jeho soupeř soustředěný. Což ale nemění fakt na tom, že když se Avery naštve a tak nějak přestane racionálně myslet. Né že by normálně racionálně myslel, tak dokáže soupeře knokautovat dřív než se unaví. Viz. Boj s Lesliem. Ale tam mu navíc nahrávala ta Leslieho zbrklost.
avatar
Leslie Bryce

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 06. 12. 16

Re: Leslie Bryce, Avery Burton - ???

Příspěvek pro Leslie Bryce za Mon Feb 20, 2017 8:49 pm

Averyho vila
Nechápavě jsem na Averyho zůstal zírat. Ano, neslušně, naprosto otevřeně zírat.
"Nenapil ses náhodou z polodémona a neblouzníš, Avery?" Zamručel jsem. Dokonce jsem trochu pojal podezření, že ho někdo proklel, nebo to vůbec není Avery, ale nějaký kožoměnec. Vyděsily mě všechny ty možnosti. Připomněl jsem si vlastní neopatrnost a zranitelnost.
"Nejsem silný, nepozornost jen způsobila, že jsi to se mnou skončil o něco málo rychleji"
Jak můžu být tak slabý, když ve mě proudí Victorova krev? Platí snad, že má lidská slabost přešla i do mého upírského stavu? Jiné vysvětlení nevidím.
Po dlouhé době se mě něco tichým hláskem zeptalo, jestli jsem si to vůbec zasloužil. To, že se mě Victor ujal. Starý, nádherný upír a já? Špinavý spratek z ulice...
Zakroutil jsem hlavou.
"Vím, že nemůžu očekávat odpuštění hned...ale prosím, promysli to" Otočil jsem se. "Už půjdu"
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Leslie Bryce, Avery Burton - ???

Příspěvek pro Avery Burton za Mon Feb 20, 2017 9:36 pm

Averyho vila
Bez komentáře. Prostě bez komentáře na Leslieho otázku. Ani sám Avery totiž přesně neví, proč řekl to co řekl.
Místo odpovědi, jen pozvedl jedno obočí, ale pak ho hned nechal spadnout zpět dolů. "Polodémoní krev jsem už popravdě dlouho neměl." Řekl si v duchu.
Pak se koukl na Leslieho jak se otáčel a pomalu odcházel. Asi Averyho zžíralo svědomí....Počkat, má vůbec Avery svědomí? Ne. Tak co se to s ním děje, že dělá to co dělá.
Chytil Leslieho za rameno a to docela aji silně. A to jen kvůli tomu, že svoji sílu už dva týdny nevyužíval. Pro něj sakra nezvyk. "Kdybych to s tebou skončil, už bys tu nebyl a já taky ne...Navíc, nic promýšlet nemusím, když chceš odpuštění, máš ho mít, ale hlavně ty odpusť mně...Já neměl v plánu tě z..." Selhal mu hlas, když si uvědomil, že jeho stisk trošiču zesílil. Takže ho okamžitě pustil a schoval si ruce do kapse.
avatar
Leslie Bryce

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 06. 12. 16

Re: Leslie Bryce, Avery Burton - ???

Příspěvek pro Leslie Bryce za Mon Feb 20, 2017 9:44 pm

Averyho vila
Jeho sevření se mnou cuklo. A psychicky mnou otřásl jeho tón, stejně jako samotná slova.
Koukl jsem se na něj přes rameno, když mě pustil.
"Co se to s tebou děje, Avery? Jsi v pořádku?"
Ne že by to snad byla moje věc, ale sžíravý pocit viny mi nedovolil se prostě otočit a odejít. Ještě jsem neměl právo na odpuštění. Navíc jsem měl z Averyho chování, které jsem u něj absolutně neznal, strach.

Sponsored content

Re: Leslie Bryce, Avery Burton - ???

Příspěvek pro Sponsored content

  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Právě je Sun Sep 24, 2017 3:58 pm