Fantasy World

Fantasy tRPG


  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Share
avatar
Siriah Mercy Nightwish

Poèet pøíspìvkù : 80
Join date : 01. 05. 17
Age : 19

Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Siriah Mercy Nightwish za Fri Jun 02, 2017 10:32 pm

Byt Siriah
Vzal jí tedy do kuchyně, za což byla rád, pomalu do sebe soukala snídani a zvedla hlavu na jeho dotaz. Jak dlouho vlastně nejedla? Ani ona moc dobře nevěděla a to to byla ona. Zarazila se a položila příbor, se kterým se snažila nějak inteligentně jíst, ale moc jí to nešlo, měla v sobě teprve dvě sousta. "Jak dlouho sem nejedla? Asi tak.. ani sama nevím, kdy sem pořádně naposledy jedla, ale možná ani tohle pořádně nesním, omlouvám se." Odsunula od sebe talíř a sklopila hlavu, byla jako malé dítě, které se o sebe neumělo postarat. "Nechci tě otravovat s tím, že bys mne musel krmit. Takže ti děkuji za jídlo, můžeš si ho dojíst." Zamumlala a pomalu se zvedla od stolu. Sice měla hlad, ale více by nezvládla sníst, když byla takhle neschopná. Tiše si povzdechla a přešla nějak k lince, kde se natáhla pro skleničku, skříňky měla různě označené něčím vždy originálním. Na skříňce, kterou teď otevřela byla 3D samolepka delfína. Vzala si jednu skleničku a přešla pomalu ke dřezu při čemž jednou rukou šátrala po lince, aby vůbec dřez našla. Pak si pomocí techniky té Emily nalila do sklenky vodu a usmála se. Pozvedla si jí opatrně ke rtům a napila se, polila se jen trochu, což byl úspěch. "Jak dlouho se tu zdržíš?" Zeptala se muže a položila skleničku na linku.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Tue Jun 06, 2017 4:19 pm

Byt Siriah


Šel jsem s ní do kuchyně, kde jsem se posadil vedle ní a sledoval jak se pokouší do sebe něco nasoukat. Nešlo jí to a po mojí otázce to zklamaně vzdala, což jsem nechápavě sledoval. Nakonec jsem se zamračil. Musela se najíst, nemohla být hlady jen proto, že na to nevidí. 
Sledoval jsem jak odsunula talíř a odcházela. Ani trochu se mi to nelíbilo. Nechal jsem ji okamžik být. Vzala si vodu, nalila si ji. Trochu mě překvapilo, že to dokázala nalít, aniž by si pití rozlila, byla šikovná. Nechal jsem ji napít se a pak jsem se zvedl a došel jsem k ní, chytil jsem ji kolem pasu a odvedl ji zpět. Tam jsem ji násilím posadil a přisunul si židli k ní. Zajímala se jak dlouho se zdržím. Zamyšleně jsem si promnul bradu. "Dokud to nesníš minimálně." Odpověděl jsem jí vzdorně. Poté si vzal talíř k sobě i s příborem, napíchl trochu vajíček na vidličku a dal jí to před nos. "Jez." Řekl jsem jí prosebně, málem až úzkostlivě.
avatar
Siriah Mercy Nightwish

Poèet pøíspìvkù : 80
Join date : 01. 05. 17
Age : 19

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Siriah Mercy Nightwish za Thu Jun 08, 2017 10:40 am

Byt Siriah
Nechtěla ho nutit k tomu, aby s ní byl, přeci se o sebe uměla postarat sama a nepotřebovala k tomu svojí milovanou polovičku. Cítila tu napnutou atmosféru, když šla k lince, aby se napila. Vlhko na její hrudi jí tolik nevadilo, pokud nebylo vidět něco z jejího těla a to už asi docela dost viděl v té košilce. Pokusila se si jí stáhnout a povzdechla. "Sebastiene? Popravdě, byl si s nějakou dívkou, než si sem šel? Je to z tebe docela dost cítit." Její hlas byl jemný a ona se snažila maskovat zklamání, které v něm bylo trochu slyšet. Když jí chytl okolo pasu tak se trochu zlekla, ale nedala to znát více než pouhým cuknutím. Dovedl jí k židli a posadil jí, pak si následně asi sedl k ní. "Zvládla bych být ještě nějakou dobu bez jídla, nejsem zase tak podvyživená, ne?" Když ucítila. že jí dal vajíčka před obličej tak se trochu zaklonila, nevěděla jestli by měla, ale chtěla ho u sebe. "Budeš tu pak? Neodejdeš?" Zaúpěla a nakonec si sousto vzala, nedokázala slyšet jeho tón hlasu. Bylo jí ho tak líto, že to musela udělat. "Jestli po tomhle odejdeš, tak se asi vydám do města. Potřebuji si pročistit hlavu." Oznámila mu a ruce složila na stůl. Slyšela jen svůj vlastní zrychlený dech a to jí stačilo.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Mon Jun 12, 2017 11:08 am

Byt Siriah


Její otázka mě nemálo zamrzela..a taky překvapila. Trochu jsem si odfrkl. Ne, že bych za nějakou dívkou a s nějakou dívkou být nemohl, ale nebyl jsem. Ne tak, jak si myslela ona. Jen jsem pomohl Serenity, nic víc. "Ano, byl jsem s dívkou." Odpověděl jsem jí popravdě a zvedl se. "Liškodlak. Spal jsem u lesa a když jsem se probral, tulilo se ke mě vychrtlé zvířátko..odnesl jsem ji k sobě, donutil ji najíst se, ošetřil jí veškeré rány, nechal ji aby se osprchovala a dal jsem jí klíče, aby se mohla kdykoli vrátit." Osvětlil jsem jí to, aby věděla o co jde. 
Donutil jsem ji, aby si sedla a poté napíchl na vidličku trochu jídla. Seděl jsem obkročmo na židli, čelem k ní. "O tom ani neuvažuj. Jez!" Nařídil jsem neústupně s náznakem zavrčení, když prohlásila, že ještě není podvíživená a že by to zvládla. Hodně jsem si stál za svým. Musela jíst. Vypadalo to, že nechce abych odcházel. A já odejít ani nechtěl..asi tu zůstanu ještě dlouho. Povzdechl jsem. Ruku se soustem jsem měl stále nataženou k ní, přičemž jsem s povzdechem sklopil hlavu. "Budu, mě se nezbavíš." Slíbil jsem jí nakonec a čekal. Když si sousto vzala, byl jsem nadmíru spokojený. "No vidíš." Zamumlal jsem nakonec uznale a nabral další sousto. "Neodejdu, pokud si to nepřeješ. Popravdě mám v plánu tě vytáhnout do města sám." Odpověděl jsem jí.
Celou dobu mi pohled sjížděl na její křivky, které byly pod poloprůhlednou košilkou dost dobře vidět. Ale neříkal jsem jí o tom. To by mi ten výhled vzalo, chi. 
"Budiž, půjdeme se projít, teď ale jez." Řekl jsem znovu a natáhl k ní ruku blíže. Přitom se usmíval a prohlížel si ji.
avatar
Siriah Mercy Nightwish

Poèet pøíspìvkù : 80
Join date : 01. 05. 17
Age : 19

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Siriah Mercy Nightwish za Mon Jun 12, 2017 6:07 pm

Byt Siriah
Věřila mu, ale přesto by jí docela hodně zamrzelo, kdyby se tohle všechno dělo a on byl přeci jen s jinou dívkou. Zakňučela tak, aby to on skoro neslyšel a sklopila ještě více hlavu. Milovala ho a pociťovala jisté nutkání té dívce ukázat, že on je její. Odfrkla si a prohrábla si nakonec prsty bělostné vlasy. Nerada o ní poslouchala, mluvil o ní moc jemně, ale na co zase myslela? Asi jako každá normální dívka žárlila, ale ona nechtěla být taková škodolibá. "Je milé, že si se o ní postaral. Jistě se jí muselo stát něco hrozného, docela by mne zajímalo jestli ses jí líbil a bránila ti, abys si odešel." Její hlas zněl trochu uraženě, ale ona si to nechtěla přiznat, přeci jen někdo jako ona by nemohl žárlit, ne? Nechtěl, aby přestala jíst a tak tedy dále oddaně žvýkala ono sousto a bůh ví, co si o něm myslela. "Co je na tom tak špatného, že nechci jíst? Kuroko z toho takovou dramu nedělal!" Zaskuhrala a koukala jeho směrem, na obličeji měla trochu utrápený výraz, ale rozhodla se jíst dál. Ruku natáhla k té jeho a zase si vzala vidličku do vlastní ruky, rozhodla se to zase zkusit ona. "Jinak, nevadí ti opravdu tady dál být? Je mi docela blbé tě tu držet." Zamumlala docela smutně a sklopila hlavu k talíři, aby pro ní bylo celkově lepší přijímat potravu a nezasvinit celý stůl. "Nepřeji si, abys odešel...hlavně ne, když je tam někde ona." To po krátké odmlce si zamumlala spíše pro sebe, ale opravdu ho nechtěla pouštět někam, kde by mohl balit další holky. Pak si jednu ruku přesunula na prsa, blbě polkla a to jí bolelo. Snad nepozná, že je to gesto bolesti a bude mít v tónu ten pocit štěstí či jak to popsat.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Mon Jun 12, 2017 10:34 pm

Byt Siriah


Trochu jsem se ušklíbl. Její slova se mi nelíbila a její reakce o to méně. "Zachránil jsem jí život. Nespal jsem s ní." Připomenul jsem jí se vztyčeným ukazovákem. Ona pak začala mluvit, že je to ode mě milé a tak dále. "Tím si teď nezatěžuj hlavu." Odpověděl jsem jí a poté jí vyloženě nasoukal do pusy další sousto. Zřejmě žvýkala z donucení..i za to jsem byl rád. Každopádně mě svými názory točila pořád víc. Když tohle řekla, nepříčetně jsem zavrčel a praštil zavřenou pěstí do stolu. "Hergot holka! Není normální, aby jsi takhle hladověla a jestli mu to bylo u prdele, tak je to prachsprostej čurák! Ty se prostě musíš naučit jíst, vždyť jsi vychrtlá jako závodní chrt! A mě doopravdy bude vadit, pokud ti bude cokoli hrozit!" Možná jsem mluvil zvýšeným hlasem, ale i tak mohla jasně rozeznat veliký strach a starost o ní. Sklopil jsem hlavu a povzdechl. "Tak se prosím najez." Dodal jsem nakonec už tiše. 
Vzala si ode mě lžičku a jedla tedy. To mě těšilo. Alespoň něco se mi dařilo. 
"Nevadí mi to..spíš mi vadí, jak se pořád vyptáváš..nechceš mě tu?" Začínalo to tak znít. Jakoby mě chtěla nenápadně vyhodit, jelikož tu někoho snad čeká nebo tak něco. 
Opřel jsem se o desku stolu a začal přejíždět nehtem po dřevě. Ona promluvila a já na ni pobaveně koukl. "Serenity je mi líto a je u mě, ano..ale já mám tebe." Řekl jsem jí, mezitím co jsem na ni mhouřil oči. Bylo to tak. Mohl jsem být sebevětší sukničkář, ale teď jsem měl Siriah a tu mi nikdo jen tak nenahradí.
avatar
Siriah Mercy Nightwish

Poèet pøíspìvkù : 80
Join date : 01. 05. 17
Age : 19

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Siriah Mercy Nightwish za Tue Jun 13, 2017 10:15 am

Byt Siriah
Vypadalo to, že ho již štvala, ale ona byla prostě taková, její dětinskost byla pořád poznat a trochu zabíjela tu eleganci v ní. Dala si ruce v bok, mohl s ní spát, ale on to neudělal, což bylo vůči ní hezké. Cítila k němu trochu více již od první chvíle, možná kvůli tomu, že jí připomínal Kindreda. Raději již na tu větu nereagovala, nechtěla si jej ještě naštvat, což je jí povedlo. Zvýšil hlas a jí to něco připomnělo, hlas lidí u kterých musela žít po smrti rodičů. Jez ty krávo! Vidíš jak si neschopná? Ani zpívat neumíš! Kdyby si nezpůsobila smrt svých rodičů, tak by to všechno bylo v pořádku! Dělej, nažer se těch zbytků a postarej se o naše andílky! Jestli zjistím, že si měla zase jídlo u toho tvého kluka tak tě seřežu zase páskem! Nikdy si nic nedokázala a tak nemáš právo ani existovat! Hlas rozzuřené ženy jí zněl v hlavě a nutil jí se za ní chytit. Nechtěla ho naštvat, nechtěla aby ani urážel jejího vskutku nedokonalého bratrance. Bolelo jí to, ale ona byla na bolest zvyklá. Její macecha měla pravdu, kde teď vlastně byla? Svůj sen si splnila jen jednou a poté zmizela s Kindredem pryč. "Zníš jako macecha, nikdy mne nenaučila jak se svým tělem zacházet, když sem byla slepá a za cokoliv špatného mne seřezala páskem...nepřestala ani když mi tekla krev. Možná proto když jím, tak mám špatný pocit, že tu ona je. Musela sem jíst hlavně týden staré zbytky ze kterých mi bylo blbě...ale neřeš, moc si zase stěžuji." Její hlas byl slabý a plný bolesti. Nikdy nechtěla rodiče takhle zklamávat, ale tamta žena v ní způsobila tolik strachu, že se ani nedivila své povaze. Přes to všechno však pomalu žvýkala a oči měla plné slz, nějak jí to však nevadilo, jen to trochu pálelo. "Chci tě tu Sebastiene, kdybych tě tu nechtěla tak ti ani neotevřu dveře. Bylo toho na mne poslední dobou moc a pořád sem se nedokázala vzpamatovat." Zamumlala na vysvětlenu a otřásla se. Dále se k tomu nechtěla vyjadřovat, ta dívka u něj byla už uzavřená kapitola. Najednou však pustila vidličku a nahlas polkla. Mrtvé oči upírala někam před sebe, i když ani nemohla vidět,  na něco si totiž vzpomněla.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Wed Jun 14, 2017 7:01 am

Byt Siriah


Po mém vyjetí, když jsem nebyl schopen pochopit počínaná jejího "bratrance" a její smýšlení se chytila za hlavu. Donutilo mě to úplně sklapnout a zpozornět. Držela se za ni, jako kdyby ji začala šíleně bolet. Natáhl jsem k ní ruku a položil jí ji na rameno, jemně jsem do něj zatlačil, abych ji otočil na sebe a sledoval ji. "Mercy?" Promluvil jsem vystrašeně, když jsem viděl, jak se jí zaleskly oči. Polkl jsem, když promluvila. Tak tohle jsem přehnal.. Pomyslel jsem si sebekriticky. Možná za to částečně mohla moje nová "upíří složka" která ve mě podtrhla arogantní a dominantní vlkodlačí chování. "P-promiň, já.." Povzdechl jsem a odvrátil se. "Nechtěl jsem tě děsit, ani ti něco takového připomínat.." Mumlal jsem nespokojeně. Cítil jsem zlost na ty lidi a zároveň sám na sebe, že na to zase musela myslet. Pohled jsem vrátil na ni. "Nebreč. A dojez to. Nemůžeš být takhle podviživená, slabostí to s tebou brzy sekne." Zamumlal jsem monotónně. Nevěděl jsem co si teď myslet. Bylo to, co jsem udělal dobře? Nebo to bylo vyloženě špatně? Chtěl jsem jen, aby se najedla a nedělala u toho caviky, přitom jsem caviky dělal jen já. 
Opřel jsem se pravačkou o stůl a mnul si kořen nosu, nevěda co jí říkat, když najednou o stůl a následně i o podlahu cinkla vidlička. Trhl jsem s sebou a odtáhl ruku od obličeje, abych mohl hlavu otočit na ní. Tázavě jsem ji sledoval, vypadala vyděšeně. "..děje se něco?"
avatar
Siriah Mercy Nightwish

Poèet pøíspìvkù : 80
Join date : 01. 05. 17
Age : 19

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Siriah Mercy Nightwish za Wed Jun 14, 2017 6:12 pm

Byt Siriah
Nechtěla sem se k němu takhle zachovat, ale stalo se, někdy mne provázeli zlé myšlenky celý den, ale já nechtěla již být taková, mám přeci jen Sebastiena? Vše co se stalo je již dávno za mnou...nebo sem se pletla? Držela jsem svojí hlavu a snažila se zmírnit svojí bolest, která mi bránila v čemkoliv, co bych zrovna chtěla dělat. Vyslovil moje prostřední jméno a já ani nereagovala, cítila jsem se hrozně. Nakonec jsem se přeci jen odhodlala. "Hm?" Vyšlo ze mne a já měla pocit, že se mi snad hlava roztříští na milion kousků, které již nikdy nepůjdou složit, však stejně jak bolest přišla tak i odešla a já se uvolnila. Zhluboka sem nabrala vzduch do svých plic a následně vydechla, byla sem spokojená, že je bolest pryč, ale Sebastienův hlas mi působil starosti. "Jsem v pořádku, tohle se děje skoro pořád, takže se mi to nezdá ani nějak divné. Hele, neřeš to, je to již za mnou... teď mám tebe a jsem šťastná." Zamumlala a usmála jsem se na něj, tedy pokud to bylo na něj. Bylo mi nějak špatně z toho, ale nechtěla sem mu to pořádně říkat, přeci se mnou měl již dost starostí. Jedla, však pak se zarazila. "Neřeš to." Špitla jsem tiše.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Wed Jun 14, 2017 10:25 pm

Byt Siriah


Sledoval jsem ji. Byl jsem tiše a v duchu rozjímal o tom, kde jsem udělal tak fatální chybu, když jsem to všechno myslel dobře a nechtěl aby se jí něco stalo. Stále jí tekly slzy a mě se to nelíbilo, nechtěl jsem aby plakala. Chtěl jsem ji vidět už jen aby se smála, chtěl jsem aby ona sama mohla vidět svět kolem nás. Povzdechl jsem si a natáhl k ní ruku, nehledě na to, že ještě žvýkala. Palcem jsem jí obkroužil tváře a jemně ji pohladil. "Už neplač." Šeptal jsem jí a po chvíli váhání si k ní klekl, objal ji kolem pasu a přitáhl si ji k sobě. Hlavu jsem jí opřel o břicho a hladil ji po zádech prstem. "Je to všechno pryč, slibuju..jen tě prosím, sněz to..není toho moc.." Špitl jsem ještě a pak se o kousek odtáhl  vzhlédl k ní. Spadla jí vidlička a já nevěděl co se děje, přesunul jsem se na nohy zpět vedle ní. "Notak Siri, co se děje?" Lámal jsem to z ní.
avatar
Siriah Mercy Nightwish

Poèet pøíspìvkù : 80
Join date : 01. 05. 17
Age : 19

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Siriah Mercy Nightwish za Thu Jun 15, 2017 3:45 pm

Byt Siriah
Byla zavřená ve své mysli a rozjímala nad tím, že to možná nebude ještě tak růžové jak si ona nalhává. Možná se ti jednou bude zdát tento svět těžký, Siriah, ale pokud se na to koukneš z jiného úhlu tak je úžasný. Jednou budeš mít sílu lámat skály a hýbat s čím se ti zachce, ale vlastně neuděláš vůbec nic, jelikož budeš sužovaná strachem. Lidé jsou stvořeni k tomu, aby se báli a když nejsi ani tak obyčejný strach, tak to ani tak nezvládneš. Ty se nikdy nebudeš umět proměnit, zlatíčko, máš v sobě tolik strachu o druhé, že to uzavřelo tvoje schopnosti do sebe, až jednou pochopíš, kdo jsi tak až pak budeš moc pochopit všechno tohle. Člověk není jen tak bezbranný jak si myslíš a ani ty nejsi, je to jen o tom změnit úhel pohledu. Hlas její matky jí připomínal čas, kdy byla pouhým dítětem a netušila nic o nástrahách tohohle světa, kdy byla pouze malá holčička s fantazií, které matka s otcem zpívali před spaním steré Irské písně a vyprávěli jí pohádky, které oni zase slyšeli od svých rodičů. Ani si neuvědomila, že pláče, ale asi to byla pravda. Povzdechla a polkla poslední sousto. Cítila jak jí hladil po tváři, jako by se jí snažil utěšit. Slyšela prasknutí jemné jeho kloubů jak si nejspíše klekal. Následně jí objal kolem pasu a ona jen povzdechla, jak lehký se zdál najednou její život s ním. Zase měla chuť žít jako předtím a věnovat se naplno svému snu. Však zděšení její bylo horší, než si dokázala usmyslet. Slyšela jeho hlas a již necítila jeho dotyky na svém těle, přišlo jí to krapet smutné. "Pamatuji si, co se přesně stalo....pamatuji si jak sem přišla o zrak, pamatuji si poslední mlhavé záblesky toho, co sem viděla než sem se propadla do temnoty." Řekla jen a natáhla k němu ruku. "Sebastiene, je to dobré...uklidni se." Zamumlala, když cítila jeho napětí pod svými prsty a ano, chytla ho za onu ruku.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Fri Jun 16, 2017 1:56 pm

Byt Siriah


Vypadala vyděšeně a já si nebyl jistý co dělat a ani co říkat. Jen jsem stál vedle ní a sledoval, jak se jí zpod víček stále valí slzy. Nelíbilo se mi to. Musela co nejdříve přestat. "Notak..prosím.." Nevěděl jsem jak ji mám utišit, prostě se mi to zdálo jako nejtěžší možný úkol, který jsem mohl dostat. Posadil jsem se na židli a podepřel si hlavu dlaní. 
Musel jsem se opakovaně ptát, co se děje než jsem to z ní konečně dostal. Její odpověď mě ale hodně znepokojila. Polkl jsem a po chvíli civění na ní trochu cukl, když se mě dotknula. Proč musela přijít o zrak? Proč ne někdo jiný? Pevně jsem semkl ruku v pěst. Musel jsem na něco přijít..musel jsem zjistit, jak se dá tohle zvrátit, jak se dá získat zrak zpět, ikdyž to nejspíše bude hloupost, tohle se nebude dát změnit. Zatínal jsem čelist tak sině, že bych se nedivil, kdybych si vylomil zuby. "Nelíbí se mi to.." Zamumlal jsem nakonec bezbarvým tónem a zvedl se. Vypadalo to, že najíst se asi chtít nebude. "..chceš jít ven?" Optal jsem se jí nejistě, trochu zhrublým hlasem.
avatar
Siriah Mercy Nightwish

Poèet pøíspìvkù : 80
Join date : 01. 05. 17
Age : 19

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Siriah Mercy Nightwish za Sat Jun 17, 2017 9:24 pm

Byt Siriah
Povzdechla a po jeho poznámce do sebe zase začala házet jídlo. Nechtěla, aby byl smutný, ale už se jí povedlo jej rozesmutnit. Bylo jí z toho trochu špatně, tohle se vážně dělo? Přiváděla ostatní do smutné nálady jen kvůli tomu, že byl sám smutný. Nakonec to všechno dovedla a zvedla k němu hlavu, opravdu zněl jeho hlas najednou tak bezbarvě? Zvedla se a našla jeho ramena, která chytla a povzdechla. Raději zavřela oči a zhluboka se nadechla. "Sebastiene, ať se dělo v mém životě cokoliv, tak je to již za mnou. Důležité je to, co se děje teď, že tu se mnou jsi a můžeš mne kdykoliv obejmout. Nikdy sem nedoufala, že se znovu zamiluji... Stalo se tak a moje srdce bije teď jen pro tebe, jestli se něco stane tobě tak já budu při tobě a vždy se budu pokoušet od teď ti zlepšit náladu. Nemám ráda, když zníš takhle bezbarvě...nebo dokonce i naštvaně, já vím že sem nemožná, ale pro tebe se snažím být silná tak jak sem ještě nebyla." Pak cítila jak se zvedal a ona ho jen objala okolo boků. Tichým hlasem začala zpívat píseň, která se jí vždy hodně líbila.  Doufala, že jej aspoň její hlas trochu uklidní, zpívala tak upřímně a hlavně pro něj, aby se mu zlepšila nálada. "Sebe, s tebou půjdu kamkoliv nebo pro tebe půjdu kamkoliv. Odpust mi prosím, že sem ještě tak slabá... pořád to občas zabolí." Zamumlala a pořád jej držela okolo boků. Snažila se být tak moc silná pro něj, ale on jí mohl kdykoliv opustit. Tiše povzdechla a svěsila své ruce podél těla. Dávala mu tím svobodu, aby mohl kdykoliv odejít.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Fri Jun 23, 2017 8:21 am

Byt Siriah


Byl jsem z toho všeho hodně nejistý. Nevěděl jsem co dělat a ani co si myslet..cítil jsem se za sebe tak trapně. Každopádně jsem měl i radost, že vše snědla. Potřebovala začít jíst více, potřebovala se spravit, nebylo to s ní dobé. Neklidně jsem těkal pohledem po místnosti, než jsem se na ni koukl, když mě chytila za ramena. Zvedl jsem se a ruce přiložil po jejích slovech na její dlaně. Měla oproti mě vyloženě drubounkou ručku. Nikdy jsem moc nebyl na romantiku, ne na slova. Tudíž jsem nevěděl co odpovědět na její slova, ačkoli mě potěšila. Za mě jednoduše více mluvily činy než věty. Povzdechl jsem si a nadechl se.
Když jsem se narovnal z zádech a vynikla tak moje výška, stáhla mi ruce kolem pasu. Pohladil jsem ji ve vlasech a snažil jsem se uklidnit, ale byl jsem teď hodně mimo, nevěděl jsem ani trochu co si myslet, ale snažil jsem se uklidnit, jelikož se mi tenhle dlouho necítěný pocit ani trochu nelíbil.  Sklonil jsem se k ní a na okamžik ji k sobě přitiskl pevněji. Souhlasila, že půjde kamkoli. "Není důvod ti něco odpouštět.." Promluvil jsem k ní nakonec nahlas a přejel jí po zádech. Pak se zvedl. "Pojď..pomůžu ti najít něco na sebe." Řekl jsem jí stále ještě s nejistotou v hlase a pak ji chytil za ruku a vedl ji do jejího pokoje.
avatar
Siriah Mercy Nightwish

Poèet pøíspìvkù : 80
Join date : 01. 05. 17
Age : 19

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Siriah Mercy Nightwish za Sun Jun 25, 2017 3:06 pm

Byt Siriah
Usmívala se, bylo to hezké že se o ní takhle staral. Možná sice nevyjadřoval lásko tak jako ona a byl spíše na činy, ale jí to nevadilo. Kindred taky nebyl na slova a cítila se s ním spokojeně. Povzdechla a zamyslela se. Hej! Nechte toho chlapce být, vaše šikana je docela dost otravná! Co vám udělám?! I když jsem slepá tak vám jednu uvalím! Nechte toho chlapce být a běžte pryč!" Sevřela ruce v pěst, ona nikdy nebyla takhle moc slabá, ale člověk se mění. Povzdechla a užívala si chvilku u Seba, chtělo se jí zpívat písničku, kterou poznala až v přítomnosti svého bratrance, který propadl jedné hře a pořád jí říkal různé věci s té oné hry. Ona se pak zamyslela a pomocí dvou melodií vymyslela text, který se pak objevoval v některých písních. Takové alternativní postavení, ale to by bylo ještě na dlouho. Začala proto potichu zpívat..  Možná ona postava byla ona, ona se kterou se tolik vžila. "Ale mám se za co omlouvat, nejsem odvážná tak jako sem byla a hlavně hlavně nejsem ani tak silná. Nechci ti jen přidělávat špatnou náladu, proto se pokouším...být zase silná." Usmála se na něj a sama za ním spokojeně ťapkala. "Jdeme mi něco vybrat? Nemusíš se obtěžovat, zvládla bych to sama." Zněla zase silně, jemný hlásek byl plný štěstí a pozorumnění, byla hrozně blízko k tomu si vzpomenout jak se chovala dříve, jak se smála s Kindredem a nebála se toho, co jí život přinese...
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Sun Jul 02, 2017 10:47 am

Byt Siriah

Znovu broukala nějakou písničku. Udivovala mě moc jejího hlasu. Neskutečně to člověka uklidňovalo. Mno, dokonce i hybrida, cheche. Poté promluvila. "Už na to prostě nemysli." Řekl jsem jí jen a pohladil ji jemně po tváři. Zvedli jsme se a pomalu šli vstříc jejímu pokoji. "Já ti věřím, ale přeci jsem ti to slíbil ne?" Rýpl jsem do ni se zazubením a píchl ji do boku prstem. 
Pomalu jsem s ní tedy došel do jejího pokoje a strčil ji do postele. Jen jsem se zasmál, když jsem ji donutil tam sednout tak, že jsem ji tam vyloženě zatlačil a pak jsem otevřel skříň. 
Nakonec jsem vytáhl černé šaty na knoflíky s jednoduchým vzorem na horní části. Ta druhá byla jednobarevná a bez vzoru. K tomu jsem jí hodil i nějak ty ponožky. Nebylo třeba brát něco dalšího, tohle vyloženě stačilo. "Nechám tě převléct se, zatím jdu ven." Zavolal jsem na ni, když jsem byl na odchodu. Zavřel jsem za sebou dveře do jejího pokoje a pak se rozvalil na gauči.
avatar
Siriah Mercy Nightwish

Poèet pøíspìvkù : 80
Join date : 01. 05. 17
Age : 19

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Siriah Mercy Nightwish za Sun Jul 02, 2017 10:16 pm

Byt Siriah
Nechtěl, aby na to myslela, ale ona byla ten typ člověka, který by nenechal něco jen tak být a proto se zatvářila docela uraženě. Co si tak pamatovala, tak se jí nic moc podivného poslední dobou nestalo, tedy tak podivného, že by kvůli tomu nespala tedy. Pokrčila rameny a usmála se, když jí pohladil po tváři. "Někdy se mi zdá, že se známe déle než jen pár dní, jelikož sem si nikdy nic takového nemohla dovolit. Chtěla bych tím jen říct, že se zatahuješ s dívkou, která toho před tebou ještě tolik tají, ale neřeš. Rozhodla sem se celkově ukázat svojí pravou povahu, takže se těš Sebastiene. Jinak jestli tě mohu varovat, tak bych si být tebou dávala pozor na pusu, dámy jako já nemají rády, když se muž vedle nich chová jako hulvát." Ušklíbla se a odtáhla se od něj, když do ní šťouchl. Pohotově chytla jeho ruku a plácla ho přes ní. "Do dámy se nešťouchá." Řekla s ledově chladným hlasem, ale přesto se rozesmála. Nedokázala se chovat tak, jako by byla úplně vážná. Naházel po ní oblečení a pak si prostě odešel. Ani netušila jak se ocitla v pokoji, ale začala se oblékat. Vlasy si stočila do vysokého drdolu a pomalu se vydávala ven, aby se mu mohla převléct. Myslím, že větší popisování jejího převlékání nebude ani potřeba. Došla k tomu blbovi jen podle toho, co cítila  a zastavila se s rukama v bok. "Takže, myslím si dobře, že ležíš? Zvedej se!" Na tváři měla úsměv, který byl teď vyjímečně zářivý. Pak se prostě otočila na patě a vydala se tedy ke dveřím, boty ani neměla, ty přeci jen ztratila.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 17

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Mon Jul 03, 2017 7:36 pm

By Siriah


Stránka kterou mi právě ukázala se mi ani za mák nelíbila. Neměl jsem rád namyšlené, vážné dámičky. Vždy jsem měl raději rebely, trotly..paka co pobíhají po venku a pár sprostých slov je jen tak nerozhodí. Lidi co se se mnou měli potřebu měřit. Ať už v síle, rychlosti nebo čemkoli jiném. 
Namísto normální odpovědi jsem ji tedy jen nechápavě sledoval. Když mě pak pleskla po ruce, víceméně bez důvodu mohla zaslechnout něco jako lehce podrážděné zavrčení. Víc jsem svůj nesouhlas s touhle stránkou neprojevil. Ačkoli jsem ani nevěděl jestli je to pravá nebo jen hraná tvář, kterou mi ukazovala. 
Po tom co mi řekla, že se do dámy nešťouchá jsem měl chuť jí nechat ať do něčeho narazí a pak jí jen říct "dámo, koukej pod nohy" to by ale vzhledem k její situaci nebylo vůbec vhodné. 
Hodil jsem jí nějaké to oblečení a sám jsem se tedy odebral do vedlejší místnosti, kde jsem si lehl. Očekával jsem, že jí to bude chvíli trvat, ale nakonec vylezla celkem rychle. Hned mě okřikla. Ve chvíli jsem byl na nohou a před ní. 
"Tohle chování ti nesluší, Princezno." Oznámil jsem jí jen. Panovačnost byla strašná vlastnost. Doufal jsem, že ji to rychle přejde.
avatar
Siriah Mercy Nightwish

Poèet pøíspìvkù : 80
Join date : 01. 05. 17
Age : 19

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Siriah Mercy Nightwish za Mon Jul 03, 2017 8:04 pm

Byt Siriah
Byla hodně proměnlivá, ale nikdy nebyla panovačná. Zavrtěla rychle hlavu a pátrala ve vzpomínkách, jestli vůbec tohle celé má smysl? Mohla by se chovat tak jak jí říká srdce nebo dál na tuhle panovačnou slečinku jak jí naučila Snow? I Kindred to neměl rád a podle napjaté situace mezi nimi soudila, že ani Sebastien není favoritem téhle naučené stránky. Zhluboka se nadechla a promnula si prstem kořen nosu, to že vrčel v ní vyvolalo ještě více submisivní pocity, které jí nutili k tomu, aby se mu podřídila. Když se měla převlékat tak celou dobu přemýšlela, jestli se má dále takhle chovat jako princezna nebo jí už tohle moc leze na mozek. Nakonec vylezla a cítila jak se zase situace mezi nimi zase napnula, měl na lepší a on si přesto vybral jí, neměla by se takhle chovat. Tohle nejsi ty Mercy! Prober se! Slyšela hlas Kindreda ve své hlavě a ihned se narovnala. Ona byla všechno, jen ne nějaká namyšlená dámička. "Omlouvám se, už mi leze samota a minulost na mozek." Zamumlala na omluvu a sklopila pohled. Zase vypadala tak moc zakřikle, jako štěně které něco provede. "Můžeme prosím tedy jít?" Hlas nebyl více hlasitý, než bylo potřeba aby jí slyšel slabounce. Za ty roky byla nucená se změnit a již si nepamatovala, co byla její priorita. Natáhla k němu opatrně ruku, tedy směrem kterým si myslela že bude. "Mohli by jsme jíti ruku v ruce?" Zeptala se ho a usmála se, vždy potřebovala povolení. Nebyla někdo, kdo by si bral bez dovolení a on to musel přijmout, byla prostě jemná. Nakonec jej tedy po svolení vzala za ruku a vydali se směrem k městu, kde jí Sebastien koupil bundu v její velikosti. Byl to prostě hezký den který si dvojice na plno užila i přes její slepotu.

Sponsored content

Re: Siriah a Sebastian-město: UKONČENO

Příspěvek pro Sponsored content

  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Právě je Sun Sep 24, 2017 3:59 pm