Fantasy World

Fantasy tRPG


  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Share
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 149
Join date : 08. 12. 16

Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Mon Jul 10, 2017 6:58 pm

First topic message reminder :

Dlouhá. Takhle by se dala popsat doba, kdy byl Avery pryč. Skoro na jeden celý rok se prostě z ničeho nic vytratil. Měl k tomu samozřejmě své důvody. Stalo se mu totiž přesně to, co si prožil už hodně dávno, když ještě žil se svým stvořitelem. Jeho svět se zhroutil. Opět byl rozpolcený a nevěděl, kdo je. Musel si to připomenout. Musel si připomenout to, jakým doopravdy je a kdo vlastně je. JE AVERY BURTON, upír co žije pro prožitek z pití krve.
Jo pro někoho jiného to není tak těžké si to připomenout, ale pro Averyho je to oříšek. Jeho mysl je šílená normálně, ale pokud by jeho šílenost překročila hranice, kdo ví co by se stalo. Ale rozhodně by to už nebyl Avery.
Konečně se vracel domů. Nabytí energií a stejný jako dřív. Cítil se, jakoby se události před rokem nikdy nestali. Cítil se být v plné síle a čím byl blíž městu, tím byl šťastnější.
Vracel se lesem, protože to bylo blíž jeho vile, ale rozhodně nepočítal s tím, že mu z té cesty vyhládne. Nakrmil se sice hodně ještě před odchodem, ale očividně to bylo málo. Typoval, že v lese nikdo nebude, takže zrychlil krok, aby se dostal co nejdříve domu, když v tom ucítil  ten nejlahodnější závan vůně krve. Byl hodně slabý a těžko vystopovatelný, protože ona osoba nemá nejspíš žádné zranění, ale i tak to bylo to nejsladší co kdy cítil. Nedalo mu to, musel to najít. Musel najít zdroj té vůně.


Naposledy upravil Avery Burton dne Sat Jul 15, 2017 5:05 pm, celkově upraveno 1 krát
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 149
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sun Sep 17, 2017 7:24 pm

Averyho vila

Avery se pobaveně uchechtl. Říkal to několikrát, ale ona si to asi pořád nepamatuje. "Andílku. Kdyby jsi byla obyčejná oběť, tak už tu dávno nejsi. Ale ty jsi něco opravdu výjimečného, což je jeden z důvodů, proč tě budu udržovat naživu." Odpověděl ji. Ty další důvody byly, že její krev je tak lahodná, že by byla úplná hloupost ji ochutnat jen jednou a naposled, a další byl, že chce dokázat Viktorovi, že i když se chová jako zvíře, co pase jen po krvi, dokáže udržet nějakou oběť naživu.
Po tom co z Andílkových úst vyšla další prosba, se Avery znovu uchechtl. "Něco ti řeknu. Pokud se budeš chovat slušně a nebudeš dělat věci, co se mi nebudou líbit, máš právo se dožadovat. Samozřejmě s mírou." Vysvětlil ji. Ale samozřejmě ji nemusí všechny prosby schválit.
Postavil se a došel ke skříni na druhé straně pokoje. "Moje poslední oběť, co tu byla, tu nechala oblečení. Můžeš si vybrat." Když otevřel skříň, byla plná šatů. Dost starých šatů, jako z jiného století. Jo jeho poslední oběť, co držel na živu, byla žena a bylo to hodně hodně dávno.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 105
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Sun Sep 17, 2017 7:44 pm

Averyho vila


Pamatovala jsem si to, ale jestli mě pokaždé vysaje takhle vyloženě "do sucha" tak mu stejně nevydržím dlouho. Dřív nebo později zkolabuju. "Vím, že mě tu chceš mít co nejdéle." Odpověděla jsem mu a pohled stočila stranou. "..ale je jenom otázka času kdy se neudržíš a zabiješ mě.." Dodala jsem pak a povzdechla si. 
Slyšela jsem jak se uchechtl, ale nereagovala jsem na to, jen jsem si to vyslechla. Bylo mi jasné, že mě brzy buď zlomí úplně a bude ze mě mít hromádku neštěstí co udělá cokoli, jen aby byl šťastný a já měla pokoj..a nebo se něco zlomí ve mě a bude se mnou muset zacházet o mnoho jinak, než doposud. 
Otevřel skříň a řekl, že si můžu vybrat. Bylo to oblečení povětšinou ještě z mojí doby. Polkla jsem..teď se mi tu nelíbilo o mnohem více než předtím. Chtěla jsem jen normální volné oblečení, ve kterém budu moct normálně spát. Pohledem jsem projela skříň odshora dolů, než jsem se zvedla a opatrně došla až k němu a skříni. Pak jsem se o ni zapřela rukou, abych na vratkých nožičkách mohla vůbec stát a pohledem projela přes skříň. Ačkoli se mi to zdálo k ničemu, našla jsem i něco, co se dalo použít. Byla to asi spodnička, ale o to mi nešlo. Měla tenká ramínka - mohla jsem to nosit nehledě na má křídla a bylo to volné - mohla jsem v tom spát. Nebylo to ani nijak průhledné..bylo to akorát. Vytáhla jsem si to a hodila to na postel. Vzala jsem si chvilku abych se vydýchala a pak se pomalu zase přesunula zpátky na postel, kde jsem se zničeně posadila. Později se pokusím najít si ještě nějaké kalhoty..ale jestli je to dívčí šatník, nejspíše tam žádné nebudou. "Díky." Zamumlala jsem konečně, když jsem už seděla. Hlad jsem neměla, z toho stresu a strachu kolem jsem prostě nemohla více jíst.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 149
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Fri Sep 22, 2017 9:19 pm

Averyho vila

Koukal se na Andílka, jak se sotva při chůzi drží. I on se držel. Sice občas zrovna nemusel lehce zabitelné oběti, ale požitek z toho, když lámete ty křehké kostičky. Ten prostě stojí za to. To jak se oběť prostě nebrání a vy ji můžete jednoduše zlomit. Jako párátko. Právě teď se držel, aby se na Andílka nevrhl a nezlomil ho.
Když se vrátila do postele, usmál se a mírně naklonil hlavu na stranu. Koukl se do Andílkových očí. "Možná máš pravdu. Jednoho dne neudržím a můžu tě zabit stejně snadno jako se láme párátko. Proto tě prosím o poslušnost. Nerad bych, kdyby ten den nastal v blízké budoucnosti." Jak se usmál, vykoukl mu z koutku upíři zub. "Ale to neznamená, že se mě musíš bát. Žádný strach. Budu se k tobě chovat,
tak jak se ty budeš správat."
Přistoupil k ní blíž.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 105
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Sun Sep 24, 2017 11:53 am

Averyho vila

Když jsem procházela kolem něho, cítila jsem nepříjemné mrazení na krku. Až mi naskočila husina z toho. Polkla jsem a konečně jsem se dostala na postel. Sedla jsem si a nohy si vytáhla k sobě. Děsil mě, a bylo to na mě určitě moc dobře znát. Když se mi díval do očí, nevydržela jsem oční kontakt dlouho a pohled sklopila k zemi. Chvěla jsem se, čekajíc co bude dělat. Po jeho slovech jsem roztřeseně vydechla. "Nejsi tip na uklidňování, že?" Sykla jsem a pomalu hlavu o kousek zvedla. Když jsem viděla ten zub, vstaly mi snad chloupky po celém těle. Poté co řekl, že se nemusím bát, pokud budu hodná, se ke mě přiblížil a já automaticky o kousek couvla. Přitom jsem na něho vyděšeně pohlédla. Kdyby šel zase blíž, už bych neměla moc kam couvat, ale asi bych to riskla a raději přežila střet s podlahou než s ním.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 149
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Fri Dec 15, 2017 10:01 pm

Averyho vila

Natáhl k ní ruku. Přímo k ošetřeným místům. Všiml si toho, jak ucukla, když se přiblížil, takže nejspíš ucukne i teď. "Jen se chci ujistit zda se ti to dobře hojí." Ujistil ji. Nehodlal ji znovu kousnout. Kdyby to udělal, už by to její tělíčko nezvládlo.
Koukl na její zranění. Vypadali že se budou dál hojit dobře. Přeci jen, správný upír ví, co má udělat, aby mu oběť neumřela hned na poprvé.
Pak se opět odtáhl a usmál se. "Jdi si odpočinout Andílku. Po zbytek dne budeš mít klid." Řekl ji a rozešel se ke dveřím. Ještě než prošel dveřmi se koukl na Andílka. "Sklenici s vodou máš pořád na nočním stolku." Dodal a vyšel z pokoje. Zamkl za sebou dveře a šel po schodech dolů. Přímo do obývacího pokoje.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 105
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Fri Dec 15, 2017 10:25 pm

Averyho vila

Probodávala jsem ho chladným, nedůvěřivým pohledem. Ani trochu jsem mu nevěřila, bála jsem se jej a nechtěla jsem trpět další jeho doteky. Poté co řekl jsem se neuklidnila. Ani o trochu. Opět jsem ucouvla, k mému údivu jsem ale nespadla a neublížila jsem si. Namísto toho mi prohlížel rány.
Odvrátila jsem hlavu, moc dobře musel vidět jak jsem se chvěla a jakou jsem měla husinu.
Cítila jsem jak mi buší srdce a jak se mi zvedá žaludek.
Úleva přišla teprve poté, co jsem ucítila jak se stáhl. Ihned poté co odešel, jsem zapadla pod peřinu, ignorujíce to, že je tam voda kterou bych mohla vypít. Chvíli jsem se jen vyděšeně chvěla, než jsem zabořila hlavu do polštáře, zatnula zuby a začala hlasitě vzlykat. Bylo to opravdu hlasité, navzdory mojí snaze se ztišit.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 149
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Fri Dec 15, 2017 10:44 pm

Averyho Vila

Přišel do obývacího pokoje a sedl si na gauč. Za pár vteřin za ním přiletěla jeho sovička. Tu kterou dostal od Viktora. Avery ji nedržel v zajetí v tohle domě. Bylo to jediné živé stvoření, které pustil na svobodu, ale ono se pořád vrací. Dosedla na okraj gauče.
Když ji Avery uviděl, pohladil ji a usmál se. Cítil se tak strašně dobře, jako nikdy před tím. Tenhle pocit, za dobu, co je na světě, ještě nezažil. Normálně mu chuť krve oběti zmizí z úst tak po dvou hodinách. Ale Andílkova krev. To bylo něco úplně jiného. Její chuť pořád cítil. Jako by se ji napil právě před chvílí. Musel se nad tím uchechtnout. Nad tím, že se mu poštěstilo dostat do svých spárů něco tak jedinečného.
Když už myslel, že bude klid, jeho uši zaslechly vzlykot. Byl dost tichý, ale jestli ho Avery slyší až v obývacím pokoji, tak je hlasitý. Nemusel ani přemýšlet nad tím, kdo to může vzlykat. Samozřejmě, kdo jiný než li Andílek. Chtěl vstát a jít znovu za ní, ale řekl si, že ji to přejde a usne, pokud ne, bude tam muset jít. Je důležité, aby šla spát. Pokud nenabere energii, nebude se Avery moct zítra najíst.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 105
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Fri Dec 15, 2017 10:58 pm

Averyho vila

Hodně dlouhou dobu jsem brečela. Pět, deset minut? Tak nějak to bylo. Každopádně jsem cítila, jak mě to uspává. Oči byli díky pláči tak unavené, že mě po nějaké chvíli donutili na tvrdo usnout.
Zůstala jsem tam schoulená do klubíčka, pod peřinou a spala.
Mohlo uběhnout pár hodin, než jsem se probrala. Každopádně za oknem bylo světlo. Zpod peřiny jsem skoro ani nevykoukla. Jen jsem zase zavřela oči a stáhla se víc pod přikrývku, pod kterou jsem se cítila o něco bezpečněji.
V puse jsem měla sucho, ale vodu jsem nechtěla. Ne od něj, popravdě bych od něho nejraději nepřijala už vůbec nic.
Křídla jsem si stáhla před sebe a nervózně přejížděla po letkách. Aniž bych si to nějak zásadněji uvědomovala, vyškubala jsem si několik pírek, mezi tím asi pět letek. Bolelo mě to, ale z nějakého důvodu mě to i uklidňovalo. Přestala jsem až po chvíli, kdy jsem si to nějak více uvědomila. Pak jsem si už jen složila ruce pod hlavu a rozhodla se pokusit znovu usnout.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 149
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Fri Dec 15, 2017 11:12 pm

Averyho Vila

Chvíli poslouchal a když už neslyšel žádné fňukání, přestal. Bylo dobře že přestala. Jinak by tam musel jít Avery za ni a donutit ji k tomu, aby přestala. No donutit je asi špatné slovo. Spíše by udělal to, při čemž by neměla jinou možnost než se uklidnit.
Pár hodin se díval na televizi, ale pak se rozhodl, že se půjde projít ven. V noci je to nejlepší. A navíc se chtěl kouknout, jestli se za ten čas něco změnilo. Takže vlastně byl Andílek, sice jen chvíli, sám doma.
Ještě před svítáním se Avery vrátil domů. Došel do kuchyně. Jako každé ráno, tak i teď si chtěl dát nějakou krev, co měl schovanou, ale i po tak dlouhé době, pořád cítil Andílkovu krev. Takže si nic nevzal. Jen začal chystat snídani pro Andílka.
Jakmile měl vše nachystané, slunce už bylo dost vysoko. Rozešel se po schodech nahoru k Andílkovi. Zaklepal a otočil klíčem v zámku.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 105
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Fri Dec 15, 2017 11:16 pm

Averyho vila


Chtěla jsem spát, a spát, a spát...a dělat, že nic z toho, co právě prožívám není reálné. Bohužel mě v realitě utvrdil zvuk klíče, který se otočil v zámku. Jen jsem se stáhla více k peřině a dělala, že spím. Věděla jsem, že mě pravděpodobně slyší i dýchat, ale jednoduše jsem nechtěla aby ke mě jakkoli šel, cokoli dělal. Jen jsem si užívala té chvilky, kdy jsem mohla ležet a dělat, že se nic neděje.
Stáhla jsem si peřinu těsněji k tělu a zavřela oči.
Přemýšlela jsem, jestli budu mít vůbec šanci uzdravit se, pokud mě bude mít místo dojné krávy. Pravděpodobně ne. Což se i jednoduše nelíbilo..ale asi s tím jen tak něco nenadělám.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 149
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Fri Dec 15, 2017 11:29 pm

Averyho vila

Když vešel do místnosti uslyšel, že se Andílkovi zrychlil tep. Už nespala, i když se to snažila předstírat. Donesl jídlo na podtáci na noční stolek a vzal do rukou čisté obvazy a další věci, kterýma chtěl Andílka ošetřit.
Přišel blíž a chytil peřiny, pod kterou se tak schovávala. "Vím, že jsi vzhůru." Poznamenal. Jak byl tak blízko, ucítil pach čerstvé krve. Né krve, co koluje v žilách, ale krve po menším zranění. Odkryl peřinu. Zatím ten pach neřešil, chtěl jen Andílkovi vyměnit obvazy. "Pro tvé vlastní dobro se nevzpírej Andílku." Řekl.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 105
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Fri Dec 15, 2017 11:35 pm

Averyho vila

Dál jsem ležela, doufaje, že mě co nejdříve opustí. Nic takového se ale nedělo.
Vešel dovnitř a upozornil mě, že ví že jsem vzhůru. "Odejdi.." Odpověděla jsem mu obratem. Bylo mi jedno co říkal, ať mi klidně ruce od ran co způsobil odehnijou, je mi to fuk. Hlavně aby už byl pryč.
Nesplnilo se to, stáhl ze mě peřinu a já se místo toho schovala pod křídlo, na kterém bylo vcelku poznat, že je trochu vypelichanější. Peří které leželo na posteli kousek u mého břicha nějako tako napovídali tomu, co se dělo.
Neměla jsem se vzpírat, prý pro moje dobro. Neodpověděla jsem, netušila sem co na tom má být pro moje dobro. Nic takového to nebylo, byla jsem si jistá, že jen co mě chytí, budu mít rány navíc. I tak jsem se ve strachu, že by to bylo snad i horší pomalu přesunula po posteli k němu. Pohled jsem měla sklopený, zabodlý do podlahy a snažila jsem se jej nevnímat. Moc to ale nešlo, znovu jsem cítila jak mi z něho naskakuje husina.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 149
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sat Dec 16, 2017 7:22 pm

Averyho vila

Jeho smysly se nemýlily. Po odkrytí peřiny se pach čerstvé krve znásobil. A jakmile Andílek pohnul křídly, uviděl malé zakrvácené ranky po vytržení pírek. A samozřejmě nějaká pírka se zakrvácenými kořeny vedle ni.
Jeho pohled už nevypadal mile. Když se k němu Andílek otočil, koukl ji do tváře. Její výraz odpovídal za vše. Její život ji začíná být ukradený, cítí nenávist a stres. Tyhle pocity oběti dostávají až po měsíci nebo víc, ale ona už jen po dnu?
Začal ji převazovat rány. Bylo vidět, že se hojí. Když už byl skoro hotový, znovu koukl Andílkovi do tváře. "Proč sis vytrhala svoje pírka?" Zeptal se ji.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 105
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Sat Dec 16, 2017 7:54 pm

S tak nějak prázdným pohledem jsem dál pozorovala podlahu,. Cítila jsem jak se mě začal dotýkat a jak znovu ošetřoval rány.
Netrvalo to dlouho, i tak to ve,mě pocitů vyvolalo hodně. Jeho otázka mě ale trochu znepokojila. Zavrtěla jsem se a pak na něho koukla. Trochu jsem se bála odpovědět. "Já nevím." Odpověděla jsem jen. Bylo toho už moc. Vyhodili mě sem, přišla jsem o Nitrina a teď, hned poté co mě málem zabil vlkodlak mě chytil upír a udělal si ze mě krmení..kdo by to zvládal?
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 149
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sat Dec 16, 2017 8:14 pm

Averyho vila

Avery se ji koukl do očí. By trochu naštvaný. Odpověď: Já nevím, se mu nelíbila víc, než kdyby řekla pravdu. Dodělal poslední převázání. "Prosím Andílku, řekni mi pravdu." Řekl mírně naštvaným tónem. Staré obvazy hodil do koše a pak koukl znovu na Andílka. "Proč sis ublížila?" Dodal ještě.
Jeho oči nabraly rudé zbarvení. Dost se držel, aby si nekousl. I z takového povrchového zranění cítil touhu znovu ochutnat. Ale teď nemohl. Ještě ne.
Sebral pírka a hodil je taky do koše.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 105
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Sat Dec 16, 2017 9:09 pm

Averyho vila

Vypadal hodně vytočeně, taky tak vypadal. Chtěl vědět. Já se o tom ale nechtěla mluvit. Nadechla jsem se a stáhla se stranou.
"Ono..já..." Ošila jsem se. "..je toho už moc.." Zakňučela jsem a pomalu se stáhla na kraj postele a pak se zvedla na vratké nohy a stoupla si k oknu, abych od něho stála co nejdále.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 149
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sat Dec 16, 2017 9:25 pm

Averyho vila

Avery přimhouřil oči a sledoval, jak se Andílek snaží vzdálit. Popravdě mu to přišlo vtipné. Kdyby ji chtěl třeba právě teď zakroutit krkem, to že se takhle odtáhla ji je prd platné.
Pobavení na sobě nedal znát. Pořád se tvářil naštvaně. Pomalu se přibližoval k Andílkovi. Čím byl blíž, bylo těžší a těžší odolávat. Ale dobře věděl, že než nastane další krmení, musí nejdříve Andílek nabrat energii.
Byl u ni už opravdu blízko. "Nechci, aby sis sama ubližovala. Žádná kapka tvojí krve nesmí přijít na zmar. Aspoň do doby než nabereš energii." Řekl a pohladil ji po vlasech. "Nemusíš mít strach.
Než budeš opět fit, nikdo ani já tě nekousne. Budeš tu moct odpočívat a zotavovat se. A když budeš hodná, budeš moc vyjít i z pokoje."
Pousmál se.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 105
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Sun Dec 17, 2017 8:22 pm

Averyho vila

Stále jsem couvala více a více dozadu. Nelíbilo se mi jak se na mě díval, jak na mě mluvil, jak se ke mě choval, že se na mě díval, že byl přímo přede mnou, že mě teď nazýval "jeho". Dalo by se to shrnout tak, že teď se mi nelíbilo vůbec nic. Cítila jsem jak se mi začíná stahovat hrdlo a třást nohy. Hruď se mi zvedala čím dál rychleji a boj o vzduch byl těžší a těžší, navzdory tomu že hrdlo zůstávalo volné.
Po několika dalších krocích po měkkém koberci, do kterého se i bořily nohy jsem ucítila na lopatkách chlad. Polkla jsem. Nemohla jsem dál. Moc dobře mi to říkalo, že tady můj již předem nemožný útěk skončil. Snažila jsem se soustředit na to co říkal, ale nešlo to, slova se ztrácela v tom všem strachu a v tom všem očekávání další bolesti. Netrvalo to dlouho a roztřesená kolena se rozhodla vypovědět službu. Podél stěny jsem se sesunula na zem, noh stáhla k sobě a rukama chránila krk. Křídla se mi přitom stáhla kolem těla co nejtěsněji to šlo. Už nevypadala zdaleka tak zdravě, jako když jsem přišla. Bylo to legrační. Jeden den a je to tak moc znát. Přišlo mi to jako věčnost.
Ucítila jsem dotek na hlavě a místo toho abych trpělivě držela hlavu na místě jsem sebou s vyjeknutím trhla ke straně a hlavu překryla rukama, které doposud chránily krk.
Bolelo mě na hrudi, boj o vzduch byl těžší a to i navzdory tomu, že jsem neměla nijak omezený přístup ke kyslíku. Bylo to jako si zaběhnout na dvakrát přespolní běh, na jeden zátah.
"Nevěřím ti." Odpověděla jsem mu mezitím, co jsem se snažila pořádně uklidnit. Moc se mi to ale nedařilo v jeho blízkosti. Měl by rapidně změnit přístup. Kdyby se ke mě choval jinak než jako k jídlu, a bral ohledy na to, že i já cítím bolest, určitě bych mu svoji krev dala i bez scén a strachu,
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 149
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sun Dec 17, 2017 9:00 pm

Averyho vila

Pozoroval ji jak se sesunula dolů. Přímo k jeho nohám. Nepotřeboval mít zdokonalené smysly, aby poznal strach, co z ni sálal. Doslova sálal. Kdyby měl strach barvu, každý by uviděl, jak zaplňuje celou místnost a prodírá se dál. Avery ještě nikdy nezažil, že by se mu do rukou dostala taková oběť. Křehká, vystrašená, na pokraji zhroucení. Za většinu může sám Avery, ale i tak už tyhle věci měla v sobě zakořeněné. Avery jim jen pomohl vyrůst.
Když Andílek odpověděl, Avery si povzdechl a pousmál se. Dřepl si k ni. Její strach cítil tak intenzivně, tak moc až začínal cítit soucit vůči ni. Tohle se mu ještě nestalo. Položil dlaň na její ruce, kterými si skrývala hlavu. "Andílku, dávám ti své slovo, že to co jsem řekl myslím vážně. Můžeš mi věřit." Usmál se a chytil ji do náruče. Položil ji na postel a podal ji přikrývku. "Jsem upír a tvoje krev je pro mě něco jako svatý grál, ale to nemění fakt na tom, že nejsem gentleman. Když budeš bez energie nebo na prahu svých sil, nebudu ti ubližovat." Znovu ji pohladil. "Nejsi jen můj můj majetek, ale jsi také mým váženým hostem." Znovu se usmál.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 105
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Sun Dec 17, 2017 9:24 pm

Averyho vila

Pevně jsem stiskla víčka a ještě více jsem se schoulila do klubíčka. Popravdě jsem měla pocit, že stočit se do tak malé kuličky je vzhledem k mým křídlům nemožné. Do teď jsem neplakala, jen jsem se chvěla a snažila jsem se nějak vzpamatovat, nějak se uklidnit a přestat se tak šíleně bát. Nevěřila bych, že to bude až tak těžké.
Byla jsem stáhlá v koutě tak, že jsem už ani hlavou nemohla uhnout, když mi položil dlaň na ruce chránící hlavu. Skrčila jsem se ještě o kousek níže a dále se chvěla. Zpod víček mi vytryskly slzy a já čekala, co udělá dál. Poslouchala jsem jej, tedy alespoň to něco co jsem byla schopná pochopit v té vší hrůze. Chvěla jsem se po celém těle, o to větší třes začal, když mě zvedl do náručí. Zakníkala jsem a pokusila se od něho odtáhnout. Vyděšený pohled stále upřený jen a jen na něho.
Položil mě na postel, spíše se o to snažil, já mu z náručí vysloveně vyskočila a snažila se znovu dostat co nejdále od něho. Skončila jsem zase na druhé straně, roztřesená tak, že ani přikrývku jsem na sebe neměla šanci dostat správně. Nechápala jsem co to mele. Host a majetek není jedno a to samé, jsem buď jedno nebo druhé. Vyděšeně jsem jej sledovala, nakonec jsem se k němu jednoduše otočila zády a znovu se stočila do klubíčka, jelikož mi to přišlo jako to nejpříjemnější co mohlo být. "Proč jsi přišel?" Kníkla jsem nakonec jenom.

Sponsored content

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Sponsored content

  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Právě je Wed Jul 18, 2018 8:30 pm