Fantasy World

Fantasy tRPG


  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Share
avatar
Raziel Christopher Bane

Poèet pøíspìvkù : 31
Join date : 07. 05. 17

Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Příspěvek pro Raziel Christopher Bane za Tue Jun 13, 2017 8:00 pm

Bunkr-okolí bunkru
Spokojeně spal stočený a užíval si ten pocit tepla ve spacáku, tady v bunkru bylo přes noc docela dost chladno a to se mu moc nelíbilo. Zaskuhral a přetáhl si před hlavu polštář, někdo venku chodil... asi to byl jen nějaký divočák, ale zvuku vydal za tři statné samce. Snažil se ležet co nejdéle, však pak ho hlad vyhnal z tepla spacáku a donutil ho se posadit, což musel trochu porozepnout jeho zip. Protáhl se a ublíženě se rozkoukával okolo sebe, byl jak malé dítě, které matka vzbudila kvůli škole a jemu se tam vůbec nechtělo. Něco si zamumlal pro sebe a pak se vyhrabal úplně. Popadl sirky a jednu se pokoušel zapálit, když se mu to povedlo tak jí hodil do ohniště, které by ještě mohlo hořet. Pak si vzal flašku s vodou a nalil jí do kotlíku nad ohněm. Na co vlastně používal sirku, které vlastně dřevo ani nezapálila? Zažehl si prst modrým ohněm a dřevo podpálil sám. Hned jak se voda začala vařit tak do ní hodil polívku z pytlíku spolu s nudlemi a koukal jak se to pomalu vaří. Docela jej to fascinovalo a doufal, že to bude chutnat i dobře. Když se to dodělalo tak si to nalil do misky a snědl to spolu s chlebem. Hned jak se tohle všechno stalo a on se i oblékl, tak se vydal ven. Musel nasbírat nějaké bobule a léčivé bylinky na čaj, jelikož obě dvě věci pak prodával ve městě. Zaslechl střelbu a zvedl hlavu od bylin. Jeho oříškové oči přelétávali krajinou a on hledal oběť střelby. Jistě tu někde bude muset být. Když si všiml, že je to majestátní jelen, který běžel jeho směrem se rozhodl zakročit, tohle tu nehodlal tolerovat, jestli se k němu někdo přidá tak mu to bude jedno.
avatar
Ethel Grace

Poèet pøíspìvkù : 40
Join date : 26. 05. 17

Re: Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Příspěvek pro Ethel Grace za Tue Jun 13, 2017 10:06 pm

Les


Výstřel, který Raziel slyšel nebyl jediný, který padlo. Pytláci šli naprosto po všem co viděli, a když viděli bělostný kožich bílého tygra, věděli moc dobře jakou by měl na trhu cenu. 
A právě to byl důvod, proč mi skrze břicho a rameno prosvištěla kulka. Z břicha vyšla ven druhou stranou, ale v rameni se zasekla. Ovšem že jsem hned po dopadu obou výstřelů zavřeštěla bolestí na celý les. Musel mě někdo slyšet, byla jsem si jistá. 
Nehledě na šílenou bolest jsem běžela dál lesem, směrem k říčce. Potřebovala jsem hlavně pryč, a tam někde měl být strom s vykotlanými kořeny. Za naříkání bolestí a ustavičného oblizování červeného kožíšku jsem vyčerpaně zapadla pod kořeny mnou vyhledávaného stromu a stulila jsem se. Nebyla jsem dost daleko a stále jsem musela být vidět, kdyby se někdo natáhl, určitě by mě mohl chytit za ošijek a znehybněnou vytáhnout ven. Z díry bylo slyšet rychlé oddechování a jak jsem si vylizovala ránu, tak nejspíše i občasné zaskučení bolestí. 
Slyšela jsem kroky blíže tady v lese. Byli u mě, určitě mě chtěli vytáhnout. Ztišila jsem se a schoulila se do klubíčka, abych byla co nejdále od nich. Pevně jsem stiskla víčka, srdce mi bušilo jako splašené a já se neskutečně bála.
avatar
Raziel Christopher Bane

Poèet pøíspìvkù : 31
Join date : 07. 05. 17

Re: Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Příspěvek pro Raziel Christopher Bane za Wed Jun 14, 2017 5:16 pm

Les
Slyšel jsem to docela dobře, tep mého srdce se zvyšoval s počtem výstřelů za minutu a já měl pocit, že se zblázním. Všiml jsem si jich, muži v černém a mne se to nelíbilo, měl sem chuť jít zasáhnout, ale čím jen bych mohl? Zaskuhral jsem a rozběhl se jim v patách, nechtěl jsem dál čekat, až ublíží dalšímu tvoru a cítil sem jistou pachovou stopu nějakého zvířete. Že by to přeci jen byl někdo, kdo by se snažil dále žít? To by byl však v tomhle případě každý normální tvor, tedy normální podle mne, v některých ukázkách bible jsme byli bráni za výplody ďábla a já se tomu ani nijak nebráním, jenže proč by tam nemohla být i čarodějnice? Jsou to stejní nečistí tvorové jako jsme my a já jsem se vždy doprošoval právnosti. Pousmál sem se a běžel dál za lidmi, všiml jsem si, že se zastavili u nějakého stromu a já slyšel ublížené kňučení tvora, který byl v tísni. Spíše to bylo bolestné kňučení, takže tohle tu celou dobu tak lovili. Přešel jsem rázně k nim, byl jsem naštvaný a oni jen nechápavě koukali. nechal jsem svoje ruce vzplanout a oni jen vyděšeně vyjekli. Já se ušklíbl "Nechte to zvíře být, pokud tedy nechcete riskovat své mizerné životy." Zamručel jsem a sledoval jejich zděšený úprk, říkali o mne vše možné, to jsem si byl jist. Lidé mi nikdy nepřišli normální, proto sem byl rád jen za tu malou rozlišnost mezi mým a lidským vzhledem. Zvíře se utišilo, což mu připadalo divné. Pach krve mě zavedl ke kořenům nějakého stromu a já poklekl. Bělostné zvíře bylo docela majestátní, ale bylo zmazané od krve. "Copak se ti stalo maličká?" Zeptal sem se, i když jsem věděl rizika svého počínání.
avatar
Ethel Grace

Poèet pøíspìvkù : 40
Join date : 26. 05. 17

Re: Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Příspěvek pro Ethel Grace za Wed Jun 14, 2017 5:35 pm

Les


Krčila jsem se a řvala bolestí, když jsem cítila jak do mě bodají nějakými jejich udělátky, aby mě dotáhli ven. Oháněla jsem se po nich, ale nehodlala jsem je kousnout. Něčemu jako jsou oni jsem věčný život dát nehodlala. 
Když už jsem cítila, že mám hlasivky z nářku vykřičené zkusila jsem se schoulit více dolů a jen jsem tiše naříkala. Někdo mě chytil za kožich a já se pomalu přestávala bránit. Věděla jsem, že odtud nemám šanci utéct. Bylo jich moc, měli zbraně, já byla jen lovná zvěř. Zavřela jsem oči a nechala si vytáhnout ven zpod stromu alespoň hlavu, cítila jsem, jak mi něco stahují kolem krku, ale díky ztrátě krve jsem neměla sílu se ani hýbat. Vyčerpaně jsem dýchala a jen poslouchala jak vítězně volají. Nevnímala jsem co říkali. Vnímala jsem až když se vítězný křik, změnil ve vyděšený ryk. Pootevřela jsem oči a sledovala muže, který si ke mě klekal. Byl blízko a jeho pach mi byl známý. Kočkodlak, dozajista. Okamžik jsem jen ležela a byla tiše, než jsem se proměnila v člověka a před ním ležela drobná dívka s bílou pokožkou v bílých šatech a celá od krve. Dlouhé vlasy jsem měla omotané snad i kolem nohou, jak jsem se tu vrtěla a všechno možné. Vyčerpaně jsem se nadechla a sledovala jej. Ptal se, co se mi stalo, já ale neměla sílu odpovědět, vyřvané hlasivky byly dalším důvodem, proč jsem si jen položila hlavu na hlínu ´potřísněnou mojí krví a zavřela oči.
avatar
Raziel Christopher Bane

Poèet pøíspìvkù : 31
Join date : 07. 05. 17

Re: Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Příspěvek pro Raziel Christopher Bane za Wed Jun 14, 2017 7:57 pm

Les
To co viděl než jí zachránil se mu nelíbilo, kočkodlak by nikdy neměl být lovná zvěř, i když sám jednoho z jejich druhu nenáviděl. Ono to bylo docela statečné, ale nebránila se. Bylo to docela hodně smutné, ale on jí mohl aspoň teď pomoc. Stahovali jí něco okolo krku ještě než se k nim vydal je zastrašit, to jistě bude muset sundat, jinak by se mohla ještě více zrasit. Klekal k ní a prohlížel si křivky jejího těla, však to nečekal, že se přemění tak rychle zpět na člověka a on před sebou bude mít tak nádhernou dívku. Zatajil se mu dech, nikdy neviděl albína tak zblízka, i když to bylo docela neslušné. Jemně se dotkl jejích vlasů a začal je rozmotávat tak, aby jí to nevadilo. "Vím, že ti to vadí, ale musíš to vydržet...jinak by se ti mohl ještě něco horšího stát." Odhrnul na poslední krok její hlasy z krku a všiml si té rány. Neodvážil se však na ní sáhnout, věděl jak moc ho bolelo se dát dohromady po útoku tygra. Opatrně jí nadzvedl hlavu, když si jí položila a začal se starat o tenký provázek okolo jejího krku, lovci byli krutá stvoření. Nakonec musel zažehnout jeden prst a lanko přepálit, aby se jí mohlo lépe dýchat. Tak tohle jí obmotávali okolo krku? Odhodil ho zhnuseně dál a položil jí zase hlavu. "Potřeboval bych tě přenést...ale jestli nechceš tak se o tebe postarám." Usmál se na ní jemně. Nechtěl jí vystrašit.
avatar
Ethel Grace

Poèet pøíspìvkù : 40
Join date : 26. 05. 17

Re: Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Příspěvek pro Ethel Grace za Thu Jun 15, 2017 10:35 am

Les


Poklekl vedle mě. Moc jsem nevnímala, trochu se mi vše mlžilo a nebylo mi dobře. Slyšela jsem jak byl najednou tišší, když jsem se proměnila. Cítila jsem, že se mě dotýká, ale nereagovala jsem na to, ikdyž se mi to nelíbilo. Občas mě zatahal, ikdyž se snažil být jemný.
Cítila jsem, jak se na mě látka prosáklá krví lepí. Nelíbilo se mi to a chtěla jsem pryč. Něco říkal, ale slyšela jsem to spíše jako mumlání. 
Nadzvedl mi hlavu, chtěl něco udělat s tím co mi stáhli kolem krku. Chvíli to trvalo, ale nakonec jsem cítila jak to povolilo. Růžovýma očima jsem tak nějak bloudila po fleku, který jsem místo osoby co mi pomáhala viděla. Něco mumlal. Znovu jsem mu nerozuměla. Z mého zpola mrtvého pohledu mu mohlo být jasné, že jsem lehce mimo. Chtěla jsem mu to říct. "Neroz.." Chroptěla jsem. A navíc mi vyřazené hlasivky nedovolili ani abych to dořekla. Polkla jsem a otevřela pusu, položila hlavu na zem do krve a jen dýchala jako maratonec, co právě doběhl.
avatar
Raziel Christopher Bane

Poèet pøíspìvkù : 31
Join date : 07. 05. 17

Re: Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Příspěvek pro Raziel Christopher Bane za Thu Jun 15, 2017 3:57 pm

Les-bunkr
Dívka mu připomínala tolik sebe samotného, když ho napadl onen tygr a on se pak probral někde bůh ví kde. Nepamatoval si nic, ale důležité bylo, že si pak začínal vzpomínat. Povzdechl a cítil pod prsty, jak se jí to nelíbilo, ale co se dalo dělat. Musel to zvládnout bez její pomoci, ještě jí přeci jen bude muset vzít někam do bezpečí. Sledovala jej mrtvolným pohledem, což se mu vůbec nelíbilo, ale růžové oči jej okouzlily. Nahlas polkl a zděsil se, když uslyšel její hlas. Nikdy neviděl tak zničeného tvora z blízka, možná on sám vypadal v ten den stejně, ale na tom nezáleželo. Opatrně jí podebral rukama a pokusil se vyzvednout na nohy. Podařilo se a on se s ní rychle vydal k sobě, snažil se být co nejjemnější s tou chůzí, aby jí ještě více neubližoval a pořád sledoval dívku v jeho náručí, tedy když mohl a nemusel zrovna dávat zvýšený pozor na cestu. Když našel konečně cestu ke svému bunkru a zalezl tam s ní do něj, když k němu tedy došel tak jí ihned položil na spacák. Prsty opatrně přejel po jejím krku a obrátil se k vodě. Neměl tu vůbec obvazy a ani nic podobného, co by mohl použít a tak si urychleně sundal triko, které začal trhat na cáry látky, kterými by jí mohl udělat něco s ránami. Podpálil poté zase prsty oheň a nalil do kotlíku další flašku s vodou, tahle byla však jeho poslední, takže v ní aspoň trochu vody nechal, aby se dívka mohla napít a začal do vody přidávat léčivé byliny. Věděl, že by jí nějaká mohla pomoci. Když se to více vařilo tak do vody začal opatrně namáčet větší kus látky. Otočil se na dívku a opatrně vlažným "hadrem" začal čistit veškeré její rány. Musel jí ještě pak z tamté vody udělat speciální čaj, aby se jí tělo vrátilo aspoň trochu do normálu a hlava uklidnila, jenže teď bylo hlavní tohle. Opatrně jí hadrem čistil každou ránu a pak menší kusy stejně namočené jí okolo nich obvazoval. Uvidíme, jak zatím bude reagovat na tohle.
avatar
Ethel Grace

Poèet pøíspìvkù : 40
Join date : 26. 05. 17

Re: Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Příspěvek pro Ethel Grace za Mon Jun 19, 2017 5:41 pm

Bunkr


Dezorientovaně jsem pobíhala očima po tom, co jsem viděla. Ačkoli to vypadalo jako umělcova paleta, potom co někdo smíchá všechny barva dohromady do tvaru spirály. 
Obrys osoby se začal hýbat, vzal mě pod koleny a podepíral mě v zádech. Hlava mi přepadla přes jeho rameno a já zasykala bolestí, když jsem byla nucena hýbat ranami. Zkusila jsem změnit polohu tak, aby mi to celé co nejlépe sedělo i přes jeho pohupování se když šel. Nakonec jsem si jen opřela hlavu o jeho rameno a vyčerpaně sledovala tu změť barev kolem sebe. 
Netrvalo to dlouho a okolí se změnilo. Už jsem neměla kolem sebe modrou a zelenou, ale ukázaly se i jiné barvy. Navíc jsem vnímala i jiné osvětlení. Nadechla jsem se a trochu se zavrtěla. Bála jsem se co bude ještě následovat, ale věřila jsem, že mi snad už nic neudělá..kdyby ano, proč by mě nezabili na místě? 
Položil mě na zem a já se začala rozhlížet kolem. Vše se mi pořád  rozpíjelo a začínalo se mi dělat špatně. 
Pohlazení po krku mě donutilo stennout. A jemně se prohnout. Každý dotek mi teď byl vysloveně nepříjemný, takhle zle mi dlouho nebylo. 
Chvíli jsem jen ležela, než jsem cítila jak mi vyhrnuje šaty. Zaúpěla jsem a rukou po něm zašátrala. Akorát jsem mu sáhla na hlavu. Kňučela jsem a tlačila ho od sebe. Když mi pak začal čistit rány, chvíli jsem kňučela, ale nakonec jsem se přecijen rozhodla být "hodná holka" a nechala jsem jej, aby mi pomohl.
avatar
Raziel Christopher Bane

Poèet pøíspìvkù : 31
Join date : 07. 05. 17

Re: Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Příspěvek pro Raziel Christopher Bane za Wed Jun 21, 2017 8:30 am

Bunkr
Zašklebil se, on jí chtěl pomoc a ona takhle. "Přestaň se sakra kroutit, je to pro tvoje dobro!" Byl nucen zvýšit hlas, přeci jen tohle blbé kotě jej nebylo schopné ani poslechnout, jak v tomhle světě mohla přežít? Dál čistil rány, jenže teď byl hrubší než dříve, jestli jí bude muset ukázat autoritu jako u jiných zvířat tak tu nebude problém. Nakonec odhodil hard někam do kouta a začal do flašky nalívat léčivý čaj. Tohle by jí mělo brzy ulevit od bolesti, pokud to tak dobře počítal, ale jeden nikdy neví, pokud jde o tohle. Jeho věda v byliny nikdy nebyla omezená, spíše on byl omezený v chápaní té dívky, nebo se snad pletu? Natáhl k ní ruku a poklepal jí na bradu ještě než jí ke rtům přiložil hrdlo nenakloněné flašky. "Koukej pít! Potřebuješ to!" Zamručel přísně, jeho hlas byl nesmlouvavý, takže i kdyby se o něco chtěla pokusit, tak by jí srazil k zemi a nacpal jí flašku do pusy. Sledoval jí a přemýšlel, jestli má někde vůbec někoho. Asi ne, ale to se mu jen mohlo zdát. Stále držel flašku u jejích rtů a přemýšlel nad věcmi, o kterých by vůbec neměl vědět. Opravdu tohle vše s ním dělala jediná dívka?
avatar
Ethel Grace

Poèet pøíspìvkù : 40
Join date : 26. 05. 17

Re: Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Příspěvek pro Ethel Grace za Thu Jun 22, 2017 10:01 pm

Bunkr


Cítila jsem, že se každou chvíli pozvracím, jak mi bylo zle. Sykavě jsem se nadechla po tom, co mi čistil ránu na hrudi. Rukou jsem se stále zapírala o něj a zkoušela jej odtlačit. Věděla jsem, že se mi snaží pomoci, ale bylo mi tak moc zle, tolik mě všechno bolelo, že bych se raději zregenerovala sama. Zakňučela jsem, když mi látkou zašátral hlouběji do rány a silněji do něho zatlačila. Stále jsem nerozuměla tomu co říkal, ale tón hlasu mi dal jasně najevo co cítil. Jiní by se nejspíše stáhli a začali poslouchat. Já ne. Ačkoli jsem byla ze sourozenců nejtišší, i mě v žilách kolovala krev vůdce naší smečky. A i já jsem tím pádem cítila potřebu se podřídit jen tomu, kdo mi dá najevo, že doopravdy silnější je. Z hrdla mi navzdory mé slabosti a zraněním vydralo výhružné zavrčení. Ale můj tlak na jeho hlavu povolil. Stáhl se ode mě a ruka mi spadla na zem vedle mě. Sledovala jsem vršek, opravdu se mi dělalo neskutečně moc špatně. Zrovna ve chvíli, kdy jsem přemýšlela nad tím, že jestli do sebe něco dostanu tak to půjde zase ven, mi přiložil ke rtům a láhev. Znovu křičel. Zatvářila jsem se poraženě. A po chvíli váhání jsem navzdory tomu, že jsem se bála zvracení, začala s jemným kňučením pít. Čaj měl zvláštní chuť, ale poté co si na ni člověk zvykl mi docela i zachutnal. Utišil bolení žaludku, nevyzvracela jsem jej, jak jsem čekala.
Zvedla jsem ruku a pomalu nahmatala jeho zápěstí, které jsem sevřela v pěsti. Nijak silně, neměla jsem dost síly na to, abych mu ruku mohla rozdrtit, prostě takový jemný stisk. Přitom jsem pořád pila a skrze škvírky mezi víčky jej sledovala.
avatar
Raziel Christopher Bane

Poèet pøíspìvkù : 31
Join date : 07. 05. 17

Re: Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Příspěvek pro Raziel Christopher Bane za Mon Jun 26, 2017 5:03 pm

Les
V jeho očích se objevil záblesk, opravdu ho od sebe odtlačovala, když on jí jen pomáhal? Když on se o ní staral? Jestli byla něco více on netušil, ale rozhodně by se sebou nenechal takhle manipulovat. Zamračil se a propálil jí pohledem tak přísným a krutým, že by jej ani jeho vlastní matka nepoznala. Z milého Raziela se stávalo zase to, co si umělo protlačit svoje právo, přitlačil tedy nebohou Ethel na zem a rázně čistil rány, při čemž vrčel jako kocour, který dává najevo kdo je tady pravým pánem a ne, že si na něj někdo bude dovolovat. I když se odtáhl tak nepřestával vydávat zvučný zvuk z hrdla, který znamenal jen jediné a to že je tu on pán, přesto tohle celé byla jen hra o dominantní post. I když kňučela jako ubohé zvíře lapené do pasti nepřestal on vrčet. Chytla jeho ruku a to se mu nelíbilo. Rychle vymrštil svojí druhou ruku a chytl její, která jej držela za zápěstí. On však stiskl docela dost pevně, ale stejně jí to nějak neublížilo, jen se k tomu ozval ještě hlubší hrdelní tón. Věděl, že jej sledovala a to se mu nelíbilo. "Klidni se jestli chceš přežít." Onen hlas byl teď chladnější než led, který by někdo vytáhl právě z těch nejvíce ledových vod, ale přesto v něm byla cítit vysoká dominance a nepodřízenost.
avatar
Ethel Grace

Poèet pøíspìvkù : 40
Join date : 26. 05. 17

Re: Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Příspěvek pro Ethel Grace za Tue Jun 27, 2017 9:54 am

Les

Stále jsem byla díky němu ve stresu, takže jsem neměla šanci se dost rychle uzdravovat. I přesto se mi dělalo lépe a tak jsem přestávala vidět rozmazaně. 
Držel mě vcelku zvláštně vyhlížející muž. V obličeji mi připadal dost mladý. Ale třeba jsem pořád jen trochu mimo a špatně se mi vnímá, tak je to jen můj dojem. 
Když jsem jej chytila za ruku, vzápětí mě držel taky. Na rozdíl ode mě o moc pevněji a k tomu ještě vrčel. Zatnula jsem zuby a trochu je vycenila. "Kdybys mě.." Hlas mi pořád selhával. Hlasivky nebylo možno použít. Poraženě jsem položila hlavu na zem a povolila naprosto každý sval. Asi nemělo cenu mu oznamovat, že se zregeneruju sama. Hlavně nemělo cenu vzdorovat, stejně by si mě podmaňoval dál. 
Otočila jsem hlavu na stranu a nic nedělala ani neříkala. Jen jsem ležela a nechala jej aby dělal svoji práci a dotýkal se mě. Byla jsem dost unavená, takže mi po nějaké chvilce začaly padat víčka.
avatar
Raziel Christopher Bane

Poèet pøíspìvkù : 31
Join date : 07. 05. 17

Re: Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Příspěvek pro Raziel Christopher Bane za Tue Jun 27, 2017 4:31 pm

Les
Sledoval tu kreaturu pod sebou a divil se, že to ještě vůbec žije. Bylo zvláštní sledovat něco takhle slabého jak se to snaží bojovat o svůj život, přišlo mu to opravdu hodně vtipné, možná by to někdy mohl pochopit, ale teď se hlavně snažil jí ukázat, že i on tu má nadváhu a nenechá sebou házet jako s ubohým kotětem. Nakonec na ní vycenil zuby i on, ony špičáky nepřirozeně ostré a oči s kočičími zornicemi od doby, co si dobře pamatoval. O jeho tesáky se odrazilo slabé světlo a ukázalo jak ostré doopravdy jsou, ostřejší než normální lidský špičák. Pustil její ruku a natáhl se pro deku, kterou přes ní přehodil. Tedy přes místa, která již ošetřil. Zval zbytek čaje a začal jím polívat další kus látky, který jí pak lehce obvázal okolo krku, ještě jí na něj mázl mastičku ledově modré barvy s vůní levandulí, které prý měli na některé uklidňující účinky. "Měla by ses prospat, ale neručím za to, že by ti to více pomohlo." Zamručel a jen jí propálil pohledem. Opravdu si sem přitáhl jen ufrfňané kotě, které neumělo pochopit, že on byl silnější než ona? Sedl si kousek od ní a sledoval jí, však byl kdykoliv schopný jí přimáčknout zase na zem.
avatar
Ethel Grace

Poèet pøíspìvkù : 40
Join date : 26. 05. 17

Re: Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Příspěvek pro Ethel Grace za Sat Jul 01, 2017 2:31 pm

Les

Zmučeně a unaveně jsem tam ležela pod ním. Ačkoli už jsem se nevzpírala jemu, ale jen občas sykla kvůli bolesti kterou mi působil ta stejně dál vrčel. Zatnula jsem zuby a raději se snažila nijak více neprojevovat. Občas jsem ale kňukla, když mi obvazoval krk nějakým tím hadříkem. Ačkoli se to nezdálo, provaz mi utáhli dost silně a tak jsem měla krk dost zhmožděný. Místo toho abych mu uhnula jsem ale zvedla hlavu tak, aby ke krku mohl co nejsnadněji. Začínalo mi být lépe. I tak to ale rozhodně nebyl moc dobrý stav. 
Trval na tom, že bych měla spát a jelikož jsem neměla sílu více vzdorovat a navíc jsem doopravdy spát chtěla, položila jsem si hlavu na stranu a oči zavřela. Po nějaké chvíli mohl slyšet jen tiché oddechování a občas jemné syknutí, když mě nějaká z ran zabolela.
avatar
Raziel Christopher Bane

Poèet pøíspìvkù : 31
Join date : 07. 05. 17

Re: Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Příspěvek pro Raziel Christopher Bane za Mon Jul 03, 2017 11:44 am

Les
Povzdechl a sledoval tu dívku, nezdálo se že by se jí nějak jeho práce líbila, ale musela si zvyknout, ne vždy je vše tak jemné a dokonalé jako by si ona přála. Staral se o ní do doby, dokud neusnula. Zvedl se a protáhl si svá ztuhlá záda, měl by jí něco sehnat k jídlu až se probudí.. možná by si měl vzít luk a vydat se podívat do pastí. Raději popadl ještě brašku na nějaké to ovoce lesní a vydal se z bunkru. Nešel moc daleko, ale uvědomil si že vlastně nemá žádnou vodu ve svém krytu a tak se vrátil. Zjistil, že dívka je ještě v limbu a tak se vydal teď i s flaškama a dvouma  většíma taškama zase dál. Obdivoval okolí vždy, když se takhle procházel až k menšímu pramínku, ze kterého pryštila nádherná čistá voda. Napustil zase flašky a dal je do jedné tašky. Pak se jal do hledání lesních plodů, když zaplnil taštičku bylinami a plody, tak se vydal hledat nějaké maso pro ní. V několika jeho pastech se chytla pouhá veverka, což ho docela popudilo a několik těchto savců zabil, aby měl když tak něco. Největší úlovek přišel, když si všiml, že chytil dva zajíce. Přišel k nim a prohlédl si je, jeden vypadal ještě jako mládě a tak se jej rozhodl pustit. Zahubil druhého zajíce a vydal se raději pomalu ke svému krytu. Dívka ještě spala a tak se postaral o maso, které pak položil spolu s nějakými plody kousek od ní. Sám se spokojil jen s nějakou veverkou, taky když nic moc jiného nebylo.
avatar
Ethel Grace

Poèet pøíspìvkù : 40
Join date : 26. 05. 17

Re: Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Příspěvek pro Ethel Grace za Wed Jul 19, 2017 12:05 pm

Les -> Město


Ležela jsem a spala na té posteli nebo co to bylo. Rány se začali regenerovat když odešel a já byla v klidu. Konečně jsem mohla vstát a normálně chodit, ale stejně mi pořád bylo nějak divně. 
Posadila jsem se a promnula si zátylek, v puse jsem cítila podivnou pachuť. Pomalu jsem se zvedla abych se mohla jít projít po tom bunkru. 
Když už jsem tu byla nějakou chvíli rozhodla jsem se odejít. U toho muže mě nic nedrželo a kdybych mu chtěla někdy poděkovat můžu přijít jindy, teď jsem se tu ale necítila vůbec bezpečně. 
Nevěděla jsem kam jít, tak jsem nechala tělo aby mě navedlo samo, po chvíli jsem vyloženě běžela směrem k městu, kde jsem doufala v nějaké lepší útočiště. V té chvíli mi muselo ze strachu z lovců nejspíše vyloženě přepnout..

Sponsored content

Re: Raziel a Ethel-Les: UKONČENO

Příspěvek pro Sponsored content

  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Právě je Tue Sep 26, 2017 11:54 pm