Fantasy World

Fantasy tRPG


  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

San Hillesh (Město)

Share
avatar
Kira Warkin

Poèet pøíspìvkù : 85
Join date : 24. 12. 17

San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Kira Warkin za Tue Jan 09, 2018 10:32 pm

First topic message reminder :

Úkryt

S nelibostí jsem se díval na to, jak si prozkoumává rány a čekal co se bude dít. Věděl jsem, že i kdyby opravdu potřeboval o nic by si neřekl, protože jsem byl v tuhle chvíli mimo hru. A jak to bude jindy těžko říct. Vzhledem k tomu, že se začal zvedat, chtěl odejít a já to na jednu stranu chápal.. jenže jsem nechtěl být sám.
Nejprve jsem mu chtěl říct, že nic vědět nepotřebuju ale nakonec jsem se zeptal. "Jak to bude až se uzdravím? Budu muset jít nebo tu budu moct zůstat?" Těžko říct, co jsem sám chtěl. Rád bych zůstal ale na druhou stranu by to pro mě nebylo moc bezpečné. Heh, jako kdybych se tím řídil že. Stočil jsem svůj pohled na nově obvázané zápěstí a povzdechl si. Pokud tu zůstanu, budu vědomě riskovat život protože budu mít nutkání jim pomáhat, pokud jim někdo ublíží. Ale otázkou bylo, jestli je venku bezpečněji než tady. Pokud žili monstra v tomhle městě budou určitě i v jiném. Vlastně spíš v každém. A i lidé dokáží nehezky zranit, to jsem si ověřil moc dobře. Střelil jsem pohledem zpět na Seba a čekal, jak odpoví.
avatar
Vickie Davello

Poèet pøíspìvkù : 42
Join date : 12. 01. 18

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Vickie Davello za Fri Jan 19, 2018 12:37 pm

Kavárna

I když je to její bratr, i tak je dosti nejistá a opatrná.. Vždyť jeho dvojče ji opustilo, na to se zapomenout nedá.. Co když ji tohle udělá i on?? Tohle ji stále hlodá v hlavě. Nezná ho.. Neví, jaký je a jestli ji vůbec bude chtít poznat. Pocit samoty bylo něco, co ji více ničí psychiku, vyvolává záchvaty a podporuje deprese, díky kterým se pokusila několikrát o sebevraždu. Z toho se sama nedokáže vyhrabat a všichni ji pomáhají v tom, že ji psychiku ničí ještě více. Když plácla sebou na zadek, mírně se porozhlédla, a všimla si, že se na ni všichni dívají. Nebylo to pro dušičku, jako ona, nic příjemného.. Celá se otřásla a srdce ji bilo o něco rychleji, čímž se zrychlil i její dech. Taková plachá a malá dívka, aby vysvětlila, co se ji děje, když sama tohle nedokáže popsat.. Je opravdu těžké.. Nezná nikoho, kdo by ji rozuměl. Pomohl. Pochopil ji. Byl ji oporou. Nikomu se ani svěřit nemohla. Po odchodu bratra ne. Pomalu se v tichosti vyškrábala na nohu. Trhaně se nadechla a zvedla na okamžik k němu pohled. Kapuci si více poupravila. “N-ne… nemusíme..“ zamumlala tiše, neb.. Asi by nebylo vhodný odejít teď. Není to pro ni jednoduché, ale.. Snad tohle zvládne. Pokud se lidi začnou starat o sebe, bylo by ji o trochu lépe, ale ona s tím nic nenadělá..
avatar
Valerius Larsen

Poèet pøíspìvkù : 284
Join date : 17. 08. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Valerius Larsen za Fri Jan 19, 2018 3:01 pm

Dům
Ležel na ní pár hodin a ani tak se mu nezdálo, že by se začala zahřívat nějak markantně. Sem tam se drobet zavrtěl, ale jinak nevyvíjel žádný velký pohyb. V podstatě ani neměl proč. Topení zatím šlapalo, a i kdyby náhodou ne, zahříval ji on. Navíc se mu ani nechtělo zvedat se. Při tomto nic nedělání se mu dokonce podařilo usnout. Její pohled však zaregistroval, což jej donutilo k tomu, aby otevřel oči a několikrát zamrkal, načež zvedl hlavu a dlouze zívl, čímž odhalil řadu ostrých zubů. Teprve poté se na ni uráčil podívat a zavrtěl u toho ocasem. Zatím se neproměnil a ani to v blízké době neměl v úmyslu. Teprve tehdy, kdyby se jej na cokoli ptala, by se proměnil, aby jí odpověděl.
avatar
Sophia Alex Linelle

Poèet pøíspìvkù : 231
Join date : 23. 09. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sophia Alex Linelle za Mon Jan 22, 2018 10:44 pm

Dům

Nějaký čas ji trvalo, než vůbec vysoukala ruku z hromady dek, aby si promnula oči. Zrak měla stále mázlý, ale to mohlo být tím, že byla trochu mimo. Bude chvíli trvat, než bude moct normálně fungovat i vidět. Pro teď všechno hodila za hlavu a nezajímala se o to, co se přesněji stalo, i když zaregistrovala, že je vzhůru. Neměla potřebu otevřít ani ústa, proto byla ticho. Zavřela znovu oči, ale.. nemínila už spát. Cítí se až moc přespaně. Nekomentovala ani to, že leží na ní, i když.. to bylo poněkud zvláštní. Trhaně se nadechla a lehce sebou zavrtěla. Občas se dlouze otřásla, ale to se dalo nějak ignorovat a přenést se přes to. Uhnula pohledem někam do strany, neb se možná za sebe styděla, ale.. to si rozhodně nikdy nepřizná.
avatar
Valerius Larsen

Poèet pøíspìvkù : 284
Join date : 17. 08. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Valerius Larsen za Mon Jan 22, 2018 11:01 pm

Dům
Zůstal zticha a pouze zamručel, když sebou zavrtěla. Nadzvedl se tedy na předních, načež se protáhl a seskočil na zem. Vyběhl z pokoje, aby došel přiložit a v pokoji tak bylo opravdu teplo. Když se pak vrátil, byl už přeměněný. Vstoupil tedy se zaklepáním a s hlavou sklopenou. Přemýšlel, jestli by měl něco říct nebo raději mlčet. Nakonec se však podrbal na zátylku a jen v tichosti došel k posteli, na jejíž kraj si sedl. "Jak je ti? Optal se a konečně k ní zvedl pohled. Věděl, že by jí měl prohlédnout a vyčistit ránu, která se mu moc nelíbila, ale to ještě chvíli počká. Nechtěl na Alex jakkoli tlačit, aby to náhodou zase nějak nepokazil. Navíc to, co se stalo.. nu, v podstatě to, co mu řekla, už tak nějak hodil za hlavu a přestal o tom přemýšlet.
avatar
Sophia Alex Linelle

Poèet pøíspìvkù : 231
Join date : 23. 09. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sophia Alex Linelle za Wed Jan 24, 2018 10:41 pm

Dům

Přejela po něm pohledem, když odcházel z pokoje pryč. Mezitím se zahleděla do stropu a pokoušela se myšlenky urovnat, což nebylo zrovna jednoduché. Krátce se nadechla a zavřela na chvíli očka. Povedlo se ji vytáhnout ruku zpoza hromadu dek, načež přejela jemně prstem po stále nedohojené spálenině přes oko. Stále viděla rozmazaněji na ono oko, ale.. Na to už si nějak zvykla a nevnímala to nějak vážně, stejně jako její rány. Pro ni tohle byla naprostá banalita, nic víc. Uslyšela jej přijít, ale zatím ze stropu pohled nesundala. Až když promluvil, koukla na něj. "Byly i lepší dny.." odpověděla mu a koukla zase jinam. Tiše si povzdechla, načež se pomalu pokoušela si sednout.
avatar
Valerius Larsen

Poèet pøíspìvkù : 284
Join date : 17. 08. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Valerius Larsen za Wed Jan 24, 2018 10:51 pm

Dům
Dlouze se nadechl, mezitím, co na něj promluvila. Sdělila mu prostou odpověď, nad čímž se chabě pousmál. "Chm.. to ti věřím." Vydechl tiše, avšak natáhl se a jemně ji zatlačil zpátky, když se pokoušela posadit se. "Zůstaň prosím ještě alespoň chvíli ležet." Tentokrát už ji požádal. Domýšlel se, že rozkazovat nemá v tomto případě vůbec žádný význam, neboť to stejně nejspíše udělá. "Navíc ti budu muset znovu zavázat ránu na boku a budu doufat, že mi co nejdříve přijde balíček. Bojím se, aby se ti do toho něco nedostalo a zrovna dvakrát dobře se to také nehojí." Možná na ní v tuto chvíli vychrlil až příliš mnoho informací, ale to si v podstatě téměř neuvědomoval. véce méně mu to došlo až poté, co jí všechno řekl. Ani nevěděl, jestli jí to vůbec zajímá, ale považoval to za docela důležité.
avatar
Sophia Alex Linelle

Poèet pøíspìvkù : 231
Join date : 23. 09. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sophia Alex Linelle za Mon Jan 29, 2018 8:50 am

Dům

Nebyla zrovna spokojená s tím, že ji nedovolí se jen posadit. Tiše a hlavně nespokojeně si povzdechla, ale zůstala ležet, i když nechtěla. “Fajn.. Zůstanu..“ zamrmlala je zrovna vesele, ale tak nějak pochopila, že to s ní myslí dobře. Tohle si opravdu nerada připouštěla. Poslouchala ho a koukala někam jinam. Pravdou bylo, že očnímu kontaktu se trochu vyhýbala. Řekla věci, kterým mu asi ublížila. “Nic si s tím nedělej.. Bude to v pohodě.“ typická odpověď, kdy si nehodlá přiznat, že něco není v pořádku. Ani není zvyklá žádat o pomoc. Už si zvykla, že když je v maléru, je na také sama, ale.. On ji každým dnem přesvědčuje o opaku. Je to však správně??
avatar
Valerius Larsen

Poèet pøíspìvkù : 284
Join date : 17. 08. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Valerius Larsen za Mon Jan 29, 2018 9:10 am

Dům
Pousmál se, i když už jen z jejího tónu bylo poznat, že ji to zrovna dvakrát netěší. Přivřel pak poněkud zlobně oči a odfrkl si. "Už jsem řekl, že se na to podívám a rozhodně mě od toho neodradí to, že to prý bude v pohodě. Nejsem slepý, Alex." Při posledních slovech zaskřípal zuby a předklonil se, avšak větu dokončil. Rychle pak vdechl vzduch do plic a následně dýchat přestal. Zlehka se třásl, když jím projížděla křeč způsobená stále s rozšiřujícím jedem v těle. Oči měl pevně zavřené a popravdě, nevnímal v tuto chvíli nic kolem sebe. Přece ze sebe neudělá nějakou hysterku. Musel prostě jen počkat, až to přejde a zase to bude nějakou dobu v pohodě.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 287
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sebastien Davello za Sun Feb 04, 2018 6:33 pm

Kavárna

Neměl jsem nejmenší ponětí o tom, co se dělo a proč je tak vyděšená. Vše jsem to přikládal tomu, že ji předtím chtěl odtáhnout ten chlap. Jen při myšlence na něho se mi otevírá kudla v kapse. Viděl jsem jak se rozhlédla, nevypadala nadšeně ze vší té pozornosti. Měl jsem chuť zavrčet, ale asi by ji to znepokojilo ještě mnohem více. Sledoval jsem jak se škrábe na nohy a očekával její odpověď, která přišla chvíli poté co stála na nohou. Nemuseli jsme. Kývl jsem hlavou a rozhlédl se kolem. Podle všeho nechtěla aby se na ni někdo díval. Takže bude dobré najít místo, kde na ni nebude vidět. V koutě místnosti bylo trochu odstrčené místo, kterého jsem si všiml až teď. Byly tam dvě židle. Jedna zády k ostatním, druhá čelem. Neměl jsem to rád, ale asi si sednu tak, aby ostatní civěli na moje záda a jí dali pokoj. "Tak pojď.." Pokusil jsem se o povzbudivý úsměv a pomalu se rozešel směrem k místu, které mi přišlo nejvhodnější.
avatar
Vickie Davello

Poèet pøíspìvkù : 42
Join date : 12. 01. 18

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Vickie Davello za Thu Feb 08, 2018 1:19 pm

Kavárna

Nikdo nerozuměl tomu, čím si musela nedobrovolně projít. Že jediná opora, kterou měla, bez ní odešla. Vše mohlo být jinak, ale.. Nakonec na všechno zůstala sama. Od doby, co odešel, se nemohla na nikoho obrátit. Všechno dusí v sobě a proto se chová tak, jak se chová. Má problém někomu začít věřit, zvlášť bratrovi podobajíc se tomu, který se na ni vykašlal. Samozřejmě se bojí toho, že bude pořád sama a jeho už taky nikdy neuvidí.. Jemně si promnula paže a tak moc se snažila, aby nezpanikařila, či nedostala záchvat. Tady se to nehodí.. ne, když jsou ty lidi, kteří by na ní civěli ještě víc, než teď. Jakmile ji pobídl, mírně pokývla hlavou a vydala se za ním jako ocásek. Jeho mikinu si na sebe tiskla, neb krásně hřála. Ta její tenká mikina ji moc nehřeje. V hlavě si namlouvala, že ti lidé ji nechtějí ublížit.. nebo ano?? Proč i nad tímto váhala?? Nedůvěřivost k lidem jednoduše převládala.
avatar
Sophia Alex Linelle

Poèet pøíspìvkù : 231
Join date : 23. 09. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sophia Alex Linelle za Thu Feb 08, 2018 1:31 pm

Dům

Netuší, co si myslel, ale ona slepá rozhodně nebyla. Sama nerozumí tomu, proč si hraje na statečného rytíře, když se něco děje a je zraněnější víc, než ona. Tiše si nad jeho slovy povzdechla a zvedla k němu pohled s vážným výrazem na tváři. "a ty si myslíš, že jsem slepá já?? Ani slepému by neuniklo, že nejsi v pohodě." začala a i přes jeho řeči, se posadila. "Nevím, co přesně se stalo. Nevím, co se stalo mě, natož tobě, ale je mi jasné, že se něco s tebou děje, ať se to snažíš skrývat jakkoliv." pokračovala a v hlase se objevila i starostlivost, kterou se snažila skrývat. Vyhrabala se zpoza dek a sedla vedle něj. Ignorovala sebe a svou bolest a zaměřila se na něj. "Tím, že se budeš snažit skrývat bolest, nikomu nepomůžeš. Rozhodně nechci, aby si mne, jako cizí holku upřednostňoval před sebou, protože jestli takto budeš pokračovat, pro tebe to dobře nedopadne. Nemyslím to nijak zle." jakmile domluvila, opatrně se nadechla a pomalu vstala. Opravdu to s ním myslí dobře. Jen doufá, že si to nepřebere nějak špatně.
avatar
Valerius Larsen

Poèet pøíspìvkù : 284
Join date : 17. 08. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Valerius Larsen za Thu Feb 08, 2018 2:29 pm

Dům
Slyšel, že na něj mluví, ale trvalo mu docela dlouhou chvíli, než se na to dokázal soustředit. Avšak, alespoň už rozuměl tomu, co se mu snažila sdělit. "Nemá cenu se s tebou hádat, viď?" Vydechl tiše a zavřel oči. Třas ho již přešel a i křeč pomalu ustupovala do pozadí. A i když se mu ani trochu nelíbilo, že si stoupla, mlčel. Zůstal však sedět a zvedl se až ve chvíli, co se ozvalo vytrvalé zvonění. Vyšel tedy z pokoje a seběhl schody, aby se dostal ke dveřím, co možná nejrychleji, i když to nemusel být zas tak dobrý nápad. Nicméně, když otevřel, vydechl úlevou a zaplatil pošťákovy, který mu předal krabici, na kterou čekal. V obýváku mak krabici vybalil. V podstatě z ní vytáhl ještě dvě menší krabice a u první se jal zkontrolovat obsah. Úlevně si oddechl a vytáhl ampulku, kterou si chvíli se zájmem prohlížel, než sáhl po stříkačce a jehle, kterou vybalil a natáhl do ní protijed. Společně se stříkačkou pak šel najít Alex. Netoužil ji použít jakožto pokusného králíka. Jen potřeboval, aby se jí rány začali líp hojit a pak už možná bude mít klid.
avatar
Sophia Alex Linelle

Poèet pøíspìvkù : 231
Join date : 23. 09. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sophia Alex Linelle za Sat Feb 10, 2018 9:17 pm

Dům

Tak dlouze, jako teď už dlouho nemluvila, vlastně asi nikdy. Netušila, že ji nedokázal moc vnímat. Ona jen mluvila a vše mu řekla od plic. Byla v tom jen holá pravda. Nic zlého, aby si to zase nevzal moc osobně, či zle. "Ne nemá.." utvrdila ho v jeho slovech, načež si prohrábla vlasy. Pomalu přešla k oknu a nepohlédla na něj ani ve chvíli, kdy odešel pryč díky zvonku. Nic ji do toho nebylo, proto z pokoje neodešla, aby zkontrolovala situaci. Uslyšela, jak se vrací nahoru, ale ani se nehnula. Nakonec otevřela okno, aby se nadechla čerstvého vzduchu. Pohledem přejela ruce, na jejiž dlani byla stále viditelná řezná rána, která se hojila lépe, i když pomaleji. Neuniklo ji, jak se ji ruce třásly. Jemně ruce sevřela do pěstí a zavřela na chvíli oči.
avatar
Valerius Larsen

Poèet pøíspìvkù : 284
Join date : 17. 08. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Valerius Larsen za Sat Feb 10, 2018 9:43 pm

Dům
Tentokrát klepl klouby prstů na dveře, aby upozornil na svou přítomnost. I když tušil, že to u ní může být poněkud zbytečné, pokud tedy není hluboce zamyšlená, díky čemuž by jej neslyšela. Jakmile vešel, přejel pohledem po místnosti a zastavil se na Alex, která stála u okna. Nic na to neřekl, i když byl vnitřně proti. Pomalu k ní tedy beze slov s hlavou sklopenou došel a zastavil se v podstatě jen kousek za ní. "Pokud jsi to opravdu myslela tak, jak jsi to řekla.. budu se snažit s tím něco udělat, ale nemůžu ti nic slíbit." Zamručel. Na malou chvíli se zadíval z okna, než sklopil pohled zpátky k Alex a opatrně ji vzal za ruku. "Můžu?" Zeptal se poměrně tiše, i když v podstatě sám nevěděl, na co se ptal. Nechtěl jí však vpravit injekci bez jejího vědomí. Tedy, alespoň ne ve chvíli, kdy jej vnímala a on jí na to díky tomu mohl upozornit.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 287
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sebastien Davello za Tue Feb 13, 2018 4:20 pm

Kavárna

Posadili jsme se tak jak jsem plánoval. Vzhledem k mojí postavě jsem všem v místnosti s přehledem zamezil v zírání na malou dívčinu, která seděla proti mě. Klidně jsem se opřel o opěru židle a podrážkou na pravé botě jsem se zapřel o malý rantlík, který podpíral stůl. Bylo na mě vidět, že bych si nohy nejraději hodil na stůl, ale poslední zbytky slušnosti ve mě mi v tom tak nějak bránily. Napadlo mě jak by to vypadalo, kdybych se opřel nějak moc blbě a převrhl řidli na které jsem seděl. To už bychom se asi pakovali. Ne kvůli sestře, ale kvůli mě.
Nespustil pohled z mojí sestry. "Co si dáš?" Promluvil jsem na ni, mezitím co jsem vytáhl peněženku a položil ji na stůl blíže ke stěně. Sledoval jsem jak se tiskne k mojí mikině. Asi jí opravdu byla zima. Mezitím co jsem tam tak koukal a snažil se najít nějakou možnost, co tady holčina dělá, se k nám přikradla obsluha a s úsměvem se ptala, co si dáme. Koukl jsem na ni a okamžik byl tiše. "Kafe. Bez cukru. Je mi jedno jaký. Hlavně bez cukru." Měl jsem rád sladké, ale zrovna kafe jsem nějaké přeslazené nepotřeboval. Ovšem, navzdory mému přání, že je mi jedno co mi donese, mi vyjmenovala asi dvacet druhů kávy které vedou, a ke každé ještě pět příchutí. Chvíli jsem na ni jen vyčepaně hleděl, než jsem něco plácnul a ona se otočila na sestru. Poté co jí sestra řekla co chce se sbalila a odešla.
Rozhodl jsem se využít čas a něco zjistit. "Kde jsi se tu vzala? Kde je Gabrel?" Oslovil jsem ji a optal jsem se na svého bratra. Musel jsem vědět kde je, co s ním je, co se stalo. Bylo to už deset let, musel jsem vědět alespoň něco.
avatar
Sebastian Clark
Admin

Poèet pøíspìvkù : 319
Join date : 19. 11. 16

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sebastian Clark za Tue Feb 13, 2018 4:49 pm

Úkryt

Stáhl jsem ruku od kořene nosu a opět se zapřel. Tentokrát o postel. Obě dlaně se do měkké matrace zabořily a po chvíli to začínalo tlačit. I tak jsem je tam nechal. "Kiro.." Oslovil jsem chlapce. "Nejde o to kdo za to může. Jde o to že.." Odmlčel jsem se a vyčerpaně se usmál. "..jde o to, že se to vůbec stalo." Dodal jsem a pak jsem se na postel jednoduše rozplácl. Nohy jsem nechal položené na podlaze a zbytek na posteli. Civěl jsem do stropu až do chvíle, než Kira promluvil. Povzdechl jsem si. "Nejsem typ, co by odmítl pomoct někomu, když vidí, že je to potřeba."
avatar
Kira Warkin

Poèet pøíspìvkù : 85
Join date : 24. 12. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Kira Warkin za Tue Feb 13, 2018 5:45 pm

Úkryt

Poslední dobou jsem se více zaměřoval na to, čím ubližuju ostatním, což bylo vzhledem k mému chování zvláštní. Je pravda, že mě hlavně zajímal Seb, ale to není důležitý a nikdo o tom nemusí vědět.
Vzhledem k tom, že by jsme se asi nikam nedostali, vzal to Seb z jiné strany. Nešlo tedy o to, jestli jsem za to mohl já nebo on, prostě se to nemělo stát. No, jenže stalo, takže jak to vyřešit? Stalo se to jednou, stane se to znovu.
Koukl jsem na Seba.. no a nějak jsem protě nemohl odtrhnout pohled. Pomohl mi, v podstatě mi zachránil život a já musel přijít na to, co dělat. Musel jsem nějak vymyslet, proč bych se měl téměř pořád držet u něj. I když půjde ven mezi lidi, musím být s ním. Kdyby mu náhodou zase přeskočilo, alespoň by to neodnesl nějaký nevinný člověk. To by nějak šlo zařídit.. snad. Ale musím ho přesvědčit, aby mě bral sebou. Musel jsem se mu dostat pod kůži a pak to půjde. Heh, faktby mě zajímalo kde se ve mě tohle bere. Sotva před pár hodinama jsem se bál i Seba a teď? Nom, změna je život, ale něco na tom musí být. Vyhýbal jsem se kontaktu s lidmi docela dlouho.. a teď mi stačil necelý den, abych někomu věřil na tolik, že jsem byl ochotný obětovat snad vše? Zajímavé.
Napadlo mě, že bych mohl rozhovor zavést na něco jiného a tohle bylo ideální. "Ehm... tak mě napadlo, nepřijde ti moje chování divný? Víš, neměl jsem moc času nad tím přemýšlet, ale jak to že jsem tak rchle změnil názor?" Nedivil bych se, kdybych ho touhle otázkou zmátl. Sám jsem nevěděl, co se děje.
avatar
Sebastian Clark
Admin

Poèet pøíspìvkù : 319
Join date : 19. 11. 16

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sebastian Clark za Tue Feb 13, 2018 7:29 pm

Úkryt

Jen jsem tam tak ležel, snažil se nějak vypustit všechno, co mě teď trápilo. Bolest, smutek, strach, veškeré strasti které na mě doráželi a nechtěli mě nechat klidně spát. Oblízl jsem si rty. Hodně jsem se teď bál hlavně toho, aby nás lovci nestopovali a nenašli. Krev ze mě tekla jako z vola na porážce. Kdyby měli psa, určitě by to nějak šlo. A navíc, i mezi nimi jsou i lidé..tedy, spíše lidé, co už lidé nejsou. Byl jsem si jist, že i mezi nimi se najde pár nadpřirozených, kteří o proměnu nestáli a tak to vše chtějí vymýtit. To by bylo lehké stopování. Na tváři bylo znát, že se strachuji. Sakra, nepovedlo se mi na to zapomenout..argh. Zavřel jsem oči a chvíli nevnímal. Začal jsem až když Kira promluvil. Zvedl jsem k němu oči a chvíli mlčel. "Trochu. Na druhou stranu..po dlouhé době jsi narazil na někoho, kdo tě chrání a snaží se ti pomoci.." Slovo 'chrání' mi po tom co jsem jej napadl nešlo přes pusu. Spíše jsem ho zadrmolil a nenechal to vyznít.
avatar
Vickie Davello

Poèet pøíspìvkù : 42
Join date : 12. 01. 18

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Vickie Davello za Tue Feb 13, 2018 7:50 pm

Kavárna

Malinká se posadila hned naproti bráškovi. Je mu trochu vděčná, že přes něj nemají možnost se na ni dívat. Za to je opravdu ráda, protože neví, jak dlouho by to zvládla. Krom dalších děcek v pasťáku a vychovatelů, kteří ji spíše ničili ještě víc, se od lidí držela co nejvíc. Je ji tak nějak jedno, jak bratr sedí. Pravdou bylo, že nevěděla, jak se chovat ve společnosti a.. nikdy to k životu nepotřebovala. Trhaně se nadechla a sedí na židly lehce shrbená a ručkami si mnula paže. Koukala do stolu myšlenkami úplně někde jinde, než na ni promluvil. Aby řekla pravdu, překvapilo ji, že se ji na něco ptal. Nikdo nikdy se ji neptal, co by chtěla ona, proto nějakou dobu mlčela a do toho přišla obsluha. Rychle si ji prohlédla a pohlédla na bratra, zda myslí svou otázku vážně a může si něco objednat. Krátce se nadechla, čímž nabrala trochu odvahy. "čokoládu.. prosím.." odpověděla tichounce, načež si odkašlala. Pohled zase zabodla do stolu, jakmile přišly otázky. "No.. utekla jsem.." odpověděla mu tiše. "J-já nevím.. odešel pryč.." dodala po chvíli a hlas se ji mírně chvěl. Nemyslela na to ráda.. Nechal ji samou v tom pekle. To mu nikdy neodpustí....
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 287
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sebastien Davello za Tue Feb 13, 2018 8:08 pm

Kavárna

Sledoval jsem její reakci. Tohle se mi trochu nezdálo. Nechápal jsem co se dělo. Ale možná to způsobovala i moje přítomnost. Když jsem se jí optal co si dá, tvářila se zmateně. Dokonce se na mě tázavě dívala, jestli to myslím vážně. Když jsem dokončil dialog s obsluhou, otočila se i na ni. Poprosila o čokoládu a pak se zadívala do stolu, jakoby se cítila potupená za svůj výběr. Nechápavě jsem pozvedl obočí. "Copak je?" Zeptal jsem se jí s náznakem starostlivosti.
To co řekla potom, mě donutilo osypat se. Polkl jsem. "..utekla?" Chvíli jsem ji sledoval a pak jsem se podrbal na zátylku. "..dům rodičů je odtud daleko..je divné, že jsem nikde neviděl nějaké oznámení, že by tě hledali, musíš být pryč hodně dlouho.." Byl jsem zmatený. "Proč jsi utekla?" Mluvil jsem klidně. Nevyčítal jsem jí to. Zrovna ode mě by to bylo dost vtipné. Vzhledem k mému útěku z domu.
Chvíli na to dodala, že Gabriel odešel. Zůstal jsem na ni zírat a pak jsem polkl a opřel se o opěradlo pohodlněji. "Mno..tak koukám, že všichni tři jsme nějací nevyvedení útěkáři.." Mumlal jsem. Smutné bylo, že jsem měl pocit, že jediný jsem měl pádný důvod. "..co se doma stalo, že jsi utekla? Šla jsi hledat Gabriela?" Položil jsem otázku.

Sponsored content

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sponsored content

  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Právě je Sat Apr 21, 2018 3:56 am