Fantasy World

Buď silný...protože na světě jsou i horší stvoření než ty.


    Registrace

    Share
    avatar
    Darla Carpentner
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 180
    Join date : 17. 11. 16

    Registrace

    Příspěvek pro Darla Carpentner za Tue Sep 05, 2017 3:33 pm

    First topic message reminder :

    Veškeré registrace potvrzené ať už administrátorem nebo moderátorem budou shromažďovány v tomto tématu. Pokud se děsíte, že vám zmizela registrace z kartotéky, není důvod k panice - registrace musela být přesunuta právě do této záložky. 


    Naposledy upravil Darla Carpentner dne Thu Dec 28, 2017 1:01 am, celkově upraveno 1 krát
    avatar
    Darla Carpentner
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 180
    Join date : 17. 11. 16

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Darla Carpentner za Tue Sep 05, 2017 10:04 pm

    Jméno: Valerius


    Přezdívka: Valer, Lars


    Příjmení: Larsen


    Věk: 23/189


    Pohlaví: Muž


    Druh/Rasa: Ifrit


    Povaha: Valer je ten typ člověka, který je spíše snílek, uzavřený ve své vlastní bublině pocitů, ze které nos moc nevystrkuje. Alespoň takto jej vidí ostatní. Snad při pohledu na něj vidí i věčného samotáře s nosem ponořeným v knihách. Každopádně zdání může ve většině případů klamat. Valer byl vždy přátelský člověk, co si rád nacházel nové známosti a každé nepřátelství jej poměrně mrzelo. Avšak jedno špatné období stačilo k tomu, aby se uzavřel do sebe a zanevřel na okolní svět.
    Je poměrně zamlklý, a pokud jej donutíte mluvit o jeho minulosti, bude zázrakem, pokud se rozmluví a řekne vám více, než pár slov. Není však nijak nepřátelský, a pokud uvidí někoho, kdo bude potřebovat pomoct, nabídne mu ji. Není však jasné, zda-li to dělá jen díky slušnému vychování nebo prostě jen z dobré vůle. Své pocity moc neprojevuje, i když je pravdou, že se nezapomněl usmívat. Nejvíce se pak usmívá, pokud jej něco trápí.
    K ženám se chová zdrženlivě a poměrně trvá, než si je vůbec pustí k tělu. Ne, že by snad byl jinak orientován. Jen se bojí toho, že by se snad mohl znovu zamilovat, a celý proces by se tak opakoval. Každopádně jej velmi rychle vytočíte, pokud před jeho očima jakkoliv ublížíte kterékoli dívce. Jinak je klidný a můžete si z něj udělat dokonce polštářek. Nesežere vás za to.
    Kromě všeho, moc rád tančí nebo kreslí. Dalo by se říci, že se tanec stal jeho koníčkem již v útlém věku a věnoval mu poměrně dost času, takže se nemusíte bát, že vás ztrapní, kdyby se vám jej podařilo k něčemu takovému čirou náhodou přinutit.
    Co se týče ublížení ostatním... nejspíše raní jen vaše city, či trošku přistřihne křidýlka příliš vznosnému egu. Toto se však týká pouze dívek. Není to tedy tak, že by byl až takový srab, co by se ze všeho raději snažil, co nejjemněji vykroutit.Spíše se snaží jakýmkoliv přímým střetům vyhýbat, ale když není zbytí... umí se poprat a je pravdou, že pak ho odtrhnout je poměrně oříšek. Navíc jeho přístup rozhodně nebude férový, i když to by si v klidném jednání opravdu nikdy nedovolil.
    Poctivost je tak jen jeden z jeho kladů, i když je jich samozřejmě více. Zbožňuje však volnost, takže aˇuž si vás sebevíc oblíbí a vy na něj budete tlačit, odtáhne se, uzavře do sebe a zase bude trvat nějaký čas, než se dokáže plně otevřít a být ochotný pro vás cokoliv udělat jen proto, že to on sám opravdu chce.
    Jak zde již nejspíše bylo zmíněno, a pokud ne, zmiňuji to teď... snaží se pomáhat lidem, kteří to potřebují. Nerad vidí utrápenou tvář, neb sám je poměrně dost citlivý na změny nálad lidí ve svém okolí. Dokáže se jim tak celou dobu vyhýbat, dokud se vše zase neurovná nebo se snaží pomoct.


    Minulost: Valer se narodil na podzim roku 1828 našeho letopočtu. Avšak nebyla to zrovna doba, kdy by se mohl kde kdo radovat. Dokonce i jeho matka své početí tajila a oznámila to otci teprve poté, kdy již nic nešlo vzít zpět a její bříško se začalo rýsovat. Jeho otce tím poměrně rozzuřila. Ještě téhož dne, kdy k oznámení došlo, ji vykopl na ulici, nehledě na to, jak moc ji miloval. Už takhle měl však starostí dost. Lovci mu šlapali na paty a před týdnem jej vyrazili z práce. Ani tedy nebylo divu, že tohle byla poslední kapka, která ukončila jejich společný život.
    Valerova matka tudíž zůstala sama na ulici, avšak mělo se na ní alespoň na pár let usmát štěstí. Vyhlédl si ji jeden z poměrně zámožných Dánů, kterého nezajímalo, jestli je těhotná, či nikoliv. Chtěl od ní jen jednu věc a tu mu mohla poskytovat, takže byl spokojený. Když se pak narodil Valer, přijal jej téměř jako vlastního. Malému dítku tedy nic nechybělo. Rostl tedy v pěkném rodinném sídle daleko ode všech, jenž by mohli jeho rodinu obtěžovat. Dokonce přijal i příjmení nevlastního otce a neb byli s matkou jediní, kdo s ním byl, přepsal na ně svůj majetek. Chlapci se dostalo nejlepších učitelů a všeho, po čem jen toužil. Inu, i přesto byl překvapivě stále skromný a požadoval po otci vždy jen to nejmenší.
    Valer se však raději věnoval zvířatům. Stále jej to k nim táhlo. Hlavně pak k loveckým psům, které jeho otec choval. Popravdě, nikdy se matky nezeptal na svého pravého otce. Vyrůstal v nevědomosti a tak to nejspíše mělo zůstat. Jenže tahle nevědomost z jeho strany nemohla trvat do nekonečna, takže se nakonec mladý pán domu dozvěděl pravdu. Matka mu dokonce řekla i to, čím po celou dobu je. Vždy sám věděl, že je něčím zvláštní, jenže nemohl přijít na to, co to je. Teprve teď. Však on ani nebyl člověk.
    Pár měsíců mu pak trvalo, než to vstřebal. Pochopil, proč má blízko k šelmám psovitým a vlastně pochopil vše, co si během svého života nedokázal vysvětlit.  Přibližně rok poté, co znovu nabyl ztracené sebevědomí, si našel dívku. Plánoval s ní strávit zbytek svého života, neb do ní byl naprosto poblázněný. Ona jeho lásku vřele opětovala a on si konečně myslel, že se zase všechno vrátí do naprostého pořádku. Dokonce i matka, která předtím byla proti, neb dbala na čistotu krve, najednou nebyla proti.
    To vše se změnilo po jejich zasnoubení, dalo by se říci ve chvíli, kdy Valer matce oznámil, že jeho žena čeká dítě. Nikdy neviděl svou matku takhle naštvanou. Nechápal, co je špatně, takže se nakonec uzavřeli v jednom křídle, zatímco matka běsnila v druhém. S tímhle přestala teprve tehdy, když se jim narodila dcerka. Avšak, nedožila se zrovna dvakrát dlouhého věku. Zemřela v pouhých dvou letech, když ji ve stájích pokopal kůň, kterému se připletla pod nohy.
    Dlouho pak kladl toto neštěstí za vinu své matce. Byl tím doslova posedlý, takže na svou ženu zapomněl. Vzpomněl si až ve chvíli, kdy bylo pozdě. Utrápila se steskem. Od toho dne se spíše uzavřel do sebe. Přestal věřit všem a velmi brzy po těchto událostech se odstěhoval. Města projížděl dlouho, dokud nenarazil na to, které se celou dobu snažil najít. Již o tomto městě párkrát slyšel, ale nikdy jej nenapadlo, že by tu přeci jen mohl skončit.


    Inventář: Vlastní menší domek na okraji města, který by se dal nazvat spíše chatkou. Stavba je stavěná spíše do výšky, než do šířky, takže zde můžete hledat dvě patra. Kolem domku je oplocený pozemek, po kterém se pohybuje jen potulná kočka, kterou krmí.
    Doma pak má malou lištičku fenka , kterou si vzal v opravdu brzkém věku. Má pro ni zařízenou jednu celou místnost v přízemí.


    Obrázek:




    Vzhled: Nejspíše by jsme mohli začít jeho výškou. Tímto bodem vás nijak nepřekvapí, neb je na své pohlaví velký tak akorát. Toť tedy 189 centimetrů. Na většinu dívek se tak musí dívat shora, ale nijak mu to nevadí. Jeho váha se kolísavě pohybuje kolem 76 kil. Nyní se dostáváme k jeho vlasům, které jsou tak, jako u většiny příslušníků jeho rasy, černé. Jsou ostříhány na poměrně na krátko, ale tak, aby z nich čel ještě vytvořit občasný účes. Dále se můžeme přesunout k jeho očím, které mají černou barvu, avšak nosí kontaktní čočky barvy modré. Proto se většina lidí diví, když ho potkají bez nich. Ano, nenosí je stále.


    Dodatek: Zajímá se o tanec, přičemž k jeho dalším zájmům se v poslední době řadí také bojové sporty. Potřebuje si někde vybít vztek, který v sobě drží a to se tancováním opravdu nedá. Také se věnuje hře na různé hudební nástroje nebo prostě jen tráví čas někde venku. 



    Kontakt:  
    Email:
    Howrse:
    Skype:
    FaceBook: Šárka Štruncová

    Ostatní postavy: Farrand Mitzou, Conor Straton,  Andrew Brouwer

    ____________________________________________________
    Položky pro určité rasy:

    Přeměna:

    Odmyslete si prosím... to modré oko

    LeoWaldez

    Poèet pøíspìvkù : 2
    Join date : 23. 11. 17
    Age : 15

    Re: Registrace

    Příspěvek pro LeoWaldez za Thu Nov 23, 2017 6:16 pm

    - Jméno: Leo


    - Přezdívka: Lli


    - Příjmení: Waldez


    - Věk: 20


    - Pohlaví: Muž


    - Druh/Rasa: Čaroděj


    - Povaha: Leo je milý a velmi chápavý muž. Dokáže se vcítit a nerad ubližuje jiným lidem. Nemá rád když na něho někdo řve nebo se nad něj povyšuje. Je velmi tvořivý a náladový. Rád pomáhá když může ale většinou na to doplatí tím že když pak žádá sám o pomoc nikdo se neukáže. Miluje knihy, lezení po stromech, čerstvý, chladný vzduch, veliké výšky a krásnou noční oblohu.


    - Minulost: Jako dítě bydlel i s rodinou v menší vesnici ale tu zničili lovci. Proč? Pátrali po jeho rodině. Snažil se zachránit svoje rodiče, ale vzhledem k nízkému věku mu to nevyšlo, byl rád že se zachránil alespoň on. Aby toho nebylo málo, od svých čtrnácti let žije sám, měl sestru ale ta se ztratila. Neví kam, neví proč, ví jen to že se ji snaží najít a že se nevzdá dokud ji nenajde. Snažil se ji najít do svých dvaceti let, ve kterých našel aspoň jedno vodítko. Naučil se žít z úplného minima a co měl navíc rozdával chudým nebo zraněným lidem. Nikdy se nenaučil používat magii, pokoušel o to mnohokrát ale většinou se nic nestalo. Momentálně putuje po zemi a snaží se najít nějaké další vodítko k jeho sestře nebo najít někoho kdo by mu pomohl naučit se ovládat magii.


    - Inventář: Bílé triko, černé džíny a pár malých kravinek jako matičky atd...


    - Obrázek: http://favim.com/orig/201108/14/black-hair-boy-cute-emo-hot-Favim.com-122980.jpg



    - Vzhled:
    - Váha: 68 kilo
    - Měří: 176.5 Metrů
    - Barva oči: Hnědá
    - Barva vlasů: Černá
    - Postava: Vypracovaná
    - Má jizvy na zádech a pravém rameni


    - Kontakt: FB: Jakub Diego Vach
    avatar
    Michael Dairoow

    Poèet pøíspìvkù : 62
    Join date : 10. 12. 17

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Michael Dairoow za Mon Dec 11, 2017 2:55 pm

    - Jméno: Michael


    - Přezdívka: Mike


    - Příjmení: Dairoow


    - Věk: 23


    - Pohlaví: Muž


    - Druh/Rasa: Kočkodlak


    - Povaha: Narodil se jako jedno z dvojčat. Jako druhý..asi minutu po svojí sestře...taková strašná potupa, hah. Tedy alespoň tak to on vnímal. Nikdy se mu nelíbilo, když jej sestra poučovala o něčem s tím, že je starší. Každopádně se sestrou má do dneška vážně dobrý vztah a má ji rád, někdy dokonce sám sestru nazve "starší sestřičkou".
    Pokud je něco dalšího s čím měl dobrý vztah, je to určitě jakýkoli drogový dealer  na kterého natrefí, nebo alespoň byl, teď se jim vyhýbá obloukem a snaží se držet od drog stranou. Ano, je to smutné ale Michaela jste málokdy našli mimo drogové opojení. Nejčastěji bral pervitin, jinak především kouřil. Vtipné je, že Michael sám si trváal na tom, že závislý není. Trvá si na tom, že jako kočkodlakovi mu to nijak neublížilo. Měl pravdu a újmy na jeho zdraví byly naprosto minimální. Každopádně to nemělo příliš dobrý vliv na jeho vztah se sestrou.
    Uh, moment, ještě je vlastně někdo koho má Michael rád. Jeho pejsek Terrence. A je to asi jedniná věc, o kterou se opravdu ukázkově stará. Pes je dobře živený, má dost pohybu, ne jeden pes by mu mohl závidět.
    Jedna z vlastností které bych měla zvýraznit je, že Michael je neskutečný bordelář. Počkat, možná bude lepší říct to narovinu..větší prase byste jen těžko hledali. Co z něj kde spadne, tam to zůstane ležet. Jediná věc kterou tak nějak aktivně schovával a uklízel, byly drogy..teď už ani to. Kdyby neměl sestru, pravděpodobně by se jeho patro ztratilo pod návalem špinavého prádla. Bůh žehnej Nicol, že když se díky jeho trenkám na schodech nemůže dostat k sobě, tak naběhne jakožto uklízecí četa k němu do pokoje a Mik má na nějaký ten měsíc zase uklizeno. Tedy, měsíc..tak den, dva. Uklizeno by u něho zůstalo možná tak při měsíci nepřítomnosti.
    Podle toho co vidíte se vám Michael zdá asi hodně nechutný a není vám zrovna dvakrát příjemná představa jeho blízkosti. Chápu. Inu, máme tu další špatnou vlastnost. Michael je jeden z těch chlapíků, kteří když si něco usmyslí tak tak to jednoduše dostanou. Prostě za tím co si usmyslí jde tak tvrdošijně, až se k tomu nakonec dostane. Je jedno kolikrát na cestě k tomu dostane přes hubu a nebo se ztrapní.
    Ačkoli se to nezdá, Michael má i nějaké ty dobré vlastnosti. Kupříkladu když je v práci, opravdu se snaží. Ptáte se..práce?? Kde by vzali fetku jako je tohle? Inu, některé dny pracuje jakožto vyhazovač a některé dny, čas od času pomáhá v autoopravně. Rád dělá na počítači, začal spíše pro srandu, ale po nějaké době se naučil poměrně dost věcí a začal tvořit weby, aplikace a podobně. Většinou to není nic velkého, ale něco za to dostane. Bere dva platy plus něco navíc..to je na zmetka jako je on celkem slušný, ne?
    Mimo to pokud si někoho opravdu oblíbí, nedá na něj dopustit a udělá vše pro to, aby danou osobu ochránil nebo jí pomohl.
    Poté co upustil od drog, začal být dost nervózní a nesvůj, místo toho aby se vrátil k drogám začal více kouřit. Je schopný stáhnout i dvě krabičky za den.



    - Minulost: Jednoho krásného dne se dali dohromady dva kočkodlaci a z jejich vztahu vylezla dvě koťata. Nicol a Michael. Nicol byla starší, což většinou Michaela štvalo. Každopádně on měl přízeň rodičů což mu značně hrálo do karet. Možná proto si připadá jako ten vládce světa, kterému projde naprosto cokoli si zamane..mno. Školou prolezl s odřenýma ušima se čtyřkami. Střední dokončil tak tak. Nikdy ho to nebavilo, ale chtěl vyhovět rodičům. Má tedy dodělanou maturitu v oboru IT technika a je spokojený. Na škole tenkrát poprvé přičichl k trávě. Tím se začaly problémy. Prvně tráva, poté pomalu pervitin, později i kokain. Nakonec se ale vrátil k perníku, ze kterého měl nejlepší požitek. Jakožto kočkodlakovi mu to nijak výrazě neubližuje, ale účinky jsou stejné. To, že je věčně v lihu mu ale také nijak výrazně neprospívá. Když už není sjetý, má potřebu dát si cigaretu. Ale..o tom jindy. Sestra na něho už nějaké to podezření, že fetuje má, ale doposud se mu to daří tajit, alespoň si to myslí. Našel si práci jakožto vyhazovač v jednom z barů s pochybnou pověstí v San Hillesh a s pomocí rodičů se mohl odstěhovat. Do toho vypomáhá v jedné autoopravně. Ačkoli je to feťák jak bič, má šikovné ruce což ce dost cení.
    Jeho sestra jela s ním kvůli studiu a tak teď žijí spolu v jednom domě. On si pořídil bílého bullteriéra a ona veverušku. Celkem legrační kontrast..každopádně jim to poměrně klape, ať se děje cokoli. On donese domů prachy a udělá bordel, ona si vezme prachy a uklidí. Dokonalé soužití, nemyslíte?




    - Inventář: Se sestrou vlastní dohromady dvoupatrový domek, který si tak trochu rozdělili středem. Michael má spodní patro a Nicol horní..podle toho to taky vypadá. Horní vždy uklizené a v jeho tak nějak zůstává vše po podlaze, dokud Michael nevypadne z rauše a neposbírá to nebo dkud se nad ním neslituje jeho sestra. Aktivně využívá asi jenom jeho pokoj a koupelnu. Mimo to má psa. Bullteriéra jménem Terrence.
      - Terrence: https://previews.123rf.com/images/bullyboutik/bullyboutik1009/bullyboutik100900011/7776028-white-bull-terrier-Stock-Photo.jpg


    - Hlas: https://www.youtube.com/watch?v=9sTQ0QdkN3Q



    - Obrázek: https://i.pinimg.com/originals/5f/15/22/5f1522c96eada85a41b6c9d40e4be0c0.jpg


    - Vzhled: Michael měří něco kolem dvou metrů. Je to malinko hromotluk, mnom..a není to jenom ve váze a výšce, poměrně i co se týče vzhledu samotného, není žádný drobeček. Má poměrně široká ramena a váží něco přes devadesát kilo. Co se vlasů týče, má je vyholené po bocích na kohouta. Zajímavé je, že vlasy si jednou operoxidoval a od té doby mu cokoli co naroste asi po centimetru zbělá. Původně měl tmavé vlasy jako Nicol. Narozdíl od jeho sestry má oči spíše do modré. Není to vyloženě světlá modrá, ale i tak je to dost výrazné. Obličej samotný je poměrně tvrdých rysů. Hranatá čelist, výrazný nos. Po hrudi, pravé ruce a krku se mu táhnou barevná tetování. Z dálky vypadají jako nějaký zvrácený výplod fantazie dadaistického umělce. Při pohledu blíže zjistíte, že jste měli pravdu. Vypadá to, že člověk co to vymýšlel byl při nejlepším stejně sjetý jako Michael. Každopádně kérky na něm nevypadají vůbec špatně. Tetování není jediný 'update' který si na těle nechal udělat, mimo to má ještě piercing v nose a rtu.
    V přeměně je bílý tygr s modrýma očima. V kohoutku tak měří sto devatenáct centimetrů a váží dvěstědevadesát kilo. Jeho tlapa by asi dokázala v klidu překrýt tvář dospělého člověka.


    - Dodatek:
      - Dvojče: Nicol Dairoow
     - Těžko říct jestli je to tím, že je kočkodlak nebo ne, ale drogy na něho nemají takový vliv jako na lidi. Respektive nemají vliv na jeho vzhled a ani na psychiku. Čas od času má depku, to ano..ale nepřipadá si, že by pomalu začínal bláznit.

    - Přeměna: Michael - bílý, Nicol - černá
      - https://pbs.twimg.com/media/CsxdjkzWIAA7Uzm.jpg


    Naposledy upravil Michael Dairoow dne Sat Aug 04, 2018 12:16 pm, celkově upraveno 1 krát
    avatar
    Kira Warkin

    Poèet pøíspìvkù : 106
    Join date : 24. 12. 17
    Location : Věk: 17 // Rasa: člověk

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Kira Warkin za Sun Dec 24, 2017 8:08 pm

    Jméno: Kira

    Příjmení: Warkin

    Věk: 17

    Pohlaví: Muž

    Druh/Rasa: Člověk

    Povaha: Už od malička to byl přátelský a usměvavý chlapec, kterého si oblíbil každý, kdo ho poznal. Vždy se dokázal nadchnout pro sebemenší maličkost a téměř vždy měl dobrou náladu. Byl upřímný a laskavý, čehož si ostatní dost vážili, ale jednou se vše změnilo. Z milého chlapce se najednou stal úplně někdo jiný. A proč se tak stalo, lidé kolem nezjistili.
    Na první pohled obyčejný kluk, ale jakmile si ho k prohlédnete více, zjistíte, že je něco jinak. V jeho očích se usadil strach, který téměř nikdy nemizí. A když už se tak stane je nahrazen bolestí a obavami. Trvá dlouho, než začne někomu věřit, pokud se někdo takový vůbec najde. Strach z lidí, z bolesti, se stal jeho součástí a i v noci se kvůli němu často budí s křikem.
    Aby jste si nemysleli, že je to jen ustrašený prcek, to rozhodně ne. Najdou se i dny, kdy je opravdu šťastný. Je to povětšinou v době, kdy se toulá přírodou, či prostě lesem, který mu poskytuje útočiště a pocit bezpečí.
    Co se týče dospělých ale i lidí v jeho věku, tak poblíž žen je schopný vydržet i delší dobu, i když v tichosti a stranou, ale z mužů má strach.
    Kira je těžko pochopitelný chlapec a většina lidí, s nimiž se setkal, by ho nejraději zavřeli do blázince. I to je další důvod, proč se snaží držet stranou od lidí. Víte, pro jistotu.
    Pokud vám ale dovolí ho poznat blíže, uvidíte ho takového, jaký byl dříve. Ale co si budeme povídat, zatím se nikdo, komu by to bylo dovoleno, neukázal.

    Minulost: Vyrůstal na venkově se starším bratrem a rodiči. Měl téměř ideální dětství, protože ho rodiče velmi milovali a dosti se mu věnovali. To bylo trnem v oku jeho staršímu bratrovi. Asi do 12 let nechával Kiru být, ale potom začalo peklo. Rodiče o tom samozřejmě vůbec nic nevěděli a Kira ze strachu nic neřekl. Byl týrán a zneužíván vlastním bratrem, za což se dost styděl a nedokázal si představit, co by na to lidé kolem řekli. Snášel hnusné chování od svého sourozence, protože neměl na výběr. Agresivní chování jeho bratra se stupňovalo a jednou se dostalo do bodu, kdy Kira skončil v nemocnici. Pochopitelně to obhájil jako „nehodu“ a proto to nikdo víc neřešil.
    Psychicky a fyzicky Kira trpěl asi 4 roky, než se odhodlal k útěku. S ohledem na to, že mu bylo jen 16, rodina po něm pátrala. Musel se ukrývat před policií, takže jeho život „na svobodě“ nestál za nic. Měl to trochu složité i díky tomu, že se nechtěl moc vzdálit, takže se držel v okolních městech. Nakonec se ale rozhodl že prostě zapomene na rodinu, a zamířil dál...

    Inventář:  Šedé tričko s krátkým rukávem, černá mikina s kapucí která je místy trošku potrhaná, šedočerná bunda, tmavě šedé kalhoty a černé boty. Nic víc Kira nemá, protože ve chvíli kdy něco potřebuje, prostě si to vezme. Jistě, bojí se ale krást se prostě musel naučit.

    Obrázek: https://favim.com/orig/201105/18/bones-boy-cute-pretty-boy-skinny-boy-suprasternal-notch-Favim.com-48794.jpg


    Vzhled: Sice je ošklivé to říkat ale Kira je prostě prcek. Měří jen 158cm a váží 62kg. Šedomodré oči vždy odráží strach a smutek, čehož si všimne snad každý. Tmavě hnědé vlasy si udržuje na střední délce, či jak to říct.  Mikinu si skoro nikdy nesundává, důvodem jsou jizvy, jimiž má poseté skoro celé tělo. Je sice mrňavý ale nějaké ty svaly na jeho těle najdete. Má na tom zásluhu hlavně to, že žije skoro dva roky na útěku.

    Kontakt:
    - fb: Anežka Nová

    ostatní postavy: Talla Cyan, Nero Haider, Satchel Bawden
    avatar
    Vickie Davello

    Poèet pøíspìvkù : 51
    Join date : 12. 01. 18
    Location : Věk: 10 I Rasa: Člověk

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Vickie Davello za Fri Jan 12, 2018 11:17 pm

    - Jméno: Vickie


    - Přezdívka: Vic


    - Příjmení: Davello


    - Věk: 10


    - Pohlaví: Žena


    - Druh/Rasa: Člověk


    - Povaha: Maličká je hodně uzavřený človíček, co své emoce neprojevuje na veřejnosti, nepočítaje časté brečení po nocích. Její psychika je zničená. Vickie připomíná prázdnou schránku. Kamenná tvář bez známky čehokoliv. Moc toho nenamluví, většinou za celé dny neřekla nic. Od všech si držela odstup, nikoho si nepouští k tělu, jelikož nikomu nedokáže věřit. Nezná, co je to radost, láska, bezpečí.. Nemůže se pořádně spát, neboť noční můry ji spát nenechají. Kupodivu se necítí unaveně, aspoň ne po stránce fyzické. Psychicky je vyčerpaná až až. Ručky je ji neustále třesou. Je jí jedno, co s ní bude. Je taky dost plachá, proto na ni člověk musí opravdu opatrně. Každý prudký pohyb pro ni znamená, že přijde výprask. Automaticky si zakrývá hlavu. Vzhledem k tomu, co si prožila, se není čemu divit. Nikdy si nikomu nepostěžovala. Kdo by taky věřil malé holce??

    - Minulost: Jako o malinké mimčo bylo dobře postaráno. Člověk by i řekl, že získá veškerou lásku rodičů, kteří ji budou opečovávat, jelikož vždy chtěli holčičku po dvou chlapcích. Díky tomu, jak porod byl těžký, a komplikovaný se dozvěděli, že už další děti mít nemohou. Málem se stalo, že máma při porodu zemřela. V nemocnici pro jistotu zůstala nějakou dobu navíc, aby na ni bylo dohlídnuto. Byla na tom špatně, což otec snášel těžce, neb se o svou manželku dost bál a koukal na dno flašky. Místo, aby byla chloubou pro oba rodiče, ji neměli už od narození rádi. Podle nich byla spíše smůlou a přítěží.. připomínka toho, jak na tom byla během porodu i po něm špatně matka. Kolik starostí přitáhla do domu.. Nemohla za to, ale to si samozřejmě nepřipouštěli...
    Do pěti let se tohle dalo nějak zvládnout, i když je k ní chovali takřka arogantně a opovrženě. Samozřejmě se snažila být poslušná a přes to všechno, jakým nezájmem ji tohle opláceli, se snažila být usměvavá. Aspoň malinko, což nevydrželo dlouho. Všechno se stupňovalo. Když ji bylo pět let, otec se příšerně opil zrovna v den, kdy měla matka nějaké komplikace a musela být odvezena do nemocnice. Samozřejmě že byla na ráně malá pětiletá holčička, které tohle dával za vinu. Tohle byl první den, kdy na ní vztáhl ruku a to pořádně. Mohla skončit hůře, ale zachránil ji Gabe. Malá vystrašená a zraněná holčička mu plakala v náručí. Gabe taky dostal několik ran, ale ochránil ji. Její bratr byl jediný, kdo ji měl rád. Kdo ji chránil. Kdo byl pro ni oporou. Utěšoval. Než jednoho dne zmizel. Ano, tohle ji zasáhlo a zničilo nejvíc a od toho dne se začala stahovat do sebe. Nemluvila. Neměla nikoho, kdo by jí pomáhal. Chránil. Každý den měla na talíři, jaká je zrůda, že jim zničila život.. že se nikdy neměla narodit. Že je překážkou pro ně. Na ni si léčili své mindráky. Ano, po odchodu Gaba ji každým dnem bili. Nikdo s tím nic nedělal. Nikdo si nevšiml, v jakém stavu chodila do školky. Proč tak často navštěvuje nemocnici. Byla ticho, neb se bála dalších ran, které stejně přišly. Nebyly to jen modřiny nebo podlitiny, ale i zlomeniny. Vždy, když jezdila s otcem na pohotovost, si něco vymýšlel. Choval se na veřejnosti jako jiný člověk a ona byla za nemehlo. Kolikrát jen pomyslela na to, že ukončí svůj pochmurný život. Může se jen polemizovat nad tím, proč se nezabila. Možná doufala, že ji odtud odvede Gabe nebo.. se objeví Sebastien. Toho se však nedočkala. Je na tohle sama a samota a bolesti ji působí silné záchvaty paniky.
    Takhle přežívala do svých devíti. Ona Neměla sebemenší potuchy o čase, neb se její narozeniny nikdy nekonaly, ani o to nestála. Nic nepřestávalo, spíše zhoršovalo. Opilá troska otce za ní nezačala chodit, jen když ji chtěl zmlátit, ale.. začal ji osahávat, co už bylo opravdu přes čáru. Bránila se, ale proti muži nezmohla vůbec nic. Ani trochu se jí to nelíbilo a plakala. Bylo to nepříjemné.. Ví, že tohle nemůže pokračovat dál. Už je toho na ní přespříliš. V onen den.. ji přeplo. Čekala do večera, než usnou a hodlala tenhle teror konečně ukončit. Ve svém tmavém pyžámku a bosýma nožkama scházela schody přímo do kuchyně, odkud popadla dva velké nože. Zamířila hned do ložnice pomalým tempem a prázdným pohledem. Potichu otevřela dveře, které za sebou zamkla. Telefony jejich sebrala, než se ozval hlasitý křik. Prosení o život. Krev z nich tekla z rány z břicha a jen je pozorovala díky světlem z lampičky, kterou jeden z nich rozsvítil. Nezáleželo jí na tom, co se stane a že dělá špatnou věc, hlavně že bude klid.. Bodná rána nezůstala jen jedna. Prvně pobodala otce, pak matku. Už jsou konečně po smrti. Nebudou jí už nikdy ubližovat. Ukončila jejich životy bez známky soucitu, či lítosti, tak proč z toho nemá radost?? To kvůli nim byla na tom takto bídně. Stála u postele se zakrvavenými noži i pyžamkem. Koukala před sebe naprosto mimo. Proto nezaregistrovala vykopnutí dveří policejní hlídky. No.. příjemný pohled to pro někoho být nemusel. Sebrali ji nože, jelikož je pevně nedržel, ale jen co ji nějaký policista vzal, dostala jeden ze svých záchvatů. Později musela dostat injekci na uklidnění. Skončila v pasťáku, jelikož na jejich poměry údajně vypadala jako rozumně myslící, když zabila rodiče. Samozřejmě, že nechtěla nikam jít, neb konečně od lidí chce mít svatý pokoj. Bohužel.
    Ani trochu se jí tam nelíbí. Nebylo to o nic lepší, než doma. Jakmile se dozvěděli, co ona provedla, byla terčem posměchu, šikany, urážek, nadávek. Často utíkala, neb tohle bylo moc na ní. Byla na tom opravdu bídně a tahle situace ji vůbec nepomáhala. Několikrát se pokusila o sebevraždu, což jí zařídilo pobyt v nemocnici. Jednou spolykala prášky, pak vypila nějaké čisticí prostředky, pořezala zápěstí... Dost se řezala po ruce, aby aspoň trochu přešel ten neustálý tlak na její osobu a stres. Později byla převezena do jiného pasťáku do San Hillesh, ze kterého taktéž utíkala často. Dobírali si ji a ani si nepamatuje, kdy se naposledy vyspala. Ani moc toho nejedla, proto byla tak vyhublá. Je zázrak, že díky tomu, čím si prošla a stále prochází v pasťáku, stále dýchá...
    Naštěstí se vše obrátilo k lepšímu. Momentálně bydlí u bratra, kde ji nikdo neubližuje a může volně dýchat. Stále však nemůže uvěřit tomu, že je pryč. Pro ni to byla celá věčnost a té bolesti, kolik podstoupila.. Zatím se rozkoukává a opravdu pomalinku začíná být na tom lépe. Nic však nejde hned.

    - Inventář: Nemá toho moc. Nějaké starší oblečení tmavého odstínu a fotku, na které jsou její bratři.

    - Hlas:  https://www.youtube.com/watch?v=VsuJCeElEko

    - Obrázek: FC: Callie Reiff

     

    - Vzhled:  Vickie je opravdu drobná a malá dívenka. Její míra dosahuje 130 centimetrů s váhou 20 kily. Nikdy toho moc nejedla. Po těle a hlavně na rukách má spoustu jizev a spálenin od svých rodičů. Doposud nedohojené řezné rány na zápěstí po pokusu o sebevraždu. Všechno skrývala pod oblečením, jelikož nechce, aby její rány od rodičů a její vlastní kdokoliv viděl. Nestojí o další posměšky okolí.

    - Dodatek:  
    - Bratr Sebastien a Gabe Davello


    - Kontakt:
    - Facebook: Marie Mau Štěpánová

    - Ostatní postavy: Nina Lauxor Neer, Charlotte Loriez, Sophia Alex Linelle, Nicol Dairoow, Christine Dwain, Nessa Tarasov


    Naposledy upravil Vickie Davello dne Mon Aug 13, 2018 8:18 pm, celkově upraveno 1 krát
    avatar
    Dante Molenaar

    Poèet pøíspìvkù : 131
    Join date : 14. 01. 18

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Dante Molenaar za Sun Jan 14, 2018 7:54 pm

    - Jméno: Dante

    - Přezdívka: Zatím mu nikdo žádnou nedal

    - Příjmení: Molenaar

    - Věk: 20 let

    - Pohlaví: Muž

    - Druh/Rasa: Kočkodlak

    - Povaha: Zprvu se tento mladý kočkodlak zdá nerozhodný. Všechno dlouze promýšlí a je spíše zamlklý. Teprve, když získá jistotu v tom, že jej budete poslouchat, řekne pár věcí, které pochytil z toho, co jste mu právě sdělili. Svůj názor si však mnohdy nechá pro sebe. Vše v podstatě závisí především na vás. Proč by se měl bavit s někým, kdo mu není ani trochu příjemný? S takovýmto člověkem se buď nebaví nebo se s ním neváhá poštěkat, pokud je ten člověk až moc otravný. Ale na druhou stranu to není ten rýpavý typ. Člověka se v první řadě snaží pochopit. A to, jaký rozhovor s vámi povede pak závisí na tom, kam až jste schopni zajít, aby jste jej rozmluvili. Nebojte se, že po vás vystartuje. Avšak to neznamená, že by toho nebyl schopný.
    Dost dobře se ovládá. Není to žádná horká hlava a věci se zprvu snaží vyřešit v klidu. No, pokud mu však nedáte jinou možnost nebo ho zaženete do kouta, zaútočí. A to doslova. Tedy, nepoužije ke své obraně pouze slova. Na druhou stranu nerad zraňuje ostatní. Pokud ho k tomu sami nedoženou. Ví moc dobře, jaké to je být odstrčený a nepochopený. Sám se s tím dost potýká. Dokonce i v tomto věku. Proto se s ostatními v rámci možností moc nebaví.
    Miluje střelbu. Věnuje se jí již dlouho, i když se musel učit po nehodě, co se mu v minulosti znala, jak použít druhé oko a ani teď to není moc dobré. Také jej lákají chladné zbraně, z nichž si doma udělal sbírku a často se účastní různých akcí, kde se právě tento druh zbraní může využít.
    V přítomnosti lidí jej často nezahlédnete, a když náhodou ano, většinou má nepřítomný pohled a je na něm jasně vidět, že by byl nejraději někde úplně jinde. Pokud jej však daný člověk zajímá, dokáže mu věnovat veškerou pozornost a opravdu jej vnímat, ale poslední dobou takových lidí příliš není. Spíše se ve společnosti ostatních dost nudí. Pak jen sedí a vymýšlí básně, či si v duchu navrhuje další zpracování kovu, se kterým často přichází do styku. Také se ostatním rád hrabe ve vlasech. Ne z nějakého konkrétního důvodu. Většinou u toho nějakou chvilku přemýšlí, než se svolením majitele vlasů vytvoří představený účes. Nutno podotknout, že mu své vlasy svěřujete na vlastní nebezpečí.
    Jedním z jeho dalších zájmů jsou pak masáže. Ptáte se proč zrovna tohle, když nemusí lidi? No, to že většinu z nich nemusí ještě neznamená, že by nechtěl pomáhat. Navíc on sám si přitom v podstatě vyprázdní hlavu od zbytečných věcí. Také nabídne pomocnou ruku, u čehož však někdy bývá vidět krátké zaváhání. Zvláště u lidí, které nezná. Avšak když se mu člověk líbí, dokáže sebou i pohnout.
    Nicméně, na dívky si též dává pozor, neb se nejednou spálil a pak toho litoval. Není však tím typem zoufalce, aby si kvůli tomu řezal žíly. Podle něj jde život dál i přesto, že jej někdo opustí. Hold ještě nepřišel na někoho, na kom by mu až tak moc záleželo.

    - Minulost: Bylo vlhké únorové ráno, když poprvé spatřil světlo tohoto světa. Lezavý chlad se toho dne plížil místností, kterou se nyní bezúspěšně snažila vytápět kamna. Obklopil jej tedy příval světla a neskutečný chlad. Co komu udělal, že musel být vytržen z tepla? Nyní jej studený vzduch štípal v nose, což se mu líbilo asi tak, jako všechno ostatní. Svou nespokojenost s tímto novým místem dal najevo křikem. Hah, to předtím nemohl. Snad proto, že se mohl konečně hlasově projevit nebo díky tomu, že o něj byl konečně projeven takový zájem, nepřestával. Místo toho se jeho nářek každým okamžikem stupňoval, až nejspíše dosáhl úrovně, kdy už se to nedalo překousnout a tak mu zacpali tlamku. Zjistil tedy, že dostane najíst ve chvíli, kdy začne křičet a je mu věnována pozornost. Nejspíše proto svého křiku užíval často.
    Také nechápal, proč se nadělalo tolik povyku kolem toho, že pronesl své první slovo. V podstatě toho v tu chvíli nechápal hodně, ale nijak jej to netrápilo. Svou rodinu měl rád, ale oni jeho zřejmě ne. Často jej nechávali v podivném ústavu s vřískajícími vrstevníky. Netušil proč, ale brzy zjistil, že tohle nebude to pravé, co na světě hledá. Ostatní děti jej nechávali naprosto chladným. Měl by se k nim snad přidat a hrát si s nimi? To bylo vyloučeno. Ostatní děti jej totiž zajímali jen ve chvíli, kdy utíkali. Možná by se začlenil, ale díky tomu, že několik dětí dokonce pokousal právě ve chvíli, kdy utíkali, pochopil, že tohle mu není souzeno. Kousance naštěstí nikdy nebyli krvavé, o což se jeho rodiče dost zajímali. Z ústavu, kterému z neznámých důvodů říkali školka, jej díky tomuto odhlásili. Doma se mu nepokoušeli vysvětlit proč. Zjevně na vysvětlení ještě nebyl připravený.
    Nakonec jej poslali do dalšího ústavu. Tentokrát to byla úplně jiná úroveň. Prý zde stráví dalších devět let. A jen díky tomu, aby mohl následně postoupit na další stupeň výchovy. S ostatními spolužáky se však nebavil. Dle jeho vysvětlení to prostě nemá zapotřebí. Jednoduše neshledával nijak potřebné to, aby se bavil s ostatními. Takže mezitím, co se jeho spolužáci o přestávkách bavili vymýšlením her, seděl sám v lavici, četl si, kreslil nebo jen přemýšlel o tom, jaký má vlastně život smysl. Mnohým věcem ještě stále nerozuměl, ale nestěžoval si. Ani neměl na co. Se svým životem byl spokojený, i když jej díky jeho chování úplně vyčlenili z kolektivu.
    Po dokončení základní školy samozřejmě nastoupil na střední. Školu již nebral, jakožto ústav a poprvé za ty roky tam chodil rád. Práce se železem, vytváření uměleckých děl, jej uklidňovala. Stále zde však bylo něco, co mu rodiče zatajili. V den jeho sedmnáctých narozenin tak mělo přijít ono velké odhalení. Vytáhli jej tedy do lesa s tím, že mu ukáží něco, co mu navždy změní život. A tak se naučil proměňovat i mimo nov. Bylo pravdou, že o přeměně a o tom, čím je celou dobu netušil, i když věděl, že něco není v pořádku.
    Od jeho narozenin již uběhlo několik měsíců a mladý kočkodlak se stále ještě učil novým kouskům. Život byl docela pohodový, i když je pravdou, že se pár zádrhelů objevilo. Občas se vyřešili snadno, no na některé sám nestačil. Jedné noci tak jeli s rodiči na chatu. V autě bylo nesnesitelné horko, i když byla všechna okna otevřená. Silnice byla prázdná. Tudíž se mladý kočkodlak proměnil a vystrčil hlavu z okna. Tvářil se u toho nadmíru spokojeně, jen kdyby po nějaké chvíli neucítil pálící se gumu. Chtěl se zeptat otce, zda-li neví, čím to může být, ale než stačil vyslovit svůj dotaz, ozvala se hlasitá rána, po níž otec ztratil kontrolu nad volantem a auto tak sjelo z příkré stráně. Zastavilo se teprve po několika přetočeních díky stromu, který mu stál v cestě. Když se probral a otevřel oči, neviděl nic. Kolem byla tma. Otevřel oči vůbec? Raději se tedy proměnil, aby si dopomohl rukama a ejhle. Viděl, i když s pravým okem to nebyla žádná sláva. Zjistil, že je stále ještě v autě, které naštěstí nezachvátil požár.
    Uvnitř auta byl ještě otec, který však nijak nereagoval. Ať se snažil sebevíc, nedokázal jej přimět ke komunikaci. Nakonec zjistil, že nedýchá a pulz byl nulový. Mohlo mu to dojít, už podle divně vykloubeného krku, ale toho si zprvu nevšiml. Dolehla na něj úzkost, ale ještě musel najít matku. Vysápal se tedy z auta a rozhlédl se. Našel ji sedět o několik metrů dál a vypadala živá, díky čemuž se mu na jednu stranu dost ulevilo. Zavolal tedy záchranou službu, i přesto, že se mu rány již brzy po uklidnění začnou hojit, ale momentálně ani on, ani matka v klidu rozhodně nebyli a on kvůli ní nechtěl cokoliv zanedbat. Po příjezdu jednotek musel vysvětlovat, jak k tomu došlo. Nu, dostali se k závěru, že to byla náhoda a nemohlo se tak jednat o cizí zavinění. On utrpěl vážný psychický otřes, avšak v podstatě jen psychický. Matka na tom byla o poznání hůř. Bylo mu v nemocnici sděleno, že na pravé oko už nikdy neuvidí tak, jako předtím, ale to jej nijak netrápilo. Avšak od úplné ztráty zraku jej zachránila právě jeho kočičí podoba, i když.. jako kočka přišel o zrak úplně.
    Za několik měsíců, v podstatě po nabytí plnoletosti se rozhodl, že se odstěhuje. Nechtěl si stále připomínat, co se stalo, což v domě bylo celkem běžné. Na minulost se proto úplně vykašlal, i když samozřejmě na matku nezapomněl a pravidelně ji navštěvuje. I když ví, že ona sama tady už moc dlouho nebude, neb se ze smrti otce nevzpamatovala. Naučil se tedy žít zcela sám, i když jinak se v podstatě nic nezměnilo. Přítomnost jiných lidí stále neřeší a zatím se tak cítí docela spokojeně. I když si už za ty dva roky co tu žije, stačil nadělat více nepřátel, než-li přátel.

    - Inventář: Vlastní menší patrový dům na oploceném pozemku, kde spolu s ním žije v akváriu několik rybiček. Dále u sebe často nosí střelnou zbraň, ale spíše díky tomu, že je s ní prostě jistější, než aby ji musel nutně použít. Nejčastěji pak nosí většinou tmavé barvy oblečení, v čemž se v podstatě cítí nejlépe. Nikdy si tak na sebe nenavleče nic zářivého a do očí bijícího.

    - Obrázek:



    FC: Jared Leto

    - Vzhled: Dante vypadá jen o něco starší, než ve skutečnosti je. Nu, vysoký je 189 centimetrů a váží 84 kilo. Zakládá si na tom, aby se cítil dobře, proto na jeho těle opravdu nenajdete rozbředlé svalstvo, které se pod vrstvou tuku nemůže pořádně tvořit. Jeho vlasy jsou ve většině případů vyšisované od slunce nebo obarvené, avšak ve většině případů mají hnědou barvu. Jeho oči jsou šedé, i když někomu přijdou spíše modré. Zde záleží spíše na úhlu pohledu a samozřejmě především na světle.
    Na boku má vytetovaného vlka
    Na lopatce má pak provedený výžeh, který je vidět i v jeho druhé podobě.

    - Dodatek:
    Je poměrně dost nervózní, pokud u něj někdo stojí z pravé strany a často se na takového člověka otáčí.
    Jelikož jakožto kočka vůbec nevidí, spoléhá se na své ostatní smysly.

    - Kontakt:
    - Email:
    - Howrse: Kordoba
    - Skype:
    - FaceBook:
    Šárka Štruncová
    - Ostatní postavy: Valerius Larsen, Farrand Mitzou, Conor Straton, Andrew Brouwer

    - Přeměna:
    avatar
    Fox Reed

    Poèet pøíspìvkù : 43
    Join date : 02. 04. 18
    Location : Věk: 19 | Rasa: Měňavec

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Fox Reed za Mon Apr 02, 2018 6:44 pm

    - Jméno: Fox

    - Přezdívka: Foxy

    - Příjmení: Reed

    - Věk: 19

    - Pohlaví: Muž

    - Druh/Rasa: Měňavec

    - Povaha: Fox je poměrně složitá povaha. Je spíše samotář, nemá moc rád příliš lidí pohromadě. Když je kolem osob moc, jednoduše se otočí a odejde. Nemá potřebu se vnucovat. Proč by taky měl? Jen by se ztrapnil a to on nemá rád. Ačkoli, kdo by měl tenhle pocit rád? Nutno říct, že je to hodně velký průserář, sukničkář. Pokud se mu nějaká dívka nabízí, málokdy váhá. Na druhou stranu, pokud se s dívkou opravdu vyspí, druhý den se chová jakoby se nic nestalo.  V opačném případě bude děvče brát jako kamarádku s výhodami, na kterou ale nikdo kromě jeho sáhnout nesmí. Navíc..je to cholerik a to hodně velký cholerik. Prakticky pro nic jde do vytočení a nemůžete jen tak předvídat co udělá. A to s předvídáním dalších činů..platí to vlastně i mimo chvíle, kdy šílí zlostí.
    Fox má malý problém - když k někomu přilne, nedokáže se jej daná osoba zbavit. A toto přilnutí bych popsal možná spíše jako úplnou posedlost, často to hraničí se stalkováním. To platí kupříkladu na dívky, které si oblíbí. Na druhou stranu..přetrpí-li daná osoba tenhle stalking, čeká ji jedna výhoda - kdykoli se jí kdokoli pokusí jakkli ublížit, bude to pravděpodobně to poslední co udělal. Nemá zábrany v zabíjení.

    - Minulost: Narodil se ve Phoenixu, aniž by znal otce. Když matka otěhotnila, prý utekl. Respektive, šlo o lásku na jednu noc. Jeho otec ani netuší o tom, že má syna. A tak se maminka Emily starala o mlého Foxe. Proč právě jméno Fox? Pamatovala si, že vlasy jeho otce měli barvu jako liščí kožíšek, a moc se jí to líbilo. Takže, proč ne?
    No, barva vlasů nebyla to jediné co po otci podědil. Byl to i charakter. Tajemný, odtažitý a bylo nemožné jej kontrolovat. V jednu chvíli se chová tak, v druhé onak.
    Inu, ve škole samý problém, tak tak prolezl.  Měl o rok mladší sestru, která šla stejně jako on na gympl. Jeho sestra byla z těch, ke kterým přilnul a nikdo neměl naprosto žádné povolení se ji dotknout bez jejího souhlasu. Mno, jednoho večera se sestra vrátila domů pozdě, uplakaná, zničená. Bratr byl ihned u ní a snažil se z ní dostat co se stalo. Nechtěla mluvit, přes vzlykání jí nebylo moc rozumět. Nakonec ale věděl přesně co se stalo. Derek, jeho spolužák jí ublížil. Dotýkal se jí aniž by to dovolila a to neměl dělat. Tehdy Fox poprvé zabil a také poprvé pochopil, že není člověk. Z onoho chlapce jednoduše  vysál život, když jej popadl za ruku, cítil jak sílí a chlapec před ním začal sílu ztrácet. Necítil nic. Jen vztek na to, že někdo ublížil jeho malé sestře. Nebál se, že by se na něho přišlo, nebylo jak. Policie to uzavřela jako infarkt, jelikož nemohli najít jinou příčinu toho, co se mohlo stát. Jeho problémy ve škole byli horší a horší. Mno a nakonec ho ze školy jednoduše vyhodili. Matce se to nelíbilo, jemu to bylo jedno.
    Po nějaké době začal mít toulavý boty. Rozloučil se s rodinou, nejvíce se svojí sestrou a pak zmizel, zjišťovat co je zač a jaký je svět. Doufal, že po cestách zjistí co je zač, začal rozlišovat pachy lidí a nadpřirozených. Vzhledem k tomu, že se jmenuje Fox, mu přišlo fajn, aby se přeměňoval na lišku. Když nějakou viděl, snažil se o to, aby mu to šlo co nejlépe, a teď? Teď je liška jeho nejpoužívanější přeměna, hned vedle sokola. Nic jiného nemá potřebu používat.
    Jeho toulavé boty ho zavedly do San Hillesh, kde by prý mohl najít další nadpřirozené a kde by mohl snad i zjistit, co je vlastně doopravdy zač a co ještě umí.

    - Inventář: Vlastně u sebe má jenom oblečení a peněženku s kreditkou, kam mu milující maminka posílá čas od času nějaké peníze navíc.

    - Vzhled: Fox měří 189cm a váží 75kg. Je trochu drobnější a působí hodně křehce. To ale opravdu není něco, co by pro něho platilo. Má trochu zvláštní obličej, hodně výraznou, širokou bradu, hluboké, drobné, ale za to výrazné, modré oči. Poměrně malý nos, plné rty a obličej posetý nevýraznými pihami. Co se týče vlasů, většinou je nosí v nějakém nepatrném rozcuchu, ale vždy to vypadá upraveně. Má zvláštní schopnost si upravit vlasy nehledě na to, že se o to ani nesnaží. Vlasy má hodně temně zrzavé, až to přechází v rusou. Mimo to má hodně bledou pleť.
    Co se týče oblečení, nejraději nosí slušně vyhlížející oblečení v tmavých barvách a těžké boty.

    - Obrázek: FC: Gytis Gedvilas






    - Hlas: www.youtube.com/watch?v=CW5oGRx9CLM
    avatar
    Mira Avron

    Poèet pøíspìvkù : 10
    Join date : 03. 04. 18

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Mira Avron za Tue Apr 03, 2018 11:21 pm

    - Jméno: Mira


    - Příjmení: Avron


    - Věk: 19/230 let


    - Pohlaví: Žena


    - Druh/Rasa: Kočkodlak


    - Povaha: Čím bych jen asi začala, možná prvním dojmem? Jo, to bych mohla. Ač to není zcela povahová vlastnost, Mira na vás na poprvé zapůsobí drobně, křehce, mile a tiše. Nebo alespoň takhle si myslím, že vypadá, někomu může připadat namyšlená nebo jako sviňucha, ale to ona není a nebyla. Nu, až ji poznáte, sami uvidíte a uděláte si svůj obrázek.
    Celkově je opravdu Mira taková milá, mírná, ale rozhodně si umí říct, když se jí něco nelíbí, takzvaně si umí dupnout, takže toho se nebojte. Ale není ten typ, že by se s vámi pustila do boje kvůli něčemu, co jí nesedne. Pravděpodobně by ten souboj ani nevyhrála.
    Ale teď se rozepíšu rovnou k jejím kladným vlastnostem. Hlavní vlastnosti a vlastnosti, které tančí snad u každého jsou asi ta milost, hodnost, usměvavost, obětavost… tyhle asi nemusím rozepisovat. Zkrátka když může, pomůže, usměje se a bude hodná. Taky si jde celkem dost za svým, například třeba při hledání jejího otce, ale o tom více jinde. Samozřejmě si vás i ráda vyslechne a poradí, ale nemusí takové ty sebestředné lidi, takže tací za ní nechoďte. Takže závěr kladů je, jo, přijďte si s ní pokecat, je fajn. Jenže obávám se, že zápory vám obrázek na ní trochu zhorší.
    Prvním větším takovým problémkem u ní je strach z mužů. Nevadí ji okolo nějakého projít, ale vadí jí, když by na ní měl nějaký sáhnout. Kdokoliv. Bojí se, že by chtěl to samé a že by jí udělal to samé. V momentální době věřila jen matce a pár lidem v jejich zemi, ale od těch utekla, takže už asi nikomu. Takže ano, je sice hodná a ráda se s někým pobaví, ale na dotyk (hlavně od mužů) je háklivá a raději se stáhne, proto je k mužům malinko, ehm, malinko víc nedůvěřivá, než k ženám, ale bavit se s ní furt docela v klidu dá, ale nebude od vás pár centimetrů, ne, dokud jí nedokážete, že jí nic neuděláte a takováhle důvěra bude těžká, tomu věřte. Její další špatnější vlastností je to, že si ke všemu dokáže vymyslet ty nejhorší scénáře a pak má strach, někdy zbytečný. Dále pak lehká naivita, ale to má víceméně asi každý. A když se cítí v ohrožení nebo je smutná, promění se na tygra. Celkově si je v přeměně jistější, než v člověku.
    Tím bych Miru asi shrnula a závěr? Ten si udělejte zcela sami.


    - Minulost: Její příběh začíná tak nějak ještě dříve než se narodila. Její otec byl šlechtic a její matka služka. Byla nechtěné dítě, které jeho otce u spousty lidí postavila do nepříliš hezkého světla. I přesto byla jako malá holčička tatínkova princezna. Nikdo k ní nesměl, matka o ni neprojevovala přehnaný zájem, ale on ji miloval. Stalo se a ve dvou letech ochořela. Všichni to předhazovali jejímu otci Fabianovi, jelikož to on s ní byl téměř pořád. Aby toho nebylo málo, když byla téměř zdravá dostavila se klinická smrt. Při té jejího otce vyhnali ze sídla a už jej nikdo neviděl. Když zjistili, že je Mira naživu, snažili se Fabiana najít, ale marně. Už byl jednoduše pryč.
    Mira tedy vyrůstala bez otce. Život byl hezký, ikdyž jí připadal prázdný. O otci se dozvěděla až v sedmnácti letech, kdy začala po večerech chodit ven, vyptávala se všech na to, co o jejím otci ví. Ono se to ale nevyplácelo až tak dlouhou dobu. Stačil jeden den, kdy se zdržela venku déle a napadla jí velká kočka. Pamatuje se, že ji rys kousl do nohy. Ona zůstala ležet venku. Téměř okamžitě se začala proměňovat, nechápala co se děje. Byl ale nov a ji to ovládlo. S rodinou žila ještě dlouhou dobu, když začala matka mluvit o vdavkách a o tom, že už musí vypadnout z domu. Chvíli to snášela. Dokonce i onu svatbu překousla. Její manžel se jí ale nelíbil. Namyšlený páprda, který ji chtěl jen kvůli dítěti, jinak mu byla ukradená. Poté co s ním byla pár nocí, které prožila v bolesti jelikož ji za vzpírání se bil, se jednoduše proměnila a utekla. Bylo jí jedno jestli ji budou hledat, ona tam ale odmítala zůstat. Dlouhou dobu se toulala, často se snažila najít svého otce. Jelikož se ale přimotala do světa nadpřirozených, kde se brzy začal Fabian poměrně proslavovat, konečně našla jeho stopu. Věděla už co je zač, jak vypadá, jak se jmenuje..ale kde je? To byla otázka.
    Teď se už konečně ale dostala dost blízko, dokonce do města ve kterém má její otec žít..kde se asi schovává?


    - Inventář: Mira vlastní telefon, kresbu otce, kterou nakreslila už při zjišťování informací, oblečení a nějaký peníz.


    - Obrázek: http://www.imagehosting.cz/images/2186807219.png


    - Vzhled: Mira je vzhledem hodně po otci. I ona byla špinavá blond a i jí se v pozdější době zalíbily peroxidové vlasy. Tudíž je to peroxidka, co se délky týče má vlasy asi pod ramena. Má šedo/modro/hnědé, pronikavé oči a roztomilý nosík posetý jemnými pihami. Mno neslyšeli jste to už někde?
    Co se výšky a váhy týče, měří sto sedmdesát centimetrů a váží asi padesát dva kilo. Je to drobounká holčina.
    V přeměně na kočku je to šedý tygr. Ano, zvláštní..ale je to tak. Oproti ostatním je poměrně drobná. Je menší v délce, výšce, váze, šířce..zkrátka ve všem. Popravdě měří takhle asi sto sedmdesát centimetrů i s ocasem.


    - Dodatek:
    - Dcera Fabiana Avrona


    - Přeměna: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f7/Maltese_Tiger.jpg




    - Kontakt:
    - Email: ki.vodrazkova@seznam.cz
    - Ostatní postavy: Elissa Wayl, Trish Callwey, Reily Brose
    avatar
    Milo Oblivion

    Poèet pøíspìvkù : 37
    Join date : 04. 04. 18

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Milo Oblivion za Thu Apr 05, 2018 12:08 am

    Meno: Milo

    Priezvisko:  Oblivion

    Vek: 3 a pol roka

    Pohlavie: Muž

    Rasa: Hybrid

    Povaha: Keď prvý krát uvidíte Mila budete si myslieť že vidíte malého anjelika. Čo je aj pravda. Milo je veľmi milý a svojim pohľadom ktorý vyzerá ako keby bol stále smutný si dokáže získať srdcia všetkých na okolo. Je veľmi pokojný čo sa prejavuje aj na jeho povahe. Skoro nič ho nedokáže nahnevať. Jeho mierumilovnosť je veľká a má rád všetkých ale najradšej má svoju mamu. Je to maminkin miláčik. Ale niekedy sa mu podarí vyviesť nejakú neplechu ale mama mu to vždy odpustí lebo kto by neodpustil jeho smutnému pohľadu? Milo sa ale vždy snaží pomáhať mame aj keď je ešte malí tak jej chce byť veľmi nápomocní. Vždy sa snaží aby mama bola šťastná a nikdy nebola smutná. A preto ju vie rozveseliť keď je smutná. Zatiaľ nemá veľa záporných vlastností veď je to ešte malé dieťa ale to sa všetko môže zmeniť keď vyrastie. Zatiaľ je Milo tichý chlapček ktorý je veľmi naviazaný na svoju mamu.

    Minulosť: Už od narodenia poznal otca a tak veľmi túžil po tom aby ho niekedy stretol. Zatiaľ mu stačí mama ktorú má veľmi rád a brat. Keď sa naučil hovoriť tak nebol deň aby sa mami neopýtal na otca. Jedného dňa si všimol na mame že je niečo zle. Preto sa opýtal mami čo sa deje. Mama mu to najskôr nechcela povedať ale Milo naliehal a tak mu to povedala. Povedala mu že jej chýba Marcus. Mila to začalo trápiť že jej chýba otec a tak sa jej snažil všelijako pomôcť a rozveseliť ju. Preto bol s mamou skoro každý deň. Pomáhal jej aby nebola smutná. A to sa mu darilo a to ho veľmi tešilo keď videl mamu aspoň trochu šťastnú.
    Milo má aj brata Sandro. Ten je na rozdiel od Mila veľmi hyperaktívny a rád vyvádza neplechy čo mamu hnevá. Ale aj keď je Sandro taký aký je Milo ho má veľmi rád a nedá na neho dopustiť.

    Inventár: detské oblečenie

    Obrázok: http://www.imagehosting.cz/?v=3012039419.png

    Vzhľad: Milo meria 98 cm. Má krátke čierne vlasy a čierne oči. Keďže je to ešte dieťa tak je chudí ale neni zase podvyživený. Váži okolo 15 kíl. Milo ma z oboch rodičov niečo. Po mame má úsmev a zuby.

    Dodatok: Darla Carpentner – mama
                Marcus Oblivion – otec
                Sandro Oblivion – brat

    Premena: šteňa


    dospelý


    Kontakt:
    -FB: Denduš Panduš
    -Ostatné postavy: Cora Queen, Dale Barbara


    Naposledy upravil Milo Oblivion dne Thu Jul 26, 2018 1:52 pm, celkově upraveno 1 krát
    avatar
    Isaias Doyle

    Poèet pøíspìvkù : 176
    Join date : 07. 05. 18

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Isaias Doyle za Mon May 07, 2018 10:12 pm

    Jméno: Isaias

    Přezdívka: Aeshma

    Příjmení: Doyle

    Věk: 34 let

    Pohlaví: Muž

    Druh/Rasa: Magian

    Povaha: Popravdě. ani on se sám v sobě zrovna dvakrát nevyzná. Avšak, nepatří k těm cholerickým typům lidí, které denně potkává na ulici. Je docela tichý ve společnosti lidí, kteří se mu protiví. Na druhou stranu mu dělá problém zmlknout, pokud potká někoho, koho zná již delší dobu, ale dlouho jej neviděl.
    Občas vypadá, jako kdyby vnímal okolní svět jen napůl a pomalu se stahoval někam, kam nemá přístup nikdo jiný. Dává tím možná i poněkud nejasně najevo, že jej daná konverzace unavuje, ale stále si chce zachovat alespoň tolik slušnosti, aby společnost nikterak neurazil. Ani to však není podmínkou, takže se někdy prostě sebere a beze slova odejde.
    Jednou z věcí, kterou nemá zrovna dvakrát v oblibě jsou malé děti. Ne, že by jim byl schopný nějakým způsobem ublížit nebo je poškodit jiným způsobem, ale je raději, když se v jeho přítomnosti děti nevyskytují. Zřejmě je to způsobeno tím, co se mu stalo v minulosti.
    K lidem se zprvu chová odměřeně, někdy až úplně chladně, avšak pokud se tím nenechají odbýt, nemá problém - pokud mu jsou příjemní - se s nimi bavit.
    Vlastností, kterou si sám u sebe cení je to, že jej není snadné naštvat nebo mu psychicky uškodit ještě více, než už se stalo. Také nikomu nesděluje nic, ze své minulosti a dokonce se nechce ani na nikoho více vázat. Přátele si proto zrovna dvakrát nehledá - i když to tak může vypadat. Je to jednak z toho důvodu, aby je nikdo nemohl využít proti němu a také, aby jim nebylo nijak ublíženo. Není proto vyloučeno, že se k vám sem tam dokáže zachovat opravdu ošklivě. I když se to ani jemu samotnému nelíbí a pak se tím dost užírá, ale nechce, aby se druhým stalo něco jen proto, že je vzal za své přátele. Možná by to bylo bez lovců jiné, ale... to zřejmě nezjistí.

    Minulost: Narodil se do poměrně normální rodiny, jakožto třetí dítě. Avšak, i když se k němu snažili chovat se hezky, ne vždy se to rodičům podařilo. Nebyl totiž plánovaný. Další dítě již v rodině nechtěli, avšak stalo se a tak se o něj museli postarat. Nejstarší z jeho dvou sourozenců byla sestra, která se jej před rodiči zastávala a nejspíše jej uchránila i před dětským domovem. Avšak bratr jej zrovna dvakrát v lásce neměl. Vnímal ho jako konkurenci, i když jemu by mohl konkurovat jen velmi těžko, neb se jednalo o maminčina mazánka.
    Vyrůstal tedy s tím, že se musí spoléhat především sám na sebe již od raného věku, ale později mu to bylo jen ku prospěchu. Každopádně se o něj stále zajímal bratr. A ne zrovna v dobrém. Byl jeho hadrem na vytírání. Na něj sváděl vše, co provedl a postupně tak podkopával jeho víru v sebe samého. Ve škole mu nepomáhalo ani neobvyklé jméno, které později přijal pouze jako přezdívku a zvolil si jméno jiné.. Předešlé jméno bylo jako stvořené pro psa. V podstatě si ani neměl pořádně na co stěžovat, neb nepoznal to, co jeho sourozenci nebo vrstevníci. Udělali z něj vyvrhele rodiny a on se s tím během svého života smířil.
    Bez větších problémů pak dokončil střední školu, ale to, co se má za pár dní stát, se mu vrylo do paměti opravdu hluboce. Totiž sestra, která jej celou dobu bránila se rozhodla odstěhoval. Byl to jediný člověk, na kterého byl citově opravdu silně vázaný. Prosil ji, aby to nedělala, neb bez ní se cítil ztracený. Avšak, zachovala se k němu zcela chladně. Odbyla jej bez toho, aniž by ho nechala dokončit větu.
    Další den jej našel bratr sedět v dešti na zahradě, jak tupě pozoruje dřevěnou plaňku v plotě. Napřed na něj promluvil, avšak když nezareagoval, kopl jej do žeber. Až v tu chvíle se dokázal na malý moment vzpamatovat. Zvedl k bratrovi pohled a on na něj znovu promluvil. Chtěl po něm, aby se zvedl a šel domů. To se však nestalo a Isaias stále seděl na svém místě. Možná to z jeho strany byla v tu chvíli provokace, avšak otupělý mozek mu nedovolil o ničem takovém přemýšlet. Znovu tedy schytal kopanec, jen kousek od předešlého, po kterém se zvedl a zpříma se zadíval bratrovi do očí. To ostatně jeho bratr nesnášel. Ale tentokrát to byl úmysl. Chtěl, aby jej zbil. Potřeboval nějak přehlušit bolest, kterou mu vyvolala sestra.
    Bratr se napřáhl a udeřil jej do břicha. Tělem se mu rozlila bolest následovaná něčím, co ještě nikdy necítil. Jako kdyby jím prošlo jakési cizí těleso.. Netušil, co se stalo, což zjistil ve chvíli, kdy se do něj opřela bratrova mrtvá váha a poslala jej k zemi. Trvalo mu, než se zpod mrtvého těla dostal, avšak nijak neutíkal. V šoku na bratra zůstal zírat. Plně se probral ve chvíli, co s ním začala třást pološílená matka, která zjistila, že její miláček upadl do kómatu, zatímco on, černá ovce rodiny, zůstal naživu. Bratr upadl do hlubokého bezvědomí, ze kterého jej nedokázali probrat a po několika týdnech jej odpojili od přístrojů. Avšak, stále si nedokázal vysvětlit, co cítil, když jej bratr praštil.
    Prozradila mu to až místní knihovna. Tedy, ne to, co se přesně stalo. Jen to, co je vlastně zač. Byl to pro něj další šok, jelikož na nadpřirozeno sice věřil, ale nikdy nevěřil, že by i on k takovým bytostem mohl patřit bez toho, aniž by ho něco pokousalo. Stále však nevěděl, co ovládá za schopnost a podobné pocity už se mu jen tak znovu vyvolat nepodařilo.
    Avšak, odstěhoval se z domu svých rodičů, kde jej nic nedrželo a vydal se na cesty. Hledal další magiany nebo ostatní nadpřirozené. Postupem času také přišel na to, co dovedlo spustit jeho schopnost. Učil se ji několik let ovládat, avšak každou chvílí ho překvapí něčím novým.  Avšak, zatím se u nikdy nevymkla zpod kontroly. Když tedy nepočítá bratra. Nyní bydlí v jednom z malých domků v San Hiles, ale je pouze otázkou času, kdy se znovu vydá na cestu.

    Inventář:
    Vlastní psa plemene kangal
    Dále pak auto které si pořídil jen pár dní před odjezdem.
    Menší pistoli, kterou zatím nebyl nucen nikdy použít a v nejspíše v poslední řadě pak oblečení, které se skládá především z černých obleků, avšak najdou se u něj i džíny a podobné věci.

    Obrázek:

    FC: Tom Hiddleston

    Vzhled: Isaias měří 190 centimetrů a váží 78 kilo. Jako první si na něj většina lidí všimne hnědých vlasů, na krátko střižených, které nosí stále upravené, takže ho s rozcuchem není možné zastihnout nikde jinde, než-li v posteli. Také někoho upoutá šedá barva očí, která se občas zdá modrá vlivem dopadu světla.  
    Občas se mu lidé, když byl malý snažili podstrčit to, že je hodně podobný bratrovi, avšak v nynější době to nemá dle čeho posoudit.


    Dodatek: Naučil se pracovat s vidlicemi sai avšak jen čistě z osobního zájmu.

    Kontakt:
    FaceBook: Šárka Štruncová

    Ostatní postavy: Dante Molenaar, Valerius Larsen, Farrand Mitzou, Conor Straton, Andrew Brouwer

    Schopnosti:
    Sabethe: Dokáže snížit životní funkce na minimum. Přivede tak danou osobu (nebo sám sebe) na pomezí života a smrti. V podstatě do stavu kómatu, či bezvědomí. Avšak, nedokáže krást lidem život. V podstatě nedokáže použít svou sílu bez toho, dokud se necítí opravdu ohrožený a i tohle má své omezení. Podmínkou je, že se musí člověka dotknout. Navíc mu po tomhle není zrovna do skoku. Stejné je to i s přiváděním člověka zpátky k vědomí, kde je však ještě jeden problém. Dokáže to jen, pokud má dostatek energie, a když na člověka dokáže sáhnout. Nemůže tak "přivádět zpátky" pouhým lusknutím prstu. Tedy, alespoň se to zatím nenaučil, avšak stálo by jej to opravdu hodně úsilí a to raději vkládá do jiných věcí. Nemůže tedy probrat několik lidí za den, neb mu ve většině případů již při jednom dochází šťáva. Avšak, i tohle je pouze o tréninku, kterému se - jak již bylo zmíněno - moc nevěnuje.
    avatar
    Jupiter

    Poèet pøíspìvkù : 203
    Join date : 21. 05. 18

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Jupiter za Mon May 21, 2018 7:27 pm

    Jméno: Jupiter
    Přezdívka: Zrzka
    Příjmení: Fray
    Věk: 22let
    Pohlaví: Žena
    Druh/Rasa: kočkodlak
    Povaha:
    Jupiter je sama o sobě takový divný oříšek.
    Na první pohled vypadá jako neviňátko a s jejím postojem k ostatním lidem by se dalo říct, že to bude slušná milá holka.
    No..nedalo by se doslova říct, že to bude nějaká zlá, neslušná holka.
    Ona má od každého něco.
    Jde spíše o to jak se v dané chvíli cítí.
    Jestli ji potkáte někde na ulici se procházet, tak si dost dobře rozmyslete jestli to je dobrý nápad za ní chodit. Je možné, že nemá náladu na to dávat se s někým do řeči.
    Pokud se ale i tak rozhodnete za ní jít, tak tu jsou dvě možnosti.
    Buď vás bude ignorovat nebo vás pošle do háje a nebo vás bude vnímat a prokáže vám tu slušnost, že vás bude poslouchat i odpovídat vám.
    S kluky má lepší vztah než s děvčaty. Takže jestli za vámi v baru přijde mladá zrzka je to ona a chce si s vámi spíše jen povídat než vás svádět.

    Jako levhart se chová spíše jako kotě. Pořád by si jen hrála, když je možnost. Ale pokud má někdy dojít na souboj ráda se připojí a vyhraje.
    Její jediná nevýhoda je, že je starostlivá a ochranitelská, takže když někde někoho  vydí v nesnázích jde mu hned pomoct, bez toho aniž by si předem rozmyslela jak je její soupeř silný nebo velikostně rozdílný.
    Do své zvířecí podoby se proměňuje poměrně často, ale taky bychohla dodat, že se někdy může stát, že bude plachá, ale to jen ve vzácných případech.
    Minulost:
    Jupiter žila spolu se svou velkou rodinkou v Los Angeles. Měla dvě sestry(15,Cool a tři bratry(20,8,3), ale ten nejstarší se od nich odstěhoval a nedal nic o sobě vědět, kde je.
    Ona v tu dobu měla 19let, takže byla druhá nejstarší z rodiny a byla to ona kdo byla spíše vůdce jejich smečky.
    O rodinu se starala ona sama protože matka s otcem byly stále pryč.
    Jako kočkodlaci nežili sami ve velkém městě.
    Nadpřirozena tu byla až až, ale o to více lovců, takže se museli dávat na pozoru a skrývat se.

    (Moment)
    //,,Ashley poběž!" Zavolala jsem na svou sestru, která držela v náruči malou Kaylu. Když ke mě doběhla, chytla jsem ji za ruku a rozeběhla se za zbytkem rodiny. Utíkali jsme hustým lesem a lovci se nás snažili nahnat.
    ,,Jupiter!" Otočila jsem se za matkou a zrychleně jsem oddechové a, když jsem viděla, že v náruči drží malého Willa a za ruku držela Connora.
    Zatla jsem volnou ruku v pěst a rozhlédla jsem se kolem sebe. Přemýšlela jsem kam by jsme se mohli schovat.
    ,,Tudy!" Křiknu a rozeběhnu se směrem, kde jsem viděla konec lesa.
    Ale když jsme vyběhli ven, před námi stal muž v černém obleku.
    ,,Dovedla jsi je přímo do pasti Jupiter." Zavrtěla jsem hlavou a pustila jsem Shelly ruku. Stoupla jsem si za ní, ale někdo v zadu vystřelil a já slyšela pád na zem. Otočila jsem se za sebe a tam jsem viděla v kaluži krve ležet svou sestru. Teď jsem se neovládala. Nechala jsem se ovládnout zvířecími insktiny a proměnila jsem se. Slyšela jsem něco křičet svou matku, ale já ji nevnímala a zaútočila jsem.//

    Jupiter přišla o celou svou rodinu a lovci si ji vzali k sobě, kde ji uzavřeli do klece a tam ji drželi celých 3 roky. Chovali se k ní jako ke zvířeti a dávali ji elektrické šoky, které ji nutili aby se proměnila, ale ona se nenechala.

    (Moment2)
    //Den, kdy mě drželi v té kleci jsem si už myslela, že je všemu konec. Prostě jsem neměla žádnou myšlenku jak se od tuď dostat. Byl to konec mé svobody.
    Jednoho večera, kdy mě hlídali stráže jsem uslyšela v zadní místnosti hluk a střelbu. Lovci najednou někam odběhli a já je jen sledovala než jsem opět zavřela oči a snažila se udržet při vědomí.
    ,,Jupiter! Hej Jupiter vstávej! Nemáme tolik času aby jsi teď odpočívala!" Otevřela jsem oči a zahleděla jsem se do těch tmavě modrých očí co se mi snažili něco říct.
    ,,Dělej Ségra!" Chytl mě za ruku a vytáhl mě ven. Byla jsem jako hadrová panenka. Vzal mě pod stehna a já se chytla jeho trička a v prstech ho stiskla. Uslyšela jsem rychlé kroky a hlasy. Nic si z toho nepamatuji, jen to že se pro mě bratr vrátil.//

    Po tom co ji její bratr zachránil, zjistila, že už není v Los Angeles, ale v nějakém městě, které bylo rozhodně menší než kde žila ona. Bratr ji nechal bydlet u sebe spolu s jeho psem Alfou a třemi auty a jednou motorkou.

    Inventář:
    Jak už jsem zmínila bydlí u svého bratra, kde ale moc času netráví jen někdy mu dojde se psem nebo si půjčí jedno z jeho aut či motorky. Oblečení ji koupil, takže pár šatů, kalhot od kraťasů a mikin po tílka má u nej schované ve skříni. (R8

    Ferrari,
    Mustang,Motorka)

    Obrázek:
    FC: Katherine Mcnamara





    Vzhled:
    Na první pohled, když ji uvidíte, všimnete si jejich Zrzavých vlasů co se jí vlní na zádech. Dále to jsou oči. Nikde neuvidíte takový druh barvy. Zelenožluté oči, které se na vás dívají může někomu přijít, že se vás snaží tím pohledem zabít.
    Plné růžové rty, které na vás mluví a do kterých se můžete i zamilovat. Světlá pleť. Její vzrůst vás není ani malý ani velký. Měří kolem 170cm a váží přibližně kolem 60kg. Má sportovní postavu, takže na jejím břiše si můžete všimnout i břišáků. Na krku má protáhlou jizvu od situace, když byla uzavřena v kleci.

    Přeměna:



    kontakt:
    Email: (hlavní) mayamizuki8@gmail.com
    Facebook: Terka Neko Štěpánová
    Ostatní postavy:
    avatar
    Dante Zarieri

    Poèet pøíspìvkù : 100
    Join date : 24. 07. 18
    Location : Vek: 25/423 Druh: Upír

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Dante Zarieri za Tue Jul 24, 2018 10:46 pm

    Meno: Dante

    Prezývka: Cross - túto prezývku dostal kvôli tetovaniu na chrbte v ďalekej minulosti, momentálne ju nepoužíva

    Priezvisko: Zarieri

    Vek: 25/423

    Pohlavie: Muž

    Druh: Upír

    Povaha:
    Napriek svojmu vysokému veku Dante nikdy nestratil nič zo svojej mladíckej nerozvážnosti. Je veľmi nepredvídateľný a preto je interakcia s ním veľmi náročná.
    Môže sa stať, že jeden deň je priateľský, usmievavý a empatický, dokonca natoľko, že je schopný sa opiť aj s vlkodlakom a na druhý deň toho istého vlkodlaka bez
    rozmyslu strelí medzi oči. Keď to nie je jeho deň, dokáže byť nevrlý, priam agresívny a vyvoláva zbytočné konflikty. Avšak väčšinu času je hlavne drzý, vyzývavý
    a sarkastický. Nebojí sa smrti a je mu jedno, či sa dostane do konfliktu so zaklínačom alebo aj veľkým vlkodlakom, jednoducho prijme každú výzvu. Neznesie však
    špinu a krv na svojom tele, čo je celkom ironické vzhľadom na to, že je upír. Preto sa vyhýba kontaktnému súboju a odmieta používať čepele, miesto toho používa
    svoje obľúbené pištole. Čo sa týka jeho milostného života, nikdy sa skutočne do dievčaťa nezaľúbil, väčšinou ich len využíval na utíšenie svojich ľudských potrieb a
    potom ich krvou uhasil svoj smäd. To isté platí aj o jeho vzťahoch s ostatnými. Nikdy nemal žiadneho priateľa kvôli svojej konfliktnej povahe, ktorú málokto zniesol dlhšie ako pár dní.
    Neuprednostňuje svoju rasu pred inými, ale prechováva silnú nenávisť voči dlakom kvôli incidentu z minulosti. Čo sa týka jeho apetítu, Dante vždy uprednostňoval krv vlkodlakov,
    ktorých zabil, ale nikdy to otvorene nepriznal. Celkovo by sa Dante dal popísať ako obyčajný nevychovaný rocker, ktorý prináša viac problémov ako úžitku.

    Minulosť:
    Aurelius Zarieri bol starý a vážený upír v talianskej spoločnosti. Vo veku 2106 rokov mu manželku zabili vlkodlaci a tak sa začala jeho cesta za pomstou. Premenil množstvo
    ľudí, ktorí sa k nemu pripojili a vytvorili klan nesúci meno Zarieri. Aurelius klan stvoril za jediným účelom - trénovať mladých upírov v boji proti vlkodlakom a s tým
    talianska spoločnosť upírov neskrývane súhlasila. S podporou ostatných rodov nakoniec vznikol rod Zarieri, ktorý po celé storočia udržoval pokrvnú líniu za cieľom rodiť
    čistokrvných upírov, pretože Aurelius veril, že čistá krv je silnejšia ako zmiešaná. O pár storočí neskôr sa rod Zarieri stal významným a uznávaným rodom v talianskej
    spoločnosti s históriu dláždenou krvou stoviek a tisíciek vlkodlakov. V roku 1595 sa narodil chlapec, ktorého Julius a Avril pomenovali Dante. Od malička bol neposlušným
    a problémovým dieťaťom, ale len vďaka svojmu obdivuhodnému talentu unikol exekúcii, ktorou sa rod zbavoval problematických a slabých detí, aby udržal rodovú líniu silnú.
    Aurelius si Danteho rýchlo obľúbil a osobne na jeho výcvik dozeral. Prvú smrť vlkodlaka Dante videl už v piatom roku života a prvého zabil už v siedmom roku. Podstupoval
    prísne bojové tréningy a vo voľnom čase študoval zvyky a anatómiu vlkodlakov. Na prvú loveckú výpravu ho Aurelius aj napriek Juliovým protestom poslal už v štrnástich rokoch,
    z ktorej si Dante priniesol prvú plnohodnotnú trofej. Od štrnástich do dvadsiatich rokov Dante na svoje konto pripísal ďalších 16 vlkodlakov, čo bol aj na pomery rodu Zarieri
    neslýchaný úspech. Vtedy už o Dantem vedela celá talianska vyššia spoločnosť a predpovedalo sa mu dokonca Aureliove kreslo. To sa však nepáčilo Mariovi Zarierimu, ktorý
    plánoval vedúce postavenie získať pre seba. Keď sa dozvedel, že Aurelius potvrdil, že Dantemu predá vodcovstvo v dvestom roku života, rozzúril sa a dal vlkodlakom ponuku,
    ktorá sa neodmieta. Pomôžu mu zbaviť sa Aurelia a získať rod Zarieri a on zariadi, aby mali vlkodlaci v Taliansku protekciu. Okrem vlkodlakov mu pomoc sľúbili aj kočkodlaci a
    líškodlaci, ktorí boli taktiež utláčaní upírskou šľachtou a prahli po moci. V tom čase mal Dante 104 rokov a zrovna sa vracal z lovu. Keď zistil, že Mario zavraždil Aurelia a
    povraždil všetkých odporcov nového režimu, prisahal pomstu. Mario však vyslal troch najlepších lovcov z klanu, Cassia, Marcusa a Adriannu, aby Danteho chytili a na mieste
    popravili a tým donútil Danteho skrývať sa. Vedel, že nemá šancu sa k Mariovi dostať skrz množstvo silných upírov a armádu dlakov a tak, keď sa mu naskytla príležitosť,
    odletel do Ameriky. Celých 318 rokov Dante putoval po Amerike a vždy, keď sa mu naskytla príležitosť, zabil nejakého dlaka. Avšak v roku 1923 sa v Dantovi vyvinula averzia
    na špinu, nezniesol dokonca ani krv na svojom oblečení napriek faktu, že bol upír. Odvtedy odmietal bojovať v kontaktnom súboji a uprednostňoval radšej svoje dva Colty 1911,
    ktoré si upravil, aby mohli strieľať špeciálnu muníciu (strieborné, zlaté guľky..). Tie sa časom stali jeho obľúbenými zbraňami a nedal na ne dopustiť. V roku 2015 sa dozvedel
    o mieste, ktoré oplýva veľkým množstvom rôznych nadprirodzených bytostí a pomyslel si, že by mohlo byť zaujímavou ďalšou zastávkou.

    Inventár:
    Oblečenie - Kožená vybíjaná bunda, čierne slim rifle, čierne tričká a oceľové kanady, občas nosí elegantné obleky
    Zbrane - Dva Colty 1911 upravené, aby vyhovovali moderným požiadavkám (schopné strieľať strieborné a zlaté guľky), vrhacie nože zo striebra založené na tvare rybárskych nožov
    s hákmi na koncoch (ich funkcia je spomaliť a znehybniť vlkodlaka, keďže nôž nemôže vytrhnúť bez toho, aby si nepotrhal svalstvo), strieborná násada na zuby (Dante zistil, že
    rana viac krváca, ak je zraňovaná striebrom, avšak nevyužíva ju na boj, iba na pitie krvi mŕtvych dlakov)

    Hlas: https://www.youtube.com/watch?v=8fEoWA9Vz3A&start_radio=1&list=RD8fEoWA9Vz3A

    Vzhľad:
    -186cm, 72kg
    -dlhšie čierne vlasy, bledá pokožka, prenikavé modré oči
    -pekná chudá tvár s ostrými črtami
    -tetovanie na rukách - množstvo latinských slov náhodne usporiadaných (zobrazujú Danteho chaotickú personalitu)
    -tetovanie na chrbte - obrátený kríž cez celý chrbát - slúži ako provokácia všetkým, ktorí útočia na Danteho od chrbta
    -tetovanie na krku   - veľký ozdobný nápis HUNT - slúži ako upozornenie pre všetkých dlakov, ktorí sa s Dantem dostanú do kontaktu
    -kruhový piercing v nose a v dolnej pere


    Naposledy upravil Dante Zarieri dne Tue Aug 07, 2018 9:37 am, celkově upraveno 1 krát
    avatar
    Christine Dwain

    Poèet pøíspìvkù : 21
    Join date : 30. 07. 18
    Location : Věk: 21 / 188 I Rasa: Upír

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Christine Dwain za Mon Jul 30, 2018 11:27 pm

    - Jméno: Christine


    - Přezdívka: Chris


    - Příjmení: Dwain


    - Věk:  21 / 188


    - Pohlaví: Žena


    - Druh/Rasa: Upír


    - Povaha: Christine je drobnou a krásnou dívkou, která vypadá opravdu nevinně, ale opak je pravdou. Její jazyk dokáže být ostřejší než žiletka. S upřímností nešetří, což se ne každému líbí. Dokáže se občas i krotit. Pokud někdo do ní ryje zvlášť, když má špatnou náladu, bylo by lepší se ji vyhýbat obloukem nebo neskončí dobře. Jestli je někdo na ráně, nebere si servítky. Ráda nosí odvážné a zároveň moderní oblečení, peněz na to má dost. Miluje provokovat kluky, ale i holky. Mezi její zálibou je si hrát s něčími city. Nezná slovo láska. Své city i emoce umí maskovat velice dobře. Ničeho, ani nikoho se nebojí. Miluje nebezpečí a adrenalinu se nevyhýbá. Lidí, kolik prošlo její postelí, se nedá spočítat.

    - Minulost: 14. 5. 1830 se narodila holčička, která byla obklopená láskou svých rodičů. Žijí ve velké vile ve Španělsku a peněz mají na rozdávání. I jako malá toho měla hodně. Nejen hraček, ale i oblečení. Měla vše, na co si jen ukázala. Christine byla vymodleným dítětem. Její matce Ambar se nedařilo dlouhou otěhotnět a začínala si myslet, že nemůže mít děti. Naštěstí se zadařilo. Jelikož se narodila do rodiny velice známých a bohatých lidí, byl na ní vyvíjen nátlak, čím dal více. Čím více rostla, tím to bylo horší. Nejen ze strany rodičů, ale i ostatních. Navíc stále měla pocit, že někdo sleduje každičký její krok.  Musela být pro okolní svět dokonalá, jinak byl z toho skandál, který ji vyčítají. Už mnohokrát se kvůli tomu s rodiči pohádala, jelikož takový život si nevybrala. Nechtěla jej. Ráda by se bavila s jinými děvčaty, ale nemůže. Musí se bavit s děvčaty zbohatlíků. Kdykoliv se snaží komunikovat s někým, jak je rodiče nazývají, podřadným, utahují si, závidí, či si myslí, že ji peníze a sláva zatemnily mysl. Kdysi byla jiná, opravdu milá, co se ke všem chtěla chovat slušně. Ostatní, když měli možnost, tak jí využívali, či ji šikanovali. Tohle všechno si vybíralo svou daň. Její psychika se začala bortit jako domeček z karet, řezala se, dokonce si sáhla několikrát na život. Matka i otec si s ní nevěděli rady. To, co oni brali za naprosto normální, byla pro ni noční můra. O tom, co se dělo a nedostalo do novin, nikomu neřekla. Vypadala jako slabý kus.
    Všechno se však změnilo v době, kdy poznala Morelia. Ukázal ji jiný pohled na život a po čase zjistila, že je upír. Díky němu její sebevědomí rostlo. Dost ji pomáhal a milovali se. Jejich lásku však neschvalovali rodiče. Nepadl jim do oka už jen z důvodu, že nebyl syn někoho známého a bohatého. Nezajímalo je to, že jim zachránil dceru. Díky tomu byla snad nejostřejší hádka, jelikož ona si za láskou stála.
    Jednoho večera šli na večerní procházku bok po boku, když je napadli nějací velice nebezpeční lidé. Všechno se stalo tak rychle, že ji nedokázal ochránit. Vytrácel se z ní život. Zbavil se jich, aby už nikomu neublížili. Jednal okamžitě. Aby o ni nepřišel, proměnil ji.
    Následkem toho útoku se tohle dostalo k jejím rodičům. Byl by z toho skandál, kdyby se tato informace provalila. Už tak je Morelio ostudou pro jejich rodinu a on je upír?? Otec vzal situaci do vlastních rukou. Během ostré hádky, do které se zapojil i Morelio, ho otec bodl do srdce dřevěným a zároveň ostrým předmětem. Zabil ho. S tímto nepočítala ani ona, ani Morelio, který proti její rodině nechtěl použít sílu. To byl taky jeden z posledních dní, kdy plakala a ukázala navenek své emoce a slzy.
    Toho dne jednoduše si sbalila věci, finance a okamžitě opustila odpornou vilu. Odcestovala hodně daleko. Od té události nezná lásku, emoce, které by někdo proti ní mohl využít, neukazuje a slabosti?? Ty skrývá opravdu dokonale. Nikdo se k ní nedostal natolik, aby se do něj zamilovala, či před ním byla přirozená a na nic si nehrála. Někde uvnitř je stále tou rozumnou a křehkou dívkou...

    - Inventář: Vlastní dvoupatrový domek se zahradou v San Hillesh. Není moc velký, jelikož v něm žije sama.  

    - Hlas:  https://www.youtube.com/watch?v=0y9zh44-afE

    - Obrázek:


    - Vzhled: Měří 175cm  s 55kg. Na pohled krásná, milá dívka, uvnitř mrcha. Své dlouhé vlasy si barví na stříbrný odstín, jelikož jej považuje za výjimečný. Její oči chytají kaštanovou barvu se známkami zelené. Trochu neobvyklé, ale jí tohle nevadí. Kolikrát má více odhalené tělo, než skryté. Rozhodně své přednosti ukazuje velice ráda. Ona by se nikdy neoblékla jako jeptiška.

    - Dodatek:
    - Po ruce vždy má dvě černé dýky s načervenalou rukojetí, se kterýma to umí perfektně.

    - Kontakt:  
        - Facebook: Marie Mau Štěpánová

    - Ostatní postavy: Nina Lauxor Neer, Charlotte Loriez, Sophia Alex Linelle, Nicol Dairoow, Vickie Davello, Nessa Tarasov


    Naposledy upravil Christine Dwain dne Mon Aug 13, 2018 9:17 pm, celkově upraveno 2 krát
    avatar
    Ava Tenorio

    Poèet pøíspìvkù : 44
    Join date : 31. 07. 18

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Ava Tenorio za Tue Jul 31, 2018 4:10 pm

    Jméno: Ava

    Přezdívka: Muerte

    Příjmení: Tenorio

    Věk: 28/236

    Pohlaví: žena

    Druh/Rasa: Polodémon

    Povaha: Ava je "člověk" dvou tváří. Mimo svůj byt je velmi uzavřená a nikoho k sobě nepustí. Má srdce z ledu a nedělá jí problém podrazit druhého, když to bude v její prospěch. K nikomu se zbytečně neupíná. Jediné na čem ji opravdu záleží je její pes Weasley. Většinu času se drží dál a pozoruje lidi kolem sebe. Nerada někomu něco dluží a ze zásady nikomu nic neslibuje. Své zásady nikdy neporušuje. Na druhou stranu má smysl  pro humor, hlavně ten černý. S upřímností neplýtvá. Často bývá drzá a sarkastická. Ráda si hraje s lidmi a s jejich emocemi.
    Minulost: Její život se začíná po devíti měsících od seznámení jejích rodičů, překvapivě. Jednoho dne Avina matka potkala krásného urostlého gentlemana, jménem Thomas. Po společně stráveném večeru se do něj okamžitě zamilovala, to ale nevěděla co je zač. Thomas byl démon a s Avinou matkou, Lili, si jen pohrával...Když zjistila, že je těhotná, byla opravdu šťastná a plánovala si krásný společný život po boku Thomase. Ten se ovšem dítěte zřekl a Lili ho už víckrát neviděla. V ten den jí zlomil srdce. Rozhodla se vychovat své dítě sama i přes hanbu, kterou jakožto svobodná matka měla. Jaké bylo její překvapení, když se jí narodila dvojčata. Byl to chlapeček, kterého pojmenovala Aron a holčička, které dala jméno Ava. Rána se však kvůli těžkému porodu nedožila. Oba dva tak vychovávala sestra jejich matky. Když se však děti začali chovat divně a bylo kolem nich spoustu nevysvětlitelných věcí, vzdala se jich. Od té doby putovali od jednoho pěstouna k druhému. Aron s Avou k sobě měli úžasný vztah. Byli jako jeden. Její přezdívku jí dal právě on. V den jejich 18. narozenin se před jejich prahem objevil muž. Byl to jejich otec a snažil se je přivést na svou stranu. Arona nemusel dlouho přemlouvat, ale Ava se zařekla, že s ním nechce mít nic společného a že bude žít jako obyčejní lidé. Oba sourozenci už se od té doby neviděli. Když Ava oslavila své 28. narozeniny, Aron zaklepal u jejích dveří s nabídkou přidat se k němu a k otci. Byl jiný než si ho Ava pamatovala. Byl hrubý a v očích se mu divně blýskalo. Už necítila to sourozenecké pouto jako kdysi. Nabídku opět odmítla a slíbila si, že nikdy nebude jako oni. V den svých 28. narozenin přestala stárnout. Mnoho let se jí dařilo, co si slíbila. Poté se ale začali projevovat i otcovi geny. Začala holdovat alkoholu a příležitostným mužským společníkům, z kterých pak čerpala energii. Roky ji změnili k nepoznání, ale ten život ji vyhovoval a vyhovuje dodnes.
    Inventář: Její šatník čítá nepřeberné množství oblečení v hipster stylu, různých šatů a mnoha páru bot od converse po lodičky. Vlastní prsten po své matce, který nesundavá z prstu, je to stříbrný prsten s vetším akvamarínem. Vlastní psa plemene Saarloosův vlčák, jménem Weasley.

    Obrázek:


    Vzhled: Měří 165cm a váží 50kg. Má tmavě hnědě vlasy, které nejradši nosí rozpuštěné. Z domu nevychází bez svých černých očních linek, jinak si na výraznější make-up nepotrpí. Na levém předloktí má tetování v podobě dvou propletených hadů. Jeden je černý a druhý bílý.
    FC: Bebe Rexha
    Kontakt:
    - Email: gretchem71@gmail.com


    Naposledy upravil Ava Tenorio dne Fri Aug 10, 2018 11:38 am, celkově upraveno 2 krát
    avatar
    Atros Kale

    Poèet pøíspìvkù : 42
    Join date : 02. 08. 18
    Location : Vek: 34/84 Rasa: vlkodlak/magian

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Atros Kale za Thu Aug 02, 2018 9:15 pm

    Meno: Atros
    Prezývka: žiadna
    Priezvisko: Mason
    Vek: 34/63
    Druh: vlkodlak/magian - schopnosť čerpať životnú energiu zo slnka

    Povaha:
    Atros bol odjakživa dobrým dieťaťom a vzorným najstarším bratom. Ak by ste hľadali učiteľa, ochrancu alebo len parťáka na pivo, Atros by hravo mohol byť vhodný na všetko. Je veľmi veselá osoba a napriek svojej hrôzu naháňajúcej veľkosti po chvíli zistíte, že sa v jeho prítomnosti proste cítite dobre. Uňho v podstate platí, že väčšie telo znamená väčšie srdce. Ale nenechajte sa oklamať jeho správaním, každý, kto si myslel, že môže urážať Atrosa, jeho rodinu alebo priateľov skončil veľmi zle. Občas priateľom príde otravný, lebo nesúhlasí s nevhodným správaním a často mentoruje každého, o kom si myslí, že by sa mu nejaké lekcie hodili. Tým chcem povedať, Atros nerozlišuje dobrého či zlého človeka, rozlišuje iba, kto potrebuje priateľskú radu, kto potrebuje dostať vynadané alebo kto potrebuje dostať päsťou na oko, aby sa uvedomil. Čo sa týka jeho rodiny, miluje ju nadovšetko a za ňu a priateľov by bez váhania položil život. O to horšie znáša, ak ho niekto podrazí, ale časom sa cez to dokáže preniesť a odpustiť. Jeho priatelia hovoria, že ktokoľvek je v Atrosovej prítomnosti, cíti, akoby sa mu dopĺňali sily, energia a chuť do života. Atros je tiež veľký milovník prírody a všetkých zvierat, preto sa veľakrát stalo, že z lesa utekal nejaký zbitý dlak, ktorý si bol akurát zaloviť v Atrosom chránenej oblasti. Narozdiel od väčšiny vlkodlakov sa ľudia Atrosovho klanu menili na prerastených vlkov, sám Atros patril medzi najväčších z rodu. Vo vlčej forme sa dokázal perfektne ovládať, čo ho automaticky radilo na miesto alfy.

    Minulosť:
    Atros sa narodil do síce početnej, ale normálne vyzerajúcej rodiny. Medzi svojimi siedmymi bratmi bol najstarší a vždy zastával post vodcu a mentora svojich bratov, zároveň bol pýchou svojich rodičov a klanu. Keď už sme pri jeho klane, ten nebol až taký obyčajný, ako sa zdalo. Jeho klan siahal tísice rokov dozadu až k pôvodným obyvateľom Ameriky, o ktorých sa hovorilo, že sa vedeli premeniť na
    vlkov, zvieratá, ktoré uctievali. Táto schopnosť sa dedila z generácie na generáciu až do doby, kedy sa im začalo hovoriť vlkodlaci. Keď sa Atros narodil, jeho pradedo, rodinný šaman predpovedal, že z neho vyrastie veľký a silný vlk, ktorý ochráni matku Zem pred všetkým zlom. Tak sa aj stalo a Atros už v mladom veku bol väčší a silnejší ako jeho vrstovníci, dalo by sa dokonca povedať, že bol až
    neprimerane silný vzhľadom na to, že všetci jeho bratia boli taktiež vlkodlaci. Raz, keď si Atros nešťastnou náhodou zlomil nohu a spôsobil si infekciu, musel celé dni ležať v chate a odpočívať. Napriek rôznym medikamentom a modlitbám sa zdalo, že Atros zomrie, ale nakoniec sa jeho otec nahneval, povedal mu, že bude chodiť a vyniesol ho na slnko. V tú ranu Atros nabral sily, ktoré stratil a bol schopný sa na poranenú nohu postaviť. Vtedy jeho rodičia a hlavne šaman pochopili, že Atros má dar od bohov, prijímať slnečné lúče ako pomoc pri boji so zlom. Odvtedy Atros trávil veľa času vonku a v jeho skupine by ste ho ihneď spoznali vďaka jeho nenormálnej výške a váhe. Atros sa stal prirodzeným vodcom svojich bratov a kamarátov a okamžite sa stal novou alfou vlčej svorky. Avšak cítil, že zostať doma by bolo mrhanie jeho darom a tak svoj post alfy prenechal svojmu najstaršiemu bratovi a sám sa vybral cestovať po Amerike. Všade, kam zavítal sa o ňom rozprávalo, hovorilo sa o obrovi, ktorý chráni lesy alebo o obrovskom vlkovi, ktorého pri zavýjaní počuť na míle ďaleko. Jeho najnovšia cesta ho doviedla priamo do San Hillesh, mesta, v ktorom dobrý človek ako Atros nemá čo hľadať.

    Inventár:
    -nevlastní nič, iba pár kusov oblečenia a malý obnos peňazí

    Vzhľad:
    -202cm 133kg, svalnatá postava
    -dlhé čierne neupravené vlasy, brada na štýl drevorubača
    -čierne tetovania hlavne na rukách a hrudi
    -oblieka sa pracovne, väčšinou ho nájdete v čiernom tielku, maskáčových nohaviciach a ťažkých kanadách, ale nepohrdne ani koženou bundou v horšom počasí, najobľúbenejší kus oblečenia je jeho tvrdý kožený klobúk, ktorý si dáva, či je teplo alebo zima

    Schopnosti:
    -dokáže čerpať energiu zo slnka, ktorá mu dodáva dlhovekosť a zároveň je na slnku oveľa silnejší, silu stráca po dvoch dňoch v tieni

    Premena:
    -v premene sa mení na veľkého hnedého vlka s výškou na všetkých štyroch 153cm a s váhou 368kg

    Faceclaim: Jason Momoa

    avatar
    Zate Kusari

    Poèet pøíspìvkù : 29
    Join date : 02. 08. 18

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Zate Kusari za Thu Aug 02, 2018 9:58 pm

    Meno: Zate
    Prezývka: Akuma (z jap. démon)
    Priezvisko: Kusari
    Vek: 26/2130
    Pohlavie: Muž
    Druh: Vampír

    Povaha:
    Opísať Zateho je zložitejšie ako opísať iného človeka. Je to možno tým, že ľudskosti v ňom ostalo veľmi málo, ak vôbec nejaká. Vďaka jeho dlhovekosti život vníma ako pominuteľnú "hodnotu",
    ak niekoho zabije, proste je o jedného človeka na zemi menej. Je melancholický, väčšinu času sa nudí a hocijaká zábava mu je trápna a nudná. Jediné, čo má preňho cenu je krv a čím viac jej má, tým je šťastnejší. Časom si Zate vypestoval silnú závislosť na ľudskej krvi, ale keď má príležitosť, radšej siahne po krvi nadprirodzeného. Vie, že nadprirodzených je stále menej a preto sa ich snaží
    nezabíjať, miesto toho si ich pomocou hypnózy drží pod kontrolou a kŕmi sa na nich. Zate nikdy nepoužil zbraň, všetky problémy rieši rukami, príde mu to ako jediný spôsob, ako si vychutnať súboj.
    Ktokoľvek si myslel, že môže Zateho zaujať skončil mŕtvy, jediné, čo Zateho skutočne zaujíma je vaša krv, žiadne emócie, žiadne vzťahy a žiadne zľutovanie, až z vás bude vysávať všetku krv do poslednej kvapky. Zdalo by sa, že jeho nenásytnosť mu môže spôsobovať problémy, ale opak je pravdou. Vďaka jeho silne vyvinutej schopnosti hypnózy dokázal Zate nalákať a zabiť aj veľa inkvizítorov, ktorí sa ho snažili zastaviť. Okrem pitia krvi sa baví manipuláciou s ľudskou mysľou a často núti ľudí robiť rozhodnutia, ktoré by nikdy nespravili. Jednoducho povedané, Zate je osoba, kvôli ktorej už vo viacerých mestách mali zákaz vychádzania v noci. Zateho nájdete väčšinou v nelegálnych nočných podnikoch, užíva si násilie v rôznych formách a podobách, okrem toho veľmi rád pije.

    Minulosť:
    Zate sa narodil páru, ktorý vo veľkej miere praktikoval a využíval čiernu mágiu. Keď sa narodil, jeho rodičia to považovali za dar od Satana do doby, kedy Zate zosilnel natoľko, aby vlastných rodičov zabil a vysal. Svoj smäd tým neusadil, nevedel totiž, že iba krv nadprirodzených mu dodáva energiu. Vo svojich mladých rokoch bol Zate veľmi agresívny a nenásytný, v blízkom okolí bol čoskoro známy ako Akuma. V dedinách zrazu umieralo množstvo ľudí a nevedeli nájsť pôvodcu týchto masových vrážd, tak vinu zvalili na démona, ktorý vystúpil na zem. Bolo úplne jedno, koľko dedín zničil, Zate pomaly slabol a sucho v jeho hrdle začínalo byť neznesiteľné, až nakoniec konečne natrafil na prvého vlkodlaka. Horúca krv, ktorá zaplavila jeho telo mu vliala nové sily a konečne sa po dlhej dobe cítil dobre. Vtedy si uvedomil, že k životu potrebuje krv nadprirodzených, to však nezastavilo jeho chuť po krvi a tak jeho vyčínanie pokračovalo. S postupom času bol vo svojom love stále lepší a lepší, prispôsoboval sa novým technológiám, až nakoniec v celých okresoch bol zákaz vychádzania v noci. V dnešnej dobe Zate loví premyslenejšie, občas navštívi mesto ako tatér a termíny, ktoré si na ten deň zajedná skončia ako jeho strava, potom sa presunie ďalej. Len nedávno Zate odcestoval do Ameriky kvôli fámam, že niekde v Amerike sa nachádza anjel. Zate si zaumienil, že jeho krv ochutná a zdá sa, že po toľkých rokoch v Amerike konečne našiel mesto, v ktorom sa nachádza. V predchádzajúcom meste náhodou na magianku a zistil, že jej schopnosťou je nesmrteľnosť. Keďže to znamenalo neobmedzenú zásobu krvi, rozhodol sa, že si ju ponechá a bude sa na nej živiť. Teraz sa však už dostal do mesta, kde by mal anjel skutočne nachádzať.

    Inventár: Malý podzemný byt v San Hillesh

    Vzhľad:
    - 192cm, 73kg
    - čierne vlasy pod lopatky zopnuté do copu, na jednej strane vyholené
    - očné bielka potetované na čierno, má prirodzene červené dúhovky
    - piercingy v ústach, na obočí a v ušiach viacero náušníc
    - rôzne tetovania na krku, na hrudi, na rukách aj na dlaniach a prstoch
    - chodí neupravený, väčšinou ho nájdete v čiernych upnutých rifliach, vysokých steeloch, bielom dlhom tielku a koženej vybíjanej bunde. Zbrane nemá, spolieha sa na svoje zuby, ktoré má neustále vytiahnuté, ľudia si myslia, že to je násada




    Naposledy upravil Zate Kusari dne Sun Aug 05, 2018 11:49 am, celkově upraveno 1 krát
    avatar
    Reso Moracchioli

    Poèet pøíspìvkù : 35
    Join date : 03. 08. 18
    Location : Věk: 17/97 | Rasa: Magian

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Reso Moracchioli za Fri Aug 03, 2018 12:04 pm

    - Jméno: Reso

    - Příjmení: Moracchioli

    - Věk: 17/97

    - Pohlaví: Žena

    - Rasa: Magian

    - Povaha: Reso je velice zvláštní dívka. Vzhledem k jejímu "daru" nemá naprosto žádný strach z nebezpečí či smrti. Snaží se si života co nejvíce užít. Baví ji dělat různé šílené kousky, nedělá jí problém skákat autům do cesty, skákat z výšky, hluboká voda ani temné uličky. Ráda chodí do různých barů, a tráví v nich poměrně hodně času. Má ráda alkohol, ale jelikož je na dně, musí se většinou někomu v baru pověsit na krk a socknout ho o nějakou tu skleničku. Nemá zábrany co se chování týče, je jí ukradené nějaké slušné chování, nebojí se toho, že by jí někdo náhodou v ráži či nasranosti zranil. I kdyby ji někdo zřídil příliš, ona se za pár minut posbírá a půjde o dům dál. Nemá se naprosto čeho bát. Nesnáší svoji schopnost. Přijde jí to k ničemu..není silná a nemůže se bránit prakticky ničemu.
    Většinou je hodně tvrdohlavá, hodně odporuje, je dost přímá v tom co si myslí.
    Vzhledem k tomu jak ráda provokuje se často dostává do nepříjemných situací. Hádky a výhrůžky jsou pro ni na denním pořádku. A proto, když jí někdo vyhrožuje tím, že jí zabije, tak se směje a onu osobu spíš ještě provokuje k tomu aby se o její život opravdu pokusila. Ačkoli si života poměrně užívá, žít jej nechce. Přijde jí, že život bez risku je o ničem. A pro ni risk nic neznamená. Kdyby se jí naskytla příležitost život opravdu ukončit, skočí po tom okamžitě.
    Nerada zůstává někde delší dobu, raději cestuje protože nemá ráda jednotvárnost.
    Poté co strávila tři roky pod zemí v rakvi má poměrně silnou klaustrofobii. Když se dostane do malého prostoru jednoduše ji to odrovná a je jí zle. Většinou se klepe a pokud je jí zamezeno dostat se ven, začne jednoduše s nářkem, pláčem a mlácením do stěn, nehledě na to jak moc si při tom sama ublíží. Někdy se při tom ukáže i její druhá část.
    Ona samotná se smrti nebojí a to platí i pro smrt lidí v okolí. Nikdy si nenašla nikoho o koho by měla vyloženě strach a tak je jí smrt i bolest ať už její, či někoho jiného naprosto ukradená.
    Nemá ráda lidi, jsou podle ní obyčejní a nudní. Pokud se jí nepodaří vyvolat nějaký pořádný poprask nebo se jí někdo ve společnosti nevěnuje, velice rychle se začne nudit a vyhledává jinou zábavu.
    I přes poměrně smutný živůtek a temné myšlenky je Reso rozpustilé děvče, které se v jednom kuse usmívá, uculuje a žulí.
    Usměvavá, drzá dívka je ale jenom jedna její osobnost. Je tu ještě Ginger.
    Narozdíl od Reso, která si z ničeho nedělá těžkou hlavu a prakticky pořád nese úsměv, pohled Ginger, je pohled masového vraha. Chladná, bez emocí, odhodlaná ubližovat a pokud je to třeba tak i zabíjet. Ginger je alterego Reso, které si Reso vytvořila když byla zavřená v rakvi.
    Ginger se dostane do vedení jen pokud je Reso v opravdu velikém stresu. A jelikož v rakvi byla ve stresu permanentně, poté co se ukázala Ginger byla po většinu těch tří let Ginger ta, která byla terorizovaná věčným dušením a strachem.
    Ginger je naprosto chladná, jediný účel který tato osobnost má, je chránit Reso. Ve chvílích kdy je Reso až příliš vystresovaná se ukáže Ginger. Ginger je oproti bezbrannému koťátku Reso, kočka s poměrně ostrými drápy. Ačkoli není silnější, nedělá jí přílišný problém zasadit ránu a případně se i ubránit, nebo se alespoň snažit. Ačkoli je Ginger tvrdohlavá, vzpurná a nedává najevo emoce, nesnáší selhání a dost ji ničí, když nedokáže Reso pomoci. Ginger sebe samu bere jako Resina strážného anděla. Každopádně pokud Reso necítí opravdu veliký strach, Ginger se neukáže ať se děje co se děje. I když je to Ginger, kdo právě ovládá její tělo, mluví o tom jako o těle patřícím Reso.
    Ginger má Resiny vzpomínky a ví přesně co se s ní kdy stalo. Reso o Ginger nemá naprosto žádné ponětí a kdykoli Ginger přijde, má Reso okno.
    Bohužel, jak Reso začala chápat, že je nesmrtelná přestala se bát. A tak Ginger už asi padesát let nevykoukla..



    - Minulost: Reso se roku 1904 narodila do smíšené, bohaté rodiny v Itálii. Matka byla koreika, otec ital. Až na občasné hádky jejích rodičů byla naprosto spokojené dítě. Při nástupu do první třídy očekávala, že bude mít spoustu přátel a že ji lidé budou mít rádi, těšila se tam. Přešlo pár měsíců a místo přátel které si tak přála začala šikana. Nic vážného, zpočátku šlo jen o výsměch a odstrkování. Ignorovala to. Jak rostla ona a její spolužáci, rostla i intenzita se kterou ji šikanovali. V páté třídě začalo pravé peklo. Stačilo aby udělala naprosto cokoli a spolužáci v tom našli něco, co je donutilo po ní jít. Nejhorší to bylo s jejími třemi spolužáky Christianem, Philipem, Andrewem.
    Třída samotná o ni později už nejevila zájem, byla vyvrhel. Obětní beránek kterého si bohužel musí vybrat v každé skupině. Někdo kdo je slabší, někdo kdo je jiný. Tihle tři si však Reso jednoho dne vyhlédli po škole a nehezky ji zbyli.
    Ne, že by jim nestačilo ji drtit psychicky, krást jí věci a vysmívat se jí, museli jít ještě o stupeň dál.  
    Poté co s ní skončili zůstala ležet na zemi. Plakala. Moc plakala. Nikoho to ale nezajímalo.
    Šikana dál gradovala, až to došlo do stádia, kdy se ji pokusili jen tak pro své pobavení shodit ze schodiště.
    Tenkrát když ji strčili, chytila se Christiana a strhla ho s sebou. Christian skončil s otřesem mozku, ona byla v pořádku.
    Tenkrát nevěděla co si myslet. Aby toho neměla málo, dozvěděla se od rodičů, jaká je to nešikovná, zlá holka. Nikoho nezajímalo, že to ona je oběť.
    Vyklepaná Reso neměla ponětí co si počít a tehdy jí prvně napadlo si ublížit. Sebepoškozování brala především jako volání o pomoc, která nikdy nepřijde. Rodiče, ačkoli ji brali jizvy jako její vlastní hloupost a nešikovnost.
    Od chvíle kdy se Christian vrátil zpět, začal být ještě horší a začal Reso pronásledovat jako lovec zraněné zvíře. Neměla chvíli pokoje a bylo to horší a horší.
    Konečně ukončila základní školu a šla jinam. Rozhodla se pro školu v jejím městě, kam bohužel přišel i jeden z jejích šikanátorů, a právě ten který byl nejhorší a nejvíce ji nesnášel.  Christian. Bohužel ji s ním dali do třídy a vše bylo nanovo. Jednou si tak pomalu odcházela ze školy, když uviděla Christiana, jak jí jde naproti. Na tváři měl ten divný úškleb, který znala až moc dobře. Nechtěla. Nechtěla znovu cítit bolest, nechtěla znovu plakat.
    Vystresovaná a vyplašená Reso se pokusila bránit a dopadlo to nehezky. Utíkala a on hned za ní. Nevěděla co jí chce udělat, kdyby to věděla asi by utíkala o to rychleji.
    Když ji chytil odmítl ji pustit a udělal něco, co vůbec nečekala, že by mohl kdy udělat. Svalil ji na zem, začal z ní trhat oblečení..jak to skončilo už asi dojde každému.
    Když ji nechal být, ještě okamžik ležela na místě, plakala, cukala sebou. On se smíchem odcházel.
    Když se konečně byla schopná zvednout a normálně jít, odešla domů. Na místě nechala tašku, boty, svetr..prakticky všechno. Došla domů zničená, v potrhaném zbytku oblečení a naprosto mimo. Poslední špetka vůle žít ji opustila. Zhroutila se a rozhodla si sáhnout na život. Nechtěla nůž. Rozhodla se pro provaz. Uvázala si pevnou smyčku, pověsila ji na trám v jejím pokoji. Váhala. Ale nakonec se rozhodla, že nechce tohle dál zažívat a chce pryč. Nemysli na to, brzy bude konec, říkala si. Přetáhla si přes hlavu oko a pak převrhla židli na níž stála.
    Stěna při které visela na sobě měla hluboké škrábance, jak se ještě snažila své rozhodnutí v poslední chvíli změnit.
    Byla to matka kdo ji našel. Ztrátu nesli těžce. Poměrně rychle byl pohřeb, nechtěli na to myslet a chtěli se přes to co nejrychleji dostat.
    Reso pro ně vypadala jako mrtvá a vlastně i byla. Po asi pěti dnech se probrala ve vlastním hrobě. První regenerace trvala trochu déle.
    První přišel šok. Kde jsem? Proč je tu tma? Co se děje? Panika přišla ve chvíli, kdy jí došel vzduch. Začala lapat po dechu, zplna hrdla se nadechovala, ale nebylo to k ničemu. Udusila se. Její tělo odpadlo, a začalo se dávat do kupy. Během chvilinky se probrala a celé se to opakovalo. Už pár dní poté, co se v hrobce probrala, se začalo tvořit její alterego. Ginger. Pomalu, ale jistě se Ginger stala Resinou součástí. Ginger byla o dost tvrdší než Reso, a přebrala kontrolu po dobu co byla Reso zavřená. To jediné Reso zachránilo před tím, aby z ní byl úplný šílenec.
    V hrobce zůstala ještě několik dlouhých let. Nemohla se dostat ven. Nářek a hlasitý pláč nepomohl. Po celou dobu byla zavřená v hrobě, bez vzduchu, vody a jídla. Vždy odpadla a znovu se probrala na pár minut utrpení.
    Uběhli tři roky, Ginger se jako vždy zuřivě pokoušela nějak dostat ven, ale jako vždy to nešlo. Ten den to bylo ale jiné. K večeru ucítila otřesy a slyšela podivné zvuky.
    Hladový vlkodlak, cítící, že v hrobě je něco živého se chytil svojí příležitosti a začal hrabat. Během pár minut se víko hrobky utrhlo a odletělo kamsi daleko. Reso mohla po několika letech normálně dýchat.  Setkání s vlkodlakem pro Reso nedopadlo zrovinka dobře, tak či tak byla venku. Když se po pro ni neskutečně dlouhé době konečně vyhrabala ven, měla Ginger jeden jediný cíl. Měla chuť se mstít. Chtěla zabjet za to, co se Reso stalo a cítila, že každý kdo jen trochu mohl za její utrpení musí umřít. Ginger začala chodit městem. Spolužáci kteří Reso celé ty roky sužovali, ať už moc nebo málo, umírali. Někteří na otravu, někteří umřeli poté, co jim Ginger udělala díru do břicha. Tak či tak, zabíjela. Když nakonec zabila i Christiana, konečně byla k mysli připuštěná Reso.
    Poslední co si pamatovala byli vlkodlačí zuby zaťaté v jejím obličeji, když se dostala ven z hrobky. Rozhodla se odejít, neměla v tu dobu už žádná pouta k rodině ani k místu kde vyrostla.
    Od té doby se dá říci, že si života jenom užívala. Ginger se objevovala pořád méně. Pomohla Reso projít tím nejtěžším obdobím a pak jednoduše zmizela. Reso začala hodně cestovat, narazila na pár nadpřirozených. Občas upíři, někdy vampíři, vlkodlaci a tak podobně. Mockrát se na ní někdo nakrmil a už mockrát to pro ni znamenalo další "smrt".
    Většinou přespávala v barech a nočních podnicích, případně pod mostem. Jedna návštěva baru skončila tak, že si ji vampír jménem Zate odvedl k sobě domů a po objevení její schopnosti se rozhodl, že už ji nepustí. A tak je momentálně Reso u něho a po nějaké té době co u něho strávila si poměrně zvykla. Vzhledem k tomu, že lidé ji jednoduše nebaví a nudí se s nimi, je pro ni Zate ideální odreagování. A tak i přesto, že někdy skončí opravdu nehezky zničená po jeho řádění, zůstává při něm a dá se říci, že ho má v rámci možností i ráda.


    - Vzhled: Reso je jedna z těch drobnějších děvčat. Měří něco kolem sto šedesáti centimetrů, přičemž její váha se pohybuje někde mezi čtyřiceti pěti a čtyřiceti osmi kily.  Je poměrně dost hubená, při pohledu na nahá záda zezadu jí člověk bez jakéhokoli problému spočítáte obratle. Přestala stárnout v sedmnácti, působí ale ještě mladším dojmem.
    Možná to bude proto, že u ní začala puberta o něco později než u ostatních dívek. Má poměrně krátké, rovné vlasy které si ráda barví pastelovou růžovou barvou. Občas je nosí rozpuštěné, nejčastěji v drdolu či povoleném copu.
    Růžové vlasy rámují tvář, která i přes poměrně ostré rysy pořád působí jako tvář dítěte, nevinný, rozpustilý úsměv který má prakticky pořád tomu poměrně dost přidávají
    vlastně na tom budou mít asi největší podíl. Jasně modré oči s drzým pohledem mají kolem sebe vějířek hustých, kratších řas. Rty jsou poměrně výrazné, a růžová barva je prakticky stejného odstínu jako její vlasy.


    - Hlas: https://www.youtube.com/watch?v=05NvmOlaqdA


    - Obrázek:


    http://www.affashionate.com/wp-content/uploads/2017/03/12addd602dff43edb5a7ba86c4781daa-700x438.jpeg
    http://oceasana.com/wp-content/uploads/2018/06/simple-hair-salon-with-best-hair-color-salons-nyc-best-balayage-highlights-salons-nyc.png
    http://www.tokkoro.com/picsup/2889490-women-pink-hair-white-dress-pink-smooth-skin___people-wallpapers.jpg


    - Schopnost: Resinou schopností je neskutečně silná regenerace. Malá zranění zmizí během pár minut, a i zlomená kost je rychle zhojená. Pokud přijde ke zranění které by bylo pro člověka smrtelné tak je na nějakou dobu mimo a podle závažnosti zranění jí trvá než se probere. Stav ve kterém je ve chvíli kdy se její tělo vzpamatovává z velkých škod se dá nazvat hibernací. Je jedno jak závažné zranění je, vždy se zhojí. I když přijde o část těla tak jí brzy doroste nová. Zkrátka a dobře, Reso je nesmrtelná. Mimo to nedovolí její tělo naprosto žádnou "změnu", nemůže otěhotnět, nemůže se změnit na upíra ani na dlaka.
    Pokud je její tělo nuceno dlouho a opakovaně hojit vážnější zranění, začne být hodně vyčerpaná a regenerace se začne zpomalovat.


    Naposledy upravil Reso Moracchioli dne Sun Aug 19, 2018 2:48 pm, celkově upraveno 3 krát
    avatar
    Gabriel Gregory Taler

    Poèet pøíspìvkù : 1
    Join date : 10. 08. 18

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Gabriel Gregory Taler za Fri Aug 10, 2018 8:52 pm

    - Jméno: Gabriel Gregory
    - Přezdívka: Gabi
    - Příjmení: Taler
    - Věk: 28
    - Pohlaví: muž
    - Druh/Rasa: Magian
    - Povaha: Gabi je sám o sobě veselý klučina. Má rád když je sranda a úsměv na jeho tváři uvidíte skoro denně. Avšak není to vždy tak růžové jak se zdá. Leč na tváři tančí úsměv v hlouby duše se trápí. Jeho moc vnímá jako prokletí. Gabi je věrný kamarád co nikdy nezradí a nezkazí žadnou srandu. Je introvert a rád tráví čas sám. Ať už třeba čtením knih, hraním na klavír nebo procházkama po lese. Když má dojít k hádce, radši odchází nebo se snaží najít kompromis, i kdyby to bylo na úkor jeho samotného. Také není fanda násilí a zbraní. Životem se snaží protloukat bez problému.
    - Minulost: Narodil se do úplně normální rodiny bankéře a lékařky. Jeho život byl docela normální. Do školy chodil rád, měl spoustu koníčků a rád trávil čas s přáteli. Zapsal se na zdravotnickou fakultu, kde studoval a udělal i závěrečné zkoužky a stal se z něj doktor. Miloval tu práci. Miloval to pomáhat lidem a zachraňovat životy. Je třeba říct, že Gabi byl dětský lékař. Díky jeho milé a trpělivé povaze, ho měli děti rádi a rychle se přestali bát. Mluvil s nimi jako s dospěláky a to mu udělalo u dětí velmi dobrou reputaci. Svojí práci věnoval vše, svůj čas, přátele, rodinu i vztahy. Žil jen nemocnicí. Bylo sychravé podzimní odpoledne, když Gabi sloužil noční. Na chodbách nemocnice bylo ticho a klid. Nikde ani živáčka. Už, už to vypadalo na příjemný večer, když v tom před budovou zastavila sanitka. Záchranáři dovnitř vezli dívku. Její kůže byla bledá až namodralá a kůži měla jako led. Jmenovala se Susan a našli ji topící se v jezeře, kde byla bruslit, ale led byl ještě moc tenký a propadl se jí pod nohama. Gabi se snažil ze všech sil, ale dívka byla moc podchlazená a nedalo se jí zachránit. Bylo to první úmrtí, které Gabi zažil. Dlouhé hodiny jen seděl a díval se na tělo nebohé dívky. Všude kolem byl chlad a divný nasládlý pach ve vzduchu. Pro Gabriela to bylo velmi traumatické a dostával se z toho několik týdnů, než se odvážil na další směnu. Ale ani ta nepřinesla nic dobrého. Tentokrát to byl chlapec, který se snažil spáchat sebevraždu. Když se ho Gabi dotkl, chlapcovi žíly pod jeho dotykem zčernaly a vystouply. Gabrielovo tělem projel neobvyklý pocit. Takový ostrý a bodavý a vyděšeně se ho pustil. Byl z toho tak v šoku, že si musel vzít dovolenou. Divné věci však neustávali. Od té doby se v něm začali projevovat nadpřirozené schopnosti. Když se dotkl člověka, okamžitě jim zčernaly žíly a jejich energie začla proudit do Gabiho. Když byl na hřbitovech dokázal vycítit duše nacházející se poblíž a čerpat jejich sílu. Později se onu sílu naučil zhmotňovat. Byla to černá mlha, která se dala vytvarovat do štítu, ale jen na pár minut. Mlha se chovala také jako jed pokud by jí někdo vdechnul. Dokázal tím bez problémů i zabít. Nesnášel to...Zařekl se, že tuhle schopnost nikdy využívat nebude. Hodně ho zdrtilo, když zjistil, že jeho ruce, dřív nástroje života, teď nástroje smrti. Už nějaký ten týden bydlí v San Hilesh v malém bytu ve stylu loftu.
    - Inventář: Pár košil, triček, džín a tenicek.
    - Obrázek:



    - Vzhled: Je vysoký 189 cm a váží 80 Kg. Je celkem štíhlé sportovní postavy. Má hnědé krátké vlasy a pronikavé modré oči. Jeho tělo zdobí pár velkých tetování, které pro něj mají svůj význam.

    - Kontakt: gretchem71@gmail.com
    - Ostatní postavy: Ava Tenorio
    avatar
    Alex Abarai

    Poèet pøíspìvkù : 2
    Join date : 12. 08. 18

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Alex Abarai za Sun Aug 12, 2018 9:24 pm

    Jméno: Alexis


    Přezdívka: Alex, Lexy, Tiny



    Příjmení: Abarai 



    Věk: 13



    Pohlaví: Žena 


    Druh/Rasa: Hybrid (magian X kočkodlak)


    Povaha:  Alex není úplně normální dívka. Nezajímá se o to, o co by se ve svém věku zajímat měla. Kluci ji nezajímají, seriály ani Justin Bieber taky ne. Místo kluků se zajímá o zvířata, jinak o bojové umění, o anime... 
    Jedním z jejích hlavních povahových rasů, který určitě stojí za zmínku, je tvrdohlavost. A taky je nerozhodná. V praxi to vypadá asi takto - Alex se velmi dlouho rozhoduje, ale když už se konečně rozhodne, je prakticky nemožné jí její názor vyvrátit, což je ne vždycky dobře, na druhou stranu, alespoň není tak lehce zmanipulovatelná. Přesněji řečeno, není zmanipulovatelná vůbec. Prostě to nejde. Dokáže poznat, když se ji někdo snaží zmanipulovat, a pak se zmanipulovat jednoduše nenechá. Sama manipulaci velmi dobře ovládá, ale taky není dokonalá, že.
    Alex je také často upřímná, vpodstatě jediný moment, kdy vám není schopná říct její upřímný názor na vás, je, když se vás bojí. Nerada lže nebo zatajuje, ale když je to nutné, zvládá to.
    Obvykle hodně energická a extrovertní, avšak také má ráda svůj klid. Nešetří úsměvy a velmi ráda pomáhá ostatním, či je podporuje. 
    Avšak, depka na ni, jako na téměř každého teenagera, také občas přijde. To většinou zůstává zavřená v pokoji brečí, nebo se minimálně celý den neukáže, zčásti také proto, že si dává hodně záležet.

    Minulost:  Jedné letní noci rozdělující 30. a 31. den měsíce srpna, roku 2004 se známému politikovi, Abrahamu Baldwynovi a jeho manželce, jazzové zpěvačce Isabelle Baldwyn narodila druhá dcerka a celkem třetí dítě, jménem Christine. Díky svým rodičům byla slavná, stejně jako její dva sourozenci Elis a Jonathan, ke kterým pak přibyla ještě mladší sestřička Marionette. Milující rodiče jim dopřáli téměř všechno, co si jen mohli přát. Elis se mohla věnovat chovu plazů, Jonathan měl dva psy, Christine dostala drahého koně a malá Marionette dostala – podle svého přání, samozřejmě – kočku a několik papoušků. Všichni čtyři navštěvovali drahou soukromou školku a později školu, zájmové kroužky a nosili značkové oblečení. Zkrátka a dobře, všichni čtyři si žili jako v pohádce. A byli šťastní. Tedy… minimálně do roku 2017.
    Christine, neboli Tiny, jak jí doma říkali, totiž nikdy nebyla úplně normálním dítětem. Odmalička si chtěla hrát s autíčky, no nemohla, protože jako správná dcerka známých osobností musela mít růžový pokojík plný panenek a tak se celkem často stávalo, že panenky v jejím pokoji opravdu ležely, avšak nevyužité. Místo toho si půjčovala autíčka a různé další hračky „pro kluky“ od bratra. Rodiče z toho, že není normální, vinili jistý incident z minulosti, ze kterého měla ještě několik let poté trauma. Stalo se to tak - Tiny si jednou hrála se staršími sourozenci v lese. Už byl večer. Elis s Jonathanem na chvíli někam odešli a požádali Tiny, aby na ně počkala na místě. Ovšem, oni se nevraceli. Už byla téměř tma a Tiny se sama bála. Vydala se je tedy hledat, přičemž se sama ztratila. K její smůle ta noc zrovna byl nov a do lesů se začali stahovat kočkodlaci, aby si zde odbyli svou proměnu, to ale Tiny nevěděla. Tak si šla dál a dál... a najednou se před ní objevila puma. Byla špatně vidět, jelikož byla černá, ale ten zuřivý výraz se nedalo přehlédnout. Tiny zaječela a rozběhla se, neznámo kam, naštěstí směr domů. Puma byla samozřejmě rychlejší, naštěstí se jí však nepodařilo Tiny chytit, jen ji na několika místech pokousala. 
    Ani když nastoupila do školy, to, že byla vždycky trochu jiná, se nezměnilo. Módní časopisy ji nikdy nezajímaly. Na prvním stupni se ještě zajímala o autíčka a podobné „klučičí“ věci – potají, pochopitelně, - na druhém stupni už o toto však ztratila zájem. Rodiče byli nadšení, že se jejich dcera snad konečně začne zajímat o věci, o které by se podle společenských měřítek zajímat měla a oblečení, které do té doby nosila jakkoliv, jen ne dobrovolně, se jí snad začne líbit. Opak byl však pravdou. Stále asi jediná „holčičí“ aktivita, o kterou se Tiny zajímala, byla jízda na svém milovaném koni. Do jeho smrti taky velmi ráda a velmi často navštěvovala svého pradědu. Byl také magian, kromě Tiny jediný přeživší magian z rodu, a dokonce měl i stejnou schopnost jako ona - telekinezi. Nu, nebylo se čemu divit, schopnost telekineze se v jejich rodě totiž dědila. Avšak magianem nebyl každý z rodu, dokonce se i často stávalo, že v celých generacích žádný magian nebyl. Tiny měla celkem štěstí, že její praděda byl magianem, díky tomu se svou schopnost naučila skvěle ovládat. Její praděda bohužel brzy zemřel, to jí bylo necelých 10. Tiny si na tu noc pamatuje ze dvou důvodů - první,že děda zemřel a druhá, že se poprvé v životě proměnila do kočičí podoby. Bylo to takto - Tiny ležela u pradědovy postele. Věděla, že její nejmilejší příbuzný už tu dlouho nebude. V pokoji byla sama, jen s pradědou, protože si oba přáli, aby tu nikdo jiný nebyl. Netrvalo dlouho, a těžce nemocný praděda vydechl naposledy. Tiny se rozplakala. A pak se najednou začala měnit. Zděšeně sledovala, jak se její tělo pomalu mění na kočičí a pak už úplně ztratila smysly. Všechno v dědově pokoji rozházela a pak utekla oknem. Jediné, co zůstalo nedotknuté, byl mrtvý praděda a postel, na které ležel. Teď už ale zpátky k věci. Tiny se začala místo minisukní a make-upu zajímat o anime, ideálně s erotickou nebo násilnou tématikou. Ani hudbu neposlouchala takovou, která by se líbila jejím rodičům. Poslouchala metal a rock, popřípadě J-rock. Oblečená chodila prakticky jen v černém a co se týče chování, slušňáček to zrovna nebyl, nejednou se stalo, že rozbila nějakému dotěrnému novináři kameru nebo ho vztekle nakopla. Jednou se dokonce stalo, že jednoho novináře roztrhala - od nějakých 10 let se pokaždé při novu na několik hodin vytrácela ven a to z jednoho prostého důvodu - rodiče nesměli vědět, že je kočkodlak, a jediná možnost, jak to zatajit, byla se vždy při novu, čase neovladatelné proměny, vytratit pryč, tam si proměnu "odbýt" a vrátit se zpět. Jednou se však stalo, že si jeden obzvlášť neodbytný novinář všiml, že potají odchází pryč, a rozhodl se ji sledovat. Alex si toho všimla až několik kilometrů od domova, na místě, kterému přezdívala "plácek proměny." Novinář se jí ukázal jen několik vteřin předtím, než na ni přišla proměna. Novinář to nečekal, a než si stačil uvědomit, že před ním stojí agresivní levhart, byl bez milosti roztrhán. Tiny si to, co udělala, uvědomila až po proměně, kdy z nebohého novináře zbyly už jen cucky. Tiny se tu noc nevrátila domů. Nevrátila se ani další den a ani ten další, objevila se až po několika dnech, špinavá a vyhladovělá.
    To bylo společensky ještě méně přijatelné, než autíčka. Tiny se kvůli tomu téměř denně hádala s rodiči. Hrozilo totiž, že jejich společenské postavení klesne, až se novináři a spol. dozví, jaká je teď jejich prostřední dcera. Hádky vyhrotily až do vyhrožování, že pokud se alespoň na veřejnosti nezačne chovat „normálně,“ rodiče prodají jejího milovaného koně.
    Dále byl problém s tím, že se od nějakých 10 let začala vždycky při novu potají vytrácet z domu
    To byla poslední kapka. Tiny už toto nehodlala snášet. A tak si jednou v noci, pár měsíců po jejích třináctých narozeninách, sbalila pár nejnutnějších věcí včetně několik stovek dolarů, uložila je do sedlových brašen, osedlala si koně a odjela. Tušila, že ji rodiče budou hledat, protože skutečnost, že jim utekla dcera, srážela jejich společenské postavení ještě víc, než skutečnost, že jejich dcera je metalistka a fanynka anime, takže si, pro jistotu, neoficiálně změnila jméno. Rozhodla se pro jméno svého už několik let mrtvého pradědečka Alexandra Abaraie, převedené do ženského rodu. A tak vznikla Alexis Abarai. Věděla, že svou tvář nebude muset skrývat, rodiče ji totiž před médii posledních několik let skrývali a to čím dál tím víc, takže i kdyby se po ní rodiče sháněli, nikdo nebude vědět, jak vypadá, a ani se jí na to nebudou vyptávat, protože jen opravdumálo lidí vědělo jméno jejího pradědečka. Takže prostě bude jen holka z neznáma,


    Inventář:  Alex vlastní roztrhané džíny, černé tričko bez potisku a černé boty (které má na sobě), dále má s sebou nějaké náhradní oblečení, dva nože, a několik stovek dolarů. Také jí patří strakatý irský cob a jeho vybavení (sedlo, uzda, ohlávka sedlové brašny, ve kterých má uložen všechen svůj majetek). 



    Obrázek: 






     
    FC: Kristina Pimenova


    Vzhled:  Alex je, na svůj věk, celkem vysoké postavy, měří něco kolem 157 cm a její váha se pohybuje mezi 40 a 45 kily, takže je poměrně hubená. Má plavé vlasy dlouhé až pod zadek (na fotce jsou kratší), které nejčastěji nosí rozpuštěné či stažené do drdolu. V pravém uchu má tři náušnice, v levém jednu a dva helixy.
    Co se týče obličeje, má poměrně ostré rysy. Její roztomilý dětský obličejík často rozzařuje nevinný dětský úsměv. Má poměrně nevýrazné bledě modré oči, orámované hustými černými řasami, a jemně růžové rty.
    Ráda nosí černé oblečení a nelíčí se, když nemusí.
    Na pravé ruce má malou a na levé noze o něco větší jizvu jako vzpomínku na první setkání s kočkodlakem v proměně.

    - Schopnosti: Telekineze


    -  Přeměna:




    Dodatek: 


    • Nemá ráda doteky
    • Je samostatnější a celkově vyspělejší než její vrstevníci
    • Už od malička je jejím snem věnovat se některému z bojových sportů nebo lukostřelbě
    • Nesnáší balet, klasické a latinskoamerické tance a růžovou
    • Ve skutečnosti se jmenuje Christine Baldwyn, no své pravé jméno skrývá, aby ji její praví rodiče nemohli najít

     

    Kontakt: 

    • Email: anezka.braunerova@post.cz
    • Howrse: anik9
    • Facebook: An Nie
    • Ostatní postavy: Amy Hawkins, Dia Reddness, Hetty Blackthorn,  Tōshirō Kyoraku
    avatar
    Zora Faye

    Poèet pøíspìvkù : 24
    Join date : 13. 08. 18
    Location : Věk: 22 | Rasa: Vlkodlak

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Zora Faye za Mon Aug 13, 2018 12:21 pm

    - Jméno: Zora


    - Přezdívka: Štěně - říká jí tak jenom Hai, od nikoho jiného to nesnese.


    - Příjmení: Faye


    - Věk: 22


    - Pohlaví: Žena


    - Druh/Rasa: Vlkodlak


    - Povaha: Zora je poněkud zvláštní osůbka. Na jednu stranu umí být klidná, milá a přátelská, na druhou stranu chladná, nepříjemná a vražedná. Ze začátku se může chovat odtažitě, někdy až chladně, ale velice brzy si o vás udělá obrázek a pak je buď dál ledová královna, nebo se naopak začne chovat přátelsky. Když už se s vámi začne bavit jako s někým kdo jí je příjemný tak mluví otevřeně, s ničím se moc netají a na oplátku ráda vyslechne i vás. Je to dobrá zpovědní vrba, co jí svěříte to nepustí. Je poměrně obětavá a hodně ochranitelská. To však jen k lidem co jsou jí nějak sympatičtí, někdy se ale stane, že bude zuby nehty bránit i někoho koho nezná.
    Sice si lidi rychle oblíbí, ale osůbka která je jí nejblíže, je její společník Haileei Moore, kterého bere jako bratra a je schopná pro něj umřít pokud by to bylo potřebné. Mimo tuhle sourozeneckou lásku kterou k němu chová někdy přijde i klasické pošťuchování, provokování a naschvály. Nikdy se ale nehádají.
    Zora působí až překvapivě klidným dojmem. Ať se děje cokoli, málokdy ji to vyvede z míry. Většinu času má na tváři lehký úsměv a působí tak jako obyčejná žena v domácnosti. Tak to není - není ani obyčejná, ani v domácnosti.
    Má poměrně dobrý smysl pro humor a málokdy se stane, že jí nějaký vtípek nepobaví. Ráda se směje.
    Možná bychom mohli přejít na to, co je vlastně Zora zač. Vrah, lovec, zabiják. Když je na lovu, stále se jí na tváři drží ten úsměv, ale je sarkastická, morbidní..Naprostý opak Zory, kterou jsem popsala v první části. Nezabíjí z musu, je to jednoduše něco co jí naplňuje jakýmsi pocitem uspokojení a co má svým způsobem ráda. Miluje pocit vítězství, to jak může sledovat když z její oběti uniká život a jak po ní naposledy klouže prosebným pohledem. Líbí se jí rozhodovat nad tím, kdo bude nebo nebude žít.. 
    Své oběti si vybírá, často si vyslechne proč by onu osobu měla zabít a třeba se kolem něj i chvíli motá než si to potvrdí - to se ovšem odvíjí od její nálady, většinou se rozhodne čistě podle slov jejího najimatele. 
    Má ráda čisté zabíjení, z dálky, pistolí. Když už jsme u toho, umí opravdu dobře střílet. I přes její spokojenost a zalíbení v tiché, plíživé a záludné vraždě z dálky, čas od času má chuť se porvat a pokud je to výzva o které si je jistá, že je to aspoň trochu risk tak jde na svoji oběť s nožem. Pokud vás zajímá, co se stane, když by někdo zkusil najmout Zoru na vraždu někoho koho má ráda mohu říct jenom tolik, že člověk co kontrakt udával se kontraktem sám stane. 


    - Minulost: Narodila se spolu s jejím bratříčkem ve Skotsku. Nepamatuje si moc ohledně svých rodičů. Ví, že byla z dobře situované rodiny a že rodiče byli lovci co se snažili zabíjet upíry a jiné nadpřirozené. Ji i jejího bratra k tomu stejnému vedli už od malička a tak měla nějaký ten základ.  Zora k tomu moc netíhla. Bavilo ji střílet, ale zabíjet se jí nechtělo. 
    V osmi letech se bohužel na její rodný dům tak trochu seběhlo těch pár upírů co o nich věděli a co nechtěli čekat na to až si pro ně Zořiny rodiče přijdou. Jednoduše naběhli do jejich domu, zabili její rodiče a jejího bratra. Ona sama na tom byla hodně špatně a téměř nepřežila. Poté co zpustošené sídlo prošla policie a záchranná služba, našli Zoru polomrtvou v jejím pokoji schovanou pod postelí.
    V nemocnici strávila dlouhou dobu než se úplně uzdravila. A jelikož její rodina byla po smrti a nikoho dalšího neměla a tak ji odvezli do nejbližšího sirotčince. Zora od toho dne nenáviděla nadpřirozené. Nenáviděla upíry, nenáviděla cokoli co mělo jakoukoli nadpřirozenou schopnost a už od toho dne byla připravená na to, že bude pokračovat v tom co dělali její rodiče a k čemu ji od mala vedli, ačkoli dříve nechtěla.
    Během prvních pár dní v sirotčinci si všimla chlapce, o něco staršího než je ona co po ní zvídavě pokukoval. Haileei, jak se chlapec jmenoval byl měňavec. Zprvu ji to odradilo a nechtěla s ním nic mít, nesnášela ho. Po nějaké době si na něho zvykla a začala se s ním bavit víc než s ostatními a byli mnohem větší přátelé než by se zprvu dalo očekávat. Byl jí náhradou za mrtvého bratra a ona jemu za sestru kterou ztratil. Už si bez sebe neuměli představit život a tak, když se stalo že Zoru adoptovala nová rodina a odvezla ji pryč, tak to hodně oplakávali. Spolu s odchodem Zory, zmizel brzy i Haileei. Proměnil se v sokola a odmítal ji nechat zmizet. Brzy se k ní dostal a rozhodl se, že s ní chce zůstat, protože nechtěl přijít o jediného přítele. Musel jako sokol být většinu času aby se nestalo, že ho někdo objeví. Zora byla ráda že o něj nepřišla a bez problému se o něj starala, náhradní rodiče přemluvila aby ji nechali sokola mít. Nakonec všechno vyšlo jak mělo a vyrůstali spolu. Už od malinka začínala Zora trénovat, snažila se zesílit a být připravená na zabíjení.
    Odhodlání rostlo, až se konečně jednou rozhodla jít ven. Bylo jí jen dvanáct let, když jednou šla v noci při úplňku konečně na věc, vzala si ale větší sousto než dokázala polknout. 
    Pokoušela se zabít velkého vlkodlaka se stříbrnou kudličkou co vzala otci z pracovny. Tehdy málem umřela. Vlkodlaka se jí sice podařilo zabít, ale přitom byla hodně nehezky pokousaná na rameni, raněná na břiše a nemohla chodit. Od toho dne má poměrně výrazné, nehezké jizvy. Kupodivu se během noci zhojila, velice rychle se proměnila a regenerace začala ihned pracovat. Nelíbilo se jí to, nechtěla být napůl zvíře. Dlouhou dobu byla uzavřená a přemýšlela o sebevraždě. Nakonec se to rozhodla vzít tak, že má alespoň o něco větší šanci při lovu. 
    S novou sílou se začala zlepšovat a po deseti letech má na kontě už poměrně dost životů nadpřirozených..ať už upírů, dlaků nebo něčeho jiného. Zjistila že ne každý nadpřirozený je nutně svině co je potřeba zabít a tak zabíjí jen opravdové potížisty nebo ty za které jí někdo zaplatí. Pokud někdo až moc vystrkuje růžky a Zoře se to nelíbí jednoduše si pro něj přijde. Zjistila co a jak se děje v San Hillesh a nakonec se sem s Haileem přesunuli, aby se na situaci tady podívali z blízka.



    - Inventář: Taška s oblečením, přičemž většina je v černé, šedé, bílé nebo do ruda. Nejraději nosí oplé, černé kalhoty a volné triko či tílko, na kterém má mikinu. U pasu nosí dvě dýky v pouzdrech, pod bundou - pokud ji zrovna nosí - schovává svoji devítku. Mimo těchto tří zbraní má různě po oblečení poschovávané nožíky, protože člověk nikdy neví kdy by je mohl potřebovat, že. 

    - Hlas: https://www.youtube.com/watch?v=e_S9VvJM1PI 


    - Obrázek: FC: Kate Backinsale




    - Vzhled: Měří 170cm a váží něco kolem 60kg. Je hodně drobné postavy, co se síly týče na vzhledu by jste jenom těžko odhadli. Má krátké, černé vlasy ostříhané na mikádo. Velice bledá pleť, prakticky bez znamének. Oči má šedomodré. 
    Pokud chcete nepřímý popis, nebála bych se říct, že vypadá vyloženě jako anděl..dokonalá kamufláž, vzhledem k jejímu koníčkovi, že? Kdo by podezdříval někoho kdo vypadá tak čistě a neškodně, z něčeho jako je vražda?
    Na rameni má výraznou jizvu po pokousání od vlkodlaka a na břiše několik šrámů po škrábancích. Obecně má po těle četné jizvy. Nejhorší jizvu má na rameni, pak na stehnech.

    - Dodatek: Mimo zbraní a oblečení má u sebe svého věrného čtyřnohého přítele Hayleeiho. Hayleei je měňavec se kterým vyrůstala v dětském domově a se kterým je už od dětství jako by to byl její bratr. 
    Nepovažuje ho za svůj majetek, ale on se chová většinu času jako pes a když ho s sebou bere tak se to tak dá pochopit. 
       - Haileei: 
          - http://cdn.themindcircle.com/wp-content/uploads/2018/02/Minnesota-Black-Wolf-1.jpg
          - https://defenders.org/sites/default/files/styles/homepage-feature-2015/public/peregrine-falcon_dawnkey-istock.png?itok=Wb6Dbefg
          - https://africanamericanhairstyling.com/wp-content/uploads/2017/12/black-guys-with-long-hair.jpg


    - Přeměna: Zora se při úplňku mění na černého vlkodlaka, který při stání na zadních měří cca 190 centimetrů. Je poměrně drobná, celá černá s hustou jemnou srstí a v proměně jí zůstávají její světlé, šedomodré oči.


    Naposledy upravil Zora Faye dne Mon Aug 20, 2018 9:59 pm, celkově upraveno 2 krát

    Sponsored content

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Sponsored content


      Právě je Wed Aug 22, 2018 1:05 am