Fantasy World

Fantasy tRPG


  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Amelie Poppins + Sebastien Davello: Náměstí

Share
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Amelie Poppins + Sebastien Davello: Náměstí

Příspěvek pro Sebastien Davello za Mon Jan 09, 2017 5:29 pm

First topic message reminder :

Náměstí

Poněkud svižnějším krokem jsem si to šinul napříč městem, abych se dostal na náměstí. Moje cesta na náměstí neměla žádný hlubší smysl. Prostě jsem tam jenom chtěl. Třeba bych mohl někoho potkat a pokecat.
Kolem jsem necítil moc nadpřirozených. Dva upíři, liškodlak. Nijak moc široký kruh známých tu asi mít nebudu. Popravdě bych se rád viděl s Amerikou. S tou holkou byla sranda...hlavně chápala můj humor a pošťuchování mi oplácela stejnou mincí. Navíc je to jeden z mála lidí, kteří věděli, že já člověk nejsem. Pořád jsem doufal, že to nikomu nevypovídala, špatně by na tom byla ona. A kdyby ji chtěli přesvědčit o tom, že jsem člověk, byl bych na tom hůře i já. Pokud by si mě tedy našli, že. A představte si tu situaci, kdyby mi změřili tep a tak nějak by jim došlo, že je něco špatně - ups.
Byl jsem až moc zabraný do svých myšlenek, mno a pak to přišlo. Na chodníku jsem šlápl na kousek, který klouzal poněkud více než zbytek cesty a já si žuchl na zem. Tohle mě překvapilo. Nějaký nicotný kousek ledu má pocit, že mě může posadit na prdel. MĚ!!!! Ehm, no nic. S nenávistným pohledem upřeným na zemi jsem se začal zvedat.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: Amelie Poppins + Sebastien Davello: Náměstí

Příspěvek pro Sebastien Davello za Thu Jan 26, 2017 10:05 am

Park

Lyžemi jsem si opravdu nebyl jistý. Jako, na těch kopcích v lese by to šlo. Ale s mojí šikovností bych jí jezdil uvázaný za pasem a to by mi až moc pochroumalo ego. Tudíž jsem měl v odpovědi na její otázku jasno, jenom jsem nevěděl jak větu zformulovat aby ji to neurazilo a tak jsem doufal, že to pobere v dobrém. "Já nevím. Spíš né než jo." Uchechtl jsem se a naklonil hlavu ke straně, přitom jsem hodně pokukoval po jejím obličeji, abych mohl vidět nějaký náznak naštvání.
Koukl jsem se kamsi dál a protáhl se. "Odkud jsi?"
avatar
Amelie Poppins

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 05. 01. 17

Re: Amelie Poppins + Sebastien Davello: Náměstí

Příspěvek pro Amelie Poppins za Thu Jan 26, 2017 10:30 am

Park


Tak se asi na lyže nejde, nechce se mu. Ješitnost je vlastnost skoro každého muže, kdybych ho učila jezdit tak by to srazilo jeho ego, no nic. Myslel si, že mě tím naštve, ale to má smůlu, mě jen tak něco z míry nevyvede. Jsem velice klidný upír a i tak začínat si silou něco proti vlkodlakovi, to by nebyl dobrý nápad. Nenaštval mě ani mě nerozčílil, když budu chtít, můžu se projet sama. Pak se mě najednou zeptal odkud jsem. Moje odpovědˇ zněla : ,, Jak už víš, pracuji tady v knihovně, mám svůj byt tady poblíž, ale předtím jsem hodně cestovala, jen tak bez cíle. Ale asi po sto letech mě to přestalo bavit, tak jsem se usadila. Zajímalo by mě, ale jak ses stal upírem nebos byl prvně upírem a pak vlkodlakem? " Zajímalo mě na něm hodně věci, byl tajemný, nevěděla jsem, co si o něm myslet, ale určitě nebyl špatný ,, člověk " .
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: Amelie Poppins + Sebastien Davello: Náměstí

Příspěvek pro Sebastien Davello za Thu Jan 26, 2017 10:43 am

Park

Špatně jsem zformuloval otázku, chtěl jsem se optat odkud pochází přímo, kde se narodila a tak podobně. To už mi ale tak nějak vyklopila, že prý dost cestovala a sama stihla položit otázku, na kterou jsem se rozhodl odpovědět tak nějak úplně vším co jsem dělal dřív. Vypadala jako důvěryhodná osoba.
"Narodil jsem se i se svým bratrem v LA. Bratr je mladší o pár hodin. Ale to je nepodstatné..mno, v šestnácti mě pokousal vlkodlak a já po prvním úplňku znal svoji pravou sílu. Utekl jsem, nechtěl jsem ublížit nikomu v rodině. Začal jsem si pak vydělávat, byl jsem silnější a silnější, mohl jsem dělat prakticky jakoukoli práci která byla na sílu zaměřená. V osmnácti jsem procestoval většinu ameriky a nakonec ve dvaceti zakotvil tady. Nic moc se tu nedělo, vypadalo to tu klidně. Mno a..teď jsem se přimotal do cesty lovci se vcelku velkým arzenálem." Zamumlal jsem. "Když se mnou skončil, nechal mě s pochroumanou regenerací ležet na zemi a dodělávat. Ale našla ma upírka, Sarah a chtěla mi pomoct. Proměnila mě..a tak jsem teď tu." Usmál jsem se nejistě.
"Jo a..z upíra se v nic jiného už proměnit nemůžeš, jen tak mimochodem.." Rýpl jsem si.
avatar
Amelie Poppins

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 05. 01. 17

Re: Amelie Poppins + Sebastien Davello: Náměstí

Příspěvek pro Amelie Poppins za Sat Jan 28, 2017 10:58 am

Park

Celkem dost zajímavý příběh, ale rýpat nemusel. Řekla jsem mu na to s uraženou a zamýšlenou tváří : ,, V jaké části Ameriky byls a kdo je Sarah? No a to okrom upíra vím dávno, je mi přece 150 let hlupáčku, nechci se vytahovat,ale zažila jsem události 19. století, například průběh stavby Eiffelovy věže." Jeho obdivu se určitě nedočkám, ale co jeho obdiv nepotřebuji. Najednou jsem utekla a schovala se.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: Amelie Poppins + Sebastien Davello: Náměstí

Příspěvek pro Sebastien Davello za Sat Jan 28, 2017 4:19 pm

Park

Poslouchal jsem ji. Popravdě jsem nevěděl jak jí na to odpovědět, protože jsem to projel prakticky všude kde to šlo. Přemýšlel jsem kde jsem nebyl a došel jsem k tomu, že pár zemí jsem přeci jenom vynechal. "Vlastně tak nějak většinu států, ale Chille, Peru a Brazilii jsem projel jenom okrajově. Vlastně jsem tam opravdu jenom tak zajel a asi pět kiláků za hranicemi jsem se otočil s tím, že je na mě prostě moc vedro." Odpověděl jsem jí. Trochu více jsem se zahnul a vychutnal si rupnutí, které jsem ucítil v bedrech. Posléze jsem se mohl začít věnovat její další otázce. Sarah. Eh, co jí k ní říct? Musela vědět, že je to upírka, jelikož mě proměnila a..to je jedno. "Upírka co mě proměnila..bohužel den mojí proměny zmizela. Neviděl jsem ji od té doby. Nevím kde je." Pokrčil jsem rameny. Další věta mě přinutila tvářit se, jestli si dělá srandu. "Promiň, ale dovolím si tě citovat 'Zajímalo by mě, ale jak ses stal upírem nebos byl prvně upírem a pak vlkodlakem?'. Takže..?" Koukl jsem se na ni pobaveně. Bylo to vtipné, jak si myslela. Každopádně měla pravdu, na mě dojem ajfelovkou neudělá. "Vzhledem k tomu, že jsi ji nepostavila, nepodílela jsi se na tom, že tam stojí a klidně by stála i bez tvojí přítomnosti, nemyslím si že je čím se vytahovat." Odpověděl jsem jí popravdě a udělal pár kroků, přičemž jsem ji nechal za sebou. V tu chvíli jsem cítil, jak se její pach vzdaluje a já jenom přemýšlel, jestli si třeba neuvědomila, že nechala zaplý sporák nebo něco takového. Každopádně jsem se za ní po pár vteřinách rozešel a zastavil jsem se vedle křoví, za kterým byla schovaná. Přitom se opřel o strom. "To bylo co?" Zasmál jsem se pobaveně.
avatar
Amelie Poppins

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 05. 01. 17

Re: Amelie Poppins + Sebastien Davello: Náměstí

Příspěvek pro Amelie Poppins za Sun Jan 29, 2017 2:28 pm

Park


To teda celkem přehnal, ale zůstanu klidná, řekla jsem si. Bylo trochu dost potrhlé jen tak odběhnout a schovat se. Přišlo mi, že náš rozhovor byl už unavující, ráda běhám, skáču, prostě vyvýjím nějakou fyzickou aktivitu a taky se těším na tu svou knihu. Teď jsem opravdu působila jako Potrhlá Andula.
No a teď jsem působila ještě k tomu namyšleně, to jsem to vyvedla, přece neznamená, že jsem o tolik znalejší světa, to ne. Pozor na to, pýcha předchází pád. To jsem si vyzkoušela už jednou. A když jsem si tohle všechno uvědomila, zeptala jsem se ho : ,, Chceš slyšet můj příběh? A za mou bláznivost se ti musím omluvit, jsem skoro jak ta Potrhlá Andula, tuhle pohádku asi nejspíš neznáš, já za svýho dlohýho, náročnými a zajímavýho cestování i v Čechách, jsou moc pěkný a příroda je tam přímo nádherná." . Příjde mi tajemný čím dál víc, další otázka zodpovězená jen z části. Jeho život byl asi hodně zajímavý.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: Amelie Poppins + Sebastien Davello: Náměstí

Příspěvek pro Sebastien Davello za Sun Jan 29, 2017 9:57 pm

Park

Dosti skepticky jsem ji sledoval. Můj zájem o ni se snižoval, spolu s tím jak rostlo její vychloubání nad něčím, co nebylo nijak zajímavé. Neměl jsem rád ten pocit, kdy mě někdo shazoval pod sebe, protože něco neznám. Bylo to jako kdyby se dívka která se zajímá o akvaristiku vysmála chlapíkovi, který se vyzná ve zbraních nebo naopak - onen člověk se o to nezajímá, onen člověk nemá potřebu to sledovat ani znát, proto mi to přišlo stupidní. I tak jsem se tvářil pořád stejně a nešklebil se.
"Klidně mi o tom povykládej." Odpověděl jsem jí a za naší chůze jsem se posadil na laičku, ze které před chvílí její okupovatelé odešli, tudíž hřála a nebyl na ní sníh.
avatar
Amelie Poppins

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 05. 01. 17

Re: Amelie Poppins + Sebastien Davello: Náměstí

Příspěvek pro Amelie Poppins za Wed Feb 01, 2017 7:56 am

Park


Zachovala jsem se blbě, omluvím se mu. ,, Promiň, to vyznělo fakt blbě, chtěla jsem ti jen přiblížit místa, která jsem navštívila, já strašně ráda cestuju." Pak jsem mu tedy začala vyprávět, jak došlo k mé přeměně. ,, Asi v někdy na konci 19.století jsem si vyrazila na tancovačku do nejbližšího okolí, zrovna jsme byly, já a sestra, s rodiči někde v Anglii, hodně jsme kočovali. Tam nás okozlili mladíci asi našeho věku, možná starší a vytáhli nás ven, prý na vzduch. Pak si nás najednou přidrželi, tak, jakoby nám chtěli dát polibek na krk, ale místo toho se nám do něj zakousli. Když se ,,nasytili" ,dali nám svou krev. Koukaly jsme jak spadlé z višně, ale pak nám to došlo. O upírech jsme něco tušily, už jako malé pětileté holčičky jsme byly vyučovány jejich zabíjení. Teď nás mrzelo, že nám to nedošlo dřív. Rozloučily jsme se, už jsme, ale nedorazily za rodiči, možná by nás i zabili kůlem. Se sestrou jsem se dlouhá léta neviděla, tys o ní určitě neslyšel, jmenovala se Lucy. Doufám, že ji ještě někdy uvidím. A tys měl nebo máš sourozence? " Domluvila jsem, vyschlo mi v krku, tak jsem nabýdla. ,, Půjdem si něco ulovit? "
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: Amelie Poppins + Sebastien Davello: Náměstí

Příspěvek pro Sebastien Davello za Tue May 09, 2017 9:09 pm

Park

Nad jejími omluvami jsem mávl rukou a jen se o něco pohodlněji opřel. Konečně přešla na o něco zajímavější téma, které jsem si již rád vyslechl.
Z toho co mi řekla mi jí bylo a líto. Nebylo to nic milého. Možná se upíři chtěli pomstít jejím rodičům za to, že třeba v minulosti zabili jejich milé. Alespoň co jsem tak pochopil z jejího vyprávění, nejspíše byla z rodiny lovců. Ptala se sice jestli mám sourozence, ale i tak mi přišlo lepší jí říct jak se to mělo se mnou. Nebyl jsem si jistý, jestli už o tom nějaká zmínka nepadla.
"Co se mě týče, mám dvojče. Ale v sedmnáct mě pokousal vlkodlak a já musel jít pryč, bál jsem se o rodinu. Našel jsem si práci, vydělal, odjel jsem. Dost jsem cestoval než jsem se dostal až sem. Když mě před pár týdny jeden lovec, kterého jsem silně podcenil vyloženě prošpikoval skrz na skrz kulkami, zachránila mě jedna upírka. Věděla, že se asi neproměním a že mě to spíše než vyléčí zabije. I tak se o to pokusila. A..nakonec po několika hodinách křečí jsem se probral jako do jiného světa." Povykládal jsem jí opět něco málo o sobě a pak si povzdechl.
"Promiň, ale..popravdě se mi to pořád trochu hnusí. Nevím jistě, jestli se mi chce." Odpověděl jsem jí popravdě a koukl se stranou. Možná bych si měl začít zvykat na moji novou podstatu. Jsem lovec, musím pít krev, nic s tím nenadělám. Chvíli jsem mlčky sledoval zem, než jsem se tedy váhavě zvedl a natáhl jí ruku aby se mohla zvednout. "Ale budiž, zkusíme to."
avatar
Amelie Poppins

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 05. 01. 17

Re: Amelie Poppins + Sebastien Davello: Náměstí

Příspěvek pro Amelie Poppins za Mon May 22, 2017 1:06 pm

Park

Nakonec tedy s lovem něčeho dobrého souhlasil.  ,,Tak co si ulovíme? A jinak ,o svém bratrovi něco víš? Já o své sestře nevím od pokousání nic. Nevíš,jak bych ji mohla najít ? " zeptala jsem se ho. Nevěděla jsem absolutně jak zareaguje,tak jsem jen stála a čekala na odpověď. Ale uvnitř jsem se snažila si vzpomenout,jak moje drahá Lucy vypadala,až teď jsem si uvědomila,jak moc mi chybí. Doufám,že bude vědět o nějaké organizaci, která hledá ztracené příbuzné a dávné známé. Díky němu jsem začala vzpomínat na tváře a vlastnosti celé rodiny. Těch zhruba 120 let jsem neměla čas ani zájem o minulosti přemýšlet, minulost mě tížila prvních maximálně 10 let, pak jsem na ni už nemyslela.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: Amelie Poppins + Sebastien Davello: Náměstí

Příspěvek pro Sebastien Davello za Tue May 23, 2017 6:48 am

Park -> Město -> Les

Pomalu jsem se z lavičky zvedl a podal ji pomocnou ruku. Ať už ji přijala nebo ne, pomalu jsem se potom rozešel směrem k lesu. "Záleží na tobě. Klidně bych zkusil i člověka, ikdyž se bojím toho, že ve dvou bychom jej snadno zabili. Možná raději půjdeme do lesa a zkusíme něco tam." Odpověděl jsem jí a sledoval jsem cestičku na které byl ušlapaný sníh. Ve spojení s pískem na cestě vzniklo nehezké blátíčko, kterým jsem musel jít.
Zajímala se co vím o bratrovi. "Nevím o něm nic. Jen to, kde se přibližně zdržuje." Odpověděl jsem jí. Každopádně by mě zajímalo i něco víc. Má rodinu? Dítě? Co všechno se mu za ty roky stalo? Sedm let..sedm let.
"V mém případě to není těžké..ve městě bych si ho dohledal už celkem snadno..ale nevím jak to máš ty. Možná jste si říkali, kde se jí líbí nebo co má ráda..jestli ti říkala, že má ráda slunce a vodu, možná se zdržuje někde u moře. Ale těžko ji najdeš. Možná se ptát nějakých nadpřirozených co často cestují. Ale je malá pravděpodobnost, že by jsi ji našla." Donutila mě přemýšlet o mojí rodině. Napadlo mě, co když si rodiče pořídili další dítě? Co když mám sestřičku? Zavrtěl jsem hlavou, nemohl jsem na to myslet, jinak bych se tam asi rozběhl.
Pomalu jsme vyšli z parku do města, kde bylo odporné břečky o něco méně, ale stejně jí tu bylo dost. Přidal jsem do kroku. "Pojď..ať jsme tam co nejrychleji." Zasmál jsem se k ní a nehledě na pobavené, udivené a nechápavé pohledy lidí kolem jsem zaběhl do boční uličky, o které jsem věděl, že mě zavede k lesu.
avatar
Amelie Poppins

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 05. 01. 17

Re: Amelie Poppins + Sebastien Davello: Náměstí

Příspěvek pro Amelie Poppins za Tue Jun 27, 2017 10:42 am

Les

S jeho pomocí jsem se rychle vymrštila zpět na nohy a odpověděla mu : ,,Tak bych teda šla po nějakým zvířátku, ať nikomu moc neublížíme,nevím jak ty,ale takový hlad a chuť na nic většího nemám jen bych se krapet protáhla." Very Happy Když mi bohužel řekl,že asi jen tak sestru nenajdu, mrzelo mě, už je to spousta let,co jsem ji neviděla a vadí mi, že ani nevím,kde jsou pohřbení moji rodiče a zbytek rodiny. Chvíli se zamyslel asi nad svojí vlastní rodinou. Najednou mě napadlo ještě se ho zeptat : ,, A co zbytek tvojí rodiny? Já nevěděla celé roky, kde jsou tak jsem jim ani nemohla jít na pohřeb." Bylo mi náhle skoro do pláče,když jsem si představila jak někde umírali osamocení, bez jakéhokoliv zázemí, kdo ví,co s nimi bylo ale naštěstí jsem zadržela slzy. Když domluvil mé naději na nález sestry,řekl,že by jsme měli jít rychleji,tak jsem ho dohnala,stále ještě se smutným pohledem v očích,které jsem měla téměř skloněné na zem.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: Amelie Poppins + Sebastien Davello: Náměstí

Příspěvek pro Sebastien Davello za Sun Jul 02, 2017 10:39 am

Les


Kývl jsem na ni a trochu jsem se uculil. Zvíře připadalo v úvahu spíš. Po tom co řekla, že by se ráda protáhla ve mě samotném vyvolala potřebu si prokřupnout záda, což jsem udělal. Hezky jsem se narovnal, ramena stáhl co nejvíce dozadu a pak se zahnul. Bylo příjemné slyšet ten zvuk a cítit jak ten nepříjemný tlak odjel kamsi pryč. Opět jsem shlédl na ni a pak se uculil. Ptala se na zbytek mojí rodiny. Zavrtěl jsem hlavou. "Jsou daleko, skoro na opačné straně než jsme my." Odpověděl jsem jí. Její slova mě zabolela. "Možná je občas lepší, že nevíš jak na tom jsou..věř mi." Smutně jsem se usmál. Kdybych já věděl co všechno se stalo v mojí rodině a že jsem tam nemohl být..asi bych se zbláznil. Bylo by mi to líto, že jsem je nemohl v těžkých chvílích podržet. Bylo to sice sobecké, to ano..ale pořád to bylo pro mě doopravdy lepší. 
Vypadala sklesle. Okamžik jsem se zastavil a sledoval ji. Nehledě na to, že jsem původně chtěl jít rychleji pryč. "Pocem.." Zamumlal jsem nakonec a pak se k ní sklonil a objal ji. Jednou rukou jsem ji držel v pase a druhou jsem jí chytil hlavu, přitom ji k sobě jemně tiskl. "Nemysli na to. Jste nesmrtelné obě a náhoda je zvláštní..jednou se znovu setkáte.."

Sponsored content

Re: Amelie Poppins + Sebastien Davello: Náměstí

Příspěvek pro Sponsored content

  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Právě je Fri Nov 24, 2017 10:10 am