Fantasy World

Fantasy tRPG


    Registrace

    Share
    avatar
    Darla Carpentner
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 148
    Join date : 17. 11. 16

    Registrace

    Příspěvek pro Darla Carpentner za Tue Sep 05, 2017 3:33 pm

    First topic message reminder :

    Veškeré registrace potvrzené ať už administrátorem nebo moderátorem budou shromažďovány v tomto tématu. Pokud se děsíte, že vám zmizela registrace z kartotéky, není důvod k panice - registrace musela být přesunuta právě do této záložky. 


    Naposledy upravil Darla Carpentner dne Thu Dec 28, 2017 1:01 am, celkově upraveno 1 krát
    avatar
    Darla Carpentner
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 148
    Join date : 17. 11. 16

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Darla Carpentner za Tue Sep 05, 2017 10:03 pm

    - Jméno: Shawn


    Příjmení: Gloom


    Věk: 24/466


    Pohlaví: Muž


    - Druh/Rasa: Hybrid - Magián/Upír


    - Povaha: Shawn je velmi umírněná osoba, neprojevuje takřka žádné emoce, již od mala byl velmi klidný, v dávných dobách byl za podivína, v dnešní době by jsme ho nazvali spíše emo dítkem. Co se navazování vztahů týče tak s tím problém nemá, sice za své přátelé považuje jen pár nejbližších za to známých má dost, taky nemá v případě nouze problém využít svých schopností nebo síly. V boji spíše místo síly spoléhá na své zbraně a samurajský meč se kterým se za těch pár let naučil zaházet takřka mistrovsky.


    Minulost: Narodil se do velmi bohaté šlechtické rodiny, už od mala byl vrstevníky odmítám a proto se bavil spíše se staršímy lidmi, nikdy nechápal proč se jeho rodina.. a obzvláště otec tak moc zahrnuje extravagantnímy a luxusnímy věcmi... avšak jeho život je velmi dlouhý na to ho popsat jako celek... nebo ne? Popravdě po umrtí otce a zdědění jeho zámku nic důležitého nedělal... nemíchal se do válek.. pouze ve druhé světové válce občas vysál pár nácků ale to je tak vše. Většinu času pročetl a prospal.. To jak se stal upírem je kapku složitější, jeho stvořitel byl totiž jeden z upírů kterým šlo o to zničit lidskou rasu a tak přeměnoval co nejvíce lidí dokázal..


    Inventář: Dlouhý černý kabát pod kterým má schované dvě zbraně typu uzi (každá s cca. 150 náboji), jako triko většinou nosí lněné či bavlněné košile, kalhoty má černé potrhané rifle.. boty jsou černé kanady. Občas nosí na zádech pověšenou 90cm katanu, ale to jen v případech kdy ví že ji nejspíše použije.
    Bydlí v honosném gotickém zámku ukrytém v horách, auto má obyčejné černé...  


    Obrázek: (Rovnou vložit! Jen fotky! Patří sem jen ten, který budete mít v avataru. Můžete dopsat i FC.)


    - Vzhled: Výška cca. 175cm, polodlouhé vlasy, bílé oči, piercing ve rtu a 17mm tunely.... váha 55kg


    - Schopnosti: Ovládání mysli/telepatie (vnuknutí myšlenek, vytvoření halucinací atd..)


    Obrázek: FC: Malcolm Lindberg


    Kontakt:

      - FB: https://www.facebook.com/vyzerutilednickuxd
    avatar
    Darla Carpentner
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 148
    Join date : 17. 11. 16

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Darla Carpentner za Tue Sep 05, 2017 10:03 pm

    - Jméno: Katalyn


    - Přezdívka:  Kat, Kata, Koťátko


    - Příjmení: Sherano


    - Věk:  24 let


    - Pohlaví:  Žena


    - Druh/Rasa: Ifrit


    - Povaha: Kat je sluníčko, které se rádo na každého culí a s každým by nejraději vyšla v dobrém. Dokážou se však najít i dny či jenom pasáže dnů, kdy by se jí raději měl každý vyvarovat. Bývá především klidná, nenechává se jenom tak vyštvat do souboje či jenom hádky. Každý o ní povídá, že je taková divná, což je i pravdou. Její nálady jsou jako májové počasí. Chovává se povětšinou jako malé dítě, tedy častěji bývá nezodpovědná a nedokáže nést za svoje činy následky. Vše zjednodušuje a dělá si z toho srandu. Kata je střelená dívka, co si do úst pořádně nevidí, ale stále není moc drzá, spíše jenom popichuje a dělá si z ostatních srandu i z drobností, dokonce i z věcí, ze kterých člověku není do smíchu, nebo v době, kdy je to nevhodné.


    - Minulost: Její minulost nebyla nejrůžovější. Rodiče nikdy nepotkala, byli to blázni, kteří se věnovali krádežím, nebo masovým vraždám. Celé své dětství prožila s prarodiči v jednom malém domku na kraji Londýna, jejíž čtvrť nebyla nic pro tak líbezné a nevinné holčičky jakou byla Katalyn. I přesto, že rodina nebyla nijak bohatá a ani na úrovni, zařídili Kat přes známé studování. Jak základní školy, tak i vysoké, kde se věnovala psychologii, jelikož se chtěla stát psychiatričkou pro lidi podobné jejím rodičům. Vše šlo dle plánu babičky, kdy Kat dostudovala vysokou školu a hledala si práci. Nejprve začala ve svém rodném městě v psychiatrii, kde byli především lidé jejího věku. Jako neznámá firma se měla předvést, proto jí dali pacienta, kterého si nikdo nechtěl vzít pod křídla, Nicholas. Tento muž byl člověk, tedy se od Kat lišil už jenom rasou. Nikdo neplánoval, že by tam Kat dlouho zůstala, kor s jeho přítomností. Opak však byl pravdou. Rozuměla si s ním. Povídali si a dokonce šlo vidět, že by mohlo být i něco více, jak moc se skamarádili, že by léčba pomohla? Ne. Jsou to přesně čtyři měsíce nazpět, kdy se stalo něco, co ji obrátilo život vzhůru nohama.
    Po bodu zlomu v životě se rozhodla odjet z rodného města. Už to nebyla nevinná dívka, co se snažila poslouchat rozkazů babičky, ale něco úplně jiného. Vývin se jí zastavil už v šestnácti letech, tedy proto stále vypadá tak nevinně, ač toho očividně zneužívá. Cestování se jí šiklo i peníze, které si našetřila po krátkou dobu práce. I tímto způsobem se dostala do městečka, kde je plno bytostí, se kterými by se chtěla seznámit.


    - Inventář: Jejím typickým oděvem je světlý až pleťový batmanský svetříček a k tomu kraťase či delší tmavé kalhoty s kšandami. Povětšinou pod svetříkem nosí bílé tílko. Na jejím krku se najde několik řetízků s různými přívěšky (pentagram, žiletky, nožíky apod.) U sebe nosí batůžek tmavé barvy, na jehož předku je nakreslena bílou barvou lebka a i zipy nesou stříbrné lebky. Její tvář zdobí tmavé brýle, povětšinou je střídá s kontaktními čočkami. Její dům leží na kraji města San Hillesh, je menší s obrovskou zahradou japonského stylu.


    - Hlas: https://www.youtube.com/watch?v=wRk4Xsi0w8g


    - Obrázek: http://rifa.co.id/wp-content/uploads/2016/11/hipwee-asian-batman-cute-fashion-girl-Favim.com-242626-750x485.jpg



    - Vzhled: Výška je okolo 158 cm. Váha se přibližuje k 48kg. Co se vzhledu týče, její postava je v rovnováze. Není nijak vychrtlá a ani při těle. Její ňadra jsou akorát do ruky, tedy dvojky až trojky. Na zadeček si nikdo nestěžoval. Kaštanové vlasy jsou dlouhé až pod lopatky i níže. Oči nosí stejnou barvu a rty jsou plnější, tedy ji dodávají na roztomilém vzhledu. Co se týče jizev, jednu má umístěnou na boku, ta se táhne od pravého boku až k pravé lopatce na zádech.


    - Kontakt: 
    - Facebook: 
    https://www.facebook.com/profile.php?id=100012498452996
    - Email: Miyu1998@seznam.cz
    avatar
    Darla Carpentner
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 148
    Join date : 17. 11. 16

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Darla Carpentner za Tue Sep 05, 2017 10:04 pm

    Jméno: Valerius


    Přezdívka: Valer, Lars


    Příjmení: Larsen


    Věk: 23/189


    Pohlaví: Muž


    Druh/Rasa: Ifrit


    Povaha: Valer je ten typ člověka, který je spíše snílek, uzavřený ve své vlastní bublině pocitů, ze které nos moc nevystrkuje. Alespoň takto jej vidí ostatní. Snad při pohledu na něj vidí i věčného samotáře s nosem ponořeným v knihách. Každopádně zdání může ve většině případů klamat. Valer byl vždy přátelský člověk, co si rád nacházel nové známosti a každé nepřátelství jej poměrně mrzelo. Avšak jedno špatné období stačilo k tomu, aby se uzavřel do sebe a zanevřel na okolní svět.
    Je poměrně zamlklý, a pokud jej donutíte mluvit o jeho minulosti, bude zázrakem, pokud se rozmluví a řekne vám více, než pár slov. Není však nijak nepřátelský, a pokud uvidí někoho, kdo bude potřebovat pomoct, nabídne mu ji. Není však jasné, zda-li to dělá jen díky slušnému vychování nebo prostě jen z dobré vůle. Své pocity moc neprojevuje, i když je pravdou, že se nezapomněl usmívat. Nejvíce se pak usmívá, pokud jej něco trápí.
    K ženám se chová zdrženlivě a poměrně trvá, než si je vůbec pustí k tělu. Ne, že by snad byl jinak orientován. Jen se bojí toho, že by se snad mohl znovu zamilovat, a celý proces by se tak opakoval. Každopádně jej velmi rychle vytočíte, pokud před jeho očima jakkoliv ublížíte kterékoli dívce. Jinak je klidný a můžete si z něj udělat dokonce polštářek. Nesežere vás za to.
    Kromě všeho, moc rád tančí nebo kreslí. Dalo by se říci, že se tanec stal jeho koníčkem již v útlém věku a věnoval mu poměrně dost času, takže se nemusíte bát, že vás ztrapní, kdyby se vám jej podařilo k něčemu takovému čirou náhodou přinutit.
    Co se týče ublížení ostatním... nejspíše raní jen vaše city, či trošku přistřihne křidýlka příliš vznosnému egu. Toto se však týká pouze dívek. Není to tedy tak, že by byl až takový srab, co by se ze všeho raději snažil, co nejjemněji vykroutit.Spíše se snaží jakýmkoliv přímým střetům vyhýbat, ale když není zbytí... umí se poprat a je pravdou, že pak ho odtrhnout je poměrně oříšek. Navíc jeho přístup rozhodně nebude férový, i když to by si v klidném jednání opravdu nikdy nedovolil.
    Poctivost je tak jen jeden z jeho kladů, i když je jich samozřejmě více. Zbožňuje však volnost, takže aˇuž si vás sebevíc oblíbí a vy na něj budete tlačit, odtáhne se, uzavře do sebe a zase bude trvat nějaký čas, než se dokáže plně otevřít a být ochotný pro vás cokoliv udělat jen proto, že to on sám opravdu chce.
    Jak zde již nejspíše bylo zmíněno, a pokud ne, zmiňuji to teď... snaží se pomáhat lidem, kteří to potřebují. Nerad vidí utrápenou tvář, neb sám je poměrně dost citlivý na změny nálad lidí ve svém okolí. Dokáže se jim tak celou dobu vyhýbat, dokud se vše zase neurovná nebo se snaží pomoct.


    Minulost: Valer se narodil na podzim roku 1828 našeho letopočtu. Avšak nebyla to zrovna doba, kdy by se mohl kde kdo radovat. Dokonce i jeho matka své početí tajila a oznámila to otci teprve poté, kdy již nic nešlo vzít zpět a její bříško se začalo rýsovat. Jeho otce tím poměrně rozzuřila. Ještě téhož dne, kdy k oznámení došlo, ji vykopl na ulici, nehledě na to, jak moc ji miloval. Už takhle měl však starostí dost. Lovci mu šlapali na paty a před týdnem jej vyrazili z práce. Ani tedy nebylo divu, že tohle byla poslední kapka, která ukončila jejich společný život.
    Valerova matka tudíž zůstala sama na ulici, avšak mělo se na ní alespoň na pár let usmát štěstí. Vyhlédl si ji jeden z poměrně zámožných Dánů, kterého nezajímalo, jestli je těhotná, či nikoliv. Chtěl od ní jen jednu věc a tu mu mohla poskytovat, takže byl spokojený. Když se pak narodil Valer, přijal jej téměř jako vlastního. Malému dítku tedy nic nechybělo. Rostl tedy v pěkném rodinném sídle daleko ode všech, jenž by mohli jeho rodinu obtěžovat. Dokonce přijal i příjmení nevlastního otce a neb byli s matkou jediní, kdo s ním byl, přepsal na ně svůj majetek. Chlapci se dostalo nejlepších učitelů a všeho, po čem jen toužil. Inu, i přesto byl překvapivě stále skromný a požadoval po otci vždy jen to nejmenší.
    Valer se však raději věnoval zvířatům. Stále jej to k nim táhlo. Hlavně pak k loveckým psům, které jeho otec choval. Popravdě, nikdy se matky nezeptal na svého pravého otce. Vyrůstal v nevědomosti a tak to nejspíše mělo zůstat. Jenže tahle nevědomost z jeho strany nemohla trvat do nekonečna, takže se nakonec mladý pán domu dozvěděl pravdu. Matka mu dokonce řekla i to, čím po celou dobu je. Vždy sám věděl, že je něčím zvláštní, jenže nemohl přijít na to, co to je. Teprve teď. Však on ani nebyl člověk.
    Pár měsíců mu pak trvalo, než to vstřebal. Pochopil, proč má blízko k šelmám psovitým a vlastně pochopil vše, co si během svého života nedokázal vysvětlit.  Přibližně rok poté, co znovu nabyl ztracené sebevědomí, si našel dívku. Plánoval s ní strávit zbytek svého života, neb do ní byl naprosto poblázněný. Ona jeho lásku vřele opětovala a on si konečně myslel, že se zase všechno vrátí do naprostého pořádku. Dokonce i matka, která předtím byla proti, neb dbala na čistotu krve, najednou nebyla proti.
    To vše se změnilo po jejich zasnoubení, dalo by se říci ve chvíli, kdy Valer matce oznámil, že jeho žena čeká dítě. Nikdy neviděl svou matku takhle naštvanou. Nechápal, co je špatně, takže se nakonec uzavřeli v jednom křídle, zatímco matka běsnila v druhém. S tímhle přestala teprve tehdy, když se jim narodila dcerka. Avšak, nedožila se zrovna dvakrát dlouhého věku. Zemřela v pouhých dvou letech, když ji ve stájích pokopal kůň, kterému se připletla pod nohy.
    Dlouho pak kladl toto neštěstí za vinu své matce. Byl tím doslova posedlý, takže na svou ženu zapomněl. Vzpomněl si až ve chvíli, kdy bylo pozdě. Utrápila se steskem. Od toho dne se spíše uzavřel do sebe. Přestal věřit všem a velmi brzy po těchto událostech se odstěhoval. Města projížděl dlouho, dokud nenarazil na to, které se celou dobu snažil najít. Již o tomto městě párkrát slyšel, ale nikdy jej nenapadlo, že by tu přeci jen mohl skončit.


    Inventář: Vlastní menší domek na okraji města, který by se dal nazvat spíše chatkou. Stavba je stavěná spíše do výšky, než do šířky, takže zde můžete hledat dvě patra. Kolem domku je oplocený pozemek, po kterém se pohybuje jen potulná kočka, kterou krmí.
    Doma pak má malou lištičku fenka , kterou si vzal v opravdu brzkém věku. Má pro ni zařízenou jednu celou místnost v přízemí.


    Obrázek:




    Vzhled: Nejspíše by jsme mohli začít jeho výškou. Tímto bodem vás nijak nepřekvapí, neb je na své pohlaví velký tak akorát. Toť tedy 189 centimetrů. Na většinu dívek se tak musí dívat shora, ale nijak mu to nevadí. Jeho váha se kolísavě pohybuje kolem 76 kil. Nyní se dostáváme k jeho vlasům, které jsou tak, jako u většiny příslušníků jeho rasy, černé. Jsou ostříhány na poměrně na krátko, ale tak, aby z nich čel ještě vytvořit občasný účes. Dále se můžeme přesunout k jeho očím, které mají černou barvu, avšak nosí kontaktní čočky barvy modré. Proto se většina lidí diví, když ho potkají bez nich. Ano, nenosí je stále.


    Dodatek: Zajímá se o tanec, přičemž k jeho dalším zájmům se v poslední době řadí také bojové sporty. Potřebuje si někde vybít vztek, který v sobě drží a to se tancováním opravdu nedá. Také se věnuje hře na různé hudební nástroje nebo prostě jen tráví čas někde venku. 



    Kontakt:  
    Email:
    Howrse:
    Skype:
    FaceBook: Šárka Štruncová

    Ostatní postavy: Farrand Mitzou, Conor Straton,  Andrew Brouwer

    ____________________________________________________
    Položky pro určité rasy:

    Přeměna:

    Odmyslete si prosím... to modré oko
    avatar
    Darla Carpentner
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 148
    Join date : 17. 11. 16

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Darla Carpentner za Sun Sep 24, 2017 9:25 pm

    - Jméno: Sophia Alex


    - Přezdívka: Soph


    - Příjmení: Linelle


    - Věk: 21


    - Pohlaví:  Žena


    - Druh/Rasa: kočkodlak


    - Povaha:  Sophia byla veselá a usměvavá dívka. Milovala zábavu, povyražení, či seznamování s novými lidmi. Ráda motala hlavu chlapcům, jelikož byl o ní velký zájem, hlavně na škole. Nikomu nedávala šance, ale přeci jen se našel někdo. Odlišoval se a něco ji na něm zaujalo a nakonec se dali do kupy. Všechno hezké jednou končí a po onom incidentu se všechno rázem změnilo. Nesnášela lidi a držela si od nich odstup. Neseznamovala se s nikým a všechny od sebe odháněla jejím arogantním chováním, kterým zakrývá všechny své pocity, které se snažila co nejvíc skrývat. Ve skutečnosti je jen malá ustrašená holka, která je jen dost opatrná, aby nikomu zase nenaletěla. Úsměv už u ní nikdo dlouho neviděl a připadala si spíše na útěku. Nikde si nepřipadala v bezpečí a už nikdy se nehodlá vrátit do domu, kde všechno začalo..

    - Minulost:
    Soph se narodila v létě, jako člověk. V úchvatném a teplém období, kdy všechno bylo probuzené k životu. Její matka měla rizikové těhotenství a vlastně hrozilo, že během těhotenství mohla potratit. Mohla mít staršího sourozence, ale při nešťastném pádu ze schodů prvně potratila, proto při druhém musela být opravdu opatrná a hlavně její rodinná lékařka na ní dávala velký pozor. Naštěstí se narodila ve španělské nemocnici v naprostém pořádku a dostala dvě jména. Jedno ji vybral otec a druhé matka. V té době se její otec choval jako otec. Pečoval o malou, tak i o svou manželku. Soph byl rok, kdy rodiče otce umřeli a on se uzamkl do sebe. Práce byla pro něj únik od těchto špatných myšlenek a moc se o svou dcerku nezajímal.

    15. 12. 2001

    Bylo jí v té době pět let. Žila ve velké vile, což mohlo spíše připomínat velký palác ve Španělsku. Se svou služebnou, která ji měla na starosti, chodila ráda po městě, aby si prohlédla krásy města. Byla již jako malá šikovná, mohla mít všechno, na co si prstem ukáže, ale chtěla jednu věc. Získat pozornost svého otce. Matka se jí normálně věnovala, ale otec ji neustále opakoval větu “Mám moc práce“. Byla z toho zklamaná. Svého otce má nesmírně ráda a i když by mohla takto chodit za matkou, raději by byla s otcem, i když její naděje pomalu ubývají. Otec měl totiž velký luk vystavěný nad svým pracovním stolem a fascinoval jí. Prosila jej stále, zda bude moct se z něj naučit, ale.. Ne. Práce pro něj byla přednější. I kdyby vedle něj vybouchla bomba, stejně si toho nevšimne. Možná svého otce otravovala často, ale byla peci jen malá holčička, které se hezky věnovala jen máma, kterou samozřejmě má ráda.
    Bylo ráno. Malou Soph vzbudila její “chůva“ Vinne, která ji má stále na starosti. Na sobě měla roztomilou růžovou košilku a usmívala se jako andílek. Jako každé ráno ji Vinne pomohla se obléknout do něčeho teplejšího a vyrazila posnídat. Měla své oblíbené tousty. Po snídani se jako každé ráno rozeběhla do kanceláře svého otce, kdy jej jemně zatahala za rukáv a hodila po něm nevinný výra, aby se nad ní konečně smiloval. Odhodil tužku a vážně se na ni podíval. “Mohla bys s tím konečně přestat?! Nebudu si s tebou hrát, tak už to pochop!!“ Ujeli mu nervy z toho všeho okolo a hold to schytala jeho malá dcerka. Slzy se ji hned nahrnuly do očí a udělala několik kroků dozadu, než se rozutekla pryč. Hned si však uvědomil chybu. “Sophie.. Sophie neutíkej, počkej!!“ Křikl za ní, avšak se během okamžiku za ní zabouchly hlavní vchodové dveře. Venku byl napadaný sníh a teploty v mínusu a ona byla opravdu nalehko. Soph našli až po několika hodinách, kdy skončila v bezvědomí prochladlá ve starém skladu. Chodidla měla nejvíce promrzlé a málem o ně i přišla. Hodně dlouho se léčila ze zápalu plic a silných horeček. Trvalo přes rok, než mohla opět normálně fungovat.

    6. 7. 2011

    Den D. Dnes Soph slaví své patnácté narozeniny. Od onoho dne se cítila lépe, ale i tak byla více pod kontrolou, i když s ní cloumala puberta a nebyla z věčné kontroly nadšená. Ale i ona událost byla k něčemu dobrá.. dovolila ji lekce lukostřelby. S otcem do teď vůbec nepromluvila. Nikdy mu to nedokázala odpustit. Naštěstí ve škole ji nikdo nehlídal a tam se chovala úplně jinak. Hodně s ostatními komunikovala a bavila se s kámoškami o klucích. Posledním rokem, než bude muset přejít na střední. Soph byla průměrná dívka, hlavně se učit musela, aby podle matky neudělala ostudu celé její rodině. Den ve škole proběhl, jako každý jiný, než byl čas jít domů. Rozloučila se se svými kamarádkami a nasedla na své kolo. Rozjela se domů, přičemž samozřejmě byla na sebe dost opatrná.. Doma na ni čekala oslava a spousta nových dárků. Ano, dárky měla moc ráda, ale nikdy nebyla rozmazlenou holčičkou, která by se dala uplatit, což si myslela, že otec dělá. Od něj dárek nepřijala. Všimla si na oslavě jednoho.. kluka, kterého nikdy neviděla, ale stál tam tak opodál a moc se do konverzace nezapojoval. Byl jiný a to, že se ji nesnažil lézt do zadku, aby ji získal ji opravdu fascinovalo. Hned se s ním dala do řeči a padli si do oka. Jednoduše ji pobláznil.

    23. 11. 2015

    Dnes je tomu dva roky, co se dali s Danielem do kupy. Milovala ho a on zřejmě miloval ji. Trávili spoustu času spolu, když nestřílela z luku, který byl jedním s dárků. Onen luk byl krásné zelené barvy a dávala na něj pozor. Byl večer. Soph byla v kině s Danem a dohodli se, že přespí u ní doma. Ona asi ví, co přijde a.. ráda své poprvé přijde zrovna s ním.. Dost se bavili, i když.. ji Dan přišel nějaký zvláštní.. “Děje se něco??“ Optala se ho, když stáli před domem jejích rodičů. Bylo ji sic 19, ale matka moc nechce, aby se osamostatnila.. bojí se o ni. “Ne, nic.“ Dočkala se odpovědí a ona jen pokývla hlavou. Dostali se tiše dovnitř. Přišlo ji, že Dan moc rychle otočil.. jakoby to ani nebyl on.. Zabouchl za sebou dveře a rychle se k ní přiblížil, přičemž ji nehezky natiskl ke zdi a dlouze si k ní přičichl. “Dane, nech toho prosím.. není mi to příjemné..“ Zamumlala, ale on nijak nereagoval. “Budeme spolu žít dlouho..“ Ten jeho úšklebek... nikdy nezapomene.. Nestačila nijak zareagovat a před ní se objevil gepard a zakousl se ji do boku. Ozval se její křik, který přivolal její matku, čímž geparda, který se i před ní proměnil zpátky.. Měla o ní strach, ale.. celkem měla strach z toho, co bude.. něco o nich četla a.. nechce, aby její dcerka skončila jako nějaké zvíře.. Soph měla neskutečné bolesti a krev rychle unikala z jejího těla, než byla tma.

    Probudila se na druhý den ráno. Byli u ní oba, přičemž máma se nedokázala zastavit.. Cítila se opravdu divně a hlavně její hlava chce vybuchnout. Promnula si oči, než opatrně se posadila. Snažila se je ujistit, že je v pořádku, ale.. sama věděla, že nic nebude v pohodě.. její smysly byly.. silnější. Může jen věřit v to, že se nepromění, vlastně by ani nevěděla jak, což však zakřikla. Neuběhlo ani pět minut, co se probudila a před nimi stál na všech čtyřech černý panter. Pohledem přejela po nich. Bylo to opravdu zvláštní, ale jen tak se prošla, než se proměnila zpátky.. Na jednu stranu bylo fascinující, co dokáže, ale.. slova její matky ji nemile překvapila. “Tohle.. nemůžeme mít doma.. zkazí nám to pověst a může nás to sežrat..!!“ Zklamaně na mámu koukla a když udělala krok k ní, od ní couvla. “Nepřibližuj se..!! Jsi monstrum.. tohle už není moje dcera.. Sbal se a vypadni!!“ Tohle ji nahrnulo slzy do očí a uhnula, aby mohli vyjít z jejího pokoje. Ranila ji její slova.. hodila do batohu několik věcí a nějakou hotovost.. neví, ke komu by mohla jít.. Popadla svůj luk se šípy a vypařila se pryč.. někam do lesa.. Potřebovala čas, aby se přes její slova přenesla a i přes zákaz do vily se tam vkrádala.. Někde se vyspat musela a v lese spát nechtěla.. Věděla místo ve vile, kde nikdo nechodí a dá se přespat. Občas se večer probíhala, jako panter, což byla chyba.

    23. 11. 2016

    Uběhl rok a běžná rutina byla stejná.. stále přespává ve vile a nikdo ji ještě nenašel, ale.. lidem se vyhýbala, proto ani do školy nechodila.. Byla dost odtažitá a za ten rok skoro vůbec nepromluvila. Bylo šero, kdy se z lesa vracela, ale něco se ji nezdálo.. čím blíž k vile byla, tím více cítila vůni krve, což ji donutilo jít k hlavnímu vchodu, které.. byli pootevřené?? Otevřela je a všude bylo ticho. “Halo??.. je tu někdo??..“ Optala se, ale kráčela za vůni krvi, která se ji nelíbila.. došla do velkého obývacího pokoje a strnula. Stála jako sloup. Tohle bylo něco, co nikdy nechtěla vidět. Otec byl rozpůlen přes bok, přičemž vnitřnosti byly po celém pokoji. Střeva visely z lustru a krev kapala na zem a matka.. vyrvané srdce, jenž leželo na velkém skleněném  stole. Jejich výrazy byly.. opravdu vystrašené.. celá se třásla a slzy se ji hrnuli do očí. I přes to, že ji vyhnali, byli rodina a přijít o rodinu a blízké.. je nejhorší. Přejela po názvu na zdi, jenž byl napsán krví. “Neutečeš mi, čičinko“ Donutilo jí to okamžitě se pohnout pro své věci a vypadnout. Luk tu nemohla nechat a zaběhla někam do lesa, kde se ukryla. Do dnes má z toho noční můry a špatné vzpomínky. Do dnes si dává veliký pozor a raději z hlavy nesundává kapuci. Ukrývá se před civilizací a nehodlá se do ní nijak zapojovat. Nesnáší lidi. Našla si malou jeskyňku hluboko v lese, ve kterém se po čase dost vyznala a moc nevylézala.. jíst však musela. Bála se proměňovat, i když spala v podobě pantera, jelikož panter byl přeci jen silnější, než ona sama.. Když někam musela, hodně se koukala okolo, jak nějaký paranoidní člověk, ale.. slova na zdi má zabudované v hlavě. Někdy spí i jinde, aby ji nemohl šanci dotyčný najít..

    -Inventář: Nevlastní žádný dům, pobývá v lese na různých místech. Má nějaké oblečení v batohu, deku a luk se šípy.

    - Hlas:  

    - Obrázek:


       

    - Vzhled: Vzrůstem je 165cm a váží okolo 52kg. Hubená červenovlasá dívka, která toho pojí nesmírně málo. Její oblíbená barva je černá, stejně jako její myšlenky. Její samota je ubíjející, ale nenašel se nikdo, komu by dokázala důvěřovat..  láska ji zničila život. Její oči jsou zářivě modré, jako moře. (fotka jejího obličeje je orientační, ne přesný, stejně jako barva očí šelmy, které jsou ledově modré..).
     - https://pbs.twimg.com/profile_images/759348215649079296/y0oQ6gIo.jpg
     - https://i.pinimg.com/736x/39/1b/90/391b90dd00788f449abe22ef62d977ef--haircolor-hair-and-makeup.jpg

    - Dodatek:
     - nesnáší lidi
     - nemá ráda doteky

    - Přeměna:




    - Kontakt:
     - Facebook: Myu Mau Puramu

    - Ostatní postavy: Nina Lauxor Neer, Charlotte Loriez
    avatar
    Nina Lauxor Neer

    Poèet pøíspìvkù : 833
    Join date : 04. 12. 16

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Nina Lauxor Neer za Fri Sep 29, 2017 8:41 pm

    - Jméno: Nicol


    - Příjmení:  Dairoow


    - Věk: 23


    - Pohlaví: žena


    - Druh/Rasa: kočkodlak


    - Povaha: Nicol nemá moc ráda lidi, je spíše hodně upnutá na svého dvojvaječného bratra, pro kterého je schopná udělat cokoliv, klidně obětovat svůj vlastní život. Je vůči okolí chladná, drží si od lidí spíše odstup, což se nedá říct ke svému bratrovi. Má kamarádku, která se přes její chladnou slupku dostala a důvěřuje. Jelikož se narodila jako první, chce jej ochraňovat, i když on jí to vůbec neulehčuje. Má s ním starosti, ale nevadí jí to, stará se o něj moc ráda, i když doma si občas připadá, jako služka.. avšak nic neřekne. Svého bratra se snaží vést po dobré cestě, což se ji moc nedaří..

    - Minulost: Jak bylo zmíněno, Nicol se narodila o minutu před Michaelem. Už jako malá si však přišla odstrčenější od rodičů. Tak či tak byl bratr pro ni nejdůležitější, i když ji chování rodičů dost mrzelo, což se snažila skrývat a nedávat najevo. Už od mala byla na ní kladená určitá zodpovědnost, avšak nikdy nezklamala, jelikož si vždy myslela, že si tím získá jejich přízeň. Nakonec to vzdala a moc s nimi nemluvila. Udělala vše, co měla a nic víc neříkala, což se po čase projevilo i vůči ostatním. Chovala se tak, jak s ní bylo zacházeno od mala. K spolužákům i k veškerým ostatním lidem se chovala chladně, proto si hlavně hleděla svého. Ve svých patnácti však zjistila, kým je. Proměňovala se v černého tygra.
    S bratrem chodívala sic na základku, ale jejich studijní cesty se oddělili, jelikož se vydala na cestu medicíny. Byla chytrá dívka a hodně se učila, aby patřila mezi nejlepší, avšak nechlubila se tím před nikým, ani se nepovyšovala, jelikož matce i otci to bylo jedno. S jednou holčinou se takto seznámila, když požádala Nicol o pomoc s učivem. Teď jsou nejlepšími kamarádkami. Chtěla pokračovat ve studiu a hned po střední s pomocí rodičů se odstěhovali do krásného domku se zahradou a tam si zařídila dálkové studium na vysokou školu medicíny. Na některé přednášky samozřejmě musela, ale nevadilo jí to. Momentálně studuje posledním rokem na vysoké škole.

    - Inventář: Se svým bratrem vlastní dvojpatrový domek. Nicol má horní, bratr spodní patro. Vlastní bílou veverku, pro kterou má i vybavený pokojík, aby neutekla. Veškeré finance má na starosti ona, jelikož je přeci jen zodpovědnější, než Michael. Vlastí motorku, ne zrovna pomalou zelenočerné barvy.
    - Veverka: https://i.pinimg.com/736x/f4/43/b6/f443b67982de96af988be839295819fb.jpg

    - Hlas:  https://www.youtube.com/watch?v=MX59reg-dAU

    - Obrázek:

     

    - Vzhled: Tak.. Nicol měří 170cm s 60kg. Drobná dívka s havraními vlasy, které nechává růst a nekrátí si je. Jejich délka je do půlky jejího pasu, o které se stará, i když je hlavně nosí v drdolu. Nosí kožené bundy a nebo dlouhé kabáty ke kolenům. Její oblíbená barva byla samozřejmě černá, proto nosila tmavé, či černé oblečení. Její barva očí je až zavádějící, ona je přirovnává k oříškovými, ať si každý říká, co chce. Neoblékala se jako každá druhá holka, která nosí výstřihy až k pupku, či mini šaty. Možná se někdy oblékala jako kluk, ale nosí jen to, co chce ona a kecat si do toho nenechá..

    - Dodatek:  
          - dvojče: Michael Dairoow

    - Přeměna: Černý tygr




    - Kontakt:  
    - Facebook: Myu Mau Puramu
    - Ostatní postavy: Nina Lauxor Neer, Charlotte Loriez, Sophia Alex Linelle

    LeoWaldez

    Poèet pøíspìvkù : 2
    Join date : 23. 11. 17
    Age : 15

    Re: Registrace

    Příspěvek pro LeoWaldez za Thu Nov 23, 2017 6:16 pm

    - Jméno: Leo


    - Přezdívka: Lli


    - Příjmení: Waldez


    - Věk: 20


    - Pohlaví: Muž


    - Druh/Rasa: Čaroděj


    - Povaha: Leo je milý a velmi chápavý muž. Dokáže se vcítit a nerad ubližuje jiným lidem. Nemá rád když na něho někdo řve nebo se nad něj povyšuje. Je velmi tvořivý a náladový. Rád pomáhá když může ale většinou na to doplatí tím že když pak žádá sám o pomoc nikdo se neukáže. Miluje knihy, lezení po stromech, čerstvý, chladný vzduch, veliké výšky a krásnou noční oblohu.


    - Minulost: Jako dítě bydlel i s rodinou v menší vesnici ale tu zničili lovci. Proč? Pátrali po jeho rodině. Snažil se zachránit svoje rodiče, ale vzhledem k nízkému věku mu to nevyšlo, byl rád že se zachránil alespoň on. Aby toho nebylo málo, od svých čtrnácti let žije sám, měl sestru ale ta se ztratila. Neví kam, neví proč, ví jen to že se ji snaží najít a že se nevzdá dokud ji nenajde. Snažil se ji najít do svých dvaceti let, ve kterých našel aspoň jedno vodítko. Naučil se žít z úplného minima a co měl navíc rozdával chudým nebo zraněným lidem. Nikdy se nenaučil používat magii, pokoušel o to mnohokrát ale většinou se nic nestalo. Momentálně putuje po zemi a snaží se najít nějaké další vodítko k jeho sestře nebo najít někoho kdo by mu pomohl naučit se ovládat magii.


    - Inventář: Bílé triko, černé džíny a pár malých kravinek jako matičky atd...


    - Obrázek: http://favim.com/orig/201108/14/black-hair-boy-cute-emo-hot-Favim.com-122980.jpg



    - Vzhled:
    - Váha: 68 kilo
    - Měří: 176.5 Metrů
    - Barva oči: Hnědá
    - Barva vlasů: Černá
    - Postava: Vypracovaná
    - Má jizvy na zádech a pravém rameni


    - Kontakt: FB: Jakub Diego Vach
    avatar
    Michael Dairoow

    Poèet pøíspìvkù : 36
    Join date : 10. 12. 17

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Michael Dairoow za Mon Dec 11, 2017 2:55 pm

    - Jméno: Michael


    - Přezdívka: Mike


    - Příjmení: Dairoow


    - Věk: 23


    - Pohlaví: Muž


    - Druh/Rasa: Kočkodlak


    - Povaha: Narodil se jako jedno z dvojčat. Jako druhý..asi minutu po svojí sestře...taková strašná potupa, hah. Tedy alespoň tak to on vnímal. Nikdy se mu nelíbilo, když jej sestra poučovala o něčem s tím, že je starší. Každopádně se sestrou má do dneška vážně dobrý vztah a má ji rád..
    Pokud je něco dalšího s čím má dobrý vztah, je to určitě jakýkoli drogový dealer  na kterého natrefí. Ano, je to smutné ale Michaela málokdy najdete mimo drogové opojení. Nejčastěji sáhne po pervitinu, každopádně když je nutnost, tak by sáhl i po šantě kočičí. Vtipné je, že Michael sám si trvá na tom, že závislý není a svojí sestře kdykoli ho načapala jak si bere, připomíná že je kočkodlak a že jemu to nemůže ublížit. Má pravdu a újmy na jeho zdraví jsou naprosto minimální. Každopádně to nemá příliš dobrý vliv na jeho vztah se sestrou.
    Uh, moment, ještě je vlastně někdo koho má Michael rád. Jeho pejsek Terrence. A je to asi jedniná věc, o kterou se opravdu ukázkově stará. Pes je dobře živený, má dost pohybu, ne jeden pes by mu mohl závidět.
    Jedna z vlastností které bych měla zvýraznit je, že Michael je neskutečný bordelář. Počkat, možná bude lepší říct to narovinu..větší prase byste jen těžko hledali. Co z něj kde spadne, tam to zůstane ležet. Jediná věc kterou tak nějak aktivně schovává jsou důkazy o tom, že požil. Kdyby neměl sestru, pravděpodobně by se jeho patro ztratilo pod návalem špinavého prádla. Bůh žehnej Nicol, že když se díky jeho trenkám na schodech nemůže dostat k sobě, tak naběhne jakožto uklízecí četa k němu do pokoje a Mik má na nějaký ten měsíc zase uklizeno. Tedy, měsíc..tak den, dva. Uklizeno by u něho zůstalo možná tak při měsíci nepřítomnosti.
    Podle toho co vidíte se vám Michael zdá asi hodně nechutný a není vám zrovna dvakrát příjemná představa jeho blízkosti. Chápu. Inu, máme tu další špatnou vlastnost. Michael je jeden z těch chlapíků, kteří když si něco usmyslí tak tak to jednoduše dostanou. U Michacela je to většinou dívka. Kdo by asi šel s takovým odpadem..nu, většinou úplně stejný odpad jako je on. Když to zkouší na nějakou dívčinu která drogy nebere, většinou nezabere vytáhnout pytlíček a zašustit jím, aby s ním strávila noc. Většinou mu spíš vynadají a seženou někoho, aby jim od toho otrapu pomohl. Čas od času se stane, že Michael v opojení trochu opomene, kde jsou míry slušného chování. Většinou to končí tak, že dívčina kterou si na noc vybral má doživotní trauma a on buď soudní zákaz přiblížení a nebo slušný monokl přes ksicht.
    Ačkoli se to nezdá, Michael má i nějaké ty dobré vlastnosti. Kupříkladu když je v práci, opravdu se snaží. Ptáte se..práce?? Kde by vzali fetku jako je tohle? Inu, některé dny pracuje jakožto vyhazovač a některé dny, čas od času pomáhá v autoopravně. Bere dva platy..to je na fetku celkem slušný, ne?



    - Minulost: Jednoho krásného dne se dali dohromady dva kočkodlaci a z jejich vztahu vylezla dvě koťata. Nicol a Michael. Nicol byla starší, což většinou Michaela štvalo. Každopádně on měl přízeň rodičů což mu značně hrálo do karet. Možná proto si připadá jako ten vládce světa, kterému projde naprosto cokoli si zamane..mno. Školou prolezl s odřenýma ušima se čtyřkami. Střední dokončil tak tak. Nikdy ho to nebavilo, ale chtěl vyhovět rodičům. Má tedy dodělanou maturitu v oboru IT technika a je spokojený. Na škole tenkrát poprvé přičichl k trávě. Tím se začaly problémy. Prvně tráva, poté pomalu pervitin, později i kokain. Nakonec se ale vrátil k perníku, ze kterého měl nejlepší požitek. Jakožto kočkodlakovi mu to nijak výrazě neubližuje, ale účinky jsou stejné. To, že je věčně v lihu mu ale také nijak výrazně neprospívá. Když už není sjetý, má potřebu dát si cigaretu. Ale..o tom jindy. Sestra na něho už nějaké to podezření, že fetuje má, ale doposud se mu to daří tajit, alespoň si to myslí. Našel si práci jakožto vyhazovač v jednom z barů s pochybnou pověstí v San Hillesh a s pomocí rodičů se mohl odstěhovat. Do toho vypomáhá v jedné autoopravně. Ačkoli je to feťák jak bič, má šikovné ruce což ce dost cení.
    Jeho sestra jela s ním kvůli studiu a tak teď žijí spolu v jednom domě. On si pořídil bílého bullteriéra a ona veverušku. Celkem legrační kontrast..každopádně jim to poměrně klape, ať se děje cokoli. On donese domů prachy a udělá bordel, ona si vezme prachy a uklidí. Dokonalé soužití, nemyslíte?




    - Inventář: Se sestrou vlastní dohromady dvoupatrový domek, který si tak trochu rozdělili středem. Michael má spodní patro a Nicol horní..podle toho to taky vypadá. Horní vždy uklizené a v jeho tak nějak zůstává vše po podlaze, dokud Michael nevypadne z rauše a neposbírá to nebo dkud se nad ním neslituje jeho sestra. Aktivně využívá asi jenom jeho pokoj a koupelnu. Mimo to má psa. Bullteriéra jménem Terrence.
      - Terrence: https://previews.123rf.com/images/bullyboutik/bullyboutik1009/bullyboutik100900011/7776028-white-bull-terrier-Stock-Photo.jpg


    - Hlas: https://www.youtube.com/watch?v=9sTQ0QdkN3Q



    - Obrázek: https://i.pinimg.com/originals/5f/15/22/5f1522c96eada85a41b6c9d40e4be0c0.jpg


    - Vzhled: Michael měří něco kolem dvou metrů. Je to malinko hromotluk, mnom..a není to jenom ve váze a výšce, poměrně i co se týče vzhledu samotného, není žádný drobeček. Má poměrně široká ramena a váží osmdesát kilo. Co se vlasů týče, má je vyholené po bocích na kohouta. Zajímavé je, že vlasy si jednou operoxidoval a od té doby mu cokoli co naroste asi po centimetru zbělá. Původně měl tmavé vlasy jako Nicol. Narozdíl od jeho sestry má oči spíše do modré. Není to vyloženě světlá modrá, ale i tak je to dost výrazné. Obličej samotný je poměrně tvrdých rysů. Hranatá čelist, výrazný nos.
    V nose a ve rtu má piercing. Po hrudi, pravé ruce a krku se mu táhnou barevná tetování. Z dálky vypadají jako nějaký zvrácený výplod fantazie dadaistického umělce. Při pohledu blíže zjistít, že jste měli pravdu. Vypadá to, že člověk co to vymýlel byl při nejlepším stejně sjetý jako Michael. Každopádně kérky na něm nevypadají vůbec špatně. Na levé straně žeber má pak vytetováno několik růží, které se vzájemně proplétají. Tetování není jediný 'update' který si na těle nechal udělat, mimo to má ještě piercing v nose a rtu.
    V přeměně je bílý tygr s modrýma očima. V kohoutku tak měří sto devatenáct centimetrů a váží dvěstědevadesát kilo. Jinak měří něco kolem dvou metrů a jeho tlapa by asi dokázala v klidu překrýt tvář dospělého člověka.


    - Dodatek:
      - Dvojče: Nicol Dairoow
    - Těžko říct jestli je to tím, že je kočkodlak nebo ne, ale drogy na něho nemají takový vliv jako na lidi. Respektive nemají vliv na jeho vzhled a ani na psychiku. Čas od času má depku, to ano..ale nepřipadá si, že by pomalu začínal bláznit.

    - Přeměna: Michael - bílý, Nicol - černá
      - https://pbs.twimg.com/media/CsxdjkzWIAA7Uzm.jpg
    avatar
    Kira Warkin

    Poèet pøíspìvkù : 59
    Join date : 24. 12. 17

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Kira Warkin za Sun Dec 24, 2017 8:08 pm

    Jméno: Kira

    Příjmení: Warkin

    Věk: 17

    Pohlaví: Muž

    Druh/Rasa: Člověk

    Povaha: Už od malička to byl přátelský a usměvavý chlapec, kterého si oblíbil každý, kdo ho poznal. Vždy se dokázal nadchnout pro sebemenší maličkost a téměř vždy měl dobrou náladu. Byl upřímný a laskavý, čehož si ostatní dost vážili, ale jednou se vše změnilo. Z milého chlapce se najednou stal úplně někdo jiný. A proč se tak stalo, lidé kolem nezjistili.
    Na první pohled obyčejný kluk, ale jakmile si ho k prohlédnete více, zjistíte, že je něco jinak. V jeho očích se usadil strach, který téměř nikdy nemizí. A když už se tak stane je nahrazen bolestí a obavami. Trvá dlouho, než začne někomu věřit, pokud se někdo takový vůbec najde. Strach z lidí, z bolesti, se stal jeho součástí a i v noci se kvůli němu často budí s křikem.
    Aby jste si nemysleli, že je to jen ustrašený prcek, to rozhodně ne. Najdou se i dny, kdy je opravdu šťastný. Je to povětšinou v době, kdy se toulá přírodou, či prostě lesem, který mu poskytuje útočiště a pocit bezpečí.
    Co se týče dospělých ale i lidí v jeho věku, tak poblíž žen je schopný vydržet i delší dobu, i když v tichosti a stranou, ale z mužů má strach.
    Kira je těžko pochopitelný chlapec a většina lidí, s nimiž se setkal, by ho nejraději zavřeli do blázince. I to je další důvod, proč se snaží držet stranou od lidí. Víte, pro jistotu.
    Pokud vám ale dovolí ho poznat blíže, uvidíte ho takového, jaký byl dříve. Ale co si budeme povídat, zatím se nikdo, komu by to bylo dovoleno, neukázal.

    Minulost: Vyrůstal na venkově se starším bratrem a rodiči. Měl téměř ideální dětství, protože ho rodiče velmi milovali a dosti se mu věnovali. To bylo trnem v oku jeho staršímu bratrovi. Asi do 12 let nechával Kiru být, ale potom začalo peklo. Rodiče o tom samozřejmě vůbec nic nevěděli a Kira ze strachu nic neřekl. Byl týrán a zneužíván vlastním bratrem, za což se dost styděl a nedokázal si představit, co by na to lidé kolem řekli. Snášel hnusné chování od svého sourozence, protože neměl na výběr. Agresivní chování jeho bratra se stupňovalo a jednou se dostalo do bodu, kdy Kira skončil v nemocnici. Pochopitelně to obhájil jako „nehodu“ a proto to nikdo víc neřešil.
    Psychicky a fyzicky Kira trpěl asi 4 roky, než se odhodlal k útěku. S ohledem na to, že mu bylo jen 16, rodina po něm pátrala. Musel se ukrývat před policií, takže jeho život „na svobodě“ nestál za nic. Měl to trochu složité i díky tomu, že se nechtěl moc vzdálit, takže se držel v okolních městech. Nakonec se ale rozhodl že prostě zapomene na rodinu, a zamířil dál...

    Inventář:  Šedé tričko s krátkým rukávem, černá mikina s kapucí která je místy trošku potrhaná, šedočerná bunda, tmavě šedé kalhoty a černé boty. Nic víc Kira nemá, protože ve chvíli kdy něco potřebuje, prostě si to vezme. Jistě, bojí se ale krást se prostě musel naučit.

    Obrázek: https://favim.com/orig/201105/18/bones-boy-cute-pretty-boy-skinny-boy-suprasternal-notch-Favim.com-48794.jpg


    Vzhled: Sice je ošklivé to říkat ale Kira je prostě prcek. Měří jen 158cm a váží 62kg. Šedomodré oči vždy odráží strach a smutek, čehož si všimne snad každý. Tmavě hnědé vlasy si udržuje na střední délce, či jak to říct.  Mikinu si skoro nikdy nesundává, důvodem jsou jizvy, jimiž má poseté skoro celé tělo. Je sice mrňavý ale nějaké ty svaly na jeho těle najdete. Má na tom zásluhu hlavně to, že žije skoro dva roky na útěku.

    Kontakt:
    - fb: Anežka Nová

    ostatní postavy: Talla Cyan, Nero Haider, Satchel Bawden
    avatar
    Vickie Davello

    Poèet pøíspìvkù : 7
    Join date : 12. 01. 18

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Vickie Davello za Fri Jan 12, 2018 11:17 pm

    - Jméno: Vickie


    - Přezdívka: Vic


    - Příjmení: Davello

    - Věk: 10


    - Pohlaví: Žena


    - Druh/Rasa: Člověk


    - Povaha: Maličká je hodně uzavřený človíček, co své emoce neprojevuje na veřejnosti, nepočítaje časté brečení po nocích. Její psychika je zničená. Vickie připomíná prázdnou schránku. Kamenná tvář bez známky čehokoliv. Moc toho nenamluví, většinou za celé dny neřekla nic. Od všech si držela odstup, nikoho si nepouští k tělu, jelikož nikomu nedokáže věřit. Nezná, co je to radost, láska, bezpečí.. Nemůže se pořádně spát, neboť noční můry ji spát nenechají. Kupodivu se necítí unaveně, aspoň ne po stránce fyzické. Psychicky je vyčerpaná až až. Ručky je ji neustále třesou. Je jí jedno, co s ní bude. Je taky dost plachá, proto na ni člověk musí opravdu opatrně. Každý prudký pohyb pro ni znamená, že přijde výprask. Automaticky si zakrývá hlavu. Vzhledem k tomu, co si prožila, se není čemu divit. Nikdy si nikomu nepostěžovala. Kdo by taky věřil malé holce??

    - Minulost: Jako o malinké mimčo bylo dobře postaráno. Člověk by i řekl, že získá veškerou lásku rodičů, kteří ji budou opečovávat, jelikož vždy chtěli holčičku po dvou chlapcích. Díky tomu, jak porod byl těžký, a komplikovaný se dozvěděli, že už další děti mít nemohou. Málem se stalo, že máma při porodu zemřela. V nemocnici pro jistotu zůstala nějakou dobu navíc, aby na ni bylo dohlídnuto. Byla na tom špatně, což otec snášel těžce, neb se o svou manželku dost bál a koukal na dno flašky. Místo, aby byla chloubou pro oba rodiče, ji neměli už od narození rádi. Podle nich byla spíše smůlou a přítěží.. připomínka toho, jak na tom byla během porodu i po něm špatně matka. Kolik starostí přitáhla do domu.. Nemohla za to, ale to si samozřejmě nepřipouštěli...
    Do pěti let se tohle dalo nějak zvládnout, i když je k ní chovali takřka arogantně a opovrženě. Samozřejmě se snažila být poslušná a přes to všechno, jakým nezájmem ji tohle opláceli, se snažila být usměvavá. Aspoň malinko, což nevydrželo dlouho. Všechno se stupňovalo. Když ji bylo pět let, otec se příšerně opil zrovna v den, kdy měla matka nějaké komplikace a musela být odvezena do nemocnice. Samozřejmě že byla na ráně malá pětiletá holčička, které tohle dával za vinu. Tohle byl první den, kdy na ní vztáhl ruku a to pořádně. Mohla skončit hůře, ale zachránil ji Gabe. Malá vystrašená a zraněná holčička mu plakala v náručí. Gabe taky dostal několik ran, ale ochránil ji. Její bratr byl jediný, kdo ji měl rád. Kdo ji chránil. Kdo byl pro ni oporou. Utěšoval. Než jednoho dne zmizel. Ano, tohle ji zasáhlo a zničilo nejvíc a od toho dne se začala stahovat do sebe. Nemluvila. Neměla nikoho, kdo by jí pomáhal. Chránil. Každý den měla na talíři, jaká je zrůda, že jim zničila život.. že se nikdy neměla narodit. Že je překážkou pro ně. Na ni si léčili své mindráky. Ano, po odchodu Gaba ji každým dnem bili. Nikdo s tím nic nedělal. Nikdo si nevšiml, v jakém stavu chodila do školky. Proč tak často navštěvuje nemocnici. Byla ticho, neb se bála dalších ran, které stejně přišly. Nebyly to jen modřiny nebo podlitiny, ale i zlomeniny. Vždy, když jezdila s otcem na pohotovost, si něco vymýšlel. Choval se na veřejnosti jako jiný člověk a ona byla za nemehlo. Kolikrát jen pomyslela na to, že ukončí svůj pochmurný život. Může se jen polemizovat nad tím, proč se nezabila. Možná doufala, že ji odtud odvede Gabe nebo.. se objeví Sebastien. Toho se však nedočkala. Je na tohle sama a samota a bolesti ji působí silné záchvaty paniky.
    Takhle přežívala do svých devíti. Ona Neměla sebemenší potuchy o čase, neb se její narozeniny nikdy nekonaly, ani o to nestála. Nic nepřestávalo, spíše zhoršovalo. Opilá troska otce za ní nezačala chodit, jen když ji chtěl zmlátit, ale.. začal ji osahávat, co už bylo opravdu přes čáru. Bránila se, ale proti muži nezmohla vůbec nic. Ani trochu se jí to nelíbilo a plakala. Bylo to nepříjemné.. Ví, že tohle nemůže pokračovat dál. Už je toho na ní přespříliš. V onen den.. ji přeplo. Čekala do večera, než usnou a hodlala tenhle teror konečně ukončit. Ve svém tmavém pyžámku a bosýma nožkama scházela schody přímo do kuchyně, odkud popadla dva velké nože. Zamířila hned do ložnice pomalým tempem a prázdným pohledem. Potichu otevřela dveře, které za sebou zamkla. Telefony jejich sebrala, než se ozval hlasitý křik. Prosení o život. Krev z nich tekla z rány z břicha a jen je pozorovala díky světlem z lampičky, kterou jeden z nich rozsvítil. Nezáleželo jí na tom, co se stane a že dělá špatnou věc, hlavně že bude klid.. Bodná rána nezůstala jen jedna. Prvně pobodala otce, pak matku. Už jsou konečně po smrti. Nebudou jí už nikdy ubližovat. Ukončila jejich životy bez známky soucitu, či lítosti, tak proč z toho nemá radost?? To kvůli nim byla na tom takto bídně. Stála u postele se zakrvavenými noži i pyžamkem. Koukala před sebe naprosto mimo. Proto nezaregistrovala vykopnutí dveří policejní hlídky. No.. příjemný pohled to pro někoho být nemusel. Sebrali ji nože, jelikož je pevně nedržel, ale jen co ji nějaký policista vzal, dostala jeden ze svých záchvatů. Později musela dostat injekci na uklidnění. Skončila v pasťáku, jelikož na jejich poměry údajně vypadala jako rozumně myslící, když zabila rodiče. Samozřejmě, že nechtěla nikam jít, neb konečně od lidí chce mít svatý pokoj. Bohužel.
    Ani trochu se jí tam nelíbí. Nebylo to o nic lepší, než doma. Jakmile se dozvěděli, co ona provedla, byla terčem posměchu, šikany, urážek, nadávek. Často utíkala, neb tohle bylo moc na ní. Byla na tom opravdu bídně a tahle situace ji vůbec nepomáhala. Několikrát se pokusila o sebevraždu, což jí zařídilo pobyt v nemocnici. Jednou spolykala prášky, pak vypila nějaké čisticí prostředky, pořezala zápěstí... Dost se řezala po ruce, aby aspoň trochu přešel ten neustálý tlak na její osobu a stres. Později byla převezena do jiného pasťáku do San Hillesh, ze kterého taktéž utíkala často. Dobírali si ji a ani si nepamatuje, kdy se naposledy vyspala. Ani moc toho nejedla, proto byla tak vyhublá. Je zázrak, že díky tomu, čím si prošla a stále prochází v pasťáku, stále dýchá...

    - Inventář: Nemá toho moc. Nějaké starší oblečení tmavého odstínu a fotku, na které jsou její bratři.

    - Hlas:  https://www.youtube.com/watch?v=VsuJCeElEko

    - Obrázek: FC: Callie Reiff

     

    - Vzhled:  Vickie je opravdu drobná a malá dívenka. Její míra dosahuje 130 centimetrů s váhou 20 kily. Nikdy toho moc nejedla. Po těle a hlavně na rukách má spoustu jizev a spálenin od svých rodičů. Doposud nedohojené řezné rány na zápěstí po pokusu o sebevraždu. Všechno skrývala pod oblečením, jelikož nechce, aby její rány od rodičů a její vlastní kdokoliv viděl. Nestojí o další posměšky okolí.

    - Dodatek:  
    - Bratr Sebastien a Gabe Davello


    - Kontakt:

    - Facebook: Mary Mia Blake
    - Ostatní postavy: Nina Lauxor Neer, Charlotte Loriez, Sophia Alex Linelle, Nicol Dairoow
    avatar
    Dante Molenaar

    Poèet pøíspìvkù : 1
    Join date : 14. 01. 18

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Dante Molenaar za Sun Jan 14, 2018 7:54 pm

    - Jméno: Dante

    - Přezdívka: Zatím mu nikdo žádnou nedal

    - Příjmení: Molenaar

    - Věk: 20 let

    - Pohlaví: Muž

    - Druh/Rasa: Kočkodlak

    - Povaha: Zprvu se tento mladý kočkodlak zdá nerozhodný. Všechno dlouze promýšlí a je spíše zamlklý. Teprve, když získá jistotu v tom, že jej budete poslouchat, řekne pár věcí, které pochytil z toho, co jste mu právě sdělili. Svůj názor si však mnohdy nechá pro sebe. Vše v podstatě závisí především na vás. Proč by se měl bavit s někým, kdo mu není ani trochu příjemný? S takovýmto člověkem se buď nebaví nebo se s ním neváhá poštěkat, pokud je ten člověk až moc otravný. Ale na druhou stranu to není ten rýpavý typ. Člověka se v první řadě snaží pochopit. A to, jaký rozhovor s vámi povede pak závisí na tom, kam až jste schopni zajít, aby jste jej rozmluvili. Nebojte se, že po vás vystartuje. Avšak to neznamená, že by toho nebyl schopný.
    Dost dobře se ovládá. Není to žádná horká hlava a věci se zprvu snaží vyřešit v klidu. No, pokud mu však nedáte jinou možnost nebo ho zaženete do kouta, zaútočí. A to doslova. Tedy, nepoužije ke své obraně pouze slova. Na druhou stranu nerad zraňuje ostatní. Pokud ho k tomu sami nedoženou. Ví moc dobře, jaké to je být odstrčený a nepochopený. Sám se s tím dost potýká. Dokonce i v tomto věku. Proto se s ostatními v rámci možností moc nebaví.
    Miluje střelbu. Věnuje se jí již dlouho, i když se musel učit po nehodě, co se mu v minulosti znala, jak použít druhé oko a ani teď to není moc dobré. Také jej lákají chladné zbraně, z nichž si doma udělal sbírku a často se účastní různých akcí, kde se právě tento druh zbraní může využít.
    V přítomnosti lidí jej často nezahlédnete, a když náhodou ano, většinou má nepřítomný pohled a je na něm jasně vidět, že by byl nejraději někde úplně jinde. Pokud jej však daný člověk zajímá, dokáže mu věnovat veškerou pozornost a opravdu jej vnímat, ale poslední dobou takových lidí příliš není. Spíše se ve společnosti ostatních dost nudí. Pak jen sedí a vymýšlí básně, či si v duchu navrhuje další zpracování kovu, se kterým často přichází do styku. Také se ostatním rád hrabe ve vlasech. Ne z nějakého konkrétního důvodu. Většinou u toho nějakou chvilku přemýšlí, než se svolením majitele vlasů vytvoří představený účes. Nutno podotknout, že mu své vlasy svěřujete na vlastní nebezpečí.
    Jedním z jeho dalších zájmů jsou pak masáže. Ptáte se proč zrovna tohle, když nemusí lidi? No, to že většinu z nich nemusí ještě neznamená, že by nechtěl pomáhat. Navíc on sám si přitom v podstatě vyprázdní hlavu od zbytečných věcí. Také nabídne pomocnou ruku, u čehož však někdy bývá vidět krátké zaváhání. Zvláště u lidí, které nezná. Avšak když se mu člověk líbí, dokáže sebou i pohnout.
    Nicméně, na dívky si též dává pozor, neb se nejednou spálil a pak toho litoval. Není však tím typem zoufalce, aby si kvůli tomu řezal žíly. Podle něj jde život dál i přesto, že jej někdo opustí. Hold ještě nepřišel na někoho, na kom by mu až tak moc záleželo.

    - Minulost: Bylo vlhké únorové ráno, když poprvé spatřil světlo tohoto světa. Lezavý chlad se toho dne plížil místností, kterou se nyní bezúspěšně snažila vytápět kamna. Obklopil jej tedy příval světla a neskutečný chlad. Co komu udělal, že musel být vytržen z tepla? Nyní jej studený vzduch štípal v nose, což se mu líbilo asi tak, jako všechno ostatní. Svou nespokojenost s tímto novým místem dal najevo křikem. Hah, to předtím nemohl. Snad proto, že se mohl konečně hlasově projevit nebo díky tomu, že o něj byl konečně projeven takový zájem, nepřestával. Místo toho se jeho nářek každým okamžikem stupňoval, až nejspíše dosáhl úrovně, kdy už se to nedalo překousnout a tak mu zacpali tlamku. Zjistil tedy, že dostane najíst ve chvíli, kdy začne křičet a je mu věnována pozornost. Nejspíše proto svého křiku užíval často.
    Také nechápal, proč se nadělalo tolik povyku kolem toho, že pronesl své první slovo. V podstatě toho v tu chvíli nechápal hodně, ale nijak jej to netrápilo. Svou rodinu měl rád, ale oni jeho zřejmě ne. Často jej nechávali v podivném ústavu s vřískajícími vrstevníky. Netušil proč, ale brzy zjistil, že tohle nebude to pravé, co na světě hledá. Ostatní děti jej nechávali naprosto chladným. Měl by se k nim snad přidat a hrát si s nimi? To bylo vyloučeno. Ostatní děti jej totiž zajímali jen ve chvíli, kdy utíkali. Možná by se začlenil, ale díky tomu, že několik dětí dokonce pokousal právě ve chvíli, kdy utíkali, pochopil, že tohle mu není souzeno. Kousance naštěstí nikdy nebyli krvavé, o což se jeho rodiče dost zajímali. Z ústavu, kterému z neznámých důvodů říkali školka, jej díky tomuto odhlásili. Doma se mu nepokoušeli vysvětlit proč. Zjevně na vysvětlení ještě nebyl připravený.
    Nakonec jej poslali do dalšího ústavu. Tentokrát to byla úplně jiná úroveň. Prý zde stráví dalších devět let. A jen díky tomu, aby mohl následně postoupit na další stupeň výchovy. S ostatními spolužáky se však nebavil. Dle jeho vysvětlení to prostě nemá zapotřebí. Jednoduše neshledával nijak potřebné to, aby se bavil s ostatními. Takže mezitím, co se jeho spolužáci o přestávkách bavili vymýšlením her, seděl sám v lavici, četl si, kreslil nebo jen přemýšlel o tom, jaký má vlastně život smysl. Mnohým věcem ještě stále nerozuměl, ale nestěžoval si. Ani neměl na co. Se svým životem byl spokojený, i když jej díky jeho chování úplně vyčlenili z kolektivu.
    Po dokončení základní školy samozřejmě nastoupil na střední. Školu již nebral, jakožto ústav a poprvé za ty roky tam chodil rád. Práce se železem, vytváření uměleckých děl, jej uklidňovala. Stále zde však bylo něco, co mu rodiče zatajili. V den jeho sedmnáctých narozenin tak mělo přijít ono velké odhalení. Vytáhli jej tedy do lesa s tím, že mu ukáží něco, co mu navždy změní život. A tak se naučil proměňovat i mimo nov. Bylo pravdou, že o přeměně a o tom, čím je celou dobu netušil, i když věděl, že něco není v pořádku.
    Od jeho narozenin již uběhlo několik měsíců a mladý kočkodlak se stále ještě učil novým kouskům. Život byl docela pohodový, i když je pravdou, že se pár zádrhelů objevilo. Občas se vyřešili snadno, no na některé sám nestačil. Jedné noci tak jeli s rodiči na chatu. V autě bylo nesnesitelné horko, i když byla všechna okna otevřená. Silnice byla prázdná. Tudíž se mladý kočkodlak proměnil a vystrčil hlavu z okna. Tvářil se u toho nadmíru spokojeně, jen kdyby po nějaké chvíli neucítil pálící se gumu. Chtěl se zeptat otce, zda-li neví, čím to může být, ale než stačil vyslovit svůj dotaz, ozvala se hlasitá rána, po níž otec ztratil kontrolu nad volantem a auto tak sjelo z příkré stráně. Zastavilo se teprve po několika přetočeních díky stromu, který mu stál v cestě. Když se probral a otevřel oči, neviděl nic. Kolem byla tma. Otevřel oči vůbec? Raději se tedy proměnil, aby si dopomohl rukama a ejhle. Viděl, i když s pravým okem to nebyla žádná sláva. Zjistil, že je stále ještě v autě, které naštěstí nezachvátil požár.
    Uvnitř auta byl ještě otec, který však nijak nereagoval. Ať se snažil sebevíc, nedokázal jej přimět ke komunikaci. Nakonec zjistil, že nedýchá a pulz byl nulový. Mohlo mu to dojít, už podle divně vykloubeného krku, ale toho si zprvu nevšiml. Dolehla na něj úzkost, ale ještě musel najít matku. Vysápal se tedy z auta a rozhlédl se. Našel ji sedět o několik metrů dál a vypadala živá, díky čemuž se mu na jednu stranu dost ulevilo. Zavolal tedy záchranou službu, i přesto, že se mu rány již brzy po uklidnění začnou hojit, ale momentálně ani on, ani matka v klidu rozhodně nebyli a on kvůli ní nechtěl cokoliv zanedbat. Po příjezdu jednotek musel vysvětlovat, jak k tomu došlo. Nu, dostali se k závěru, že to byla náhoda a nemohlo se tak jednat o cizí zavinění. On utrpěl vážný psychický otřes, avšak v podstatě jen psychický. Matka na tom byla o poznání hůř. Bylo mu v nemocnici sděleno, že na pravé oko už nikdy neuvidí tak, jako předtím, ale to jej nijak netrápilo. Avšak od úplné ztráty zraku jej zachránila právě jeho kočičí podoba, i když.. jako kočka přišel o zrak úplně.
    Za několik měsíců, v podstatě po nabytí plnoletosti se rozhodl, že se odstěhuje. Nechtěl si stále připomínat, co se stalo, což v domě bylo celkem běžné. Na minulost se proto úplně vykašlal, i když samozřejmě na matku nezapomněl a pravidelně ji navštěvuje. I když ví, že ona sama tady už moc dlouho nebude, neb se ze smrti otce nevzpamatovala. Naučil se tedy žít zcela sám, i když jinak se v podstatě nic nezměnilo. Přítomnost jiných lidí stále neřeší a zatím se tak cítí docela spokojeně. I když si už za ty dva roky co tu žije, stačil nadělat více nepřátel, než-li přátel.

    - Inventář: Vlastní menší patrový dům na oploceném pozemku, kde spolu s ním žije v akváriu několik rybiček. Dále u sebe často nosí střelnou zbraň, ale spíše díky tomu, že je s ní prostě jistější, než aby ji musel nutně použít. Nejčastěji pak nosí většinou tmavé barvy oblečení, v čemž se v podstatě cítí nejlépe. Nikdy si tak na sebe nenavleče nic zářivého a do očí bijícího.

    - Obrázek:



    FC: Jared Leto

    - Vzhled: Dante vypadá jen o něco starší, než ve skutečnosti je. Nu, vysoký je 189 centimetrů a váží 84 kilo. Zakládá si na tom, aby se cítil dobře, proto na jeho těle opravdu nenajdete rozbředlé svalstvo, které se pod vrstvou tuku nemůže pořádně tvořit. Jeho vlasy jsou ve většině případů vyšisované od slunce nebo obarvené, avšak ve většině případů mají hnědou barvu. Jeho oči jsou šedé, i když někomu přijdou spíše modré. Zde záleží spíše na úhlu pohledu a samozřejmě především na světle.
    Na boku má vytetovaného vlka
    Na lopatce má pak provedený výžeh, který je vidět i v jeho druhé podobě.

    - Dodatek:
    Je poměrně dost nervózní, pokud u něj někdo stojí z pravé strany a často se na takového člověka otáčí.
    Jelikož jakožto kočka vůbec nevidí, spoléhá se na své ostatní smysly.

    - Kontakt:
    - Email:
    - Howrse: Kordoba
    - Skype:
    - FaceBook:
    Šárka Štruncová
    - Ostatní postavy: Valerius Larsen, Farrand Mitzou, Conor Straton, Andrew Brouwer

    - Přeměna:

    Sponsored content

    Re: Registrace

    Příspěvek pro Sponsored content


      Právě je Tue Jan 16, 2018 5:52 pm