Fantasy World

Fantasy tRPG


  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Share
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Wed May 17, 2017 7:08 pm

Železnice u Minew



Seděl jsem kdesi dole v malém 'údolíčku' u mostu vysoko nad řekou, přese který čas od času jel vlak.
Ležel jsem spokojeně rozvalený v trávě a sledoval mraky které se nad mostem a stromy honily. Spokojeně jsem si povytáhl levou nohy nahoru a nechal ji pokrčenou v koleni, přičemž jsem se opíral o zem. Jinde bylo teplo, ale tady dole, u řeky a v trávě ve stínu byl příjemný chládek. Stále jsem měl ve vnitřní kapse bundy nádobku s krví. Pil jsem už hodně dávno..a právě ze svojí lahvičky, takže krve jsem v ní měl úplné minimum. Vyloženě pár kapek, ze kterých jsem se neměl šanci nakrmit. Musel jsem v nejbližších chvílích na lov. Ačkoli se mi to nelíbilo. Hlad jsem mohl zahnat i normálním jídlem, ale když jsem nepil krev tak jsem se cítil dost zesláblý. Pomalu jsem si na to, že piji krev i zvykl. Ale stejně jsem to nevyhledával nějak vyloženě moc.
Měl jsem na sobě jako víceméně skoro pokaždé bundu, kalhoty s oplejšími lýtky, kanady. Jen tričko jsem měl momentálně v trochu jiné barvě než obvykle nosím. Ani černé, ani bílé, ani šedé. Vybledlé červené. Ta barva se mi zamlouvala.
Okamžik jsem ještě ležel a sledoval nebe než jsem pomalu začal zavírat oči.
avatar
Serenity Morgenstern

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 08. 05. 17

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Serenity Morgenstern za Wed May 17, 2017 7:47 pm

Železnice u Minew
Bělostné tlapy a vlastně celý bělostný kožíšek měla zmazaný její zaschlou krví. Ani netušila, kdy to přestalo téct, však jedno bylo jisté, jí pořád nebylo vůbec lépe. Kňučela a ouška měla stáhnuté spolu s ocáskem k hlavě. Netušila ani kde je a co tu pohledává jediné co tušila bylo to, že již dlouho nejedla a její žaludek se hlásil již bolestivě o potravu. Zakňučela zrovna nevhodně v moment, když se do rány na pacce, která vypadala pořád hůře a hůře dostala nějaká nečistota. Bylo teplo a to tomu taky nějak moc nesvědčilo, proč jen zoufalí lidé dělají tohle? To co udělal Martin jí pořád tak neskutečně bolelo a ani rány již nepomáhali. Čím dál více si uvědomovala ubohý fakt a to, že umře brzo pokud se nenají, však proč by se vůbec o jídlo pokoušela? Ani netušila, ale došla k nějakému mladíkovi, kterého si všimla až po chvíli. Pokrčila nějak čumáček a přiblížila se opatrně k němu, chtěla si ho jen obhlédnout, když to vypadalo že usíná. Přišla opatrně k němu a zastavila se jako by jí něco bránilo, přeci jen tohle bylo moc blízko. Pak se odhodlala k velkému kroku a to k tomu, že do něj opatrně strčila, co kdyby byl přeci jen mrtví? V podobě lišky by nikdo neřekl, že je nebo byla kdy člověk přeci jen k tomu, ale napovídaly rány na jejích packách a bříšku, kterých si nemohl všimnout jen hlupák. Chvilku čekala než do něj znovu strčila a když zjistila, že se nic moc neděje tak si lehla na zem do klubíčka a stáhla ocas k tělu. Kdyby jen v podobě lišky mohla brečet tak do udělá. Jenže to nebylo možné a ona jen poníženě položila hlavu na packy a upřela pohled do dálky, přeci se jí toho v životě stalo hodně tak proč se dělo ještě více? Sledovala jak se stébla trávy ohýbají pod jejím dechem a pak zase přestávají. Bolest v packách jí donutila zvednout hlavu a kouknout na to jak znovu krvácí. Vydala něco podobného vzlyku a stáhla ouška k hlavě ještě více pevně, přeci jen byla zvíře a ne troska. Však marně se pokoušela uklidnit nakonec se nějak natáhla na bok tak, aby jí nic nebolelo a zavřela hnědé oči. Bylo vidět jak jí kosti vystupují z pod kůže a krev stéká po packách k zemi což jí nutí pomaleji dýchat, aby neublížila ještě ranám na břichu. Bůh ví, jak tohle dopadne.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Thu May 18, 2017 10:21 am

Železnice u Minew

Během malé chvíle jsem vyloženě vytuhl. Usnul jsem tvrdým spánkem a ani šťouchání drobné lištičky mě ze spánku nevytrhlo. Neslyšel jsem ani její zakňučení.
Ve snech jsem bloudil tak nějak všude možno. Okamžik jsem šel tmou, která se najednou změnila v den v údolí zalitém sluncem. Chvíli jsem se vznášel v oblacích. Zkrátka sny. Všichni to známe. Probral jsem se teprve když jsem chtěl. Byla už poměrně tma. A já cítil, jak mě na žebrech tlačí něco malého. Pomalu jsem se zvedl a uviděl drobné, bílé zvířátko, které se mi tulilo k hrudi. Tvrdě spalo.
Promnul jsem si oči a chvíli sledoval, jestli se mi to nezdá. Co to bylo? Pes? Čivava?
Teprve teď jsem začal vnímat pachy kolem sebe a ucítil pach liškodlaka. Přímo přede mnou. Tudíž bylo jasné, že tenhle tvoreček je liškodlak. Sledoval jsem bílý kožíšek, s tmavými fleky. Zdálo se, že je to zaschlá krev. Polkl jsem. Pomalu jsem se posadil a sledoval ji. Zvíře bylo dost vyhublé, nejspíše neměl v lidské podobě ani mindru a ve zvířecí žádnou šanci něco ulovit. Ucítil jsem velkou potřebu lišce pomoci. Opatrně jsem si drobného tvorečka přetáhl na klín a z něj už do náručí. Snažil jsem se zvíře neprotrhnout ze spánku.
U města jsem měl auto, kterým to mohlo jít rychleji, ale rozhodl jsem se jednoduše popoběhnout, abych ji nebudil hlukem z motoru auta.
S mojí rychlostí a celkem i výdrží jsme se dostali k mému karavanu u kempu vcelku rychle.
Držíce zvíře na jedné ruce jsem si odemkl karavan a rozsvítil v něm lampičku. Drobného tvorečka jsem opatrně uložil do postele pod peřinu a jelikož jsem si už byl definitivně jistý, že fleky na jeho těle jsou zaschlá krev, začal jsem pomalu ohřívat teplou vodu do lavoru. Neměl jsem tam sice ve sprše teplou vodu, ale sprcha tam byla, malinká. A omýt se tam po proměně mohla.
Zavřel jsem dveře a sedl jsem si do křesla. Nohy jsem vyhodil na stůl a jen seděl a čekal jestli se probere.
avatar
Serenity Morgenstern

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 08. 05. 17

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Serenity Morgenstern za Thu May 18, 2017 3:11 pm

Železnice u Minew
Zastřihala ušima hned jak se probrala a koukla okolo sebe, tohle místo nepoznávala a docela jí to děsilo. Zakňučela a koukla na rány, které měla na packách. Krev byla zase zaschlá a vypadalo to, že už to ani tolik nebude krvácet. Největší zděšení proběhlo, když zjistila onen fakt toho, že jí ten neznámý musel přikrýt. Zaškubala čumáčkem a nasála okolní pachy...tohle se jí nelíbilo, ale co se dalo dělat. Rány si potřebovala omýt takže se bude muset kouknout, co okolo se tu nachází a v čem by si je tedy mohla aspoň trochu očistit od krve a nečistot. Hnědýma očkama přejížděla po místnosti až si všimla mladíka, což jí donutilo se zarazit a nehnutě na něj chvilku koukat. Byl to muž..někde v duchu cítila, že mužům již moc nechce věřit, ale tenhle jí pomohl. Zamyslela se jestli vůbec zjistil, že není liška, ale člověk. Seskočila z postele a na zem dopadla docela nešikovně. Měnit se jí ještě nechtělo, byla na to moc plachá a navíc mu tolik nevěřila po tom, co jí jeden nejmenovaný šmejd zničil. Bylo působivé jak člověk dokázal měnit rychle názory a mínění o druhém. Pomalu se vydala za svým zachráncem a když u něj byla tak se jen zastavila. Upírala na něj pohled jako kdyby si ho zkoumala, byl to hnědovlásek a jak to tak vypadalo tak na něco čekal. Že by nakonec věděl, že není liška? Zakňourala, aby na sebe upoutala jeho pozornost, což prve chtěla než se jí udělalo mdle a zase se jí nepodlomily packy. Potřebovala potravu a to nutně, tělo se o ní začínalo hlásit čím dál více a i samotný žaludek vydával více a více ty nelibé zvuky. Neměla bych upozorňovat na to, že sem slabá...ještě by toho mohl více využít. Ale proč by mne sem jinak nosil? Nevěřím mu a nechci věřit ani nikomu dalšímu... Svůj pohled upřela na zničené přední packy a snažila se o to, aby se postavila. Marně se o to pokoušela jelikož tělo se rozhodlo více stávkovat a šetřit ten zbytek energie, co mu zbyl. Cítila se zesláblá a tak bezbranná, že jestli s ní bude mladík chtít něco dělat tak bude moct.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Thu May 18, 2017 3:45 pm

Sebův karavan

Seděl jsem a skrze okno u kterého jsem seděl jsem pozoroval noční přírodu. Pomalu jsem ono křesílko začal stavět na zadní část a houpal jsem se. Pomalu jsem přestával vnímat moji společnost, kterou jsem si sem donesl. Když seskočila a upozornila mě tak na sebe, usoudil jsem, že to s ní asi nebude tak zlé. Teprve když došla blíže a začala kňučet tak jsem se na ni otočil. Když stála tak vypadala ještě zuboženěji než v leže. Bylo vidět, že se potřebuje najíst.
Spadla na zem a já se zvedl, abych mohl pokleknou vedle ní a opatrně jí začít zvedat. "Dokud budeš v liščí podobě tak nebudu vědět co ti mám dát k jídlu." Zamručel jsem na ni vyčítavě a něžně ji odložil zpět na postel. Dřepl jsem si před ni. Měl jsem pocit, jako kdyby se mi snad měla pod dotekem rozsypat na jemný prášek. Tak moc byla vyhublá.
Zvedl jsem se a došel k lince. Na sporáku na přenosných plotýnkách tam byl hrnec s vodou, která se pomalu začínala vypařovat. Brzy bude vřít.
Otevřel jsem linku a sledoval co jsem tam měl. Samé konzervy. Většinou ovoce. To jsem asi nemohl dát lišce. Byla slabá, takže jsem nemohl dát ani nic tuhého, snad by si na tom jen vylámala zuby. Ani nic těžkého, pokud dlouho nejedla tak by jí z toho bylo jenom o dost hůře. Promnul jsem si kořen nosu a povzdechl. Nakonec jsem se tedy přeci jenom natáhl po konzervě s ovocem a vyklopil jsem jí broskve do menší misky, dal jsem jí tam lžíci a otočil se na ni. "Omlouvám se ti, ale ničím lepším tě uctít nemůžu." Promluvil jsem lehce zahanbeně a sedl si na podlahu vedle postele, abych byl obličejem ve stejné výšce. Misku jsem položil na postel, nebylo tam toho tolik, aby to hned vylila.
"Ohřívám ti vodu do lavoru, jestli budeš chtít tak se můžeš i opláchnout. Jak koukám na ty fleky tak bys to docela potřebovala." Dodal jsem ještě. Věděl jsem jak blbě to zní, ale co naplat? Holt je to tak, byla přeci jenom celá od krve.
To jak vypadala se mi ani za mák nelíbilo. Byla v šíleném stavu.
avatar
Serenity Morgenstern

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 08. 05. 17

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Serenity Morgenstern za Thu May 18, 2017 4:13 pm

Sebovo karavan
Zaraženě na něj koukala a když začal mluvit tak poslouchala. Jak mu jen mohla pak poděkovat? Staral se o ní a ani nevěděl co se stalo, takovou pomoct poskytla naposledy ona Martinovi a to si myslela, že jí nebude potřebovat i ona. Když před ní postavil misku s broskvemi tak pocítila jak se jí stáhl žaludek. Ovoce sem neměla hodně dlouho...poslední dobou byly mojí obživou kukuřičné lupínky, když sem něco měla naposledy a to mi to ještě pak přestalo chutnat...že by sem to znovu zkusila? Musím se najíst. Strčila do misky čumák a začala olizovat ony broskve. Když zjistila, že je to vlastně dobré tak jednu vzala do tlamičky a začala žvýkat. Ostré zoubky stravu brzo rozmělnily čili ona mohla polknout a vzít si další. Postupně takhle pomalu snědla její obsah a koukla na mladíka. Měla špinavý čumáček od šťávy, ale to jí nevadilo zase se totiž cítila o dost lépe. Chvilku se přemlouvala, ale nakonec se přeci jen proměnila. Mohl vidět jak hrozná byla v téhle podobě. Propadlé tváře zdůrazňovali její malou váhu a dokonce na ní i upozorňovali. Ruce celé od krve, tenké jako tyčky a plné ran, které ještě nestihly aspoň srůst a udělat na sobě lepší strup než měli teď. Černé triko které raději nemělo ani výstřih a stejně bylo vidět, že to není vůbec v pořádku. "Nemusíte se o mne tak starat...je to v pořádku." Lži, vždy raději lhala než aby přiznala jak moc zničená je. Zeleno-hnědé oči se leskly smutkem a vypadalo to, že krom slz v nich nebylo nic jiného, co by odráželo světlo. "Myslíš tu zaschlou krev? Ano, rány bude potřeba umýt a dokonce je i obvázat." Hlas se jí klepal a odrážel snad veškeré emoce. "Děkuji vám za jídlo, bylo to to nejlepší které sem za...poslední dobu měla." Ani nepočítala jak dlouho nejedla, přeci jen byla to zbytečnost. Povzdechla a složila si hlavu do dlaní, její vlasy ztratily lesk jako její oči a vypadala celá taková bez života. Dříve se starala ona jenže teď spíše potřebovala ona tu pomoc, aby se mohla vrátit zpátky do normálních kolejí života. Chvilku přemýšlela, že by začala místo řezání pít a nebo kouřit jenže to pak zavrhla s tím, že zevnějšek se dokáže opravit, ale zničená játra nebo plíce by jí nikdo nespravil. A tak tam tedy zničeně seděla a více nevydávala ani hlásku, jen tiše trpěla.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Thu May 18, 2017 4:34 pm

Tiše a s očekáváním jsem ji sledoval. Když začala jíst, ukázal se mi na tváři spokojený úsměv. Pomalu spořádala celý obsah misky, což mi udělalo dobře. Když dojedla tak jsem misku odnesl do dřezu. Poté se na ni otočil. Právě se přeměňovala zpět. Když jsem viděl jak je zubožená, opět mě dobrý pocit opustil. Její lhaní jsem ignoroval. Teprve na další slova jsem pokýval hlavou. Měl jsem tu pár obvazů, kdyby nestačili tak jí obětuji svoje starší triko.
"Něco tu mám. Prvně se jdi umýt." Řekl jsem jí rozhodně, hlasem který dával jasně najevo, že nic jiného nepřipouštím a pak odešel k hrnci s vroucí vodou. Sundal jej z plotny, nalil trochu do lavoru a naředil to studenou, aby se neopařila.
Mezitím mi poděkovala za jídlo. Otočil jsem se na ni přes rameno a usmál se. "Jsem rád." Poté jsem to odložil do sprchového koutu a zkontroloval jestli tam někde je něco, čím se bude moci otřít. Něco málo. A taky nějaká žíňka.
Poodstoupil jsem tedy aby mohla jít dovnitř. Měl jsem trochu strach, že si nějak ublíží. Třeba spadne nebo tak něco. "Až budeš osprchovaná tak mi řekni, hodím ti něco čistého na oblečení." Řekl jsem ještě. Věděl jsem, že po minulých majitelích karavánku tu nějaké šaty zbyly. Minimálně tepláky tu najdu.
Když jsem vše nachystal, poodešel jsem dál, začal jsem ve skříňkách hledat nějakou desinfekci, obvazy, triko které bych roztrhal a také nějaké oblečení pro ni.
Vše jsem pomalu posháněl. Desinfekce měla hodně pálit, ale lepší než nic. Dva obvazy, možná nebudu muset používat to triko..ale spíše ano. Poté i náplasti a dokonce i něco, co mohla mít jako pyžamo. Nehodlal jsem jí nikam pustit, dokud se jí nezhojí alespoň rány na rukou. Jak jsem už řekl - šílený stav.
avatar
Serenity Morgenstern

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 08. 05. 17

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Serenity Morgenstern za Thu May 18, 2017 5:05 pm

Nahlas polkla. Netušila, že by to vzal takhle a docela se pořád divila jak se staral. Chudák ještě nevěděl o ranách na nohou a břiše, které jí bolely stejně jako ty na rukou nedej bohu více. "Opravdu vám to nebude vadit? Když tak bych odešla někam jinam...mám vlastní být, ale do něj se po tom, co se stalo již více nechci vracet a trávit tam další čas. Mohla bych žít venku a učit se jak být pořádný liškodlak, cokoliv, abych vás neotravovala a vy by jste mohl být tady sám, mít svůj klid, který sem vám narušila." Dostala ze sebe a pomalu se zvedla. Konečně mohl vidět více těch ran jelikož vzteky doma ještě než odešla strhala a zničila úplně spodek trika v oblasti pupíku, který dříve nemohl vidět a džíny až do stehen, však to neznamenalo že pod tím neměla rány. Nohy měla také v bídném stavu a člověk by se divil, že jí vůbec unesou jak tenké jsou. Ani tetování lišky se své prvotní majestátnosti tak nepodobalo po té co zhubla. Zvedla ruka a zastrčila si vlasy za ucho. Potřebovala se umýt celá jelikož tímhle odhalila krev na krku, kde se naštěstí jen zmazala. Mlhavě si vzpomínala jak vzteky udeřila do kachliček v koupelně během svého záchvatu emocí a donutilo jí to otřást se. "Tak děkuji." Zamumlala než vešla do maličké koupelny a zavřela se. Dále nevěděla, co dělal on jestli něco připravoval nebo dělal jiné důležité věci. Koukla na lavor, potřebovala si smýt i nečistotu, kterou nikdo neviděl a tušila o ní jen ona. Vzala opatrně okraje trika a začala si jej pomalu přetahovat přes hlavu, zvážila každý pohyb, který udělala a nakonec zůstala jen v ubohé černé podprsence. Popadla do ruky žinku a začala pomalu smývat krev spolu s neviditelným hnusem, který tam zůstal... to bylo však jen pocitové, musela se toho postupně zbavit sama. Myla si důkladně každou část těla dokud nezbyla jen čistá pokožka a ona nebyla spokojená. Popadla do ruky ručník a obalila si jej okolo těla tak, aby nebylo vidět více než bylo třeba. "Uhm...mohl by jste mi sem hodit něco na oblečení?" Řekla tak, aby jí slyšel a koukla na zakrvácenou vodu v lavoru. Bylo jí z toho trochu špatně jelikož vzpomínala na to, co jí k tomu vedlo. Nahlas polkla a stiskla ručník v místě kde jej držela, aby nespadl. Otřásla se a koukla někam před sebe jako by se zamyslela. Z tohohle se nebude dostávat tak snadno.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Thu May 18, 2017 8:34 pm

Sebův karavan

"V pořádku, kdyby mi to vadilo tak bych tě sem přece nevzal, no ne?" Promluvil jsem na ni s tázavým pohledem. Všiml jsem si, že my začala vykat. Prozatím jsem to nechal, třeba tahle dekáda vykání opadne sama. Když se zvedla a já viděl krvavé rány, jednoduše jsem ta místa hypnotizoval. Ačkoli mi krev nechutnala, ta síla která s ní byla spojená mi jednoduše nedala spát. Začínal jsem po tom toužit, ale věděl jsem, že nemůžu. Rozhodl jsem se to teď nechat být, pak jí od toho snad pomohu.
Na poděkování jsem jenom kývl. Nechal jsem ji aby vešla dovnitř, mezitím jsem na stolek vyskládal všechno co jsem potřeboval, abych jí mohl pomoct. Desinfekce, obvazy, triko, oblečení pro ni. Mělo by to být všechno.
Slyšel jsem jak ve sprše kape voda. Umývala se.
Nechal jsem všechno být a dál čekal až bude hotová, najednou se z koupelničky ozvala žádost o oblečení. Došel jsem za ní s teplákama, volnějším trikem, ponožkami a nějakou mikinou. Poměrně úhledně poskládané a aniž bych se díval jsem jí to podal a čekal na další instrukce. Než se však vymotala z koupelny tak jsem se posadil ke stolu, kde jsem se dal do stříhání čistého trika, abych měl jak jí držet rány.
avatar
Serenity Morgenstern

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 08. 05. 17

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Serenity Morgenstern za Thu May 18, 2017 9:40 pm

Sebův karavan
Když tam dostala oblečení tak se usmála sladce a začala si ho oblékat. Bylo jí trochu větší a ona se jen pousmála jelikož vypadala komicky a možná i trochu roztomile. Vydala se k němu a koukla na něj, vypadal že se soustředí na střihání látky a jí se to docela zamlouvalo, jelikož nikdy neviděla tak pečlivého muže. Došla k němu a položila mu ruku na rameno. "Sem Serenity Morgenstern, ale spíše mi můžeš říkat Jitřenka, je to o hodně lepší než jméno Serenity, někdy to zní jako kdybych někoho srala a nedá se to moc zjemnit." Vypadalo to, že se více rozpovídala a nevadilo jí tohle všechno. "Jinak jak se jmenuješ ty? Chtěla bych znát jméno člověka, kterému mám být vděčná za svojí záchranu ze spárů smrti jelikož bych tam venku asi brzy pošla hlady." Byla docela již šťastná a ani netušila proč. Však to jí brzy přejde jak se tak zdá nebo spíše vždy to tak bylo. Posadila se vedle něj a složila si ruce do klína. Není mi nejlépe však nebudu ho zatěžovat s tím jak mi je. Přeci jen se mi to zdá jako docela dost neslušná věc, když sem takhle na dně. Proč to Martin udělal? Nebyl snad šťastný a já nebyla šťastná u něj? Chápu, že byl kvůli Trish zničený, ale já teď trpím. Proč jsou lidé tak sobečtí? Někdy bych se na to chtěla zeptat boha jelikož se mi to zdá nepříjemné sledovat jak vás nechává vaše láska v očekávání, že vaše city možná bude opětovat a on vás pak odkopne jako psa. Pomyslela si a sevřela ruce v pěst. Sice by si při rvačce asi ublížila, ale jestli ho ještě jednou uvidí tak mu dá takovou, že ho ani google nenajde. Dobře, nechme těch trapných vtipů a sousřeďme se na dějovou linku. Do očí se jí nahrnuly slzy a ona si je setřela, nechtěla brečet před ním. Proto se snažila být aspoň chvíli silná.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Fri May 19, 2017 8:57 pm

Sebův karavan

Nastříhal jsem tedy triko na různě velké kusy, čistě podle odhadu z těch ran co jsem viděl. Doufal jsem, že to bude alespoň na ty nejhorší stačit.
Převlékala se, já se na ni nedíval, nebylo by jí to asi příjemné. To však neznamená, že jsem se podívat nechtěl. Teprve když jsem ucítil její ruku na rameni a slyšel její hlas, tak jsem se pomalu zvedl a narovnal se v zádech. Když dokončila svoji první větu, zacukaly mi koutky a já vyprskl s míchy. Muselo se jí nechat, že smysl pro humor měla fajn. "S tebou bude sranda, co?" Optal jsem se jí pobaveně. "Budiž, nebudu ti říkat jménem. Každopádně pokud by jsi chtěla zkracovat, zkratka Ity nezní zase tak zle." Prohodil jsem, jelikož oslovení Jitřenka mi přišlo trochu zvláštní. "Sebastien Davello. Většinou Seb, Beast nebo Bastien." Představil jsem se jí na oplátku. "Nemusíš děkovat, rád jsem pomohl. Nemohl jsem tě tam nechat ležet, když jsem viděl jak špatně na tom jsi..mimochodem doufám, že jsi tam někde poblíže neměla nechané věci." Teprve teď mi došlo, že tam někde mohla mít třeba kufr, mikinu nebo něco takového. Jestli ano, snad bych se tam stihl vrátit a donést jí to zpět.
Posadila se na židli, která byla kousek od mého křesílka. Posadil jsem se tedy zpět do křesla a natáhl se pro desinfekce. "Bude to slušně štípat, tak mi to odpusť." Prohodil jsem k ní trochu tišeji než bych chtěl a bez optání jsem si vzal její ruku, která vypadala, že je na tom trochu hůře. Do ran jsem začal kapat desinfekci, doufaje že p mě potom díky bolesti něco nemrští.
avatar
Serenity Morgenstern

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 08. 05. 17

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Serenity Morgenstern za Fri May 19, 2017 9:22 pm

Sebův karavan
Sledovala ho a donutilo jí to trochu se usmát. "Dříve se mnou byla sranda, teď se cítím jako přítěž všech živých tvorů na téhle planetě..." Hlas se jí zlomil jak nebyla schopná mluvit dál. Mlčela dlouho a hlavu měla sklopenou, nebyla moc ráda z toho jak jí teď je. Dříve byla na písničky, kdyby nějaké zněly schopná tančit jenže teď? Teď jen seděla na gauči vedle něj a mlčela. Slyšela dál jeho slova, však pouze koukala někam do dálky. Jako by přemítala o tom, co by se jí všechno mohlo stát a co se jí stalo, nohou začala jemně podupávat v rytmu písně, která jí hrála v hlavě a ona na nohu musela zatlačit, aby přestala. Neměla na to náladu a tohle jí jen zhoršovalo. "Sebo, tohle již nebude nikdy lepší...nechal mne tam i když já sem mu pomohla a já kráva se kvůli němu i šla pohádat. Sem taková kráva, že to ani není možné. Věřila sem mu a zamilovala sem se do něj! Milovala sem totálního zmetka, co mi donutil si udělat tohle a úplně mne zničil... a víš co je na tom nejhorší? Že já ani nechci, aby to tak kurevsky bolelo" Zamumlala a zavzlykala se. Zase jí po tvářích stékaly slzy bolesti a ona s tím ani nic nechtěla dělat. Když vzal její ruku a začal jí desinfikovat tak jen brečela bolestí srdce a ne toho jak to štípalo. Tohle bylo pro ní to nejlepší, co ona mohla a líbilo se jí to. Milovala tyhle okamžiky, když mohla zapomenout. "Můj byt je plný mých věcí a já už se tam nechci nikdy vrátit...vše mi ho jen připomíná." Dostala ze sebe naposledy.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Sat May 20, 2017 12:11 am

Sebův karavan


Poslouchal jsem ji a pak se zamračil. "Tak to jsem asi pomohl světu, co?" Optal jsem se ironicky na její prohlášení. Pokud to tak bylo, tak jsem právě zachraňoval někoho kdo měl být příkoří všeho živého. Mě osobně se Jitřenka zdála jako fajn zpestření. Jen jsem doufal, že jí ještě dokážu více pomoci. Začínal jsem se k ní natáčet, abych jí začal čistit rány, když začala celkem hysterickým tónem mluvit o tom, co se jí stalo. Takže v tom byl kluk, chm. Moc jsem nevěděl jakej pablb může tohle způsobit dívce, ale raději jsem se neptal. "Každej jsme udělali nějakou chybu." Odpověděl jsem jí mručivě. Vzpomněl jsem si na to, jak jsem se tenkrát vracel přes ten lesík..povzdechl jsem si. Co naděláme, holt se to stalo a nic jiného se dít už nemůže.
Když jsem jí čistil rány, až moc dobře jsem viděl jak jsou hezky vyrovnané a vedené čistě a rovně. "Stojí ti ten idiot za to, aby jsi se takhle ničila?" Zavrčel jsem po jejích slovech nespokojeně. Kdyby nebyla tak šíleně vyhublá a neměla bšude po těle ty rány, mohla to být jedna z hezčích holek, co se dají potkat. Ale ne, ona se musí pořezat kvůli nějakýmu idiotovy. Povzdechl jsem si.
Dočistil jsem jí rány na rukou. Bral jsem tričko kousek po kousku a pomalu jí to přikládal na nejošklivější rány na rukou. Když jsem měl vše zakryté, tak jsem jí obě ruce omotal obvazem. "Ukaž ty rány na břiše a zbytku těla." Nakázal jsem jí nekompromisním hlasem. Vůbec se mi nelíbilo jak byla zničená, tohle nešlo. Takhle zůstat nemohla.
avatar
Serenity Morgenstern

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 08. 05. 17

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Serenity Morgenstern za Sat May 20, 2017 6:44 pm

Sebův karavan
Byla potichu tedy krom vzlyků, ke kterým jí nutila situace. "Rozhodně si pomohl, ale světu psychologů, víš kolik za mne dostanou peněz? Tedy jestli k nějakému vlezu, nemám ráda vůbec doktory a nejraději bych všem zabodala do krku ty jejich úžasné jehly nebo je nadopovala prášky, které do nás tak vehementně cpou, aby nám bylo lépe. Nezdá se mi, že by mi někdy nějaký prášek více pomohl, moje matka byla totiž proti tomu a raději používala bylinky. Po té, co jsem měla více a více problémů a zranění mne nechávala raději být, abych také někdy dostávala ponaučení, že za činy se bolestivě platí. Světu nepomůže člověk jako já, ale spíše jako ty, i když to byla pěkně hnusná ironie. Asi si k tobě napíšu do imaginárního deníčku, že si ironický princ." Setřela si volnou rukou slzy a pak mu jí zase vrátila. Byl hodně pečlivý a docela jí i chápal, kdyby nebyla tak opatrná tak by mu i více věřila. Byla pravda, že každý udělal chybu jenže ona jich udělala více jak milion a nikdy za ně tak ošklivě nepykala. Nazval Martina idiotem a ona by protestovala, kdyby jí neudělal to co udělal jenže teď jen mlčela a přemýšlela o tom. Zamilovala se do něj opravdu dost, i když ho skoro vůbec neznala. Povzdechla a sklopila ještě více hlavu, stál jí opravdu za to? "Jestli mi za to stojí? Potřebovala sem si ulevit od bolesti srdce, kterou on způsobil a hlavně od toho, co se mi všechno v životě stalo. Já nechtěla být žádné nadpřirozené zvíře..chtěla sem se vrátit za svojí rodinou, jenže teď nemohu, moje matka by šílela jen, když by mne viděla, i když je možná mrtvá.. takže otec asi zůstal sám nebo se upil k smrti. Jinak svojí vyhublost sem si způsobila ještě dříve než sem ho potkala. Měla sem okolo třiceti pěti kilogramů a teď? Myslím, že sem shodila další dvě kila tím jak sem nejedla. Jde to hrozně rychle dolů a já se tomu ani nedivím." Koukla na své obvázané ruce a povzdechla. Pokusila se je ohnout a šlo to čili byla spokojená. Zamyslela se jestli má cenu mu vůbec ukazovat rány na břiše, ale pak si přeci jen začala sundavat ono tílko a tepláky, jinak by to totiž nemohl vyčistit. Mohl si konečně povšimnou jak jí žebra vystupují z pod kůže jako by chtěla utéct a nohy má tenké stejně jako ruce, že by se někdo divil jak jí to může unést. Koukla na tetování na noze, které vůbec nepoznávala. "Dříve to byla liška, ale teď ani nevím, co to je... možná nějaký zničený paskvil čehosi, co byla liška." Rukou po tom přejela, jako jediné místo na nohou bez ran. Její kůže byla stejně jemná jako předtím, což jí udivilo. Pak svůj pohled zase upřela na Seba. "Jak jste se vlastně ocitl tady vy?" Zeptala se na jedinou věc, která jí zajímala, jeho příběh.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Sun May 21, 2017 9:07 pm

Sebův karavan

Moc jsem nechápal o čem mluví. I tak jsem se rozhodl jí to všechno odkývat, aby se náhodou nevsprčila. "Jo, tak si to zapiš a jdeme na to břicho." Odpověděl jsem jí s nejistým úsměvem. Vypadala hodně zničeně, bylo mi jí líto. "Doktoři jsou svině, souhlasím." Řekl jsem nakonec ještě dodatek k tomu předchozímu, aby věděla, že jsem ji poslouchal a pak se na ni koukl. Otírala si slzy.
Když jsem toho, kvůli kterému byla tak zničená nazval idiotem tak vypadala trochu vytočeně, jakoby jí to opravdu vadilo, ale nic neřekla. Ne na jeho obranu. "Myslím, že to tvému stavu ale nijak nepomohlo." Odpověděl jsem mručivě. Sledoval jsem jak si prohlíží ošetřené rány. Asi byla spokojená. Vysvlékla se přede mnou do spodního prádla a lehla si na postel. Byla neskutečně vyhublá a já nad tím mohl jen dál sedět a civět. Musela začít jíst a to pořádně. "Jo, znám to, když se ti podělá kérka. Mě je několikrát předělávali." Uchechtl jsem se trochu a vrhl se na rány po zbytku těla.
"Chceš vědět jen proč jsem tu a nebo i to, jak se ze mě stalo to co jsem zač?" Optal jsem se jí narychlo, přičemž jsem dočistil poslední ránu a pomalu jí obvázal obinadlem. Pak jsem se posadil do tureckého sedu na podlahu.
avatar
Serenity Morgenstern

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 08. 05. 17

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Serenity Morgenstern za Tue May 23, 2017 2:11 pm

Sebův karavan
Povzdechla, poslední dny se chovala hrozně divně a nedokázala posoudit jestli je to dobře nebo zle. Raději mlčela a přebírala si v hlavě to, co se jí stalo. Jejímu stavu to opravdu nepomohlo, spíše jej zhoršilo a ona pocítila zase ostrou bolest v oblasti srdce, jako by jí někdo zabodl nůž do srdce a ona nemohla proti tomu nic dělat. Nedokázala si ani dát dohromady zase svůj život po tom, co byla vyhozená ze školy a doslova svým rodičům kazila život. Stiskla ruce v pěst a koukla na něj. "Můj stav byl podobný již trochu dříve, ale nikdy sem se necítila takhle moc na dně. Zajímal ses o nějakou dívku, která byla zničená a myslela si, že její život je úplně v troskách?" Tímhle narážela na Martina a jeho neschopnost se sebrat a jít životem dál. Povolila stisk v rukou a koukla zase na svoje tetování. "Myslíš, že jeho předělání bude bolet? Rozhodně ho na sobě dál chci a jestli bych přibrala tak by mohlo zase vypadat dobře, ne?" Zamumlala a když jí dočistil rány tak si zase začala dávat tílko přes hlavu a nakonec si vzala i tepláky. Posadila se a sklopila hlavu. Ona seděla také v tureckém sedu a koukala do země jako kdyby něco provedla. "Chci vědět, co se ti stalo." Zamumlala skoro neslyšitelně a zvedla k němu pohled. Vypadalo to, že opravdu zvažuje svůj životní stav a to jak to asi bude dál.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Tue May 23, 2017 3:41 pm

Sebův karavan

Zůstával jsem sedět v tureckém sedu na podlaze a sledoval jsem ji. Prý na tom byla stejně už dříve. Vypadalo to, že v tomhle stejně musela být už hodně dlouho, nevypadala zkrátka ani trochu dobře a bylo by pro ni dobré, kdyby si urovnala v hlavě co je důležité a co ne. Musela se především najíst.
V duchu jsem se zamyslel nad její otázkou a zavrtěl hlavou. "Asi ne..nikdy jsem nebyl s někým, kdo by na tom byl vyloženě špatně..pokud bychom ale mluvili čistě o tom, že jsem měl strach o někoho kdo mě prostě na ulici zaujal, tak ano." Chtěl jsem jí říct, že ne, že opravdu o nikom nevím, potom jsem si ale vzpomněl na Siri, kterou jsem vedl po tmě domů. A taky na tu bundu co u ní zůstala na věšáku. Bylo to zvláštní, ale chyběla mi její přítomnost. Zamlouvala se mi, dobře se mi s ní mluvilo. Byla velice příjemná. Povzdechl jsem si a poté se věnoval zase Serenity.
Dočišťoval jsem jí rány, když kontrolovala tetování. V její otázce jsem viděl příležitost jí dát aspoň nějaký důvod nabrat váhu. "Ano, bude tě to bolet stejně jako když ses nechala tetovat. Ale myslím, že když nabereš váhu tak nemusíš na tohle vůbec myslet." Řekl jsem jí a trochu se na ni usmál. Pohledem jsem sjel ke zdeformované lišce.
Poté co jsem vyčistil všechny rány se oblekla a já zůstal sedět. Začínal jsem se cítit až moc zesláble..a hladově, to se mi nelíbilo. I tak jsem si byl jistý, že se dokážu ovládat i v nejhorším. Možná si všimla, že jsem se zatvářil nějak jinak, ale neřešil jsem to, tak jsem doufal, že to přejde.
Zajímala se nakonec o to všechno co se mi stalo. Zvedl jsem se a sedl jsem si na postel z druhé strany od ní, aby si snad nemyslela, že mám v plánu jí něco udělat a lehl jsem si s rukama složenýma pod hlavou. "Do šestnácti jsem byl člověk, nic se nedělo, vše v pořádku. Ale potom mě při odchodu z jedné nepovolené návštěvy pokousal veliký pes. Měl jsem za to, že to byl vlkodav, rodičům jsem to zatajil, ošetřil jsem si to sám. Měsíc potom jsem měl první proměnu, nechápal jsem co to je, utekl jsem z domu. Nerad bych zabil bratra nebo rodiče. Pracoval jsem u aut, vydělal jsem, hodně jsem šetřil a můžu z toho čerpat ještě teď. Ačkoli holt musím čas od času brát i nějakou jinou práci, abych si mohl být jistý, že vším projdu bez problému. Před pár týdny mě málem zabil lovec. Moc jsem ho podcenil. Udělal si ze mě cedník a s vědomím, že tohle nemám šanci přežít, odešel. Našla mě upírka, která se chytila toho, že by mi mohla pomoci a dala mi svou krev. Po nějaké té chvíli křečí jsem byl schopný se zvednout a jít. Jednoduše ze mě udělala hybrida. Dva dny na to zmizela..od tý doby jsem ji neviděl." Nechtělo se mi moc mluvit, tak jsem to vzal co nejrychleji a bez příkras, abych to měl za sebou. Koukl jsem se na ni a čekal, jestli se bude o něco víc zajímat.
avatar
Serenity Morgenstern

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 08. 05. 17

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Serenity Morgenstern za Tue May 23, 2017 7:27 pm

Sebův karavan
Sledovala jeho reakci a usmála se. Musel mít tu dívku rád a ani o tom ten truhlík nevěděl. Koukla na své nohy a přemýšlela jak ho popostrčit k tomu, aby se za tou holkou zastavil či klukem, který by pak mohl být jeho přítel, ale tak nějak cítila, že to byla dívka, přeci jen si tu všímala docela dost lidí a hezké holky tu byly také. Jestli by o něj měla zájem tak by to byl docela hezký pár jestli jí pomohl a jestli to byl kluk tak by mohli být dobří kámoši, takový ti do nepohody, kteří by si dávali takové ty rady do nepohody. Zamyslela se a nakonec řekla to, co se jí zdálo takové na rozšíření konverzace. "Řekni mi o tom ještě něco, zajímá mne kdo tě mohl zaujmout tak na ulici. Klidně mi jej nebo jí i popiš, přeci jen by bylo dobré někomu říct na oplátku svoje pocity k té osobě." Zamručela a pozorovala ho. Náhle jako by se něco změnilo, jako by to už nebyl on, ale asi se jí to jen zdálo. Taky sebou hodila do peřin a sledovala strop karavanu. "Já sem měla taky docela hezké dětství, co se týče toho, že sem byla člověk. Moje matka sice měla rakovinu, ale dostala se z toho čili jsme byli šťastní a já si prožívala snad to nejlepší období mého života, ale pak mne vyhodili ze střední a já dostala chuť se vším seknout. Možná proto sem začala tak drasticky hubnout, když sem pak utekla z dobu a žila venku jako nějaký podělaný zvíře, ale tak to zase až jindy. Pak mne pokousala nějaká liška a já se pak poprvé proměnila, byla sem hrozně zmatená, ale našla sem si tu zase svojí ztracenou tetičku a začala žít tady." Zamumlala rychle svůj příběh a koukla na něj jestli ho neunudila. Přesunula se k němu a hravě mu šťouchla do žeber. "Jestli to byla holka a ty na ní pořád myslíš, tak by si za ní měl zajít a zkusit s ní strávit ještě trochu času, tohle bych být tebou udělala a hlavně si dávej pozor, aby z tebe neomdlela žádná další holka." Zašklebila se a zase mu šťouchla do žeber. Chtěla ho k tomu prostě donutit, přeci jen to bylo docela smutné, že za ní nezašel, ale to se jistě změní.
avatar
Sebastien Davello

Poèet pøíspìvkù : 237
Join date : 20. 11. 16
Age : 18

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Sebastien Davello za Tue May 23, 2017 9:27 pm

Sebův karavan

Když navedla téma na Siri tak jsem na ni musel začít myslet. Díky tomu, že jsem tu měl Serenity kterou jsem musel obskakovat jsem na ni nemyslel. Z ničeho nic jsem měl ale chuť si za ní jít pokecat. Bunda byla přinejmenším dobrá záminka proč přijít. Bylo legrační, že jsem si takhle moc toužil popovídat s dívkou, kterou jsem jednou potkal na ulici. Z rozmýšlení o ní mě vytrhla Serenity.
S úsměvem jsem na ni otočil hlavu. Chtěla ji popsat. "Prostě..strašně milá osůbka." Vydechl jsem s lehce zasněným úsměvem a pak zavrtěl hlavou. Došlo mi, že se nejspíše zajímala o vzhled. "Eh, promiň..asi jsi chtěla vědět jak vypadá." Cítil jsem se lehce trapně, že mi to nedošlo dříve. "Měla bílé vlasy, asi mezi lopatky, zelenomodré oči. Má drobounkou postavu." Nevěděl jsem co víc říct. Siriah byla nádherná, ale přišlo mi, že bych byl schopný říct toho víc k povaze než ke vzhledu. To, že měla rozkošný obličejík jsem nezmínil.
Znovu jsem se díval do stropu. Ačkoli mi to přišlo zvláštní, malou díru, kterou ve mě nechal odchod Sally nejspíše zaplňovala Siri. Bylo to více než podivné. Povzdechl jsem si a pak se praštil do čela. Respektive jsem si spíš přiložil ruku na čelo. Přišel jsem si hloupě.
Serenity se mi začala svěřovat s její minulostí a tak jsem na ni otočil hlavu a snažil jsem se všechno pochytat. Prý měla maminka rakovinu, ze které se ale dostala. Trochu mě mrzelo, že její očividná anorexie začala už tak brzy. V duchu jsem se modlil za to, abych jí s tím mohl alespoň trochu pomoci. "Všichni si holt táhneme to svoje." Siri má zase slepotu, všichni máme něco. Nevěděl jsem proč jsem do tohodle zapletl Siri, ačkoli to s ní nesouviselo. Něco bylo jinak.
Když jsem opět ležel a se zadumaným pohledem civěl do stropu, šťouchla mě do žeber. "Hej!" Uchechtl jsem se k ní a převalil se na bok, aby dostala moji pozornost, kterou tak chtěla. Nevěděl jsem jak na mě poznala, že mi Siri běží hlavou, ale měla pravdu. Zase jsem se převalil na záda. "Chci za ní jít jak jenom to půjde." Odpověděl jsem jí. Před její návštěvou jsem se ale musel určitě nakrmit. Ještě se mi nestalo abych se neovládal, ale kdyby to náhodou přišlo zrovna ve chvíli kdy bych byl u ní, bylo by to pro mě něco co bych si neodpustil.
avatar
Siriah Mercy Nightwish

Poèet pøíspìvkù : 80
Join date : 01. 05. 17
Age : 19

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Siriah Mercy Nightwish za Wed May 24, 2017 7:15 am

Za Serenity
Sledovala jej a přemýšlela jesti on myslí na tu dívku. Sama takové štěstí neměla, aby mohla přemýšlet nad někým kdo jí zaujal. Povzdechla a prohrábla si hnědé vlasy. Když o ní mluvil tak se dalo jistě poznat, že se mu zamlouvá, vždy tohle poznala docela dost jistě u někoho jiného než u svého cíle. "Vypadá jistě hezky, ale mohl by jsi mi jí zkusit ještě popsat povahově? Většina hezkých holek ti dokáže zlomit srdce během několika chvil a to mohou být jakkoliv hezké. Myslím si, však že tahle ani moc zlá nebude." Usmála se na něj a sledovala ho. Bylo jí jasné, že ten mladík bude potřebovat pomoc s tím, aby si to uvědomil. Ona tu čest s Martinem neměla, tak proč by jí nemohl mít on? "Takže i ty si sebou něco tahneš?" Zeptala se ns jeho otázku a posadila se. Musela pořád přemýšlet o Martinovi a tom fiasku. "Tak za ni běž!" Řekla energicky jako by se ho k tomu snažila ještě více dokopat. Pak se tomu sama zasmála a zase se rozvalila na postel.

Sponsored content

Re: Sebastien Davello + Serenity Morgensten: U Minew UKONČENO

Příspěvek pro Sponsored content

  • odeslat nové téma
  • Odpovědět na téma

Právě je Fri Nov 24, 2017 10:23 am