Fantasy World

Fantasy tRPG


  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Share
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Fri Dec 16, 2016 8:50 am

Les
avatar
Azura

Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 12. 12. 16

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Azura za Fri Dec 16, 2016 9:48 am

Les

Procházela jsem lesem, dál od města, a sbírala byliny, které by se dali usušit a použít. Je zajímavé, že v každém ročním období se dá najít nějaké užitečné byliny. Ať už je to mech, kůra, lišejník, nebo jiné podle lidí 'nepotřebné' byliny. Dávala jsem si pozor, abych na nikoho nenarazila. Můj vzhled ostatní bytosti značně znervózňoval a tak jsem se chtěla vyhnout zbytečným problémům. Přeci jenom, na dnešní normy jsem byla.... jiná. Lidé se mě balí, přišli pouze když potřebovali pomoc. Samozřejmě občas jsem vyhledala já je a pomohla jim, ale žila jsem osamělý život. Tedy... alespoň poslední dvě století ano. Vlastně od doby co jsem upír, to se lidem vyhýbám samotně. Nevím jestli se vyhýbám jim, nebo jejich krvi. Jako čarodějka, mé tělo krev striktně odmítá, ale i tak cítím, že upíří pudy mě k ní táhnou. Klekla jsem si na zem pod větší strom a zapískala na Waki. Ta kroužila někde nad lesem. Za chvíli jsem slyšela svist křídel a za chvíli mi na rameno přistála malá hnědá sovička Waki.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Fri Dec 16, 2016 10:29 am

Les

Vylezl jsem si ven ze svého karavanku a posadil se mezi dveře. Přitom jsem držel horký hrnek s kávou, kterou jsem pomalu usrkával.
Na sobě jsem měl maskáčové, volné kalhoty, kanady, černé triko a černou mikinu na zip s kapucí, kterou jsem měl nasazenou na hlavě. Bylo chladno, ale já se nechtěl jít obléct, zatím mi to takhle vyhovovalo.
Tiše jsem seděl a nějak moc nevnímal okolí, spíše jsem přemýšlel co budu dneska dělat. Vypadalo to na špatný den - byl jsem mrzutý, rozespalý a unavený. A nevěděl jsem co se bude dít, neměl jsem opravdu žádné ponětí co a jak.
Mno a pak jsem ucítil vcelku silný pach upíra. Musel být blízko. To by mohla být alespoň nějaká zábava. Rychle jsem do sebe kopl zbytek kávy a zasykl. "Kurva.." O stále horkou kávu jsem si opařil jazyk. Hrnek jsem postavil za dveře karavanu, zvedl jsem se a pak zavřel dveře, které jsem posléze ještě zamkl. Nechodí sem sice moc lidí, ale náhoda je blbec.
Pomalu jsem se vydal k upírovi, byl blízko, určitě mě musel cítit a možná i slyšet...
avatar
Azura

Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 12. 12. 16

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Azura za Fri Dec 16, 2016 10:48 am

Les

Byla jsme zabrána do vlastních myšlenek a moc nevnímala okolí, ale ostré zapraskání větve způsobilo, že jsem zase rychle vnímat začala. Ucítila jsem pach vlkodlaka. Musela jsem přemýšlet rychle, nechtěla jsem potíže. Nevím, jestli to byl úžasný nápad, nebo ten nejhorší, ale během chvilky jsem vyšplhala do koruny stromu, pod kterým jsem stála. Naznačila jsem Waki, aby byla potichu a nedělala zbytečný hluk. Pak jsem se jen přitiskla ke kmeni a potichu čekala na onu osobu. Pokud tudy vůbec projde. Kapuci co jsem měla téměř pořád na hlavě bych si stáhla do obličeje, ale nebyla tak veliká.
Asi by bylo rozumnější utéct, ale to bych nadělala spoustu hluku a to jsem také nechtěla. Občas si nějaký vlkodlak myslel, že je upíři nesnáší, kdyby to byl i tenhle případ, mohlo by to dopadnout nepříjemně. Nevím kde se vzdaly ty povídky o tom že se nesnášíme.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Fri Dec 16, 2016 10:56 am

Les

S kapucí na hlavě jsem pomalu šel lesem dál. Někde rupla větev, ale to bylo všechno co jsem tak slyšel.
Protáhl jsem se mezi pár stromy a došel až na místo, kde byl pach nejsilnější. Byly tu jenom jehličnany. Nikde jsem nikoho neviděl.
Vytáhl jsem ruce z kapes a obezřetně jsem se rozhlédl kolem. Někde tu byl a schovával se, buď se mě bál a nebo sám plánoval útok. Chvíli jsem mlčky stál a poslouchal zvuky okolí, nic jsem neslyšel..podíval jsem se nad sebe a projel očima strom. Konečně jsem upíra viděl, tedy upírku.
"Máš nějaký speciální důvod, proč posedáváš tam nahoře?" Položil jsem otázku a ustoupil o kus dál aby měla prostor při seskoku.
Rozhodl jsem se, že se pokusím být méně vytočený a budu milý. Pokud si tedy nezačne vyskakovat, pak ji rychle uzemním.
avatar
Azura

Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 12. 12. 16

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Azura za Fri Dec 16, 2016 11:37 am

Les

Netrvalo dlouho a zvuky se začaly přibližovat. Po chvíli jsem měla možnost spatřit onoho vlkodlaka, kvůli kterému jsem se krčila na stromě jako.... asi jako Eaki v noci. Ačkoli jsem se snažila schovat za kmen, všiml si mě. I tak jsem zůstala potichu a pozorně jej sledovala. Ticho proříznul první on. Chvíli jsem na něj mlčky shlížela, nevypadal, že by měl potřebu někomu na potkání ubližovat, ale jeden si nemůže být ničím "Z jiných nadpřitozených mám respekt, a když to jde, vyhýbám se jim. Nechci žádné problémy." Nadále jsem zůstávala sedět na větvi a krčila se u kmene. Zatím jsem nad návratem na zem neuvažovala, k tak unáhleným rozhodnutím je vždy čas jindy. On ze mě nejspíš cítil upíra, ale já byla především čarodějka, magická bytost. Boj jsem neovládala a tak by bylo velice lehké mě zabít. Smrti jsem se nebála, ale bojovala jsem proti ní o životy jiných a tak jsem se jí sama nechtěla vydat tak snadno.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Fri Dec 16, 2016 11:46 am

Les

Sledoval jsem ji, z toho co jsem zatím mohl vidět, byla krapet neobvyklého vzhledu.
Zůstávala nahoře a ze své polohy mi odpovídala, že se nadpřirozených bojí. Uculil jsem se, měl jsem pravdu.
Na spáleném jazyce jsem cítil podivnou slanou chuť a zároveň velké sucho.
Bavil jsem se, na mrzutost a ospalost jsem tak nějak zapomněl.
Vjel jsem si rukou do vlasů a přitom si shodil kapuci z hlavy, stále jsem ji pozoroval. "Nehodlám ti nic udělat.." Řekl jsem jí jenom. Teprve teď jsem si všiml toho, že v jejím pachu se míchal upíří ještě s něčím dalším. Hybrid?
avatar
Azura

Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 12. 12. 16

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Azura za Fri Dec 16, 2016 1:00 pm

Les

Stejně jako jsem já pozorovala jeho, i on pozoroval mě. Sundal si kapuci a tvrdil, že mi nehodlá nic udělat. Nevěřila jsem mu, ale i tak jsem se posunula kousek od kmene a uvažovala o skoku dolů. Konec konců, nejspíš i on by zvládl vylézt na strom a třeba mě shodit. Waki mi slezla z ramene a usadila se na větev, ta na zem jít nehodlala. Po chvíli jsem sesunula zadek z větve a rukama se moment držela větve, což způsobilo odřeniny na dlani, ale především jsem zbrzdila seskok. Doskočila jsem zády k vlkodlakovi, ale hned jsem se otočila. Držela jsem si zdravý odstup, dva metry. Narovnala jsem se a sledovala jej, prohlížela si ho. Lidé narůstali čím dál větších rozměrů, což mi v získávání alespoň malého respektu výrazně stěžovalo práci, s mou malou výškou. Ačkoli když jsem se narodila, bylo to zcela normální. "To říkají všichni, málokdo to myslí vážně." Mluvila jsem stručně. Zatím nebylo co rozvádět, na co se ptát. Boty jsem neměla, nepotřebovala jsem je. Ty jsem si brávala jen když byla pořádná zima. Na sobě jsem měla kožené kalhoty, ze kterých byl vidět ale jen konec nohavic, jelikož zbytek zakrývala tunika a na ní něco jako mikina bez zipu s kapucí, kterou jsem sundávala jen málokdy. Na čele jako vždy členku a v obličeji tetování, jak bývalo dříve zvykem. Pokládali mě za blázna, ačkoli byli hlupáci oni. Ale zkuste jim to vymluvit. Nebudete mít sebemenší šanci....
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Fri Dec 16, 2016 4:49 pm

Les


Nějakou chvíli to vypadalo, že dolů opravdu jít nehodlá. Byla roztomilá.
Nakonec jsem si všiml, že se chystala na seskok, při kterém se chvíli držela větve a určitě si trochu poškrábala dlaně. Vlasy mi spadaly do očí a já pohodil hlavou, abych je donutil stáhnout se k jedné straně. Povedlo se a já jsem měl hezký výhled.
Byla oproti mě dost drobná, stejně jako většina lidí, především dívek. Přes obličej měla zajímavé tetování, vypadalo to jako pás s trojúhelníky, které se pomalu zmenšovaly a při cestě od nosu k uchu se znovu rozšiřovaly. Na čele měla zvláštní čelenku a celý její outfit působil zvláštním dojmem. Když jsem sjel k jejím nohám, zůstal jsem zaraženě koukat. Byla bosá, na rozdíl ode mě v kanadách..zajímavé.
"Co jsi zač?" Zeptal jsem se jí a naklonil hlavu ke straně. "A neříkej že upír..cítím něco víc." Došlo mi, že ty dva metry místa mezi námi tam nechala z nějakého důvodu a tak jsem se rozhodl to nenarušovat.
"Není ti..trochu zima?" Koukl jsem na ni ještě trochu nechápavě - nožičky bosé.
avatar
Azura

Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 12. 12. 16

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Azura za Fri Dec 16, 2016 5:17 pm

Les

I já si všimla toho co měl na sobě. Vypadalo to velice podobně jako některé oblečení můžu co bojovali ve válce. Ale co jsem viděla, lidé to teď nosívali normálně. Důvod jsem neznala. Vypadal udiveně, zvlášť když mi sjel k nohám, lidé vždy brali jako hroznou tragédii že nenosím obuv. Na otázku co jsem zač jsem už chtěla odpovědět, než dodal, že ví že nejsem jen upír. Zatvářila jsem se malinko podrážděně, ale hněv ustoupil tichému smíření a akceptaci. "Já samotná se neberu jako upír. Jsem čarodějka, jak to nyní nazýváte vy. My jsme se nazývali šamany, nebo zkrátka děti magie." Samozřejmě bych byla ráda zemřela a žila normální život jako všichni, ale osud mi přiřknul jinou roli a já ji přijala. Samozřejmě se na nohy následně zeptal. Sama jsem se podívala na své bosé nohy a zahýbala prsty u nohou. "Není tu nejtepleji. Ale jsem tak zvyklá, navíc tu zimu stejně necítím." Vlastně jsem necítila vůbec žádnou fyzickou bolest, to kvůli tomu že jsem tento cit obětovala za cizí život. Byl to problém, protože když jsem se zranila, necítila jsem to. Mohla jsem vykrvácet.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Fri Dec 16, 2016 8:34 pm

Les


Ani jsem si nějak neuvědomoval, že díky mému oblečení vypadám jako chlápek od armády. ně, zvykl jsem si na to a už mě o tomhle oblečení ani nenapadlo takhle uvažovat. Za to ona vypadala jako wikanka. Což mi po chvíli i potvrdila.
Čarodějka.. Proběhlo mi hlavou a donutilo to můj úsměv ztvrdnout. Sally.. Polkl jsem. Úplně jsem na ni zapomněl. Jak se asi má?
Povzdechl jsem si a trochu sebou škubl, když jsem se myšlenkami tak nějak vrátil zase zpátky do přítomnosti.
"Takže..svým způsobem něco jako wikanky, že?" Mile jsem se na ni usmál. Ačkoli z ní byla cítit jistá averze ke mě, zdálo se mi, že s touhle holčinou budu za dobře. Měl jsem z ní zkrátka dobrý pocit.
"Jak to myslíš, že to necítíš?" Koukl jsem se na ni tázavě. "Kdybys chtěla, můžeme jít kousek dál..není tam nejtepleji, ale aspoň tam nepofukuje." Navrhl jsem jí, ale nehodlal jsem jí to vnucovat.
avatar
Azura

Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 12. 12. 16

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Azura za Fri Dec 16, 2016 8:53 pm

Les

Vypadal na chvíli zamyšleně, snad jsem mu něco připomněla. To je každého boj, pokud není zcela smířený se svou minulostí, nečeká člověka žádná budoucnost. Ale i mě občas táhla minulost, vlastně to byl veliký kámen co jsem s sebou všude tahala. Nejistě jsem kýval hlavou, dalo by se říci, že ano. Bylo spoustu názvů, každý léčitel si říkal jinak. Odtažitě jsem se chovala naprosto ke každému, nechtěla jsem přátele, ti brzy umírají a z toho vás potom bolí srdce. Proto jsem se prostě lidem vyhýbala, co jsem měla ale dělat teď? Prostě utéct? Nejspíš. Bylo by to lepší. Ale je pravda, že když se jakékoli přítomnosti vyhýbáte hodně dlouho, jste pak za nějakou vděční, i když víte že budete časem litovat. Podívala jsem se na dlaně a potom zase na něj. Dlaně si zahojím potom, o to strach nemám, jen na to nezapomenout. "Jako léčitelka dokáži vyléčit i téměř smrtelná zranění, ale pokud chci někoho vytrhnout Smrti z náruče, musím obětovat něco ze sebe. Přemýšlela jsem o barvosleposti, ale nakonec jsem se rozhodla pro fyzický cit." Nebylo to tajné a tak mi nevadilo že to ví někdo jiný. Ačkoli až poté co jsem to vyslovila mi došlo, že jsem mu právě bez problémů sdělila svou slabinu. Nebo alespoň jednu z nich. Na to jak jsem tu byla dlouho jsem pořád mívala záchvaty naivity a hlouposti, a co bylo horší, moc dobře jsem si to uvědomovala. Nad jeho návrhem jsem se zamyslela. "Nevím... jak jsem řekla, já teplotní změny příliš nerozlišuji, ale pokud to bude více vyhovovat tobě, tak klidně. Vlkodlaci jsou sice odolnější, ale i tak není moudré zahrávat si se zdravím." Jak jinak, jako léčitelce mi leželo na srdci především blaho ostatních a jejich zdraví, na tom mém nesešlo, a vlastně jediný okamžik kdy se nějakým způsobem podlomilo mé zdraví byl ten, kdy mě proměnili.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Fri Dec 16, 2016 9:06 pm

Les

To co mi řekla, bylo vcelku dost zajímavé. Popravdě jsem obdivoval lidi, kteří něco takového dokáží. "Máš štěstí, že jsi upír..všechno se ti rychle hojí, ne?" Zakřenil jsem se na ni. Pohledem přejela dlaně a pak se opět podívala na mě. Neměl jsem v plánu jí nijak ublížit, neměl jsem důvod. A dnes jsem neměl ani moc chuť do lidí kolem mě zbytečně rýt, takže po mě asi nebude mít důvod vystartovat ani ona.
Po tom co řekla, jsem se rozhodl zůstat stát na tomhle místě a dál bezpředmětně tlachat. Nerad bych přiznal, že je mi nějakým způsobem ziminka. Na druhou stranu jsem jí ani moc nemusel ukazovat svojí..em, eh..asi bych tomu měl vymyslet vlastní název. Není to už ani tak karavan, za autem to dávno nejezdí, to za co vy se dal přidělat k autu je urvané, takže ani přívěs bych tomu neříkal. Chm...karingotka? Možná by se tomu tak říkat dalo. Uculil jsem se.
"V pohodě, šlo mi o tebe." Zakřenil jsem se na ni nakonec a nadechl se.
"Co tu vlastně děláš?" Optal jsem se jí a chtěl ji oslovit jménem. Pak mi došlo, že její jméno vlastně neznám.
"Jsem Sebastien, ale klidně jenom Seb." Představil jsem se jí nakonec, by aspoň ona věděla jak na mě v případě potřeby pořvávat.
avatar
Azura

Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 12. 12. 16

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Azura za Fri Dec 16, 2016 9:18 pm

Les

To byla částečně pravda, ale jestli to bylo štěstí, to jsem posoudit nedokázala. "To máš nejspíš pravdu, ale já beztak vše zvládnu zahojit dříve, než k tomu má možnost upíří gen." Dala jsem ruce dlaněmi k sobě, a ačkoli byli téměř zahojeny díky onomu upířímu umu, zavřela jsem na moment oči, a načerpala magii z půdy, kterou jsem převedla do rukou a zahojila i poslední šrámy. Někteří mi tvrdili, že když ležím ostatní, ruce mi září měkkým světlem, ale jestli si vymýšlí jsme nevěděla, já vždy zavírala oči. Odvětil, že on sám nikam jít nepotřebuje. Možná to byla ješitnost, možná ne. "Sbírala jsem s Waki byliny, vždy se nějaké hodí." Natočila jsem hlavu na strom z kterého jsem seskočila a tiše hvízdla na Waki. Ta mi slétls na rameno a houkla. Podrbala jsem jí pod zobákem a znovu se podívala na vlka, konkrétně již jménem Sebastiena, zkráceně Seba. "Těší mě, Sebastiene. Mě říkají Azura, a má létavá společnice je Waki." Představila jsem sebe i sovičku a kývla hlavou. "Co sem do lesa přivádí tebe? Moc lidí se tu neukazuje, ani jiných bytostí." Pousmála jsem se, jelikož tvářit se jako kus stromu nebylo ani zdvořilé a teď už to bylo stejně k ničemu.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Sat Dec 17, 2016 6:16 pm

Les

Když jsem ji vyslechl, usoudil jsem, že i mě by se hodilo něco takového - častokrát se s nějakým volem co o vlkodlacích ví chytnu..a po boji s někým kdo vlastní stříbrnou dýku se to hojí dost zle.
Po mojí otázce se mi dostalo překvapivého vysvětlení, podrbal jsem se na zátylku a přenesl váhu těla na pravou nohu. Co chtěly sbírat v téhle zimě jsem nevěděl. Ale co já vím, nerozumím tomu, čarodějka je tu ona. A podle všeho je to schopná léčitelka.
Po jejím hvízdnutí jsem sledoval směr kterým se dívala a uslyšel jsem šust ptačích křídel. Ze stromu na kterém prve seděla se snesla drobná sůvička.
Teprve teď mi došlo, že před tím mluvila v množném čísle, když říkala, že "sbírali". Zabořil jsem ruce do kapes a sovičku se prohlédl.
Na oplátku se i ona představila. Neopomněla ani svoji opeřenou společnici a já se zakřenil. "Těší mě." Prohodil jsem nakonec mile. I ona už povolila kamenný výraz a díky tomu opadla poněkud nepříjemná atmosféra, která tady panovala.
"Mě? Mno, našel jsem si tu něco jako starý karavan a rozhodl jsem se ho obydlet." Uchechtl jsem se a sklonil hlavu níž, na rtech mi vyjel ten hravý úsměv.
avatar
Azura

Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 12. 12. 16

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Azura za Sun Dec 18, 2016 11:47 am

Les

Na slova že jej těší jsem pokývala hlavou, na to nešlo nic říci. Následně jsem jen poslouchala odpověď, na otázku mnou položenou. Že bych věděla co je to karavan se říct nedalo. "Karavan? A proč jsi se rozhodl žít v ústraní?" Dvě otázky naráz, snad jsem nebyla až moc otravná, nebo vylezlá, ale pokud bude mluvit o jakýchkoli věcech co nejsou spjaté s přírodou, pravděpodobně budu vypadat jako hlupák, jelikož jsem o těchto věcech nic nevěděla.
Ale divili jste se mi? Vyrůstat v mé době a postupně se propracovávat až sem? To nebylo nic lehkého. A jelikož jsem většinu času žila v ústraní, bylo to ještě těžší. Navíc, když jsem pak lidi viděla, jak sledují ty přistroje, vzájemně se tak odcizují, bylo z toho jednomu smutno. Ani jsem nepostřehla, že jsem si přestala dívat větší pozor, abych se o nikoho kromě sebe a Waki nezajímala. Myslím, že se mi to pěkně vymstí. Sebastiena bych mohla začít brát jako přítele, nikoli jen jako známého z lesa, to pak ale byl problém. Už jsem to tu i rozváděla, proč se snažím vyhýbat jakýmkoli přátelstvím, raději ty lidi nepoznat. Přeci jenom, vlkodlaci nežijí dlouho. Navíc se často někde rvou a to nedělá dobro.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Sun Dec 18, 2016 4:14 pm

Les

Vypadala, že ji můj důvod zaujal. A zajímalo jí, proč se držím dál od lidí. Trochu jsem se uculil.
"Většinou jsem ve městě." Oponoval jsem jejím slovům o tom, že se držím mimo civilizaci. "Ale má to jeden důvod. Přeci jenom, jsem vlkodlak, vzpomínáš?" Usmál jsem se sladce, došlo mi, že asi nebude moc vědět na co mířím a rozhodl jsem se jí to objasnit.
"Jen pro upřesnění. Já se jako jeden z mála vlkodlaků ovládám i při úplňku ve vlčí podobě. Jde tu o to, že i tak se nerad při přeměně zdržuju ve městě. Mno..a když se člověk ráno probudí uprostřed lesa a nahý, je rád když má poblíž něco kam se může schovat a kde se může obléct." Řekl jsem. "Nehledě na to, že si častokrát většinu oblečení roztrhám, protože se to nestihne dát dolů, nebo si člověk nevzpomene na úplněk dost brzo." Vysvětlil jsem jí tedy a pořád se uculoval.
Zdála se mi fajn.
Koukl jsem se na její sovičku a lehce naklonil hlavu na stranu. Možná bych si taky něco mohl pořídit..štěně, kočku..co já vím.
avatar
Azura

Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 12. 12. 16

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Azura za Sun Dec 18, 2016 4:36 pm

Les

Pokývala jsem hlavou. Došlo mi, že i když má úkryt v lese, nemusí v něm být pořád. Já se ale zařizovala podle sebe, a tak jsem to zprvu pochopila tak, že v lese i bydlí. Na trvalo. Poslouchala jsem jej dál. Vzpomínala jsem si, nebylo to tak dlouho co mi to řekl a já měla dobrou paměť, vždyť jsem zde žila již půl tisíciletí. A to jsme jen máloco zapomněla. Poslouchala jsem jej, se zaujetím, nemusela jsem jej předstírat, vždy mě zajímali pocity nebo zážitky ostatních.
Překvapilo mě, že se umí ovládat. "Není mnoho vlkodlaků co se umí ovládat, musí na to být veliká síla vůle. Nehledě na to, že si tím proti sobě pravděpodobně poštváváte svého vnitřního vlka, když mu berete tu jedinou možnost svobody."  Z vlkodlaků cítila ono vlčí napětí uvnitř jich samotných, přeci jenom jejich duše byla rozdělena na dvě části, nebylo to jen jejich podobou. Nebo ano? Všimla si, že se dívá na Waki. "Coyome..." řekla jsem Waki a ukázala rukou k Sebastienovi. Waki pochopila, drápky se odrazila od mého ramene a zase se jimi opatrně zasekla na Sebastienově rameni. Waki jsem většinou dávala pokyny v jazyce Nahuatl, tedy jazyce blízkém mému kmeni, kde jsem se narodila. Samozřejmě jej Wakiino přistání nemohlo bolet, Waki byla maličká a dávala si pozor, aby jej nezranila. Houkla, složila si křídla podél těla a zvědavě sledovala nový obličej.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Sun Dec 18, 2016 5:34 pm

Les


To co mi řekla jsem věděl až moc dobře a nedělalo mi to moc dobře na duši. Povzdechl jsem si a lehce sklopil hlavu. "Vím o tom moc dobře, ale nerad bych někoho zranil...nehledě na to, že když se můj vlk pustí z řetězu.." Odmlčel jsem se a přemýšlel nad správnými slovy. Olízl jsem si horní ret a podíval na ni. "...tak jde po všem co cítí." Dořekl jsem to tedy.
Pohled jsem několik vteřin zamyšleně upíral na drobnou sůvičku, kterou nakonec Azura poslala na mě. Posadila se mi na rameno a celkem zvědavě si mě prohlížela.
Uchechtl jsem se. "Jak ji máš dlouho?" Zeptal jsem se jí a věnoval jí jeden pohled, pak se opět koukl na sovičku a natáhl k ní ruku, abych jí prsty mohl přejet po peří. M2l jsem za to, že aby sova byla takhle dobře vycvičená je třeba dlouhá doba, kdy se zvíře učí. Nemohla ji mít kratší dobu než pět let.
avatar
Azura

Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 12. 12. 16

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Azura za Sun Dec 18, 2016 9:48 pm

Les

Nejspíš jsem jej chápala, nebo jsem se o to alespoň pokusila. Již jsem pár vlkodlaků viděla a tak vím jak to vypadá, když se pustí ze řetězu. Waki byla chytrá sovička a tak zavrkala a natáhla hlavu. Ráda se nechávala hladit, byla takový mazel, nevím kde to pochytila. Možná jsem jí rozmazlila. "Děláš dobře, ne všichni vlkodlaci dbají na bezpečnost ostatních." Bylo by to hezké, ale celkově málo nadpřirozených dbá na své smrtelné a 'obyčejné' okolí. Poté přišla otázka ohledně Waki, která si pod krkem probrala zobáčkem peří. "Našla jsem jí jako malé sůvátko, dva a půl let, možná tři roky, víc to nebude." Řídila jsem se podle ročních období, bylo to stejně přesné jako normální kalendář jen jsem nerozlišovala dny a měsíce.

Sponsored content

Re: Sebastien Davello + Azura: Les - UKONČENO

Příspěvek pro Sponsored content

  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Právě je Sun Sep 24, 2017 3:50 pm