Fantasy World

Fantasy tRPG


  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

San Hillesh (Město)

Share
avatar
Nina Lauxor Neer

Poèet pøíspìvkù : 833
Join date : 04. 12. 16

San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Nina Lauxor Neer za Mon Sep 18, 2017 11:13 pm

First topic message reminder :

Dům

Uslyšela jeho zavrčení. Ona nemohla dělat nic. Ani si nevšimla, že ji zaregistroval. Ať už to byl Mitzy nebo jeho čičinka, stále jej milovala. Necítila ani trochu nenávisti vůči jeho zvířecí podobě, naopak. Zvířata miluje, tak či tak. Může jen doufat, že lvíček neudělá nějakou hloupost. Neudělá nic.. spíše nic udělat nemůže. Jakožto někdo, kdo nevidí, nemůže jej hlídat. Snad opět nezničí nový koberec, i když.. je to vlastně poslední věc, která by ji trápila. Pokud neublíží Tiřře, nic by ji rozhodit nemělo. Bylo zbytečné mluvit, když i on byl ticho, jelikož už byl proměněn.
avatar
Kira Warkin

Poèet pøíspìvkù : 59
Join date : 24. 12. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Kira Warkin za Sat Jan 13, 2018 4:05 pm

Úkryt

Už jen krátkou chvíli jsem byl sám, protože se najednou rozrazili dveře a ukázal se Seb. Zvažoval jsem, že zalžu a zkusím ho přesvědčit o tom, že se mu to jen zdálo, ale asi by to nevyšlo. Odložil jsem jídlo, neboť jsem měl pro tuhle chvíli dost a přemýšlel, jak to podat. "Ano, omlouvám se, že jsem tě vzbudil. Jen se mi zdál ošklivej sen." Pokrčil jsem rameny a pousmál se. "Každopádně, už mi je dobře, možná se pak půjdu projít." Nechtěl jsem mu říct, co se mi zdálo.. bylo to hnusný. Zavrtěl jsem hlavou a uculil se. "Všechno už bude v pohodě. Musím se tedy víc hlídat, aby se nic neopakovalo ale.. nemusíte chodit lovit. Zvládnu to, budu vám dávat krev." Byl jsem rozhodnutý a ani to, že bych mohl zemřít můj názor nezměnilo.
avatar
Sebastian Clark
Admin

Poèet pøíspìvkù : 302
Join date : 19. 11. 16

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sebastian Clark za Sat Jan 13, 2018 4:20 pm

Úkryt

Nechápavě jsem jej sledoval. Když to pak řekl, jen jsem chvíli civěl, pak jsem zamrkal a když jsem viděl, že je vše opravdu v pořádku, přepadla mě zase únava. Vlasy jsem měl trochu rozcuchané, utahané oči také mluvili za vše. Zívl jsem a podrbal se na temeni.
"V pohodě.." Zamumlal jsem nakonec a pomalu jsem se měl k odchodu, aby mohl mít klid. To promluvil, tak jsem se zastavil a otočil jsem se na něho. Chtěl se jít projít, což jsem jen odkýval. Další věta mě znepokojila. Povzdechl jsem a promnul si kořen nosu. "Nemám nic proti tomu, aby jsi nám dával krev.." Řekl jsem nakonec a koukl se na něho. "Ale pokud si na to ti dva zvyknou a budou hladoví když nebudu blízko, může tě to stát život. Snaží se a jsou dobří..ale pořád je to hodně přemáhá.." Povzdechl jsem. Bylo znát jak moc se toho bojím. Povzdechl jsem si. Pokud přejdou čistě na lidskou krev, měl bych se začít krmit častěji a pokud možno na nadpřirozených. Když se krmím tak málo a jen na zvířatech tak bych mohl být časem slabší než oni dva..a co potom, kdyby jim ruplo. Celkem dlouhou dobu jsem sledoval místo před sebou a strnule stál, než mi došlo, že bych měl asi vnímat, jelikož to může vypadat trochu divně.
avatar
Kira Warkin

Poèet pøíspìvkù : 59
Join date : 24. 12. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Kira Warkin za Sat Jan 13, 2018 5:04 pm

Úkryt

Seb nevypadal moc dobře, asi byl unavený a kvůli mě se moc nevyspal. "Jsem si vědom toho rizika a jsem ochotný ho podstoupit. Alespoň nějak budu užitečný." Pousmál jsem se. Vypadalo to, že mě Seb absolutně nevnímá. Proto mi to nedalo, a s menší nejistotou jsem se zvedl. Dobře, na nohou jsem se už udržel bez problémů. Přešel jsem k Sebovi a chytl ho za ruku. "Měl by sis odpočinout..." Zamumlal jsem a pomalu ho dotáhl k posteli. "Lehni si, já už spát nepotřebuju." Uculil jsem se a pustil ho. Měl jsem ho rád i navzdory tomu, že jsme se sotva znali. Jenže on toho pro mě udělal víc, než kdokoliv jiný. On byl ochotnů kvůli mě riskovat život a to se nezapomíná.
avatar
Sophia Alex Linelle

Poèet pøíspìvkù : 217
Join date : 23. 09. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sophia Alex Linelle za Sun Jan 14, 2018 2:12 pm

Dům

Ležela na zemi v bezvědomí, takže ani nezaznamenala, že do pokoje vešel Val. Za tohle opravdu nemohla. Vypadala tam tak.. Bezmocně. Slabě. Křehce. Ať navenek vypadala jakkoliv silně, uvnitř byla opravdu slabounká. Jako malá vyplašená dívka, které chybí někdo, komu může důvěřovat a na koho se bude moct spolehnout. Sama si to rozhodně nepřizná. Na posteli pak ležela, jako andílek. Vypadala roztomile. Neprobouzela se. Rozhodně je potřeba, aby se z toho vyspala a rány se rychleji zahojily. Trhaně si vydechla a spala. Když spí, aspoň tím nikomu neublíží. Čím více se snaží od sebe držet Vala, tím je to ještě horší.. Nedokáže jen tak odejít, i když chtěla, aby ho chránila..
avatar
Valerius Larsen

Poèet pøíspìvkù : 270
Join date : 17. 08. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Valerius Larsen za Sun Jan 14, 2018 3:09 pm

Dům
Samozřejmě se stalo to, co si myslel. Po půl hodině hledání jej to přestalo bavit, takže místo toho vyhledal několik stavebních parcel, z čehož jednu vybral. Teď už mu zbývalo jen zařídit stavební firmu a dojednat všechno ostatní. Na to byl však ještě čas. Ze všeho nejdříve vstal a vyšel z domu, aby odklidil těla, která neshořela na popel. V okolí moc lidí k jeho štěstí nebydlelo, takže se ani nestresoval s tím, jestli je někdo náhodou neviděl. Všechna natáhl do sklepa a povzdechl si. Nebylo to něco, co by musel dělat denně. Ale brzy je odveze a někde zakope. Nemohl je tady jen tak nechat hnít. Trochu poklidil dole a počínal si přitom opravdu velmi tiše, aby Alex nijak nerušil. Teprve poté zkontaktoval onu firmu, kterou si vybral a dojednal všechno potřebné. Připraví u tedy několik návrhů dle jeho požadavků. O peníze mu nikterak nešlo, i když rozhodně nebyl miliardář. Avšak, měl rád prostor a to si dovolit mohl. Také si domluvil schůzku kvůli koupi parcely a dál se tím alespoň prozatím přestal zabývat. Neměl však co dělat, takže se soustředil na otevřené rány, ve kterých zůstalo pár kulek a on si tam špatně dosáhl. S velkým přemáháním si je nakonec vyřízl. Ne, že by se bál do sebe říznout, ale.. zkuste se otočit tak, aby jste si bez problémů dostali na záda. Místo vyčištění ran pak na sebe pustil vodu, před kterou se tedy zprvu snažil utéct. Ostatně jako vždy. Převlékl se a pak už jen mohl čekat.
avatar
Sophia Alex Linelle

Poèet pøíspìvkù : 217
Join date : 23. 09. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sophia Alex Linelle za Sun Jan 14, 2018 3:46 pm

Dům

Není si jistá, jak dlouho byla mimo, ale pomalu se začala probouzet. Bylo pro ni záhadou, jak se ocitla na posteli. Aby řekla pravdu, měla ve všem chaos. Co se stalo a co ne, se ji dost pletlo. Pootevřela oči, které si následně promnula. Pomalu se vyhoupla do sedu, i když se mírně zašklebila, jelikož bolest projela celým tělem. Proč má takový pocit, že se rány nehojí?? Tohle je opravdu divné. Celkově se cítí nějak slabě. Bez energie. Byla z toho opravdu zmatená.. Tohle se ji nedělo každý den. Samozřejmě na sobě nedá nic znát. Shodila nohy z postele a zavřela na chvíli oči, přičemž nemá tušení, co se stalo, či co má teď dělat. Nebyla si jistá ani tím, kým je ona sama. Zřejmě by potřebovala studenou sprchu, aby se vzpamatovala konečně. Vstala opatrně a zamířila ke dveřím malými krůčky.
avatar
Valerius Larsen

Poèet pøíspìvkù : 270
Join date : 17. 08. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Valerius Larsen za Sun Jan 14, 2018 4:20 pm

Dům
V podstatě teď neměl co dělat, ale rány mu alespoň přestaly krvácet, i když se na druhou stranu také přestaly hojit. Každopádně ani to jej nijak neomezovalo. Alespoň ne teď. Navíc se soustředil na podstatně důležitější věci, než bylo hojení ran. Podařilo se mu kontaktovat jednoho ze vzdálených známých, který mu přislíbil zaslat krabičku s ampulkami protijedu, za což byl vděčný. S Alex se mu v tuto chvíli nic řešit nechtělo, takže se ani neobtěžoval jít se podívat, jestli ještě spí. Povzdechl si, když se konečně zastavil a opřel se zády o stěnu, do čehož zavřel oči. Možná by neměl tolik pobíhat. Zvláště pak, když má v krvi stále pomalu postupující jed, ale koho by s tím obtěžoval. Vždy se s tím vyrovnal sám, tak proč by to teď mělo být jiné?
avatar
Sebastian Clark
Admin

Poèet pøíspìvkù : 302
Join date : 19. 11. 16

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sebastian Clark za Sun Jan 14, 2018 7:11 pm

Úkryt

Byl jsem unavený, ale především rozespalý. Vypadal jsem jakoby mě někdo přejel parním válcem. Podle jeho slov to je ochotný podstoupit. Pokýval jsem hlavou. "Dobře." Řekl jsem nakonec jenom a promnul jsem si kořen nosu. Cítil jsem, že jde ke mě, ale nekoukal jsem se na něho až do chvíle, kdy mě chytil za ruku. Táhl mě k posteli. Připadal jsem si popravdě dost divně. "V pohodě, teď jsem tak hodinu spal." Odpověděl jsem nakonec jen a podíval se na něho. "Jsem jen rozespalý." Dodal jsem potom a protáhl se, přičemž jsem pohledem projel zbytek místnosti. Koukl jsem se na něho a přemýšlel, co dělat. Nebo co říct. Nic mě však nenapadlo. "Mno nic..tak..asi zatím půjdu." Zamumlal jsem a nakonci tohoto oznámení jsem si zívnul.
avatar
Kira Warkin

Poèet pøíspìvkù : 59
Join date : 24. 12. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Kira Warkin za Sun Jan 14, 2018 8:02 pm

Úkryt

Nijak neprotestoval proti mému rozhodnutí, a to bylo divný. Když jsem ho odtáhl k posteli, nepřiznal že je unavený i když to na něm bylo vidět. A že je jen rozespalý? Určitě ne, a to už je co říct, když jsem to poznal i já. Chtěl zase jít, což mě dovedlo k tomu, že jsem něco musel udělat. "Sebe, co je na mě tak špatnýho? Provedl jsem něco? Nechceš být se mnou déle, než je nutné. Vždycky odejdeš hned, jak můžeš..." Sklopil jsem hlavu a posadil se na postel. Nevěděl jsem, že mu tolik vadím. Myslel jsem, že tu budu moct být a že to bude lepší než venku. Jenže to tak nevypadalo. "Jestli jsem provedl něco, kvůli čemu mě nemáš rád nebo se zlobíš, tak se omlouvám." Koukl jsem na něj ale hned se zase zadíval do země.
avatar
Sebastian Clark
Admin

Poèet pøíspìvkù : 302
Join date : 19. 11. 16

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sebastian Clark za Sun Jan 14, 2018 8:44 pm

Úkryt

Jeho slova mě zarazila, svým způsobem naštvala a především znepokojila. Připadal jsem si jakoby mě zpovídala letitá partnerka. Okamžik jsem na něho nechápavě hleděl. "Nic jsi neudělal." Odpověděl jsem mu a naklonil hlavu na stranu. Přemýšlel jsem jak mu to vysvětlit tak nějak citlivě. Nakonec jsem se rozhodl to nechat být. Byl bych schopný to posrat, a on by se asi pak sbalil a odešel by. Těžko říct, jak dlouho by tam přežil. Ale tak, otázka času je to svým způsobem i tady.
"Nemusíš se omlouvat, nic jsi neudělal..jen prostě nevím, co dělat.." Bylo to asi to nejvýstižnější, co jsem mohl říct. A bylo to tak. Podrbal jsem se na temeni a pak jsem se podíval na podlahu, kde bylo poměrně dost bince. A hlavně pár šmouh od špatně vytřené podlahy, poté co jsem tu krvácel.
avatar
Vickie Davello

Poèet pøíspìvkù : 7
Join date : 12. 01. 18

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Vickie Davello za Sun Jan 14, 2018 9:28 pm

Diagnostický ústav/Slepá ulička

Třes rukou. Tělo poseté modřinami. Poníženost. Zoufalství. Takhle se ve stručnosti dá popsat její momentální situace. Sedí v posteli v tureckém sedu, přičemž sebou jemně kolébá. Cítí se na dně, ale každým dnes se cítí hůř a hůř. Slzy stékajíc po tváři v naprosté tichosti, dopadaly na její nožky. Hlavně se snaží uklidnit natolik, aby nedostala další záchvat, který přicházel poměrně často. Nikdo ji tu nemá rád, ale i tak ji nenechají umřít. Otřásla se a koukala někam do blba, než se dlouze nadechla a pomalinku se vyškrábala na nohy, které se jí podlomily, a dopadla na zem. Nikdy toho moc nesnědla, proto taky vypadá tak pohuble. Vyškrábala se na nohy a došla ke skříni, ze které vytáhla větší černou mikinu. Nahodila ji na tričko s dlouhým rukávem. Skrývala všechno. Hlavně nedohojené hluboké řezné rány na zápěstí po posledním pokusu o sebevraždu a celkově, jak se sebepoškozovala. Nepočítá jizvy a všechno ostatní, které si nese od rodičů. Celá byla v tmavém, když zase oknem opustila budovu diagnostického ústavu. Venku je už tma. Tím líp. Nezajímalo ji ani to, že je nalehko oblečená. Už tohle nezvládá. Rozutekla se pryč, přičemž dlouhým rukávem setřela slzy. Neví, kam běží, ale hlavně ať je pryč nejen od toho domu, ale i od lidí. Celá se třese, ale nezastavuje, aspoň do chvíle, kdy se před ní objeví zeď. Slepá ulička. Jak jinak. Prudce se otočila, když se za ní ozvaly kroky. V té chvíli, jakoby srdce vynechalo několik úderů a hned se natiskla na zeď. “Ahoj maličká.. neboj se.. půjdeme odtud pryč..“ snažil se na ni taktiku hodného strejdy, ale.. ona se hned rozeběhla pryč. Popadla ji panika, ale muž ji stačil chytit a strhl na zem. “Nikam nepůjdeš!!“ zavrčel po ní, než ji vytáhl na nohy a začal tahat k autu. Tohle už na ni bylo moc. Bránila se, házela sebou, neb na ni přišel jeden ze svých záchvatů. Cizí muž, aby se jí dotýkal?? Tohle těžko zvládá... V takových stavech si neuvědomovala, co dělá, takže pokud křičela, tak o tom nemá tušení...
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 245
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sebastien Davello za Sun Jan 14, 2018 9:38 pm

Město -> Slepá ulička

Pomalou, kolíbavou chůzí jsem se procházel po městě. Těžko říct proč, prostě jsem se chtěl projít. Bloudil jsem ulicemi, které byli i v tuhle chvíli poměrně živé. Nezamlouvalo se mi to a tak jsem se stočil cestou, kde lidé nebyli. Klidně jsem si to šel, rozhlížel se kolem a přemýšlel. Mé myšlenky se nejvíce točili kolem Siriah a toho, jak minule ten její bratránek dělal, jako kdybych ji měl zabít. Jen jsem na to pomyslel cítil jsem vztek. Zhluboka jsem se nadechl a pak vydechl. Ve vzduchu jsem cítil lidský pach..jak jinak, že? Jsem ve městě, lidi jsou tu všude. Ale tenhle pach byl něčím jiný. Byl mi..známý. Olízl jsem si rty a okamžik přemýšlel, co si o tom myslet. Nakonec jsem to ale nechal být a pomalu jsem šel dál svojí cestou. Tohle rozhodnutí se změnilo v moment, kdy jsem uslyšel dívčí křik. Ztuhl jsem a okamžik naslouchal, než jsem se vzpamatoval. Bylo to zoufalé, vyděšené. Přišlo mi, jako kdyby osoba která křičela naprosto ztratila veškerou kontrolu tím, jak ji obešla hrůza a strach. Vyběhl jsem. Ulicemi jsem pobíhal opravdu rychle, pomalu jsem se dostával až ke zdroji. Když jsem se dostal na místo, viděl jsem muže, který táhl drobné děvčátko k dodávce. V tu chvíli jako by mě někdo přepnul. Měl jsem pocit, že mi na čele minimálně naběhla žíla. Děvčátko bylo drobounké, vyděšené a nemělo proti muži co jej táhl žádnou šanci. Muž však neměl žádnou šanci proti mě. Co mě frustrovalo ještě o trochu více byl fakt, že právě tohle děvče mělo ten známý pach, který se kolem mne vznášel už nějakou tu chvíli.
"Okamžitě ji pusť!" Okřikl jsem muže za chůze. Nezastavoval jsem dokud jsem nestál před nimi. Bylo mi jedno, jestli mi dá ránu nebo mě bodne. Ale tu dívku odtud neodtáhne. Chytil jsem zápěstí ruky, kterým držel holčičku a silně jej stiskl. Pomalu jsem zesiloval. "Řekl jsem..Pusť ji!" Zavrčel jsem ně muže výhružně a čekal co mi ten úchyl řekne.
avatar
Vickie Davello

Poèet pøíspìvkù : 7
Join date : 12. 01. 18

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Vickie Davello za Sun Jan 14, 2018 10:37 pm

Slepá ulička

Ať už se snažila jakkoliv, proti muži nezmohla nic. Házela sebou, kopala, bouchala ho svými malinkými pěstičkami schovanými v dlouhých rukávech mikiny. Marně. Jestli na ni mluví, nic neregistrovala. Vážně nechtěla být unešená nějakým cizím mužem, který má s ní nějaké nekalé plány. O tohle opravdu nestojí. Raději by byla naprosto sama, ale muž ji nenechá jen tak odejít. Všechno se v ní svíralo a záchvat rozhodně nepolevoval. “Stejně tě nepustím ty malá couro..“ zavrčel a stiskl ji pevněji. Neměl z ní fakt trpělivost. Cítí, jakoby ji srdce měla puknout a že tohle nezvládne. Myšlenky se jí vrací k sebevraždě. Nestojí o život.. O tenhle odporný život, který je pro ni spíše prokletím. Nic hezkého neprožívala. Jakmile se její naděje na volný život vrátily na nulu, ozval se dost povědomý hlas. Ano, nezaregistrovala ho, dokud nepromluvil, ale nedokázala ho prvně vůbec rozeznat. Přes slzy, které se jí hrnou do očí, viděla naprosto rozmazaně. “Ta je moje, jdi si najít jinou, hajzle!!“ křikl na něj muž a táhl ji dál. Přivlastnil si ji jako majetek. Zachází s ní jako s hadrou. Samozřejmě, že mu chtěl ublížit a odjet, ale chytil ho. Vůbec se mu to nelíbilo, ale stisk ho začínal bolet. Dívku pustil tvrdě na zem a trhl rukou, kterou mu držel. “Nevidíme se naposled.. hajzle.“ zavrčel, než nastoupil do dodávky a odjel pryč. Dívka ležela břichem blíže k zemi a dost se celá třásla. Kapuci měla na hlavě a jemně se nadzvedla ručkama. Je z toho tak moc v šoku, že se krom třesu ani nehne, což se může změnit každým okamžikem. Bála se zvednout pohled k muži, který ji vlastně zachránil, což si její nebohé myšlení nepřipouští. Nakonec jí došlo, odkud hlas poznala a pomalu zvedla k němu pohled. “Ga... be..“ vysoukala ze sebe tichým, ale chraplavým hlasem, neboť pořádně nepromluvila i týden v kuse, či déle. Srdce se jí rozbušilo rychleji, než se vyškrábala na nohy a rozutekla se pryč. Neuvědomila si, že ji vypadla její jediná fotka svých bratrů.. Neví, že tohle není Gabem, že je to Sebastien. On ji neublížil.. Už je tak dost udýchaná, ale nezastavuje. To, že běží směrem do vozovky, ji nezajímalo.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 245
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sebastien Davello za Sun Jan 14, 2018 10:52 pm

Slepá ulička

Poté co řekl můj stisk jenom zesílil a ozvalo se hrdelní zavrčení. Tohle neměl dělat. Tohle ne. Měl se sbalit a zmizet. Už jsem chtěl muže přetáhnout po hlavě klidně výfukem jeho auta, když děvče konečně pustil. To zůstalo ležet na zemi a chvělo se. Slova toho muže mě jenom utvrdila v tom, že pokud ho někdy uvidím, neodejde živý. Případně ho připravím o náčiní a nechám ho aby to přede mnou sežral. "Modli se, aby to bylo naposledy." Promluvil jsem ledově klidným hlasem a udělal krok proti němu. Muž odjel. Měl jediné štěstí.
Na hlavě jsem měl kapuci, ale ani ta nezadržela to, co děvče řeklo. Zaraženě jsem se na ni otočil a olízl si rty. Co se sakra děje? Byla mi povědomá pachem a teď? Jméno mého bratra? Zavrtěl jsem hlavou. Náhoda. Nic jiného než náhoda.
Dívka se najednou zvedla a utíkala. Asi bych ji i nechal, kdyby jí z kapsy nevypadla fotka. Chvíli jsem váhal a nakonec jsem ji zvedl. Fotku jsem jen přejel pohledem a šel jsem za ní. V ten okamžik jsem ztuhl a na fotku se podíval znovu. Zůstal jsem vyjeveně civět a ukazovákem pravé ruky přejížděl po tvářích na fotce. Tu fotku jsem moc dobře znal. Já a Gabe. Vyjeveně jsem to sledoval a pak jsem se za dívkou bezhlavě rozeběhl. Netušil jsem kdo to děvče je. Ale věděl jsem, že zná Gabea. A že mě za ním možná nasměruje. Plus jsem si myslel, že se o mě Gabe mohl zmínit. "Počkej!! Znáš Gabriela?!" Volal jsem za ní a běžel tak rychle, jak jsem mohl. Nehledě na náskok který měla a na to, že bykla ve spleti uliček, rychle jsem ji našel a dohnal.
avatar
Farrand Mitzou

Poèet pøíspìvkù : 758
Join date : 04. 06. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Farrand Mitzou za Sun Jan 14, 2018 11:05 pm

Dům
Ještě nějakou chvíli po tom, co sebou trhla cítil, že není úplně klidná, což se nakonec změnilo. Sklopil k ní pohled a pousmál se. Jen ji pozoroval, přičemž přemýšlel, kde by byl asi teď, kdyby jej tenkrát nepřejela autem. No, s největší pravděpodobností by se buď houpal na stromě nebo by ležel několik metrů zakopaný pod zemí. Samozřejmě ji nechtěl hned zpříma vrhnout mezi lidi. Dlouze se nadechl a překvapivě se udržel, aby neprotočil očima ve chvíli, kdy jej opět objala. Pohladil ji tedy po zádech, než si povzdechl a sklonil se k ní. "No jo, ale takhle nikdy neodejdeme." Zazubil se a byť neochotně, se od ní odtáhl. Nejspíše ji k tomu bude muset dohnat jinak, neb to vypadalo, že stejně nemá v plánu to, že by se v blízké době šla převléknout. Ale on na ní počká.. pokud to tedy nebude proložené dalšími objetími. Tedy, ne že by jí u sebe neměl rád, ale chtěl vypadnout, než si bratr rozmyslí svou procházku a bude se chtít vrátit.
avatar
Charlotte Loriez

Poèet pøíspìvkù : 100
Join date : 11. 07. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Charlotte Loriez za Sun Jan 14, 2018 11:23 pm

Dům

Tenhle dům byl pro ni.. tak velký. Nebyla na luxus zvyklá. Nikdy ho k životu nepotřebovala. Být takřka v neznámém prostředí je taky pro ni opravdu zvláštní.. Nezvyklé.. Potřebovala jen čas, co je taky pochopitelné.. Jemně jeho ruku stiskla a nechala se vést. Rozhodně bude poslušná, i když je těžké se kontrolovat, ale věří, že s Fabim všechno zvládne. Jeho ložnici si prohlédla pořádně, neb předtím, kdy tu byla.. Měla myšlenky samozřejmě jinde. Jakmile promluvil, koukala mu do očí. "dobře, stejně toho moc nemám.." zaculila se mile a jemně jej pohladila po tváři. "Neboj, nikam neuteču." ujišťuje ho klidně a jen sleduje, jak odchází.. Samozřejmě jej moc nechce pustit, ale.. Aby si sama přiznala, hlad má. Pokud se nehne z domu, je si jistá, že nikomu neublíží, což je jen dobře. Nechce mu přitěžovat. Pomalu si začala vybalovat své oblečení do volného místa ve skříni. Bylo ji jedno, že nemá tak srahé věci, jako Fabi.
avatar
Fabian Avron

Poèet pøíspìvkù : 101
Join date : 27. 06. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Fabian Avron za Sun Jan 14, 2018 11:32 pm

Dům -> Město -> Dům

Jen jsem se na ni usmál a pak jsem se vypařil. Vyšel jsem z místnosti, dole jsem se obul a znovu jsem si vzal kabát. Pár minut na to už jsem šel po ulici a vybíral si oběť. Nějakou chvíli to trvalo, každopádně nakonec jsem si řekl, že přenášet jí člověka s tím, že chci aby přežil první krmení mladé upírky..to by asi nevyšlo. Nakonec jsem se uchýlil ke koupení prasečí krve. Bude to na první krmení mnohem lepší. Mohl bych sehnat krevní konzervy, ale přišlo mi to trochu..zvláštní. Raději jsem tedy šel sehnat prasečí.
Konečně jsem našel řeznictví, kde jsem se zeptal, kolik mohu mít. Pět litrů se mi zdálo dost. Co mě překvapilo bylo to, že mi to dal v petláhvích. Každopádně jsem zaplatil a vyšel ven. Podezíravě jsem to sledoval, dokonce jsem i ochutnal. Ale byla to normální krev, nic špatného na ní nebylo.
Přibližně po hodině jsem už byl zase doma. Vešel jsem a sháněl se po Lotty.
avatar
Vickie Davello

Poèet pøíspìvkù : 7
Join date : 12. 01. 18

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Vickie Davello za Sun Jan 14, 2018 11:48 pm

Ulička

I když ji zachránil, obavy z toho, že se jí něco stane, z ní nevymizely. On ji přeci opustil, no ne?? Nechal ji napospas rodičům, kteří ji nenáviděli.. dávali jí to každý den vyžrat. Nedokáže důvěřovat nikomu. Ani bratrovi. Tímto si její ztracenou důvěru nezíská. Hlasitě vydechovala, neb byla dost zadýchaná. Běžela rychle, což ji taky více vyčerpávalo. Srdce ji bilo jako splašený kůň a stěží se držela na nohou, natož aby běžela. Ví, že tohle dlouho nezvládne. Prvně si myslela, že za ni neběží a nechají ji konečně všichni na pokoji, ale zmýlila se. Neuniklo ji, že běží za ní, neb kroky navíc se přeslechnout nedaly.. Otřásla se, ale zarazily ji jeho slova, což zapříčinilo její pád. Zakopla o svou vlastní nohu a rozplácla se na zemi. Tichounce si zakňučela, ale více toho nedává znát. Nikdy nedávala najevo emoce, ale.. teď slzy byly zapříčiněné záchvatem, který přeci jen pomalu odstupoval. Spíše v ní převládá její část, která chce být od lidí co nejdál a konečně všechno ukončit. Zatím mu nebyla schopná odpovědět, neb popadala dech. Pomalu se škrábala na nohy, ale kolena i lokty ji štípaly. Chvěla se stále a nebyla schopná jediného slova..
avatar
Kira Warkin

Poèet pøíspìvkù : 59
Join date : 24. 12. 17

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Kira Warkin Yesterday at 4:55 am

Úkryt

Tohle všechno bylo špatný a zvláštní. Tvrdil že jsem nic neudělal ale jeho chování mi říkalo opak. Proč já? Propletl jsem si prsty a raději se na něj nedíval. Řekl že se nemusím omlouvat, že jsem nic neprovedl ale že neví co dělat. Jak to myslel?
A pak mě to z ničeho nic napadlo. A aniž bych nad tím přemýšlel, řekl jsem to. "Je to tím že jsem člověk? Že jsem dítě?" Bylo to ošklivý, tedy alespoň mě to tak přišlo. Podíval jsem se na něj, a tentokrát jsem hlavu nesklopil. Chtěl jsem vidět, jak se bude tvářit až mi odpoví. Často je toho v očích vidět víc, než člověk řekne.
Někde hluboko v podvědomí jsem věděl, že mé chování není vhodný a že bych měl být rád za to, co pro mě udělal.. jenže já chtěl odpovědi. Potřeboval jsem je, abych měl jistotu.
avatar
Sebastian Clark
Admin

Poèet pøíspìvkù : 302
Join date : 19. 11. 16

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sebastian Clark Yesterday at 7:47 am

Jeho chování mě znervózňovalo. Nejistě jsem přešlápl a ošil se. Nechápal jsem o co jde. Netušil jsem jak se zachovat.
Pak promluvil a já na něho jen zamýšleně koukal. "...možná to je ono.." Zamumlal jsem a pokrčil rameny, pak se poškrábal na temeni než ze mě vypadla další věta. "..prostě nevím jak s tebou mluvit. Chováš se jinak než lidi co znám..trochu mě to znervözňuje." Přiznal jsem nakonec barvu, přičemž jsem upřeně sledoval strop. Nakonec jsem si povzdechl a podíval se na něho. "Myslím, že se to správí časem." Pousmál jsem se nakonec nejistě a pohled nechával na něm. "Mimo to..trochu mě děsí, že jsem se přestal ovládat a pokousal tě.." Dodal jsem s výčitky v hlase pohlédl opět stranou.

Sponsored content

Re: San Hillesh (Město)

Příspěvek pro Sponsored content

  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Právě je Tue Jan 16, 2018 5:55 pm