Fantasy World

Fantasy tRPG


  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Share
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Mon Jul 10, 2017 6:58 pm

First topic message reminder :

Dlouhá. Takhle by se dala popsat doba, kdy byl Avery pryč. Skoro na jeden celý rok se prostě z ničeho nic vytratil. Měl k tomu samozřejmě své důvody. Stalo se mu totiž přesně to, co si prožil už hodně dávno, když ještě žil se svým stvořitelem. Jeho svět se zhroutil. Opět byl rozpolcený a nevěděl, kdo je. Musel si to připomenout. Musel si připomenout to, jakým doopravdy je a kdo vlastně je. JE AVERY BURTON, upír co žije pro prožitek z pití krve.
Jo pro někoho jiného to není tak těžké si to připomenout, ale pro Averyho je to oříšek. Jeho mysl je šílená normálně, ale pokud by jeho šílenost překročila hranice, kdo ví co by se stalo. Ale rozhodně by to už nebyl Avery.
Konečně se vracel domů. Nabytí energií a stejný jako dřív. Cítil se, jakoby se události před rokem nikdy nestali. Cítil se být v plné síle a čím byl blíž městu, tím byl šťastnější.
Vracel se lesem, protože to bylo blíž jeho vile, ale rozhodně nepočítal s tím, že mu z té cesty vyhládne. Nakrmil se sice hodně ještě před odchodem, ale očividně to bylo málo. Typoval, že v lese nikdo nebude, takže zrychlil krok, aby se dostal co nejdříve domu, když v tom ucítil  ten nejlahodnější závan vůně krve. Byl hodně slabý a těžko vystopovatelný, protože ona osoba nemá nejspíš žádné zranění, ale i tak to bylo to nejsladší co kdy cítil. Nedalo mu to, musel to najít. Musel najít zdroj té vůně.


Naposledy upravil Avery Burton dne Sat Jul 15, 2017 5:05 pm, celkově upraveno 1 krát
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sat Jul 15, 2017 2:23 pm

Averyho vila

Na první pohled šlo poznat, že je opravdu vyděšená. Strach v jejích očích, silný a hlasitý tlukot jejího srdce. Ještě chvíli ji držel za bradu. Má rád, když mluví se svojí obětí, tak se ji dívat do očí. "Když budu chtít. Když dostanu chuť, bez jakéhokoliv odporu se podvolíš. Nebudeš zkoušet nějaké triky. Budeš mě prostě poslouchat." Usmál se. "Když to budeš dodržovat,budeš se mít dobře, nic ti nebude chybět a já budu hodný. Ale jakmile budeš dělat něco co se mi líbit nebude. Nedáš mi pak jinou možnost." Pustí ji a usměje se. "Andílku. Věř mi, nechci tě zabít. Tak se snaž mě k tomu nedonutit." Dodal ještě a postavil se. Sebral sklenici ze země a šel ke dveřím. "Máš hlad?" Zeptal se ji.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 86
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Sat Jul 15, 2017 2:39 pm

Averyho vila


Vyplašenýma očima jsem jej pozorovala a poslouchala jsem co říkal. Poté co domluvil jsem víčka pevně semkla, zpod nich se vykulilo pár dalších slz. Poté co mě pustil jsem hlavu nechala spadnout dolů. Jednoduše jsem ji klopila a třásla jsem se, nechtěla jsem tu být, nelíbilo se mi to. 
Nakonec, když odnášel sklenici vody se mě zeptal, jestli nemám hlad. Hlad jsem měla, tudíž jsem pomalu a hodně nejistě pokývla. Jeho otázka byla poměrně zbytečná, kdyby se pořádně podíval na mé tělo, viděl by jak vyhublá jsem kvůli nedostatku potravy. Vždyť jsem těch pár týdnů co jsem byla sama jedla jenom lesní plody, kterých moc nebylo a občas trávu. 
Hodně pomalu jsem se zvedla a na těch, teď tak vratkých nožkách jsem pomalu vyšla zpět k posteli, abych si mohla lehnout. Bohudík byla hned vedle mě, takže stačilo jenom se zvednout a udělat několik kroků k části postele, kde se dalo na ni pohodlně vylézt. Nezdálo se mi, že by mě chtěl pustit ven z pokoje, tudíž jsem k němu ani nešla.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sat Jul 15, 2017 2:59 pm

Averyho vila

Usmál se. "Dobře." Ještě chvíli stál u dveří a díval se na to, jak se šune k posteli a lehá si. Pak odešel z pokoje a zamkl za sebou. Ach...musel jsem se držet. Být tak blízko a znovu se nenapít. Pomyslel si a rozešel se do kuchyně. Po tom co tam vešel si něco uvědomil. Rok byl pryč. Rok nekontroloval chlápka, kterého donutil, aby mu každý týden nosil nějaké potraviny.
Došel k ledničce byl zvědaví, jestli sem pořád chodil, nebo ne. Jakmile otevřel ledničku, byla naplněná jídlem. Nic nebylo zkažené. To bylo jenom dobře.
Kuchyň moc nepoužíval. Často tam chodil jen pro to aby si vzal nějaký balíček krve nebo sem tam si udělat nějaké normální jídlo. Jeho lednička byla z většiny naplněná balíčky s krví.
Začal vařit. Rybí filé se zeleninovým salátem. Až to měl hotové, přišlo mu na mysl, že vlastně neví co andělé jedí. Ale co, jestli má hlad, bude jíst.
Donesl talíře do jídelny a pak se vydal do andílkova pokoje. Odemkl dveře a vešel dovnitř. "Andíku. Jídlo je hotové." Usmál se.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 86
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Sat Jul 15, 2017 3:06 pm

Averyho vila


Trvalo to necelou půlhodinu, kterou jsem jen ležela na posteli a snažila jsem se usnout. Nešlo to, měla jsem dost veliký strach, ačkoli byl dál ode mě. Prostě toho bylo hodně. 
Když jsem konečně zabrala, otevřely se dveře a ten upír mě zavolal k jídlu. Pomalounku jsem se zvedla. Křídla jsem si přitom dala za sebe a zdravé trochu protřepla. Musela jsem vypadat dost zuboženě, nohy se mi stále třásly slabostí, ale odhodlaně jsem šla směrem k němu. Ačkoli jsem mu ani trochu nevěřila. 
To jak mě oslovoval mi poměrně vadilo. Málokdo mi tak říkal, většinou mi říkali Červenko, když už. Rozhodla jsem se ale nic neříkat a prostě jsem pomalu vyšla za dveře, kde jsem zjistila přítomnost poměrně velkého poštu schodů. Polkla jsem. Byla jsem si jistá, že pokud půjdu tak se mi pravděpodobně podlomí nohy a já spadnu. Nakonec jsem udělala konečně jeden krok vpřed a začala si probojovávat cestu. Rukama jsem se zapírala o zábradlí po obou stranách a křídla jsem měla pozvedlá, abych je zase netáhla.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sat Jul 15, 2017 3:23 pm

Averyho vila

Popravdě mu to přišlo komické. Opravdu vypadá zuboženě a sotva chodí. A i když viděla, kolik musí sejít schodů, tak nic neřekla? Nic ani nezaprotestovala. Avery se musel uchechtnout. Došel k ni a chytil ji za rameno. S touhle obětí to bude opravdu jednoduché. Už na začátku vůbec neprotestuje a poslouchá. Tak to má být.
Pak ji chytil za jednu ruku a dal si ji kolem ramen, pak ji jednoduše chytil do náruče. "Nepotřebuji aby si můj mazlíček ublížil. Ale vedeš si dobře." Usmál se a šel s ní po schodech dolů. Byla lehoulinká. Jakoby držel v náruči panenku.
Když ji měl tak blízko u těla, nejenže slyšel její tlukot srdce, ale cítil ho. Cítil jak se jejími žilami prolévá ta lahodná krev. Jak s každým nádechem se jí zvedá hrudník. Rád by si kousl, ale viděl že je slabá. Druhé kousnutí v tomhle stavu by ji opět dostalo do limbu.
Sešel s ní dolů a pak až rovnou do jídelny. Posadil ji na židli ke stolu k její porci jídla. A pak si sám sedl na proti ni. "Doufám, že ti to bude chutnat." Usmál se.
V jídelně bylo velké francouzské okno, které vedlo do zahrady. Teď v noci tam šli vidět jen malá světýlka, co to ta osvětlovala.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 86
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Sat Jul 15, 2017 3:37 pm

Averyho vila


Slyšela jsem jak se uchechtl a upřímně jsem očekávala něco jako skopnutí ze schodů nebo výsměch. Ani jedno ale nepřišlo. Namísto toho mě chytil prvně za rameno a poté si mě přetáhl do náručí. Když mě zvedl, mohl slyšet tiché kňuknutí. Nečekala jsem to a lekla jsem se ho. Řekl, že není třeba abych si ublížila a pochválil mě. Nevěděla jsem co si myslet, na druhou stranu mě ale jeho slova poměrně potěšila. Hodně nejistě jsem se  na něho pousmála a pak odvrátila pohled na schody. Zdálo mi, že mu z náručí pomalu kloužu, takže jsem se jej pevně chytila za ramena, abych se cítila lépe. 
Konečně mě snesl na zem a pak rovnou šel do jídelny. Okamžitě mě posadil na židli, na místo kde už bylo připravené jídlo. Ve vzduchu byla cítit ryba. Chtěl aby mi chutnalo, já jenom kývnula. "Děkuji.." Špitla jsem potichounku a opatrně vzala do rukou příbor. Pomalu jsem se dala do jídla. Chutnalo mi, vařit uměl dobře, to se mu muselo nechat. Pomalu jsem zpracovávala sousto po soustu. Žaludek jsem měla tak stáhlý, že jsem do sebe dostala sotva polovinu porce. 
Příbor jsem složila na talíř vedle sebe a pomalu jej odsunula od sebe. Ruce jsem nechávala pod stolem, jedna ruka mnula dlaň té druhé, pokoušela jsem se uklidnit.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sat Jul 15, 2017 3:50 pm

Averyho vila

Avery si v klidu pochutnával na jídle a občas koukl na Andílka. To že jedli v jídelně u velkého okna mělo důvod. Zkouší, jestli náhodou nechce andílek upláchnout. Většina obětí se totiž chytne šance a pokusí se zdrhnout. Jakmile dojedl, musel se usmát. Buď je tak chytrá a nebo jenom ví, že by to nemělo cenu utéct.
Koukl na andílka a viděl, že i ona dojedla. "Chutnalo?" Zeptal se. Pořád byl milí. Neměl důvod nebýt.
Vstal od stolu a uklidil nádobí. Z kuchyně po tom donesl sklenici vody pro Andílka za zapití. Položil ji k ni na stůl. "Prosím." Usmál se a stoupl si za ni. Položil ji roce na ramena.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 86
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Sat Jul 15, 2017 3:57 pm

Averyho vila


Popravdě jsem si okna nijak nevšímala, nevnímala jsem toho moc. Kdybych chtěla utéct, musela bych alespoň mít kam, tady mám alespoň nějakou šanci na to, že budu nějakou chvíli žít. Kdybych utekla, měla bych v zádech jeho. A abych mohla utéct, musela bych být mnohem silnější, což se mi teď nepodaří díky tomu, že ze mě nejspíše bude pít kdykoli se mu zamane. 
Prázdně jsem koukala do talíře přede mnou, když promluvil zvedla jsem rychle hlavu a sledovala jej. "A-ano..děkuji." Odpověděla jsem trochu víc nahlas a v nervozitě si začala namotávat vlasy na prst. 
Odnesl nádobí a po chvilce se vrátil, na stole teď místo talíře stála sklenice s vodou. Byla jsem plná, víc bych toho do sebe nedostala. Zavrtěla jsem nesouhlasně hlavou. "Ne, nechci..díky." Děkovala jsem ačkoli nebylo vlastně ani za co. Stoupl si za mě a položil mi ruce na ramena. Musel cítit jak jsem se silně napjala. Ruce jsem znovu přesunula na klín a začala si je mnout, potřebovala jsem se zklidnit. Nevěděla jsem co tím sleduje a trochu mě to děsilo. "P..přeješ si něco?" Vysoukala jsem ze sebe.
avatar
Victor Crowley di Raziel

Poèet pøíspìvkù : 114
Join date : 04. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Victor Crowley di Raziel za Sat Jul 15, 2017 4:17 pm

Někde na okraji města
Bloumal jsem po vyprázdněných ulicích a užíval si sluníčka.
Tak, jak si slíbil, chodil jsem víc po městě a studoval zdejší komunitu, místo toho, abych seděl zavřený doma. A byla to celkem pěkná změna. Trošku mě to nutilo vzpomínat na doby, kdy jsem ještě aktivně cestoval po světě. Jo to byly časy...
Trošku se mi zastesklo po Lesliem. Před pár dny mi volal, že je teď někde na druhé straně států a Crowleyho ještě nenašel, ale je naživu a nic ho nesežralo. Vrátil se mu humor.
Poslední dobou to mezi námi nebylo zrovna ideální, oba jsme si potřebovali srovnat pár věcí ze svého úhlu pohledu a to je taky jeden z důvodů, proč jsem ho poslal pryč.
Můj pohled najednou sklouznul po chodníku ke známému místu. Automaticky jsem se zastavil.
Mé kroky mě zavedly k Averyho vile. Znovu jsem si ji prohlédl, ale k mému překvapení bez toho, abych cítil bodnutí vzteku. Asi se vážně nedokážu zlobit dlouho, když se nestane něco velice závažného. Povzdechl jsem si.
Jo, Avery udělal pitomost, ale nebyla to jen jeho vina. Sice jsem nelitoval toho, že jsem po něm tak ostře vyjel, ale napadlo mě, jestli by nebylo nejlepší to probrat mezi čtyřma očima a alespoň se pokusit to nějak urovnat. Vztah mezi mnou a Averym nikdy nebyl úplně srovnaný, na to bylo jeho chování až příliš proti mým zásadám, ale nepřítele jsem z něj nikdy nechtěl.
Promnul jsem si kořen nosu. Dobře, dobře. Stejně nemám nic lepšího na práci.
Rezignovaně jsem pomalu přišel ke dveřím a zazvonil.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sat Jul 15, 2017 4:48 pm

Averyho vila

Cítil, jak se napjala. Musela tušit co přijde. Avery právě dostal chuť. Pohladil ji po holých ramenou, přímo k ošetřené ráně. Sundal ji obvaz, co ji tam před tím dal. "Jen v klidu seď Andílku." Usmál se. Znovu se mu objevili upíří tesáky a zakousl se do andílka. Do stejného místa, kde před tím. Sice už ji dnes jednou ochutnal, ale prostě musel znovu. Ta její vůně krve už mu provoněla dům. Zatím jen slabě.
Andílek byl tak výborný. Pevně ji držel za ramena a pil. Miloval to. Miloval její krev. Ale pak někdo zazvonil. Přestal pít a odtáhl se od andílka. Znovu ji zavázal ránu. Utřel si koutky úst a koukl na Andílka. Povzdechl si. "Kdo to může rušit. Ale Andílku, můžeš té osobě poděkovat." Neřekne ji proč. Popravdě teď při pití přemýšlel, že nepřestane a zabije ji. Zvonek ho však zastavil. "Buď potichu a zůstaň tu." Řekl a rozešel se ke dveřím.
Vůbec neměl tušení, kdo by to mohl být. Možná nějaký nevědomí soused, nebo policie, nebo prostě nějaký nevědomí člověk. Ale popravdě byl ještě trochu omámený tou krví, takže ať to byl kdo chtěl. Bude žít.
Otevřel dveře. Jakmile uviděl, kdo tam stojí, strnul. "V...Vikky." Nemohl tomu uvěřit. Co tu dělá. Proč tu je?...Pořád je stejně hezký. Celý rok ho neviděl a teď byl možná z malinké části rád, že ho vidí.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 86
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Sat Jul 15, 2017 5:04 pm

Averyho vila


Neklidně jsem sebou škubla. Začal mi rozmotávat obvaz na krku, třes znovu zesílil, věděla jsem co bude. Přikrčila jsem se, nechtěla jsem mu to dovolit. Nechtěla! Ale nezbývalo nic jiného, nebyla šance vyhnout se tomu. 
Zalapala jsem po dechu a rukou vyjela k těm jeho, které mi svíraly ramena. Pevně jsem jej chytila, dost možná jsem jej i poškrábala, ačkoli jsem se o to nesnažila. Lapala jsem po dechu a několikrát v bolesti a strachu zasténala. Za dnešek jsem už po několikáté plakala. Začínala jsem být otupělá ještě více než předtím, chtělo se mi spát, moc se mi chtělo spát, a přitom jsem měla pocit, že usnout nedokážu. 
Slyšela jsem zvuk, jak někdo zazvonil na zvonek a upír mě najednou pustil. Chvěla jsem se, ruce jsem mu dávno nedržela, měla jsem jednu v klíně a druhá viděla dolů podél židle. Hlava nebyla schopná zůstat rovně a všechno se mi motalo. 
Nevnímala jsem co řekl, snažila jsem se jenom udržet rovnováhu, což se mi nedařilo. Ještě jsem cítila jak mi znovu zavazuje krk a poté odešel. 
Nevěděla jsem co si počnout, pomalu jsem se chtěla zvednout, ale namísto toho jsem se nakonec rozplácla na zemi jak dlouhá tak široká a vyčerpaně dýchala. Dnes si jednou krev už vzal, to mě oslabilo, teď si vzal další, přinejmenším litr a to mě dorazilo.
Převalila jsem se na bok a nechala nohy i ruce tak, jak se jim chtělo padnout. Křídla jsem měla roztažené za sebou, jedno mě ale zpola zakrývalo. Plaše jsem sledovala dveře kterými odešel.
Srdce mi bušilo jako splašené a plíce se vyloženě rvaly o každý další nádech. Podlaha nepříjemně studila, ale mě to bylo jedno, vždyť se mi staly mnohem horší věci než to, že bych nastydla od podlahy..
Neměla jsem ponětí kdo byl ten co zvonil, ale upřímně jsem doufala, že se upír pokud možno co nejdéle nevrátí.
avatar
Victor Crowley di Raziel

Poèet pøíspìvkù : 114
Join date : 04. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Victor Crowley di Raziel za Sat Jul 15, 2017 5:23 pm

Averyho vila
Nečekal jsem, že bude doma, ale přesto jsem po chvíli uslyšel kroky mířící ke dveřím a pak mi Avery otevřel. Jakmile mu došlo, že jsem to já, ztuhnul a trošku dokonce ucukl hlavou. Zběžně jsem si ho prohlédl a zkonstatoval, že se nezměnil.
"Avery" Oplatil jsem mu to, co jsem tak trochu považoval za pozdrav, protože jsem tušil, že žádné ahoj nepřijde, vypadalo to, že je celkem v šoku z toho, že mě vidí. Ale tak taky to byl už nějaký ten pátek, co jsme se viděli.
"Vypadáš, jako kdybys viděl ducha" Poznamenal jsem mírně pobaveně ve snaze si sám odlehčit od mírné nervozity.
Tehdy jsem si všiml Averyo rozšířených zorniček. Hodně rozšířených zorniček. Nakrčil jsem obočí.
"Nevyrušil jsem tě od-" A najednou ke mně dolehla ta nejsladší vůně, kterou jsem kdy cítil. Zadrhl jsem se ve větě, jak se mi taktéž zadrhl dech. Napjal jsem se v ramenou a odolal nutkání se nadechnout zhluboka. Cítil jsem, že mi ústa zaplnily sliny, moje oči určitě probleskly mírně červenou, špičáky se mi ještě nestihly prodloužit, ale cítil jsem napětí ve svých dásních.
Polknul jsem.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sat Jul 15, 2017 5:44 pm

Averyho vila

Avery si na své ruce všiml menšího škrábnutí. Andílek se bránil, ale nic to platné nebylo. Bude muset zapracovat na tom, aby se nebránila. Však ona se jednou poddá.
Joho pozornost se pak rychle přesunula zpátky na Vikkyho. Prohlížel si ho. Bylo opravdu hezké znovu ho vidět. Po jeho poznámce, že vypadá, jakoby viděl ducha, se usmál. Prostě se teď cítil, jakoby se v minulosti nic nestalo. A nesmí si na to pořádně vzpomenout.
Pak si Avery uvědomil, že Viktor poznal, že se krmil a podle toho, že nedokončil větu a podle jeho očí, Andílka ucítil. Musel se uchechtnout. "Cítíš to?" Řekl klidným hlasem. "Překrásná vůně." Dodal a znovu se musel usmát.
Neměl vůbec tušení, jak bude Viktor reagovat na to, že Avery drží v zajetí anděla, ale věděl, nebo aspoň tušil, že téhle vůni nejde tak lehce odolat. Jen doufá, že Andílek teď něco nevyvede, jako, že se nějak dostane z jídelny a tím pádem rovnou na oči Viktora.
avatar
Victor Crowley di Raziel

Poèet pøíspìvkù : 114
Join date : 04. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Victor Crowley di Raziel za Sat Jul 15, 2017 5:59 pm

Averyho vila
Zavřel jsem oči a pokoušel jsem se uklidnit. Zatím to šlo, ale kdyby ta vůně zesílila, asi bych se musel začít hodně snažit. Ať už rezervovaný nebo ne, stále to nic neměnilo na tom, že jsem upír. A upíry krev vzrušuje, zvlášť...
Zadržel jsem v sobě napjatý povzdech a znovu jsem otevřel oči.
"To určitě je" Dostal jsem ze sebe. "Ani nevím, jestli chci vědět, co se právě teď děje u tebe doma" Naklonil jsem hlavu na stranu, abych se mohl zhluboka nadechnout.
"Jelikož opravdu nechci, aby došlo k nějakému incidentu...asi se zastavím jindy" Ale nemohl jsem si pomoct, abych Averymu nevěnoval pohled typu: Ty víš, že mi to není jedno, ale nechci ti jednu fláknout.
"Kruci proč je ta krev tak cítit" Pomyslel jsem si mírně napruzeně, když jsem si hřbet ruky položil přes nos a rty v domnění, že to alespoň trochu pomůže, než odejdu.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sat Jul 15, 2017 6:45 pm

Averyho vila

Bylo očividné, že s tím Viktor bojuje. Taky, jaký upír by tomuhle odolal. Pozoroval ho s úsměvem na tváři. Ale ten mu trochu opadl, když si všiml toho pohledu, který mu věnoval.
Avery se po chvíli znovu musel usmál, když uviděl, jak si Viktor zakrývá rukou ústa a nos. Koukl Viktorovi do očí. "Vikky, proč se tomu tak bráníš? Určitě si nikdy dřív nic takového neucítil." Řekl s úsměvem. Tím pádem mu vykoukly trochu tesáky.
Tím co mu právě řekl tu je malé riziko, že opravdu Averymu flákne, ale zase na druhou stranu třeba ne. Je to padesát na padesát. A třeba Averymu odpoví bez toho aby mu za to co řekl něco udělal.
Ale popravdě by mu to možná ani nevadilo. Cítil a mohl ochutnat tu nejlepší krev, kterou kdy pil. Ale Vikkyho tím ztratit nemůže. Sám ji cítí. Pochopí to.
avatar
Victor Crowley di Raziel

Poèet pøíspìvkù : 114
Join date : 04. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Victor Crowley di Raziel za Sat Jul 15, 2017 6:59 pm

Averyho vila
"Jsem na světě déle než ty, samozřejmě, že cítil" Držel jsem se, abych nezasyčel, místo toho jsem skryl mírné trhnutí v zápěstí.
Ale kdy přesně, to jsem si nemohl pamatovat. Tušil jsem, co je to za stvoření, co Avery drží u sebe doma, přeci jen je nepravděpodobné, že by tu dotyčný anděl zůstával dobrovolně.
Nemyslel jsem si, že se mě Avery snaží vyprovokovat, na to byl on sám v moc hlubokém rauši. Znovu jsem si povzdechl. "Znáš mě Avery, jsem upír, co nikdy nezabije svou oběť, takže...." Podíval jsem se mu do očí. "...pokud je ten anděl mrtvý, neměl bys na mě ani mluvit."
Anděl bylo to nejčistější stvoření z Jiných. A vzácné ještě k tomu. Neměli by se lovit a už vůbec ne zabíjet. Většina populace Jiných včetně mě, sdílí tento názor. U Averyho jsem o tom měl silné pochybnosti. Jeho morálka byla bezesporu sporným faktorem.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sat Jul 15, 2017 7:24 pm

Averyho vila

Avery měl teď trochu smíšené pocity. Menší zlost a zklamání z toho, že si Viktor myslí, že Avery zabije každou svoji oběť. No...Občas. A k tomu, je všude cítit Andílkova krev. Vůně, která jakoby Averyho trochu hypnotizovala. Ale i tak se mu nelíbilo, co si o něm asi pořád Viktor myslí. Jo je špatný, ale je to Avery.
Přiblížil se k němu a podíval se mu mu do očí. "Ale ty očividně neznáš mě." Pousmál se. "Je až příliš cenná na to abych ji zabil." Dodal. Nechce Viktora vyprovokovat. Takže nezvýšil hlas. Prostě mluvil klidně a mile. "Nikdy dřív jsem nic takového neokusil a nehodlám se toho vzdát." Řekne a olízne si rty.
avatar
Victor Crowley di Raziel

Poèet pøíspìvkù : 114
Join date : 04. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Victor Crowley di Raziel za Sat Jul 15, 2017 7:42 pm

Averyho vila
Odolal jsem pokušení protočit očima nad tou arogancí. "Znám tě dost na to, abych věděl, že i když to asi myslíš vážně, neudržíš se příliš dlouho." Takže ten anděl žije, to je dobré znamení. Ani bych neřekl podle toho, jak silný byl odér krve, musel jí vypít vážně hodně. A je to žena.
"Nebo se mýlím?" Opětoval jsem mu pohled z očí do očí, najednou chladně. Nevěděl jsem, jestli mi oči září červeně, nebo už jsem se uklidnil, teď jsem jen studoval Averyho výraz. Dostal jsem nápad. Pousmál jsem se, což muselo působit dost znepokojivě vzhledem k tomu, jak vypadaly moje oči.
"Takže...", položil jsem Averymu ruku na rameno. "...buď budeš dál arogantní, nebo mě pustíš dál a necháš mě se podívat, jak na tom ten anděl je"
Nechtěl jsem, aby to znělo jako varování, proto jsem mluvil potichu a klidně. Nepřišel jsem spory vytvářet, i když to mezi námi dneska asi ani neurovnám.
avatar
Avery Burton

Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 08. 12. 16

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Avery Burton za Sat Jul 15, 2017 8:03 pm

Averyho vila

Averymu opadl úsměv. Má snad Viktor pravdu? Když se to tak vezme, chtěl ji Avery zabít. Ale neudělal to. Neudělal. Proč vždycky, když spolu mluví, nastane ten a samí scénář. Viktor začne být vážný s chladným pohledem a Averymu na chvíli přeskočí a udělá něco bezmyšlenkovitě.
Cítil to, jak se na něj Viktor opět chladně dívá. Všiml si i toho, že mu oči na chvíli mírně zčervenali. Averymu pořád zářili, nebyl důvod se nějak uklidnit.
"Jo. mýlíš se." Odpověděl mu. I když to byla lež, řekl to sebevědomě. Jakmile mu položil ruku na rameno, nějak automaticky zacouval. Tím pádem mohl Viktor vstoupit dovnitř. Ale to Avery nechtěl. "Vikky. Andílek je v pořádku. Je na živu." Řekl mu a zastavil se v couvání. Pak se najednou znovu usmál. "A bude na živu dlouho." Možná se i trochu uchechtl.
avatar
Dasheen

Poèet pøíspìvkù : 86
Join date : 18. 05. 17

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Dasheen za Sat Jul 15, 2017 8:05 pm

Averyho vila


Ležela jsem tam celou dobu na ledové podlaze, se zavřenýma očima a jen přemýšlela proč se tohle musí dít zrovinka mě. Motala se mi hlava a já se bála, že kdybych se postavila tak zase sletím na zem. Napadlo mě, že bych se mohla zvednout a zkusit jít do pokoje nahoře, když už nic, ale při myšlence na to jak se mi houpe všechno co vidím a jak se mi motá hlava, mi najednou přišla podlaha jako super relax místo.
Slyšela jsem hlasy, byla jsem schopná rozeznat který je čí, ale rozhodně ne co říkají. 
Ještě jsem takhle ležela dlouho, měla jsem chuť zkusit otevřít to okno, ale něco mi říkalo, že to nebude jenom tak. Určitě bude mít pojistku nebo něco takového, a kdyby nemělo, stejně bych se mohla jenom plazit. 
Z chodby jsem najednou uslyšela, že vešli dále dovnitř. Zvuky byly zřetelnější.

Sponsored content

Re: Avery, Dashee, Victor - Les -> Averiho vila

Příspěvek pro Sponsored content

  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Právě je Thu Nov 23, 2017 12:41 am