Fantasy World

Fantasy tRPG


  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Share
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Mon Jul 10, 2017 6:58 pm

First topic message reminder :

Dlouhá. Takhle by se dala popsat doba, kdy byl Avery pryč. Skoro na jeden celý rok se prostě z ničeho nic vytratil. Měl k tomu samozřejmě své důvody. Stalo se mu totiž přesně to, co si prožil už hodně dávno, když ještě žil se svým stvořitelem. Jeho svět se zhroutil. Opět byl rozpolcený a nevěděl, kdo je. Musel si to připomenout. Musel si připomenout to, jakým doopravdy je a kdo vlastně je. JE AVERY BURTON, upír co žije pro prožitek z pití krve.
Jo pro někoho jiného to není tak těžké si to připomenout, ale pro Averyho je to oříšek. Jeho mysl je šílená normálně, ale pokud by jeho šílenost překročila hranice, kdo ví co by se stalo. Ale rozhodně by to už nebyl Avery.
Konečně se vracel domů. Nabytí energií a stejný jako dřív. Cítil se, jakoby se události před rokem nikdy nestali. Cítil se být v plné síle a čím byl blíž městu, tím byl šťastnější.
Vracel se lesem, protože to bylo blíž jeho vile, ale rozhodně nepočítal s tím, že mu z té cesty vyhládne. Nakrmil se sice hodně ještě před odchodem, ale očividně to bylo málo. Typoval, že v lese nikdo nebude, takže zrychlil krok, aby se dostal co nejdříve domu, když v tom ucítil  ten nejlahodnější závan vůně krve. Byl hodně slabý a těžko vystopovatelný, protože ona osoba nemá nejspíš žádné zranění, ale i tak to bylo to nejsladší co kdy cítil. Nedalo mu to, musel to najít. Musel najít zdroj té vůně.


Naposledy upravil Avery Burton dne Sat Jul 15, 2017 5:05 pm, celkově upraveno 1 krát
avatar
Victor Crowley di Raziel

Poèet pøíspìvkù : 114
Join date : 04. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Victor Crowley di Raziel za Sat Jul 15, 2017 8:20 pm

Averyho vila
"Nechtěl jsem se vnucovat, ale asi to jinak nepůjde" Povzdechl jsem si. "O tom dost pochybuju, když vezmu v potaz tvoji závislost na dobré krvi a taky to, žes anděla nikdy předtím v životě nepotkal"
Nezastavil jsem se, když se zastavil Avery. Trochu jsem do něj drcl ramenem, když jsem kolem něj procházel. Hned za ním, jsem se však otočil zpátky na něj, abych si nepřipadal, jako policejní zásahová jednotka, co jde do bytu hledat drogy i přes nesouhlas majitele, a nic jiného ji nezajímá. Vážně jsem ho nechtěl naštvat nebo vyprovokovat. "Nikdy to není tak jednoduché. Můžeš mě vyhodit, pokud pak chceš dodržet to, o čem se mě tu snažíš přesvědčit, ale věř mi...sám na to stačit nebudeš" Mohl by mě zkusit vykopnout. Otočil jsem se směrem od Averyho a podíval jsem se do dlouhé chodby. Zajíkl jsem se, protože odér krve zesílil, ale přestál jsem to a znovu se rozešel vpřed.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sat Jul 15, 2017 8:40 pm

Averyho vila

Opět mu opadl úsměv. Tohle už ho štvalo. Nenechá se takhle srážet na kolena. Ale i tak nechal jít Viktora pořád dál. Chvíli stal na místě a položil si ruku na místo, kam do něj drcl Viktor.
Nemá pravdu. Avery se zvládne ovládat. Vždyť je tu ten andílek pár hodin a ještě žije. To už je výkon. A ano Avery ještě nikdy anděla neviděl, neokusil. Tak ho nenechá ani zmizet. Nenechá zmizet něco tak lahodného. Kam se na to vše hrabou jiné nadpřirozené bytosti nebo lidi. Tohle je něco, co si Avery bude hlídat.
Po tom co řekl se Avery otočil a rozešel se k Viktorovi. Už byl u dveří do jídelny. "Co tím myslíš?" Zeptal se ho. Nevěděl, co myslí tím, že na to nebude stačit sám. "Andílek je moje kořist. Patří mě." Dodal s menším pousmáním.
avatar
Victor Crowley di Raziel

Poèet pøíspìvkù : 114
Join date : 04. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Victor Crowley di Raziel za Sat Jul 15, 2017 9:00 pm

Averyho vila

Znovu jsem se zastavil. "Myslím tím jen to, že ses nikdy nepokoušel svou kořist udržet naživu, nevíš jak to funguje, nevíš kolik si můžeš dovolit vzít" Znovu jsem se na něj otočil. "Proč se vůbec snažím...tohle nemám zapotřebí" Ovládl jsem svoje pudy, co mi velely otevřít dveře, za kterými se pravděpodobně skrýval zraněný anděl.
"Ať je po tvém Avery, ale..." Rozešel jsem se pomalu zpátky, tentokrát vyloženě chladný, žádný pokus to zamaskovat. Věděl jsem, že kdybych zůstal, asi by se něco stalo. To jsem nechtěl riskovat. "...vážně projednou dostaň svému slovu" Prošel jsem kolem něj už bez zájmu, oči jako červené rubíny, musel jsem se kousat do rtu, abych se nevrátil.
"Jen tak mimochodem, nediv se, že ti nevěřím. Není to jen stará zkušenost...nebo snad to malé soví mládě přežilo?" Otočil jsem se na něj přes rameno.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sun Jul 16, 2017 6:40 pm

Averyho vila

Avery už začínal být opravdu naštvaný. Viktor má sice důvod nebo důvody mu nevěřit, ale i tak ho to štvalo. Nic mu na to neřekl, nechtěl vyvolat konflikt, který by stejně vyústil v to, že by se Avery válel zraněný na zemi.
Jak se Viktor otáček k odchodu, všiml si Avery jeho zářivých očí. Musí se sakra snažit, aby tomu odolal. Byl tak blízko a stejně se otočil. Tohle by Avery nedokázal. Ještě s tou vůní okolo. Nehodlal jakkoliv odpovídat na to co Viktor říká a prostě ho chtěl nechat odejít, ale jeho další slova ho donutila odpovědět. "Kdy? Kdy jsem nedodržel své slovo?" Řekl trochu uraženě. Po tom už se prostě nedržel plánu mlčet a čekat.
Mírně se uchechtl a pískl na prsty. Do pár vteřin přiletěla z prvního patra menší sovička a dosedla na zábradlí u schodů. "Můžeš se přesvědčit sám." Sovička byla už o dost větší než když ji Avery dostal. Po tom co se z města vypařil, mu přišlo nepohodlné ji pořád sebou vláčet, ale zbavit se ji nechtěl. Ta sovička se ho stejně pořád držela. Tak ji naučil létat. Dal ji tím volnost. Na písknutí přiletí k Averymu, ale jinak si lítá volně a pořád je Averymu na blízku.
avatar
Victor Crowley di Raziel

Poèet pøíspìvkù : 114
Join date : 04. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Victor Crowley di Raziel za Sun Jul 16, 2017 7:04 pm

Averyho vila
Zastavil jsem se přede dveřmi a připadal si jako idiocie sama. Prostě jsem měl odejít, ale přesto jsem se zastavil a otočil. Překvapeně sem zamrkal, když jsem uviděl tu půlroční sovičku, která se usadila na zábradlí. Byla to opravdu ta samá, co jsem Averymu podstrčil na Vánoce, než se semlelo to s Lesliem. Byla stejně zbarvená a velikost odpovídala půlročnímu mláděti.
Zadíval jsem se na Averyho a ten musel mít docela srandu z mého výrazu, protože jsem se musel tvářit, jako kdybych viděl ducha zase já. Znovu mi bylo připomenuto, abych si nikdy nemyslel, že ostatní odhadnu stoprocentně.
Můj výraz se změnil na velice mírumilovný, když jsem natahoval ruku před sebe, doufajíc, že si mě to malé ještě pamatuje. Pamatovalo. Pomalu mi přistálo na natažené ruce a kouklo na mě svýma velkýma sovíma očima.
Otevřel jsem ústa, že Averymu něco řeknu, ale nic z nich nevyšlo. Vážně sem musel působit dost komicky. Raději jsem pomalu vydechl.
"To je...milé překvapení. Asi ti dlužím menší omluvu" Pohladil jsem mladou soví dámu po peříčcích. Zvířata ze mě opravdu dokáží udělat mírumilovnějšího tvora, i když je povětšinou i lovím.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 86
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Sun Jul 16, 2017 7:19 pm

Averyho vila

Moc mě překvapovalo, že ačkoli jsem v sobě měla méně krve než poprvé když se napil tak jsem tentokrát neomdlela. Jen jsem nebyla moc schopná se hýbat a už vůbec se mi nelíbilo, že jsem tu byla tak dlouho sama, ano i přesto, že jsem nechtěla aby se vrátil moc brzy. Jenže teď jsem byla unavená a chtěla jsem zpátky do toho pokoje s pohodlnou postelí abych mohla alespoň trochu dobrat sílu. 
Málem po čtyřech jsem se dostala ke stěně, cestou kolem stolu se mi podlomila kolena a já nechtěně sejmula sklenici s vodou. Štěstí mi přálo a já si při pádu kolem jsem dopadla nohou na střep, který mě pořezal na lýtku. Ti dva stáli hned za dveřmi, slyšela jsem je až  zřetelně, museli určitě slyšet když jsem spadla, rozbila sklenici i můj vzlyk. Nezajímala jsem se o to co říkají a bylo mi jedno jestli je to další upír. Jak se říká "tonoucí se stébla chytá" já jsem se chytala toho, že by mi třeba mohla pomoci jeho návštěva, ikdyž to bylo nepravděpodobné. Třeba mě ten někdo přišel dorazit, kdo ví? Podél stěny a s rankou na noze jsem pomalu zkoušela dojít ke dveřím.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sun Jul 16, 2017 7:46 pm

Averyho vila

Popravdě? Užíval si Viktorův výraz, když uviděl sovičku co mu o Vánocích dal. Sice do doby, než ji naučil lítat se ji sem tam snažil zbavit, ale ona se na Averyho prostě nalepila. A vlastně pořád je. Když u vás někdo pořád je, občas si na něj prostě zvyknete.
Sledoval ty dva. Očividně si ho pamatuje. Taky to nebylo tak moc dávno, aby mohla zapomenout. Jo naštvaný už tak moc nebyl. Usmál se a chtěl si sovičku přivolat zpátky, ale ta sama odletěla, když uslyšela hluk z jídelny. Co tam andílek provádí. Říkal jsem ji ať je potichu. Řekl si v duchu. Pak najednou ucítil krev. Krev tu sice byla cítit normálně, ale teď se linul z jídelny vánek čerstvé krve a slyšel i Andílkovo kuňkání.
Jakmile ucítil vánek čerstvé krve. Andílkovi čerstvé krve. Nemohl to vydržet a rozešel se k jídelně. Jeho oči nabrali zářivou červenou barvu. Chytil za kliku a hned bylo jasné, co chce Avery udělat. Znovu se trochu napít.
avatar
Victor Crowley di Raziel

Poèet pøíspìvkù : 114
Join date : 04. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Victor Crowley di Raziel za Sun Jul 16, 2017 8:07 pm

Averyho vila

Ostře jsem otočil hlavu, když se ozval zvuk tříštícího se skla z toho pokoje. Spolu s ním se ozvalo bolestné zasténání, ano vážně ženské, a pach krve znovu zesílil. Zase mi zrudly oči. Sova se mi odrazila od ruky, kde zanechala malé stopy po svých drápech a zmizela na druhém poschodí, odkud předtím přilétla. Zrakem jsem se ustálil na Averym, najednou nejistý.
Zvažoval jsem, jestli nakonec vážně odejít, nic mě tu nedrželo. Ale způsob, jakým se Avery otočil a rozešel se k tomu pokoji mi připomněl dravce.
Zatím nic nebudu dělat, počkám, jak se to vyvrbí. Rozhodl jsem se a rozešel se za ním.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sun Jul 16, 2017 8:25 pm

Averyho vila

Otevřel dveře a nahlédl do jídelny. Na zemi u stolu rozbitá sklenice a u ní kapky krve, které se táhly až k Andílkovi, který stál u stěny kousek od dveří. Avery se usmál tím svým šíleným úsměvem. Jeho oči spočinuli na jejím zakrváceném lýtku. Po tom se ji koukl do očí. "Andílku. Co to tu provádíš? Říkal jsem, že máš být potichu." Jeho oči červeně zářili. Pomalu ze rozešel k Andílkovi. Proč mu to dělá. Musela se poranit? Nehodlá ji zabít, ale dostal prostě chuť.
Jakmile byl u ní dost blízko, chytil ji za ruku a jedním trhnutím ji posadil na židli. Po té se dotkl její ráně na lýtku. Nebyla velká, ale docela hluboká. Jeho dlaň po chvilce byla od krve. Olízl ji. Jo teď ji fakt chtěl znovu kouknout. Po třetí za den.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 86
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Sun Jul 16, 2017 8:39 pm

Averyho vila


Ještě pár kroků a byla bych u dveří. Otevřela bych je a třeba by to bylo jinak. Než jsem k nim ale došla, otevřel je upír z druhé strany a nic se nezměnilo. Vypadal nepříčetně a mě to děsilo. Více jsem se přitiskla ke stěně a odvrátila od něho pohled, jako zahanbené štěně. "...omlouvám se..." Zašeptala jsem a snažila se stát na nohou. Kolena se mi hodně klepala a já čekala kdy se mi zase podlomí. 
Po lýtku mi tekla teplá krev, nechápala jsem proč jí teče tolik, když už jsem jí v sobě tak nemohla mít moc. Nestihla jsem říct nic dalšího, škubl se mnou a aniž bych věděla jak, seděla jsem na židli, křídla volně vedle sebe. To co mělo jindy připomínat něco tak hrdého jako třebas orel, momentálně připomínalo zmoklé, pomačkané kuře. 
Pohledem jsem hodně plaše zabroušila ke dveřím. Stál tam nějaký muž, ale já toho více nerozpoznala. 
Můj věznitel se dotýkal rány na noze a já sykla a cukla sebou. Krev co mu ulpěla na ruce olízl a já dostala strach. "..Uumm..už..už ne! Už stačilo!" Zasykala jsem vyděšeně, když jsem se dívala na jeho zrudlé oči. Klečel u mě a vypadalo to, že by mě nejraději pověsil vzhůru nohama a nechal mě krvácet do krevních konzerv, aby mě tu na nějakou chvíli měl. Stáhla jsem nohy k sobě a snažila se protlačit někam skrze židli, pohled jsem od něho plaše odvracela doufaje, že už dneska nic nebude.
avatar
Victor Crowley di Raziel

Poèet pøíspìvkù : 114
Join date : 04. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Victor Crowley di Raziel za Sun Jul 16, 2017 8:45 pm

Averyho vila

Za dveřmi na nás čekala velká jídelna. Nebylo to náhodou místo, kde jsem Averymu málem zlomil páteř? Už si ani nepamatuju, byl jsem dost mimo strachy a vztekem.
Prohlédl jsem si toho anděla. Dívka s rudými vlasy, bílými perutěmi, s řeznou ránou na jednom lýtku. Hned jsem si všiml ještě nezahojených stop po kousnutí. Zamračil jsem se.
Už takhle jsem viděl, že je velice slabá a zraněná. Obrnil jsem se trpělivostí, zatímco jsem sledoval Averyho, jak jí neopatrně dostal do židle. Byla z něj vyděšená a ani jsem se jí nedivil.
Avery na mě zase působil, že se neovládá a pokud ano, tak jen minimálně a ne na dlouho. Bylo mi jasné, že pokud něco neudělám ta holka by to nemusela přežít, ale zase jsem chtěl dát možnost Averymu dokázat splnit to, za čím si tak urputně stál.
Ta sladká vůně mě taky vzrušovala. Jsem upír, ne svatý. Kousnul jsem se do rtu a doufal jsem, že pachuť mojí vlastní krve přebije tu sladkou vůni, abych zůstal při smyslech.
Přikročil jsem k Averymu a položil mu ruku na rameno. "Avery" Oslovil jsem ho a snažil jsem se, aby to neznělo až příliš varovně.
"Pamatuj na to, cos říkal na chodbě"
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sun Jul 16, 2017 9:09 pm

Averyho vila

Zuby měl venku. Byl připravený se do ni znovu zakousnout. Její tlukot srdce a to jak ji vytékala krev z rány, byly zvuky co teď vnímal. Byla to pro něj symfonie.
Vzhlédl k vyděšenému Andílkovi a na jeho prosbu ji jen odpověděl úsměvem, který dával jasně najevo, že ji nehodlá vyhovět.
Pak mu najednou Viktor položil ruku na rameno a promluvil na něj. To ho zastavilo. Odklonil pohled od její krve a povzdechl si. "Andílku. Jak jsem ti říkal. Můžeš poděkovat osobě, která zazvonila." Řekl možná trošičku mrzutě, ale bylo dobře, že ho Viktor zastavil. Vstal a odešel do kuchyně.
Vrátil se s obvazem a došel k Andílkovi. Když ji začal obvazovat ránu, dostala se mu další její krev na jeho ruku. Oči mu pořád zářili.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 86
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Sun Jul 16, 2017 9:25 pm

Averyho vila


Když jsem viděla jak se na mě díval, bylo mi jasné, že v tuhle chvíli končím. Mohl vidět jak mi po tvářích sjelo dalších pár slz, znovu. Cítila jsem jak se mi natahují moldánky a jak se mi chce vzlyknout. Odvrátila jsem hlavu ještě o něco víc. Chtěla jsem sebou seknout na zem a vzteknout se jako malé dítě, začít bušit pěstmi do země a křičet, že tohle není fér, že jsem nikdy nikomu neublížila, proč musí všichni najednou ubližovat mě?! Neudělala jsem to. 
Viděla jsem, že se k nám blíží ten druhý upír a že sahá na rameno, měla jsem až pocit, že si každý kousne z jedné strany aby to bylo rychlejší. Po jeho slovech mi to přišlo ještě víc, jakoby se nějak domluvili na tom kdo si vezme kolik mojí krve než mě budou moct někam zahrabat. 
Místo toho mi řekl, že můžu poděkovat tomu kdo zazvonil a na okamžik zmizel v kuchyni. Nechápala jsem to, zvedla jsem hlavu a zadívala se na toho dlouhovlasého muže přede mnou. Také měl rudé oči, také byl upír. Nevěděla jsem jestli se zoufalstvím smát a nebo brečet, tudíž jsem zůstala u tichého sezení. Sklopila jsem hlavu, s rukama jsem si hrála v klíně  a snažila jsem se přestat chvět. 
"Díky.." Zakuňkala jsem nakonec směrem k tomu "kdo zazvonil". Více jsem neřekla ani když mi ovázal ránu na noze, jen jsem se dívala stranou. Ruce jsem měla tak pevně zaťaté v pěst, že mi bělely klouby,
avatar
Victor Crowley di Raziel

Poèet pøíspìvkù : 114
Join date : 04. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Victor Crowley di Raziel za Sun Jul 16, 2017 9:42 pm

Averyho vila

Sundal jsem z Averyho svou dlaň a čekal, co se bude dít. K mé úlevě se vzpamatoval a vydal se do kuchyně. Uvnitř jsem si oddechl. Vážně nevím, jak bych se cítil, kdyby tu z ní přede mnou začal pít.
Sledoval jsem toho anděla tiše, zkoumavě. Vskutku, byla pěkně zřízená a vyděšená. Bylo mi jí líto. Musela narazit zrovna na Averyho? Ale tak alespoň ještě není mrtvá.  
Avery se po chvilce vrátil s obvazem a začal jí ošetřovat ránu na noze. Díval jsem se na něj poněkud skepticky, s povytaženým obočím.
"Není zač, ale nezachránil jsem tě napořád" Řekl jsem tiše v odpověď na její tiché poděkování. Ta věta se asi Averymu nelíbila, ale co já s tím? Podle toho, že po ní zase málem vystartovat ještě musí HODNĚ posilovat sebekontrolu, jestli ji vážně chce naživu po nějaký delší časový úsek.
"Vím, že nemáš rád, když se ti někdo snaží říkat, co máš dělat, ale...pochybuji že ti dlouho přežije na takové péči. Andělé se nemohou léčit sami, budeš jí v tom muset nějak pomoct"
Utřel jsem si pramínek své vlastní krve, co mi stékal ze rtu.
Ještě chvíli potrvá, než se uklidním natolik, aby se mé špičáky zatáhly, stejně tak jako drápy a aby rudá v mých očích vybledla.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Tue Jul 18, 2017 8:17 pm

Averyho vila

To co Viktor říkal se Averymu opravdu nelíbilo. On si našel Andílka. A on si s ni bude dělat co chce. Jakmile ji obvázal nohu, postavil se a koukl na Andílka. Pořád měl ještě červené oči. Nejraději by se do ni znovu zakousl. Do toho jejího holého krčku. Nejlepší co může být, když se krví pošpiní něco tak čistého. Ach bože.
Odvrátil od ni raději pohled a koukl se na Viktora. V Averyho tváři šla vyčíst zlost a chtíč znovu ochutnat, ale když uviděl krev na Viktorových rtech musel se pousmát. "Pořád ještě vzdoruješ?" Uchechtl se. "Andílek je můj. Krev co ji koluje v žilách patří mě. A na živu bude tak dlouho,
dokud její krev bude pořád tak lahodná."
Dodal a koukl se Viktorovi do očí. "Samozřejmě. Ty tomu nevěříš. A to mně mrzí." Řekl trochu zklamaně. Po ruce mu pořád ještě stékala Andílkova krev.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 86
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Tue Jul 18, 2017 9:37 pm

Averyho vila


Zůstávala jsem se sklopenou hlavou sedět na židli. Upír měl pravdu, nezachránil mě na pořád. Nervózně jsem si kousala ret a mnula prsty, byla jsem opřená o židli a ramenem jsem se ještě jistila o stůl. 
Naslouchala jsem tomu o čem mluví. Zdálo se že ten druhý upír ví alespoň přibližně o čem mluví. Věděl i to, že se nedokážeme léčit a nemůžeme jen tak regenerovat. 
Věznitel mi obvázal nohu, opět měl na ruce moji krev a mě udivovalo že ji ještě neolízl. 
Začal mluvit o tom, že jsem jeho, že veškerá moje krev patří jemu. Když to říkal připadala jsem si vyloženě jako holka pro všechno. Na něm bylo vidět, že se snaží pravděpodobně druhého upíra zastrašit, aby se nepokoušel na mě sáhnout a aby jej nezkoušel poučovat. 
Bylo divné slyšet jak se o mě baví. Skoro jakoby se bavili o kusu nábytku nebo o zvířeti. 
Začínalo se mi dělat zle a chtěla jsem pryč, ale neodvážila jsem se cokoli říct, jen jsem si vytáhla nohy na židli a schovala se za kolena. Přitom jsem se snažila schovat cukající se ramena a čas od času po těch dvou plaše koukla.
avatar
Victor Crowley di Raziel

Poèet pøíspìvkù : 114
Join date : 04. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Victor Crowley di Raziel za Wed Jul 19, 2017 1:58 pm

Averyho vila

Podíval jsem se na Averyho, když na mě promluvil, ale docela rychle jsem ho začal vnímat jen tak napůl. Zase ty řeči o tom, že je ten anděl jeho. Už mě to unavovalo, koho se kruci snaží přesvědčit? Mně, nebo stále sebe?
Pak jsem se podíval na tu dívku, jak se choulila bezbranně na židli. Měl jsem dvě možnosti. Buď si Averyho podat a pomoct jí, nebo to nechat tak, jak to je. Ani jedna možnost se mi nelíbila.
Povzdechl jsem si a znovu se podíval na Averyho, který se pokoušel o oční kontakt. Jeho oči hladově zářily, až jsem musel pomalu odvrátit pohled, abych na to nezačal reagovat. Moje oči se zastavily na jeho ruce, kde stále ulpívala její andělská krev. Polknul jsem. Co mám dělat?
Victore o co se vlastně snažíš? Moje svědomí se zase ozvalo hlasem Crowleyho
Vážně...o co vlastně? Nějak mi bylo lehčeji.
Mírně, opravu jen mírněji jsem se pousmál, když jsem bral Averyho ruku do svých. Tím jsem se ho pokusil uklidnit, stejně jako tím, že jsem se mu podíval znovu o očí. Pak jsem ho pustil a olízl si prsty, na kterým mi ulpělo trošku krve z jeho ruky. Projelo mnou zachvění, ale nijak jsem to na sobě nedal znát, místo toho jsem Averyho obešel a lehce se dívky dotknul. Jelikož neměla moc síly, já zase nemusel vynaložit tolik svojí, abych si její zápěstí dostal ke rtům. Mezitím jsem ji druhou rukou uklidňujícím způsobem pohladil po rudých vlasech.
"Neboj se, nenechám tě umřít" Řekl jsem jí tiše, než jsem se lehce zakousl.
Musel jsem v tu chvíli bojovat s chtíčem, který už jsem necítil ani nepamatuju. Stálo mě to opravu hodně úsilí, abych se po malé chvilce odtáhnul a ránu jen jemně olízl, aby se rychleji zahojila. Ta krev byla vážně lahodná a opravdu jsem se nedivil, že po ní Avery tak šílel.
Nečekal jsem, až po mě Avery skočí a místo toho jsem se naprosto klidně zeptal: "Vidíš ten rozdíl mezi mnou a tebou?" Podíval jsem se na něj.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Wed Jul 19, 2017 6:18 pm

Averyho vila

Avery chvíli nevěděl, co hodlá Viktor udělat, když ho bral za ruku. Nejprve si myslel, že s ním bude chtít praštit o stěnu, ale jakmile uviděl jeho úsměv, uklidnil se. Něco Averymu udělat, to rozhodně Viktor v plánu neměl. Jakmile si olízl z ruky andílkovu krev, musel se Avery usmát. Podlehl tomu. Podlehl.
Pozoroval ho, jak se přibližuje k Andílkovi a následně pije její krev. A v tu chvíli se ozvala Averyho lakomost. On se nikdy o oběť nedělil. Zatnul pěsti. Jedné jeho části se to fakt nelíbilo. Nejraději by Viktora prohodil tím obřím oknem za ním. Ale zase jiná část byla ráda a užívala si to, že Viktor tomu podlehl.
Jakmile mu Viktor promluvil, Avery se nejdříve usmíval. Ten úsměv přesel v uchechtnutí a nakonec se z Averyho úst linul šílený smích. Pořád měl zatnutou pěst, ale né silou. "Podlehl si." Poznamenal. Bylo mu úplně jedno, co Viktor řekl. Tohle už sám věděl dlouho. A právě proto ho to tak vždycky k Viktorovi táhlo. Protože je úplně jiný než Avery.
Přestal se smát a přiblížil se k němu blíž. Byl u něj opravdu blízko. Usmíval se, ale v jeho očích bylo vidět, že to myslí vážně. Položil mu svůj ukazováček na hruť. Nejspíš dost slině, protože ucítil, jak jeho dráp pronikl do jeho kůže. Samozřejmě né moc hluboko. "Jsem rád. Ale bez dovolení na mé jídlo nešahej." Řekl vážně a koukal se mu do očí.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 86
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Wed Jul 19, 2017 7:32 pm

Averyho vila

Dál jsem tam seděla na židli, nohy vytažené u sebe a snažila se pokud možno co nejvíce uklidnit. Nevnímala jsem je už tolik, jen jsem se jemně pohupovala sem a tam, doufaje že mi to pomůže získat pevnou půdu pod nohama. Všechna snaha o to byla nakonec marná, když jsem viděla jak se ke mě jeden z nich přibližuje. Byl to ten druhý. Chytil mi zápěstí a já sebou vyplašeně cukla. Kdybych vedle sebe neměla stůl, spadla bych na zem a znovu rovnou do střepů. Dech i tep se hned rozkmitali zase rychleji a já jej jenom vyplašeně sledovala. Zápěstí jsem se snažila dostat vší silou zpět, ale ani kdybych byla v plné síle tak bych se nedokázala ubránit, natož teď. Muselo mu to i tak připadat jako bych mu svoji ruku podávala. 
Druhou rukou mě hladil po vlasech a mluvil na mě. Snažil se mě uklidnit, ale nemělo to smysl. Několikrát jsem vzlykla a znovu hlavu odvrátila pryč. Bylo mi ještě hůře od žaludku než předtím. Když se mi pak zakousl do zápěstí tak jsem sykla, ale nebyla jsem při vědomí dlouho. Už při druhém loku který si vzal jsem pocítila znovu ten pocit jako při pádu někam do hloubky. Tělo se svezlo po židli pomalu níže, málem na podlahu, přičemž já jsem byla vyřazená z provozu na nějakou tu chvíli.
avatar
Victor Crowley di Raziel

Poèet pøíspìvkù : 114
Join date : 04. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Victor Crowley di Raziel za Wed Jul 19, 2017 7:50 pm

Averyho vila

Narovnal jsem se se shrbené pozice, připravený se bránit, kdyby po mě Avery přecijen najednou vyjel, ale to se nestalo. Ve tváři se mu sice vystřídalo několik rozdílných emocí, ale nedostavila se žádná přehnaná agrese, za což jsem byl rád.
Právě včas jsem zaregistroval, že andělova duchapřítomnost vyprchala a ona se skoro svezla ze židle. Podržel jsem její tělo a opřel ji tak, aby si neublížila. V tu chvíli jsem uslyšel smích.
Když jsem se narovnal zpátky, Avery ke mně přišel a zabodl mi prst o hrudníku. Ani jsem se nehnul, i když jsem pocítil, že mi pod lehkou košilí protrhl kůži svým drápem. Vypadal velice potěšeně, to mě donutilo protočit očima.
"Nepodlehl, víš? Kdybych vážně podlehl viděl bys něco, na co bys chtěl hodně rychle zapomenout" Zavrčel jsem tiše. Vzpomínky na těch pár mých temných chvilek v mém životě, kdy jsem se neovládal, někdy budí ze sna i mně samotného, i po takové době. Copak si Avery nic nevyvodil z toho, co jsem mu říkal? To by mě musel ale nejdřív poslouchat, že ano.
Nakrčil jsem obočí a uklidnil se. Opětoval jsem mu pohled z očí do očí.
"Ale když jsem ti udělal takovou radost, udělej ji i ty mně a zkus si ze mně vzít příklad a pij z ní alespoň v menších dávkách" A ignoroval jsem jeho poznámku o tom, že je to jeho jídlo. Zase. Jako kdyby mi mohl zabránit si ji prostě odvést, kdybych byl takový parchant.

Sponsored content

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Sponsored content

  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Právě je Fri Nov 24, 2017 10:22 am